Je naše rodinné stříbro „sexy“?

Ve zdejším lázeňství má bezesporu Česká republika obrovskou devízu oproti ostatním zemím, které nemají to štěstí, že jejich území je protkáno bohatstvím přírodních léčivých zdrojů, na něž je navázána přímá lékařská péče a komplexní přístup k ozdravným pobytům. Příjmy z lázeňského cestovního ruchu stále stoupají, lidé si uvědomili, že slovo prevence není jen nafouknutá bublina, kterou chtějí lázně nalákat větší počet svých klientů. A jak říká jeden z našich respondentů v následující anketě, naše území se stává „sexy“ lázeňskou destinací. A ať s tímto přízviskem souhlasíme či ne, je třeba uznat, že málokterý obor v poslední době zaznamenal tak strmý vývoj, v němž se ovšem rýsují určitá jednotící specifika. Posuďte sami.

Ing. Jiří Dědek, provozní ředitel,
Lázně Luhačovice, a. s.
1. Uplynulý rok 2007 byl rokem, kdy naše společnost poskytla své služby největšímu počtu klientů ve své historii – to znamená, že služeb Lázní Luhačovice, a. s., využilo přesně 29 852 hostů. Nejvíce klientů přijelo z České republiky (26 436), ze zahraničí pak 3416 hostů. Potěšitelné na tomto výsledku je, že i nadále zaznamenáváme nárůst tuzemské samoplátecké klientely na relaxační a preventivní pobyty, kdy v loňském roce přijelo o 1216 klientů více než v roce 2006. Naopak k mírnému poklesu došlo u zahraniční klientely, která do našich lázní přijíždí především z Rakouska, Německa, Slovenska a Izraele.
2. Pro letošní rok jsme připravili celkem 25 typů pobytů, z nichž většina je zařazena do osvědčeného katalogu Zdravotní dovolená a wellness 2008. Základ nabídky tvoří již známé pobyty jako Týden pro zdraví, Relaxační pobyt, Wellness pobyt a další. Letošní nabídku jsme však doplnili také novinkami, kterými se budeme snažit oslovit nové hosty, a to např. Manager program a Prodloužený víkend či Krátká relaxace.
3. Naše společnost spolupracuje v cestovním ruchu s regionální Centrálou cestovního ruchu východní Moravy a samozřejmě s agenturou CzechTourism a využívá možností, které obě tyto agentury k podpoře cestovního ruchu nabízejí. Spolupráci považujeme za přínosnou a samozřejmě se spolupodílíme na vytváření nových přístupů a objevování nových možností prezentace.

Mgr. Silvia Duranová, marketing manager, Kúpele Aphrodite Rajecké Teplice
1. Kúpele Aphrodite Rajecké Teplice patria medzi najvyhľadávanejšie slovenské kúpele. Desaťročné skúsenosti so samoplatcami využívame pri tvorbe ponuky produktov, ktorú každý rok aktualizujeme a prisp#sobujeme požiadavkám trhu a klientov.
2. Naši samoplatci si majú možnosť vybrať z pestrej ponuky balíkov, ktoré sú tematicky začlenené do štyroch oblasti. Wellness relax, wellness medical, wellness special a wellness beauty. Čo sa týka klientov cez zdravotne poisťovne, ich počet v posledných rokoch výrazne klesol a tvoria menšinu našich klientov.
3. Marketingové aktivity podnikáme samostatne nielen na Slovensku, ale i za jeho hranicami. Zároveň spolupracujeme ako člen Asociácie slovenských kúpeľov so slovenskými kúpeľmi, ktoré sú členmi asociácie. Tiež spolupracujeme so Slovenskou agentúrou pre cestovný ruch, organmi regionálnej samosprávy apod.

Ing. Patricie Irlveková, marketingová ředitelka, Léčebné lázně Mariánské Lázně, a. s.
1. Trendem jsou změny struktury klientely a také typu pobytů. Do lázní stále častěji nacházejí cestu mladší lidé, někdy i rodiny s dětmi, střední generace v produktivním věku, vytížení manažeři a manažerky a lidé dbající o své zdraví a prevenci. Pobyty se zkracují, protože klienti mají méně času, ale zároveň se projevuje zvýšený trend o zdravý životní styl, lepší životosprávu a aktivní odpočinek. Lidé jsou ochotni za tuto prevenci zaplatit, více investovat do svého zdraví, aby co nejdéle prodloužili svůj produktivní věk. Hosté také více vyhledávají sportovní aktivity, jezdí na kolech, jsou příznivci nordic walking či využívají naše vlastní tenisové kurty. Také vyhledávají a zajímají se o aktivity pro své děti.
2. Nechceme dělat rozdíly mezi samoplátci a nesamoplátci, každý host má svůj program, předem daný typ pobytu a určitě není dobré rozlišovat a dávat hostům najevo, kdo je hostem lepším. Navíc každý v zařízení utrácí své peníze a může se rozhodnout, zda si přikoupí další proceduru či nějakou službu. Nabídky nebo akce, které pro hosty připravujeme, jsou tedy určeny všem, kdo o ně mají zájem. Není také pravdou, že host přijíždějící přes zdravotní pojišťovnu je méně náročný nebo nemá žádné požadavky, někdy je tomu právě naopak.
3. Děkuji za tuto otázku. Myslím, že zrovna Léčebné lázně Mariánské Lázně, a. s., jsou zářným příkladem přeshraniční regionální spolupráce. Již od roku 2002 marketingově spolupracujeme s lázněmi Sibyllenbad a společné marketingové aktivity jsou podporovány i ze strany Evropské unie. Společně se nám podařilo vydávat lázeňské noviny, letáky, inzerovat, organizovat tiskové konference, PR a zároveň společnou nabídkou se profilovat jako rozmanité lázně v srdci Evropy.

Marie Hoigerová, obchodní oddělení, Státní léčebné lázně Janské lázně, s. p.
1. Až do roku 2003 nebylo možno uspokojit všechny zájemce o léčení (klienty zdravotních pojišťoven). V následujícím období došlo ke snižování počtu návrhů na léčení a navíc ke zkracování délky pobytů z důvodů peněžních limitů některých zdravotních pojišťoven. Proto bylo potřeba oslovit klienty, kteří mají zájem zaplatit si svůj pobyt v lázních vlastními finančními prostředky. Počet zájemců o samoplátecké pobyty stoupá každým rokem, ale protože jsme od loňského roku zaznamenali rostoucí trend v počtu návrhů na lázeňskou léčbu příspěvkovou nebo plně hrazenou komplexní od zdravotních pojišťoven, jsme v současné době nuceni samoplátce omezit na měsíce mimo hlavní sezonu. Samoplátecké pobyty jsou kratší, než je klasický lázeňský pobyt, a tito klienti jsou náročnější na kvalitu poskytovaných služeb.
2. Vedle rekondičních a relaxačních pobytů zaměřených na obnovu psychických a fyzických sil nabízíme i léčebné pobyty pro klienty s poruchami pohybového aparátu nebo s onemocněním nervového systému, kteří nemohou realizovat léčebný pobyt prostřednictvím zdravotní pojišťovny. U těchto pobytů je léčebný režim stanoven lázeňským lékařem optimálně s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu pacienta.

Ing. Hana Hrušková, ředitelka,
Dětská lázeňská léčebna Lázně Kynžvart
Velice těžce se mi odpovídá, protože jsme zařízení, které léčí pouze děti, a nejsme podnikatelský subjekt, ale státní příspěvková organizace, která má 99 % pacientů za komplexní lázeňskou léčbu hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Odpovím tedy pouze na první otázku:
1. V poslední době ovlivnilo vývoj dětského lázeňství zavedení regulačních poplatků ve výši 60 Kč/den. Při délce komplexní lázeňské léčby 4 – 8 týdnů jsou to tisícové položky, které rodiče za léčbu dětí musí zaplatit. Důsledkem je prudký pokles pacientů ve všech dětských lázeňských léčebnách. Znamená to, že řada dětí s chronickým a těžkým onemocněním nepodstoupí lázeňskou léčbu, která je velice účinným, ale k organismu šetrným způsobem léčby. Budou se tedy léčit více pomocí léků (což bohužel při dlouhodobé léčbě nebývá bez vedlejších účinků na organismus). Bohužel, trend, kterého si musíme všímat, je negativní ve vztahu k rozvoji dětského lázeňství a hlavně ke zdraví dětské populace.

Jaroslav Kepka, ředitel pro obchod a strategii, Lázně Poděbrady, a. s.
1. Nelze si nevšimnout toho, že přes nárůst počtu hostů dochází na druhé straně k razantnější změně spektra klientů i vámi uváděnému zkracování průměrné délky jejich pobytu. Tato fakta do jisté míry negují optimismus statistik, jak jsou prezentovány, neboť se disponibilní ubytovací kapacity daří jen s obtížemi vytěžovat kontinuálně, bez výpadků. Můj osobní názor přesto je, že tento trend je zdravý a dlouhodobě pro české lázně prospěšný. Nárůst hostů jde na konto domácího cestovního ruchu, převážně v režimu samoplátců, což je rovněž výborný signál. Nedaří se nám ale zvrátit trend poklesu incomingu, především ze SRN, na druhou stranu se významněji probouzí východní trh, včetně ruských regionů, už tedy nejen spádové oblasti velkých měst. Zajímavé by bylo vidět, co by s vývojem poptávky udělalo případné zrušení vízové povinnosti pro občany Ruska. Já neumím posoudit, zda přetrvávají nějaká významná bezpečnostní rizika takového případného kroku, od toho máme ministerstvo vnitra, ale kdyby to jen trochu šlo, přimlouval bych se za obnovení bezvízových výjezdů Rusů do ČR. Naše země by tím ve středoevropském prostoru získala významnou konkurenční výhodu. Česká republika je teď víc než kdy jindy pro Rusy velice „sexy“ destinace. A to pro všechny věkové, ale především střední a vyšší sociální skupiny.
2. Snažíme se především maximálně zpestřit program a do nabídky zapojovat atraktivity celé destinace. Náš klient tak zjistí, že Poděbrady nejsou místem, kde se po třech dnech bude nudit. Nejsou ani lázněmi, kde by byli jen senioři nebo lidé s akutními zdravotními komplikacemi, ale patří i mladým lidem, a ve všech pádech se zde skloňuje slovo prevence. Lázeňští hosté, a to i ti potenciální, ještě nerozhodnutí, to musí v dobrém slova smyslu opravdu pocítit na vlastní kůži. K těm rozdílům samoplátci – nesamoplátci snad jen tolik, že u nás by host neměl jakkoliv poznat rozdíl v přístupu. Kvalita poskytované léčebné péče musí být stejně dobrá pro všechny typy klientů. Snad jen služby jako ubytování a stravování u léčebných pobytů na základě návrhů pojišťoven musí odrážet realitu výše tzv. normativů pojišťoven, které jsou trvale velice nízké.
3. Nefunguje. Třeba přímo v regionech leckdy ani v náznaku. Na celostátní úrovni je to lepší, především díky strategii CzechTourism. Na vině ale nejsou zdaleka jen orgány místní správy a samospráva, příp. organizace a orgány státní správy, ale hlavně sami poskytovatelé služeb v konkrétních lázeňských místech. Od nich by ta iniciativa měla přicházet, součinnost prvotně na místní úrovni je v jejich bytostném zájmu. Je jen velmi málo míst, kde tomu tak je, napadá mě Třeboň, kde ale situaci nahrává majetkové propojení města a lázní. Jaké opatření by ale lázeňství určitě pomohlo a kde je podpora státních institucí nutná, tak to je změna legislativního rámce, statutu lázní, dost možná i více finančních zdrojů v rámci grantových programů, kde nám třeba v porovnání s Polskem, Maďarskem a dnes i Slovenskem trvale ujíždí vlak.

Zdeňka Kulhánková, ředitelka marketingu, Léčebné lázně Bohdaneč, a. s.
1. I my jsme zaregistrovali zvýšený zájem o relaxační a odpočinkové pobyty v lázních. V prvních třech měsících jsme obsloužili o 12 % více samopláteckých klientů, než byl průměr v loňském roce. Je to jistě i zásluhou médií, která se o tento způsob trávení volného času velmi zajímají a poskytují mu prostor. Týká se to jak renomovaných deníků, které vydávají sezonní přílohy zabývající se tematikou wellness a lázeňství, tak i časopiseckého trhu, který se těmto tématům věnuje v pravidelných rubrikách. U klientů, jimž hradí pobyt pojišťovna, jsme zaznamenali spíše stagnaci zájmu. Loni avizované poplatky za lázeňskou péči způsobily enormní zájem o komplexně hrazené pobyty v posledních měsících roku 2007. Na hodnocení letošního roku je, myslím, ještě brzy.
2. Tomuto trendu se snažíme vyjít vstříc už delší dobu. V současnosti nabízíme šest typů týdenních pobytů, čtyřdenní odpočinkový pobyt a víkendový pobyt. Klienti, kteří si pobyt hradí sami, jsou určitě náročnější na úroveň poskytovaných služeb, což je naprosto v pořádku. Krom perfektní péče se snažíme nabídnout klientům také co nejširší možnosti využití volného času. V poslední době jsme zajistili pro klienty lázní 50% slevu na služby golfového hřiště, které je od nás vzdáleno ani ne 1 km, zprostředkováváme vyjížďky na koních, máme centrum volného času s billiardem, stolním tenisem a celou řadou dalších aktivit pro špatné počasí. Protože se nacházíme v rovinatém kraji protkaném mnoha kilometry cyklistických stezek, máme samozřejmě také půjčovnu kol, vč. dětských sedaček a přileb.
3. Výhodou Léčebných lázní Bohdaneč je, že jsme jedinými lázněmi v Pardubickém kraji. Spolupráci s jeho zastupiteli mohu jenom chválit. Za podpory Pardubického kraje byla nedávno založena Destinační společnost Východní Čechy – agentura zaměřená na incomingovou turistiku. Jejími zakládajícími členy jsou významné subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu v pardubickém regionu, tedy i my. Doufejme, že tento nový subjekt najde cesty, jak využít finanční podpory z evropských fondů. Budujeme si však také vlastní strategická partnerství v rámci regionu na bilaterální úrovni.

Ing. Petr Milský, ředitel obchodu a marketingu, Imperial Karlovy Vary, a. s.
1. Globálním trendem v oboru je jednoznačně tlak na neustálé zvyšování kvality poskytované služby. Tento vývoj je jednoznačně vyvolán stálým a dlouhodobým tlakem ze strany našich hostů. Ruku v ruce se zkvalitňováním služeb jde také rozšiřování nabídky toho, co může ten který hotel nabídnout. V našich hotelích sledujeme nadále také fakt, že určitý segment hostů již několik let chápe, že na zdraví se šetřit nedá, a proto na péči o sebe vynakládá čím dál tím větší prostředky. Tento směr uvažování se ale bohužel zatím pouze minimálně projevuje u tuzemských hostů a tento trend nás samozřejmě vůbec netěší. V oblasti domácího lázeňství se situace nelepší zejména díky přístupu zdravotních pojišťoven k léčebnému lázeňství jako oboru. Na druhém místě vidím jako velice problematický stávající marketing města a regionu. Jasná strategie v této oblasti chybí prakticky úplně, zejména z pohledu hosta samotného.
2. V první řadě si nemyslím, že je tento trend tak úplně globální záležitostí. Pravdou je, že určité části dnešního „celosvětového“ trhu se tak skutečně chovají, ale není pravda, že je to lavina, a tím spíš, že je to proces, který postupuje obzvláště rychle, jak se někdy dozvídáme z médií. Mohu hovořit pouze za hotely naší skupiny, ale v současnosti je situace taková, že změny jsou dvojího charakteru. Zahraniční klientela pobyty nezkracuje, dokonce je začíná pomalu prodlužovat, a když už se někdo chce chovat ekonomicky, pak pouze do okamžiku, kdy by takové chování snížilo kvalitu nakoupené služby. Super levné a super krátké pobyty prakticky neprodáváme. Klientela tuzemská je samozřejmě střídmější, ale nepouští se za hranici racionálního poměru „cena – kvalita“. V tomto směru by určitě pomohla větší obecná informovanost českých zákazníků o tom, že prakticky v jakémkoliv lázeňském regionu naší země je naprosto reálné zajistit si lázeňský pobyt zcela korektní kvality za úplně rozumnou cenu (mimochodem o Karlovarském kraji to platí také). Navíc se domnívám, že otázka není zcela správně položena. Požadavky našich hostů se přece neliší podle toho, zda jsou to „samoplátci“ nebo ti, kterým říkáte „nesamoplátci“. Přání a potřeby hosta se neliší podle toho, jestli přijel prostřednictvím cestovní kanceláře, provedl rezervaci přes web nebo jej vyslala zdravotní pojišťovna. To je přístup, který je podle mého názoru dávno překonaný. Host je vždy host a liší se svou osobní preferencí ke konkrétní službě. A tato služba nemůže mít různou kvalitu jenom proto, že jeden platí sám a za druhého platí někdo jiný, jako například stát.
3. V samotné otázce velice pěkně vystihujete základní problém našeho oboru. Jedná se o společný cíl budování jednotné image lázeňské destinace. Na státní úrovni velice aktivně spolupracujeme s agenturou CzechTourism. Spolupráce se jak z hlediska kvality, tak i intenzity zlepšuje každým rokem. Jediné, co bych uvítal, by byla větší invence a dávka inovace. Stále se chováme v rámci Evropy tak trochu zakřiknutě a já si myslím, že zrovna náš turistický potenciál (lázeňský tím spíše) je evropskou špičkou. Když se podívám na spolupráci s institucemi v rámci Karlovarského kraje, nadšení tak trochu ubývá. To, co nám chybí nejvíc, se dá shrnout do dvou slov: koncepce a komunikace. Neumím pochopit, že region, který je „Mekkou“ českého lázeňství a má potenciál získat stejně hrdé označení i v rámci Evropy, funguje bez transparentní a srozumitelné koncepce budoucího rozvoje klíčových oborů na několik desítek let dopředu. Každý subjekt má přece alespoň nějakou představu o tom, čím chce v budoucnu být. A region, potažmo město, není výjimkou. A komunikace? Ono to totiž souvisí jedno s druhým. Chybí koncepce, a tudíž probíhá komunikace spíše nahodile nad jednotlivými tématy bez toho, aby bylo jasné, jaký cíl tím vlastně sledujeme. A je nad slunce jasnější, že v dnešním „globalizovaném“ prostředí už prostě nestačí opakovat stále dokola zaběhnutý model návštěv pár vybraných veletrhů s tím, že si nás pak třeba někdo všimne a vybere nás z té záplavy nabídek z celého světa. Ale abych nekončil pesimisticky, musím přiznat, že se tu a tam objeví vlaštovka, jako je například pozitivní počin našeho kraje v oblasti ochrany kvality lázeňského produktu. Myslím tím zřízení sdružení Medispa, které má za úkol certifikovat pouze „skutečná“ lázeňská zařízení, splňující všechny potřebné normy. Přeji nám všem, aby takových krůčků bylo v budoucnu co nejvíce a abychom si i díky tomu v opravdu nabité konkurenci udrželi místo na výsluní.

Petr Neugebauer, Marketing manager, Priessnitzovy léčebné lázně, a. s.
1. Trendy, které níže popisuji, platí již více než tři roky. Po tuto dobu zaznamenáváme každoroční výrazný nárůst samoplátecké klientely.
Klient mířící do lázní dnes, očekává pobyt spíše kratší (cca 4 dny), naplněný možná méně lázeňskými procedurami či aktivitami s tím, že vše se vybírá až na místě. Začíná více dbát o své zdraví, už mu nestačí pouze kvalitní ubytování.
2. Klient má zcela jasné požadavky: touží po přírodě a horách, kde se chce věnovat sportu nebo turistice (nikoliv ve smyslu aktivního sportu; tento fakt koresponduje s obecným trendem „strach a péče o své zdraví“). Následně požaduje vše završit běžnými lázeňskými aktivitami, jako jsou masáže, koupele, plavání… Zvýšený zájem je např. o computerovou kineziologii, což opět koresponduje s trendem, že lidé chtějí pečovat o své zdraví.
3. Princip součinnosti regionálních subjektů a částečná participace na jednotlivých marketingových aktivitách zde spíše nefunguje. Taktéž součinnost na jednotlivých aktivitách zaměřovaných na koncového klienta – tvorba zážitků a aktivit a jejich náplň.

Ing. Yveta Sommerová, marketingová manažerka, Lázně Teplice nad Bečvou, a. s.
1. V současnosti se projevuje ve společnosti stále větší zájem o zdraví a péči o tělo. Není divu, že v dnešní uspěchané době pod tíhou pracovního vytížení, stresu a napětí hledají lidé jiné formy odpočinku, než tomu bylo dříve. Nechají si poradit odborníky a svěřují se do profesionální péče o tělo i ducha, ke které se lázeňství bezesporu řadí.
2. Lázeňská péče je u nás poskytována klientům na tzv. komplexní lázeňské péči, kteří prodělali onemocnění srdce nebo oběhového systému a jejichž pobyt je plně hrazen zdravotní pojišťovnou. Díky časné rehabilitaci po chirurgickém nebo invazivním zákroku dosahujeme velkých úspěchů s rychlým návratem těchto klientů do normálního způsobu života. Další skupinou, která k nám stále častěji přijíždí, jsou tzv. samoplátci, kteří vyhledávají místo odpočinku v odborné péči a veškeré služby si hradí sami. Obliba relaxačních pobytů, a to zejména víkendových, má stále rostoucí tendenci. Pro tuto klientelu máme v nabídce spoustu relaxačních procedur, jako jsou koupele, zábaly, aromamasáže a jiné. Pro ty, kteří již mají nějaký zdravotní problém či si chtějí své zdraví preventivně chránit před nemocemi, jsou určeny pobyty např.: Zdravé srdce, Léčba pohybového aparátu, Manager Individual, Pobyt na odvykání kouření a řada dalších.
3. Spolupráce s organizacemi, které zastřešují celé české lázeňství, je výhodná v oblasti budování nového image lázeňství a boření zakonzervovaných mýtů, kdy byly lázně spojovány s léčbou výhradně nemocných lidí. Moderní lázeňství si klade za cíl poskytovat péči o zdraví na profesionální úrovni.

Ing. Jana Vaňková, obchodní ředitelka, Léčebné Lázně Jáchymov, a. s.
1. V naší akciové společnosti jsme v roce 2007 přivítali více než 19 tisíc hostů, meziroční nárůst činil 8 %. Největší posun jsme docílili ve skupině českých klientů, jichž k nám přijelo o 16 % více. V této skupině stále dominují pojištěnci zdravotních pojišťoven, roste ale také počet hostů, kteří si pobyt plně hradí z vlastních prostředků. Projevuje se tendence více pečovat o vlastní zdraví, tuzemští hosté rádi využívají nabídky víkendových nebo týdenních relaxačních pobytů. Na zahraničních trzích se nám daří získávat více hostů z rusky hovořících zemí, klesá počet návštěvníků ze SRN.
2. Zkracování pobytu není u nás zdaleka tak výrazné jako v jiných lázeňských firmách (průměrná doba pobytu činila v roce 2006 15,6 dne, v roce 2007 pak 14,8 dne). Počet klientů, kteří si svůj pobyt plně hradí z vlastních prostředků, stoupl meziročně o 33 %. Tito hosté vyžadují kvalitní služby včetně pestré nabídky wellnessových procedur, často pobyt kombinují se sportovními aktivitami. V loňském roce jsme proto rozšířili bazénové centrum v hotelu Radium Palace o whirpool, Kneippův chodník a parní kabinu. Velký zájem je také o thajskou, hot stones a čokoládovou masáž. Uvědomujeme si, že kvalita služeb závisí především na našich zaměstnancích. Během dvou let jsme realizovali rozsáhlý projekt vzdělávání spolufinancovaný z prostředků ESF – v jazykových, odborných a manažerských kurzech jsme proškolili celkem 467 pracovníků.
3. Velké rezervy vidím především v destinačním marketingu. Chybí dlouhodobé koncepce, často dobře míněné záměry se odkládají nebo mění v souvislosti s personálními změnami v komunální politice. Lázeňská taxa je vnímána jako jeden z pravidelných příjmů obecního rozpočtu, nikoliv jako finanční zdroj rozvoje lázeňské infrastruktury a služeb lázeňským hostům. Jinak je tomu na úrovni kraje – s odborem lázeňství a cestovního ruchu máme velmi dobrou spolupráci, účastníme se řady propagačních aktivit společně. Podporu cítíme také ze strany agentury CzechTourism, lázeňství je zde vnímáno jako prioritní součást cestovního ruchu v ČR. Přáli bychom si více finančních prostředků do rozpočtu CzechToursim na plošné reklamní kampaně podporující české lázeňství jako značku vysoké kvality.

Prim. MUDr. Jan Vrabec, ředitel,
Státní léčebné lázně Karlova Studánka, s. p.
1. Neustále usilujeme o vylepšování našich služeb. Trvale se snažíme personál vést ke vstřícnému a chápavému postoji ke každému lázeňskému hostu, který vyhledá naše lázně. V uplynulých letech jsme zmodernizovali lázeňské léčebné provozy, ubytovací a stravovací služby na nejvyšší možnou úroveň a přitom jsme si vědomi, že především vstřícný a ochotný personál může v těchto renovovaných prostorách předat to, za čím host přijel – totiž kvalitní lázeňské či regenerační služby. Nejde jen o jednu službu, ale o celý komplex na sebe navazujících úkonů, od samotného přijetí hosta v přijímací kanceláři po zdravotnické a lékařské vyšetření, kdy je zapotřebí dát prostor k vyslechnutí stesků nemocného či unaveného hosta. V návaznosti potom navrhnout adekvátní léčebný regenerační program i funkční a hematologicko-biochemické vyšetření v laboratoři. Tím se otevírá cesta k podrobnějšímu sledování zdravotního stavu a možnosti pozitivně ovlivnit obtíže, pro které klient lázně navštívil.
2. Protože vedle klasické klientely lázeňských hostů přibývá i zájemců o samoplátecké nebo rekreačně-regenerační pobyty, rozhodli jsme se před několika lety v odpoledním a večerním čase poskytovat lázeňské služby i veřejnosti, která je ubytovaná buď u nás, v Karlově Studánce, či v blízkém okolí. V posledním roce jsme se vedle rozsáhlé škály lázeňských procedur balneologických, využívajících přírodních léčivých zdrojů, rozhodli rozšířit nabídku o další služby, zaměřené např. na ztrátu přebytečných kilogramů v zajímavých wellness procedurách. Ale to není jediná novinka. Velmi se osvědčuje pobyt v solné jeskyni. Jako zcela největší atrakci dobudovanou v závěru roku 2007 považujeme dostavbu bazénového komplexu se slanou teplou vodou. Klasický lázeňský host se od samoplátce zpravidla liší svým závažnějším zdravotním postižením, které vyžaduje delší časový prostor k dosažení léčebného efektu, zatímco samoplátcem může být host s únavou a bolestmi, ale zpravidla v takové míře, že zdravotní pojišťovna nezaručí finanční úhradu.
3. Součinnost v marketingových aktivitách podnikatelských subjektů spolu s regionálními a státními institucemi má ještě opravdu velké rezervy. Je zde určitá disharmonie, když státní a regionální instituce sice nastaví určitá témata podporovaných aktivit, ale pak nedodržují termíny již vyhlášených přislíbených dotačních podpor. Např. od 1. 1. 2007 již měly z MMR převzít kraje dotační programy a aktivity v návaznosti na podpory v programech SROP z EU. Skutečnost je taková, že podnikatelské subjekty si připraví své projekty, ale jejich realizace se nemůže zahajovat pro uvedené oddalování termínů, za které regionální či státní instituce nikdo nemůže postihovat. Zatímco podnikatelským subjektům, které se smluvně zavážou (s bankovními institucemi či partnery pro realizaci), mohou vznikat škody, když není realizován v určeném čase projekt, pro jehož realizaci se podnikatelský subjekt připravil. Uvedená disharmonie je dána zásadně odlišnou mentalitou podnikatelských subjektů oproti institucím, které by je měly podporovat, ale v nichž schází tvořivý podnikatelský duch, neboť nedodržení termínů nedolehne na státní instituci postihem. Zpočátku by si mohl člověk myslet, že půjde o specifikum našich úřadů, ale při hlubším zamyšlení je patrné, že tento problém je i v EU, která budí dojem, že projekty se mají snad připravovat pro úřední předpisy, které navazují na předpisy naše i předpisy EU. Zatímco cílem je zmodernizovat a kvalitativně zlepšovat služby pro naše i zahraniční hosty.

Anketu sestavila Vlasta Holéciová
(redakčně kráceno)
Foto: jednotlivé lázeňské domy