Jihočeské pohraničí vábí turisty

Dvě desetiletí po pádu železné opony lidé stále intenzivněji objevují bývalé jihočeské pohraniční pásmo. Láká je unikátně zachovalá příroda, která téměř půl století bujela bez zásahu lidské ruky, a okouzlují je i osudy obyvatel desítek zaniklých obcí. Život se do dříve nedostupných míst vrací velmi pomalu. Přesto, nebo právě proto, je jihočeské pohraničí vyhledávanou turistickou oblastí s velkým potenciálem cestovního ruchu.

„O znovuosídlení se moc mluvit nedá, jsou to jen pokusy. Jeden takový lze spatřit v Pohoří na Šumavě v Novohradských horách, v nejjižnějším cípu České republiky,“ řekl ředitel občanského sdružení Antikomplex Ondřej Matějka. Z původní obce s více než tisíci obyvateli zbylo jen torzo kostela a hřbitov. V posledních letech tam však vyrostlo několik nových domů určených pro rekreační účely. Zaniklá ves uprostřed neobydlené krajiny začíná pozvolna ožívat. „Na všem zlém je něco dobrého. Díky politickým opatřením minulého režimu se tu zachoval jedinečný krajinný ráz s minimálními zásahy člověka. Měli bychom si proto řádně rozmyslet, co zde budeme vytvářet,“ zdůraznil ředitel nadace Jihočeské cyklostezky Vladimír Votřel. Dříve zakázaná místa u státních hranic, kudy chodili jen pohraničníci, protkala po revoluci poměrně hustá síť cyklistických tras. Řada z nich přímo kopíruje hraniční čáru nebo ji protíná napříč z Česka do Rakouska či Německa. „Dříve bylo asi jen pět hraničních přechodů silničních, nyní máme dalších asi 30 přechodů pro pěší a cyklisty,“ vyzdvihl Votřel.

Kostel v Cetvinách. Němý (a poslední) svědek dramatických osudů násilně vysídlené obce

Kvalitní cesty spojující dnes už zaniklé vesnice jsou jako stvořené pro cykloturistiku

Řídce osídlený kraj s neporušenou přírodou je pro turisty stále větším lákadlem, což dokazuje vzrůstající počet návštěvníků přijíždějících do zdejšího regionu. Někteří podnikatelé na tuto situaci zareagovali a začali s budováním turistické infrastruktury. Například jen čtyři kilometry od zmiňovaného Pohoří na Šumavě vznikl z bývalé hájovny malebný penzion Baronův most. V objektu jsou dva apartmány s kuchyní, obývacím pokojem a ložnicí, dva pokoje s menší kuchyňkou a šest pokojů pro dvě až tři osoby. Celková kapacita je 32 lůžek. Součástí penzionu je také restaurace s venkovní terasou, hřiště na volejbal a dětské hřiště. Další podobné zařízení, penzion Lesovna Žofín, bylo otevřeno v roce 2007 po rozsáhlé rekonstrukci hospodářských stavení v areálu bývalého loveckého zámečku. Objekt byl citlivě, avšak kompletně rekonstruován do podoby moderního horského penzionu s plným vybavením. Je umístěn v samém srdci Novohradských hor, na dohled od naší nejstarší přírodní rezervace Žofínský prales. Ubytování v penzionech najdete i ve vesnicích Hojná a Dobrá Voda. Do druhé jmenované míří turisté hlavně za významným poutním kostelem Panny Marie Dobré rady. Nedaleko od obou obcí navíc leží další prales Novohradských hor – Hojnovodský.

Bývalé hospodářské či lesnické objekty jsou přestavovány na moderní a vkusné penziony

Mezi nejpopulárnější turistické oblasti jižních Čech patří také Lipensko. Ještě před 20 lety byl jižní břeh vodní nádrže Lipno kvůli blízkosti hranic zapovězeným územím dostupným jen na propustku. Z druhé strany zase návštěvníky omezoval „v rozletu“ vojenský prostor Boletice. Ten se v posledních letech částečně otevírá (v okrajových částech) veřejnosti, především vyznavačům cykloturistiky. Mezi přední turistická lákadla Lipenska patří výstup (pro zdatnější výšlap na kole) na hrad Vítkův kámen, který korunuje dřevěná rozhledna s fantastickým výhledem na bývalé pohraničí a přehradní nádrž. Postupně se také mění složení návštěvníků rozhledny Moldaublick v Rakousku, odkud přes hranice shlíželi odsunutí Němci na svou domovinu. „Dnes už jsou rodáci moc staří na to, aby na vysokou věž vylezli. O to více tam jezdí Češi, kteří se odtud dívají na Lipno a na Šumavu, protože to jsou pro ně neznámé pohledy,“ řekl Matějka. Turisté rádi pátrají i po osudech bývalých, násilně vysídlených vesnic. To se týká například Cetvin poblíž Dolního Dvořiště. V 50. letech se staly součástí pohraničního pásma a lidé odtud museli odejít. Jednou z mála připomínek původní obce je dnes gotický kostel Narození Panny Marie, který se podařilo zachránit před zničením a před šesti lety byl znovu vysvěcen. Vedle něj jako dějinné memento chátrá už jen torzo kasáren pohraniční stráže.

Text: -japo-; -čtk-
Foto: Jan Pomykal a Tadeusz Malusz