Jaroslav Kubera: Na lázních nejsme závislí

S dlouholetým primátorem Teplic a senátorem Jaroslavem Kuberou jsme si povídali o pamětihodnostech severočeského města, důležitosti dálnice D8 nebo o vztahu radnice ke zdejším lázním.

Když se řekne Teplice, většině lidí se vybaví lázně…

Lázně Teplice utrpěly – na rozdíl od Karlových Varů nebo Mariánských Lázní, které zůstaly i v době totality známými lázněmi – tím, že se tehdy jevily spíše jako průmyslové město. Na základě tohoto „odkazu“ jsme dnes městem, ve kterém funguje kombinace lázeňského a nelázeňského života, což je na jednu stranu jistá komplikace, na druhou stranu ovšem veliká výhoda. My nejsme – na rozdíl od jiných lázeňských měst, kde na případný krach lázní město těžce doplatí – na teplických lázních bezprostředně závislí. U nás je to tak půl na půl.

Projděme se nyní spolu s vámi městem. Co nabízejí Teplice turistům? Dá se tu strávit řekněme prodloužený víkend?

Město Teplice je, vzhledem k tomu, že se zprivatizoval bytový fond, krásné samo o sobě. Pokud jde o památky, zmínit musím například nádherný barokní morový sloup, muzeum, zámek, starší kostely (například chrám Povýšení sv. Kříže, kostel sv. Jana Křtitele) i svatostánky mladšího data (kupříkladu kostel sv. Bartoloměje nebo chrám sv. Alžběty). Populárními turistickými objekty jsou také Severočeská hvězdárna a planetárium nebo botanická zahrada – jediná instituce svého druhu v Ústeckém kraji a skvělý cíl pro lázeňské pacienty. Atraktivní lokality jsou rovněž v nejbližším okolí, především krajina Českého středohoří je absolutní klenot, který zatím nevyužíváme tak, jak bychom mohli. Bohužel totiž stále chybí adekvátní služby.

Příkladem je nádherný vyhlídkový vrch Doubravka se zbytky středověkého hradu, v jehož areálu stojí svazarmovská nefunkční budova. Tam citelně chybí restaurace nebo alespoň rozhledna. Bohužel nejde o náš majetek, tudíž s tím můžeme těžko něco udělat. Přesto jsme alespoň vykáceli náletové dřeviny. Definitivní řešení nastane v momentě, kdy objekt někdo koupí a plně turisticky využije a zprovozní. Pevně věřím, že je to jen otázka času. Podtrženo sečteno, v Teplicích se dá prožít pohodový týden, ovšem s tím, že bude mít turista v Teplicích základnu a bude také vyjíždět do okolí, například na nedalekou Komáří vížku nad Krupkou, do oseckého kláštera, na zámek Duchcov a podobně. Aktivnější jedinci mohou využít například lyžařský areál na Bouřňáku nebo si vyšlápnout na Milešovku, kde ovšem zažijí podobný příběh jako na Doubravce.

Neublížilo návštěvnosti Teplic, že se ocitly mimo hlavní dálniční tah?

Pokud se dostaví dálnice D 8, tak nebude situace nijak dramatická. Město leží do 20 kilometrů od dálnice, což je z hlediska dopravní dostupnosti ještě dobré. Naopak si myslím, že existuje spousta krásných měst, které leží přímo na dálnici, ale návštěvnost nemají bůhví jakou. Lidé zkrátka jedou odněkud někam, a pokud na sebe toto město nějakým způsobem výrazně neupozorní, tak prostě nezastaví. Proto se i my chceme prezentovat intenzivněji než jen hnědobílými tabulemi „památková zóna“. Jednali jsme v tomto směru s vedením lázní a budeme se snažit o efektivnější propagaci, aby řidiči, kteří cestují mezi Německem a Prahou zjistili, že stojí zato odbočit a zastavit se v Teplicích. Každopádně je znát, že dálnice D 8, byť nedokončená, poskytla lepší spojení s Prahou, což se pozitivně projevilo v návštěvnosti. Nejen, že k nám lidé z metropole jezdí, ale oni se sem i stěhují. Když si spočítají ceny nemovitostí na teplickém a pražském trhu, tak jim vyjde, že se jim vyplatí bydlet v Teplicích a dojíždět do Prahy za prací.

Je arabská klientela stále dominantní návštěvnickou skupinou teplických lázní?

Arabové dominují, ale do lázní přijíždějí i jiné národnosti. Po pravdě řečeno, město potřebuje spíše „normální“ turisty, protože lázeňští hosté jsou v podstatě zásobováni veškerým luxusem v lázních – ať už jde o procedury, gastronomii či kulturní vyžití – a nemají tudíž zvláštní potřebu utrácet peníze ve městě. Běžný návštěvník je tedy naší prioritní cílovou skupinou, která se začíná pomalu rozrůstat, což se děje mimo jiné díky kvalitně fungujícímu informačnímu centru. Dobrou reklamu nám dělá také osobní doporučení – informace od známých a příbuzných, kteří si Teplice prohlédnou, jsou překvapeni pozitivní změnou města a sdělí tuto skutečnost dále.

Je pravda, že Teplicím chybí kvalitní hotel, jehož absence omezuje rozvoj kongresové turistiky ve městě?

Úplně pravda to není. V Teplicích jsme uspořádali mnoho významných kongresů a ubytovali jsme zde až tisíc lidí. Problém je trochu jinde. Účastníci kongresů jsou totiž zvyklí, že bydlí v hotelu, ve kterém se kongres koná. My sice disponujeme úžasným kongresovým sálem v divadle, ovšem účastníci k němu musí dojít z hotelů takzvaně „přes ulici“. Špičkový kongresový hotel by se tedy v Teplicích rozhodně uživil. V současné době čekáme na případného investora a také na konec ekonomické krize, který by přinesl větší podnikatelskou odvahu.

Do jaké míry Ústecký kraj pomáhá Teplicím v oblasti cestovního ruchu?

Kraj nám nijak zvlášť nepomáhá, ale ani nám nehází klacky pod nohy, což je pro nás ve výsledku dobře. Tento neutrální status nám vyhovuje. Vždy je lepší, když úřady obecně lidem do života příliš nemluví. A pokud chcete znát můj názor na tuto věc z pohledu města – my místním podnikatelům nechceme pomáhat, to byl přežitek socialismu – my jim chceme především co nejméně škodit.

Text: Jan Pomykal
Foto: archiv města Teplice