Jihočeská tradice vaření piva zabalená do podoby produktu

Přeme se o to od nepaměti. Jedni tvrdí to, a druzí zase ono. O čem se dávný spor vede? No přece o to, zda-li jsou Češi národ vinařů, anebo naopak pivařů. Zatímco v minulém vydání COT jste se mohli dočíst o vinařských stezkách, které si jako svůj mezioborový produkt cestovního ruchu zvolila jižní Morava, tak tentokrát se podíváme na stejnou světovou stranu, ale do Čech. Jihočeský kraj se totiž rozhodl rozpracovat jako mezioborový produkt stezky spojené s pěnivým mokem.

Produkt, který byl poeticky nazván Pivní stezky v jižních Čechách, se zrodil v hlavách pracovníků Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR). Ostatně právě ona je jeho regionálním koordinátorem a garantem. Pojďme si tedy projekt v jeho aktuální fázi vývoje představit.

Propojení turistických oblastí díky pivu

Myšlenka na propojení pivovarů a minipivovarů s dalšími subjekty a turistickými atraktivitami dostala jasnější obrysy teprve v loňském roce. Už v roce 2017 sice vydala jihočeská centrála turistického průvodce po místních pivovarech, ale teprve v následujících měsících se jí podařilo navázat dostatek kontaktů k tomu, aby pomohla jednotlivé subjekty cestovního ruchu spojit do logických celků. Díky tomu bylo vytvořeno šest různých tras, po nichž se v současné době mohou turisté a návštěvníci kraje vydat za kořeny tradice jihočeského pivovarnictví. Produkt samozřejmě není pouze o poznávání historie výroby známého zlatavého moku, ale zároveň přináší možnost jej i ochutnat v autentickém prostředí místních pivovarů a minipivovarů. Těch je na všech trasách provádějících po celých jižních Čechách celkem 26. „Vydat se po nich mohou turisté z Hlavatců přes Hlubokou do Budějovic, z Protivína do Blatné, z České Kanady přes Třeboň do Novohradských hor nebo z Českého Krumlova na Lipno. Poznat pivo z okolí Tábora a Písku nebo na Šumavě,“ vysvětluje pracovní verze produktové karty, která byla k projektu vytvořena.

Produkt totiž není dle ředitele Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromíra Poláška prioritně zaměřen na konzumaci piva, ale především na zážitek.

To ale není jediné, co koordinátor produktu zajistil. „Byla též navázána spolupráce s promotéry tohoto produktu. V roce 2019 počítáme s rozšířením další nabídky, zejména o ubytovací kapacity a společné aktivity zapojených subjektů,“ přibližuje dále karta. Co z toho všeho vyplývá? Jedna zásadní skutečnost… Pivní stezky v jižních Čechách ještě není možné považovat za plnohodnotný mezioborový produkt cestovního ruchu tak, jak jej chápe agentura CzechTourism. V současné době má spíše podobu jakéhosi pilotního projektu, jenž na své mezioborovosti zatím ještě pracuje. Jistě, vcelku konkrétní podobu i parametry má, stejně jako pro něj byl vytvořen i jistý nástřel plnohodnotné produktové karty, ale před koordinátorem projektu ještě stále leží celá řada úkolů. A na nich už nemůže pracovat úplně samostatně.

I proto zahájila jihočeská centrála jako hlavní garant spolupráci s destinačními managementy jihočeských turistických oblastí. Co bude jejich úkolem? Nejen rozvoj a podpora produktu, ale leží na nich i zodpovědnost komunikace se zainteresovanými subjekty, aktualizace jejich nabídky a zapojení nově vznikajících partnerů. Navíc mají turistické oblasti za úkol vytvářet na svém území další nabídku, v tomto případě většinou ve spojení gastronomie – pivo, kterou budou individuálně propagovat i na svých on-line komunikačních kanálech. Tematicky propojené zážitky lze v současné době nalézt třeba v Toulavě, Českobudějovicku-Hlubocku (Z Českých Budějovic kolem rybníků a za dobrým pivem), Písecku (Od talíře k talíři) či Šumavsku (Zacíleno na sběratele zážitků). To vše pak má být do budoucna zkompletováno do jednotného mezioborového produktu, který Jihočeská centrála marketingově podpoří. Jak tedy produkt vypadá v tuto chvíli?

Koho mají pivní stezky zaujmout?

Stezky jsou koncipovány tak, aby představily nejen historii a tradici, ale i dávné stejně jako současné technologie vaření piva. V rámci produktu je to všechno navíc doplněno o nabídku návštěv dalších zajímavých míst, které jsou v blízkosti jednotlivých pivovarů či minipivovarů a mohly by být atraktivním návštěvnickým cílem. A dále je tento balík obohacen i tematickými kulturními akcemi a tipy na zážitky. Produkt totiž není dle ředitele Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromíra Poláška prioritně zaměřen na konzumaci piva, ale především na zážitek. I proto jsou hlavní cílovou skupinou – alespoň tedy z pohledu agentury CzechTourism – turisté-požitkáři, tedy mladí lidé ve věku nad 18 let. Dále pak je produkt přizpůsoben i pro svobodné dospělé turisty ve věkové kategorii 25–40 let, stejně jako i na lidi ve středním věku a aktivní seniory. Co se týká zdrojových trhů, tak je projekt vytvářen s myšlenkou nejen na domácí cestovní ruch, ale i na incoming. Zaujmout by chtěl zejména cestovatele z blízkého příhraničí, konkrétně tedy z Rakouska, Německa a Slovenska. Okrajově by potom mohl rezonovat i u příchozích turistů ze vzdálených trhů, kde vidí jihočeská centrála potenciál hlavně ve Spojených státech amerických. „Cílové skupině musíme dostat produkt do hlavy. Třeba na akcích. Na druhou stranu náš produkt nechceme směrovat k tomu, aby do jižních Čech přijeli lidé, kteří vypijí třeba 20 ‚kousků‘, ale je celkově o kultuře pití piva,“ vysvětlil Jaromír Polášek. Z tohoto důvodu se centrála návazně propojila v propagaci také s influencery a zahraničními blogery, kteří pro ni komunikují produkt na sociálních sítích.

Jak s produktem pracovat dále?

Aby bylo možné pivní stezky upravit na těchto incomingových trzích do povědomí, je dle Jaromíra Poláška naprosto stěžejní, dostat tento mezioborový produkt cestovního ruchu na trh. „My jsme schopni připravit nabídku jako takovou, dát ji dohromady a nějakým způsobem ji ‚zapaketovat‘, ale potřebujeme s tím jít dál. Potřebujeme se dostat do nových segmentů tak, aby se dal produkt prodat,“ nastínil ředitel JCCR na letošní březnové COTakhle snídani a pokračoval: „Je potřeba dopracovat, jakým způsobem produkt na trh umístít a jak jej dostat k B2B partnerům i k segmentu B2C.“ A zatímco celá řada ostatních tuzemských krajů se v tomto ohledu snaží více či méně úspěšně navázat spolupráci nebo alespoň dialog s incomingovými cestovními kancelářemi a agenturami, v jižních Čechách na to chtějí jít poněkud jinak. Jistě, i Jihočeská centrála cestovního ruchu začala produkt podporovat prostřednictvím prezentace na B2B akcích určených pro touroperátory, jako například RDA Kolín, a spolupráci navázala i s incomingovou agenturou Inco­Czech a dalšími zahraničními touroperátory či se zahraničními zastoupeními agentury CzechTourism. Ale nejjednodušší a pravděpodobně nejfunkčnější způsob, jak dostat produkty na trh, leží dle Jaromíra Poláška ve vytvoření vlastní cestovní kanceláře. Ostatně takto funguje koncept prodeje produktů třeba v sousedním Rakousku nebo i jinde ve světě. Ředitel JCCR se totiž domnívá, že jsou produkty, které cestovní kanceláře do své nabídky prostě nepřijmou. A to samozřejmě jeho další rozvoj i potenciál prodeje zásadně brzdí. „Buď se najde partnerská cestovní kancelář pro daný region, která bude obchodovat i produkty, které pro ni prozatím nedávají z hlediska byznysu stoprocentní smysl, ale mají je od nás připravené, nebo je třeba jít vlastní cestou,“ podotkl. A právě druhým zmíněných směrem se jižní Čechy s největší pravděpodobností vydají. Ne však v rámci Jihočeské centrály cestovního ruchu, jelikož prodej produktů není povahou destinačního managementu, ale v rámci přidruženého subjektu. „V Německu to funguje, v Rakousku také, tak proč by to nemohlo fungovat u nás?“ položil si zároveň řečnickou otázku ředitel JCCR.

Leží budoucnost pouze na dně půllitru?

Jihočeská centrála plánuje v následujících letech s produktem Pivní stezky v jižních Čechách velké věci. Pivo je totiž velmi nosným tématem nejen mezioborově, ale i přeshraničně. V konečném plánu by se chtěla krajská destinační společnost propojit i s dalšími tuzemskými kraji, stejně jako třeba s Bavorskem či Horním Rakouskem, pro které je pivo také zásadním tématem, a vytvořit jeden evropský region se společným jmenovatelem. To je jeden z úkolů. Tím druhým je pak samozřejmě rozšíření soupisky zapojených subjektů o další položky, které ke gastronomii patří. Ať už jsou to různé regionální potraviny, či jiné místní výrobky.

Foto: Shutterstock.com