Nejbohatší americké společnosti se vzrůstající měrou zaměřují na akční marketing formou veletrhů, konferencí a seminářů, aby zvýšily informační toky a povědomí o produktech. Vyplývá to ze zprávy vydané nadací Meeting Planners International (MPI) Foundation a společností George P. Johnson Company. Ironií zůstává, že i plánovači akcí mohou být mezi těmi, kteří zůstávají pozadu.
Průzkum trendů v pořádání akcí za poslední roky se věnoval názorům více než 200 vedoucích marketingových pracovníků z amerických společností s prodejem vyšším než 250 milionů USD ročně a zkoumal, jaké místo v celkovém marketingovém mixu zaujímá akční marketing.
„Vzhledem k tomu, že se firmy a korporace tradičně obracejí k akcím a sponzorství, aby zvýšily povědomí o značce, odhalil průzkum z roku 2004 zesílené zaměření na roli akcí v šíření obchodních informací jak na vnitřních, tak i zahraničních trzích a získávání měřitelných výsledků,“ píší autoři zprávy.
Akční marketing tvoří zhruba 22 % všech marketingových rozpočtů velkých amerických společností a v obchodním sektoru, kterého se průzkum týkal, ať již jde o automobilový průmysl, výrobce léků, technologií nebo finančnictví. Využití interních i externích akcí vykazuje širokou škálu variací. „Prakticky ve všech sektorech nahlásili vedoucí pracovníci návratnost investic (ROI) do akcí, takže strategická role akčního marketingu v obchodním cyklu i nadále posiluje.“
Zatímco v minulosti bylo povědomí o značce primární výhodou, po které firmy při akčním marketingu prahly, dnešní rozšiřování produktů a služeb na trhu znamená, že se společnosti vzrůstající měrou začínají zajímat o vzdělávání jak zákazníků, tak zaměstnanců. „Tato potřeba lepšího porozumění a větší informovanosti posílila hodnotu, kterou korporace do akčního marketingu vkládají. V roce 2004 pokládá 82 % dotazovaných společností akční marketing za součást svého celkového marketingového mixu. Je to o něco více než v roce 2003, kdy jich bylo jen 76 %,“ praví se v dokumentu. Ve stejné době více než 93 % vedoucích marketingových pracovníků odpovědělo, že budoucí význam akčního marketingu je stabilní nebo že stoupá.
Statisticky vzato, průmyslová odvětví, která pocítila zvýšený význam akčního marketingu, jsou následující: automobilový průmysl (53 %), informační technologie (48 %) a zdravotnictví (44 %).
Dokument vyzdvihuje čtyři trendy, které se podílejí na přetváření marketingové krajiny:
• Ukazuje se, že výstavy a konference jsou nejlepší, pokud se týká návratnosti vložených investic.
• Nová strategická role akcí v prodejním cyklu zdůrazňuje ve stejné míře vzdělání, jako povědomí o značce.
• Marketingoví pracovníci přesunují rozpočty více směrem k měřitelným médiím.
• Agentury zabývající se akčním marketingem samy potřebují zvýšené povědomí.
Akční marketing znovu vyšplhal na první příčky žebříčku i pokud se týká vnímané návratnosti investic (ROI), přičemž 44 % respondentů ji cituje na prvním místě ve srovnání se 47 % v roce 2002 a pouhými 29 % v roce 2003. Když byli vedoucí pracovníci požádáni, aby kategorizovali nejefektivnější externí akce, 34 % z nich indikovalo jako akce poskytující nejvyšší návratnost investic odborné výstavy, 27 % konference a 15 % semináře. Jeden z důležitých posunů od zjištění v předcházejících letech ukázal, že sponzorství v oblasti vnímání návratu investic kleslo a zhruba 60 % respondentů přiznalo, že na sponzorství vynakládají méně než 1 milion USD.
Autoři zprávy tvrdí, že pokles zájmu o sponzorství koresponduje s posunem cílů, které si společnosti pro své akce stanovily. „Sponzorství obecně propaguje povědomí o značce, ale s novou energií, která stojí za vzrůstající produktovou znalostí a preferencemi značek, se mezi favorizované formáty k oslovení externího publika dostaly vzdělávací akce a konference.“
Příznakem rostoucího trendu směrem k akcím založeným na informační bázi mohou být typy akcí, které se pořádají. V průměru 69 % akcí, které společnosti každý rok pořádají, je externích, určených k oslovení cílových zákazníků, potenciálních zákazníků, prodejců a uživatelů. Vzhledem k tomu, že nejdůležitější nákupní nebo partnerská rozhodnutí nyní jdou v rámci jedné společnosti přes čtyři až pět osob s rozhodovací pravomocí, začínají si firmy se vzrůstající intenzitou uvědomovat, že jejich akce musí dosáhnout mnohem většího počtu posluchačů v okruhu jejich potenciálních zákazníků. Automobilové firmy a společnosti ve zdravotnictví prováděly větší část externích akcí než jiné firmy, které se průzkumu zúčastnily – podíly jejich externích akcí činily 74 %, respektive 75 %. K největšímu nárůstu externích akcí došlo v případě seminářů (23 %) a konferencí (18 %), „u nich může být znalost o produktu sdělena mnohem přímější formou, výměna názorů tváří v tvář je snadnější a preference značky může vyplynout z hloubkového srovnání.“
Když se podíváme na složení celého marketingového rozpočtu, ukazuje se, že největší část objemu peněz, zhruba 43 % celého rozpočtu, spolykají i nadále veletrhy a výstavy, protože je při nich nutno více investovat do stánků, práce a provozu. Hned za veletrhy následují konference, které z rozpočtu odčerpávají 27 % a semináře se 16 %. Nepřekvapuje, že firmy z oblasti informační technologie, kde je hloubková informace naprosto nutná a základní, vynakládají největší část rozpočtu na konference, zatímco téměř jedna třetina společností ve finančním sektoru vynakládá lví podíl svých rozpočtů na semináře, jejichž cílem je komunikace tváří v tvář.
Konečně, z toho, jak stoupá zájem o ROI z akcí, dokument vyvozuje, že agentury zaměřené na akční marketing se musí více snažit, aby zvýšily povědomí. 63 % respondentů sdělilo, že využívají některé „vnější zdroje“, které jim při plánování a realizaci akce pomáhají. Jedna třetina společností (34 %) hledá podporu u reklamních agentur, 30 % volá agenturu zaměřenou na akční marketing, 19 % používá služeb PR společností a 7 % se obrací na „nezávislého plánovače akcí“.
Konečný závěr dokumentu je jednoduchý a zvučný: „Je jasné, že agentury se zaměřením na akční marketing se musí pocvičit v tom, co hlásají, a zhutnit svůj vlastní marketingový mix tak, aby získaly potenciální klienty poněkud přímější cestou.“
Kip Bauersfeld
www.mpiweb.org