Středočeský kraj v loňském roce navštívilo přes 916 000 turistů. Nejvíce od roku 2012. A právě podpora turistického ruchu a regionální rozvoj patří do kompetence náměstka hejtmana Středočeského kraje Mgr. Karla Horčičky, který ve funkci působí dva roky. Hovořili jsme s ním nejen o tom, čím je Středočeský kraj výjimečný a co mu z hlediska cestovního ruchu naopak chybí, ale i o spolupráci s čínskými partnery nebo o rozvoji cykloturistiky. A stranou pozornosti nezůstala ani budoucnost středočeského cestovního ruchu.
Ve středních Čechách už letošní turistická sezona začala. Ta loňská byla pro Středočeský kraj úspěšná, když přijelo nejvíc turistů od roku 2012. Čemu tento úspěch přisuzujete?
Je to jednoznačně dáno tím, že nabídka v oblasti cestovního ruchu se neustále zvyšuje a vylepšuje, náš kraj se stává pro turisty stále atraktivnějším. Kromě toho i propagace kraje vůči turistům byla úspěšná a podařilo se nám přesvědčit více lidí, aby dovolenou strávili ve středních Čechách. Já říkám, že střední Čechy jsou v podstatě Českou republikou v malém. Máme tady vlastně všechno – hory, nížiny, jezera, kulturní památky, průmyslové památky, velká města i liduprázdné oblasti.
Mgr. Karel Horčička
je od února roku 2014 náměstkem hejtmana Středočeského kraje a od roku 2010 také zastupitelem města Mladá Boleslav. Po gymnáziu v Mladé Boleslavi absolvoval Pedagogickou fakultu Technické univerzity v Liberci. Tři roky pracoval jako asistent ve firmě Zetka, dále pak do roku 2001 jako pedagog 5. ZŠ Mladá Boleslav. Od roku 2001 je oblastním poradcem v akciové společnosti ŠKODA AUTO, momentálně uvolněn pro výkon veřejné funkce. Je členem ČSSD, v níž předsedá okresnímu výkonnému výboru v Mladé Boleslavi. Karel Horčička je ženatý a má dvě děti.
|
Je naopak něco, co Středočeskému kraji z hlediska turistiky chybí?
Řekl bych, že to jsou dvě oblasti: opravdu kvalitní ubytování a komunikace, tedy silniční síť. U obou vidím poměrně velký deficit. Nedávno jsme to zažili na vlastní kůži při návštěvě čínské delegace, která sem přijela a požadovala poměrně vysoké standardy na ubytování. A dá se říct, že ačkoliv jsme měli velkou snahu ubytovat ji v kraji, nakonec jsme museli zvolit pražské kapacity. Nebyli jsme prakticky schopni najít ve Středočeském kraji zařízení, které by umožnilo ubytovat třicet až čtyřicet lidí s takto vysokými požadavky na komfort.
Z hlediska dopravní infrastruktury je potřeba dobudovat silniční a dálniční síť a obchvaty měst, protože turisté se chtějí na dovolenou dostat rychle a komfortně. I když to přímo s cestovním ruchem možná nesouvisí, je to pro jeho rozvoj také důležité. Dnes cestovní ruch ve Středočeském kraji z hlediska zahraničních turistů funguje tak, že jsou ubytovaní v Praze a hvězdicově vyjíždějí na výlety. Tomu jsme se snažili trochu napomoci tím, že jsme vytvořili brožuru speciálně pro zahraniční turisty, která popisuje zajímavosti z kraje a je i koncipována tak, aby mohla sloužit jako plánovač jednodenních výletů z Prahy. V rámci spolupráce s destinačními managementy jsme se domluvili na tom, že kraj se spíše soustředí na prezentaci celého kraje hlavně v zahraničí, zatímco jednotlivá města a oblasti by se soustředily na místní marketing.
Jakým způsobem tedy zajišťujete propagaci kraje v zahraničí?
Kromě vydávání tiskovin například spolupracujeme se zahraničními zastoupeními agentury CzechTourism, kdy prostřednictvím reklamy na autobusech zveme k návštěvě Středočeského kraje. Pořádáme fam tripy, aby zahraniční cestovní kanceláře a novináři náš kraj poznali přímo, a navštěvujeme veletrhy, kde se setkáváme s našimi partnery. Kromě toho se prezentujeme v Czech-American TV, která vysílá pro české krajany v Americe. Jednáme s našimi partnery i v rámci pracovních skupin, které vyjíždějí do zahraničí.
Do Středočeského kraje chcete také lákat turisty z Číny. Jak se rozvíjí spolupráce s čínskými partnery? A stále platí, že chcete v Čcheng-tu zřídit své zastoupení?
Myslím si, že projekt v oblasti cestovního ruchu ve spolupráci s Čínou nemůže být neúspěšný. Protože když se řekne, že bude neúspěšný, přijede jen milion turistů… Ale teď vážně. Už jsem hovořil o nedávné návštěvě zástupců čínských cestovních kanceláří a pracovníků médií, kteří se zabývají cestovním ruchem. Strávili ve středních Čechách několik dní a my jsme jim ukázali z našeho kraje to nejlepší. Také projekt zastoupení Středočeského kraje v Číně běží, kancelář by tam měla být slavnostně otevřena někdy v červnu.
Kolik finančních prostředků máte letos v rozpočtu na rozvoj cestovního ruchu? Kam poputují největší částky této podpory?
To se nedá tak úplně jednoduše říct, protože těch kanálů, kudy peníze do cestovního ruchu plynou, je víc. Nosným prvkem je ale fondový systém, kde máme k dispozici fond podpory cestovního ruchu a vypisujeme granty. Kromě toho na základě různých memorand a dohod podporujeme třeba rozvoj Labské stezky nebo koridorů Greenways. Další část finančních prostředků plyne do cestovního ruchu prostřednictvím naší pracovní skupiny pro cestovní ruch nebo z fondu hejtmana. Kromě toho také jako Středočeský kraj pořádáme některé akce na podporu cestovního ruchu.
V současné době ministerstvo pro místní rozvoj požaduje, abychom vše sumarizovali a podporu sjednotili, abychom mohli čerpat podporu z prostředků ministerstva.
Jaké důležité akce nebo festivaly letos chystáte na podporu cestovního ruchu?
Připojili jsme se k oslavám 700. výročí narození Karla IV. Finančně jsme podpořili pochod Karla IV. a pak i samotné oslavy v obci Karlštejn. Dále pořádáme oslavy Jan Husa na Krakovci, pivní slavnost ve Velké Dobré u Kladna a i letos chystáme Gastrofest v Lysé nad Labem. Letošní novinkou jsou putovní letecké dny, v jejichž rámci chceme propagovat letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi. V krajských nemocnicích pak hodláme uspořádat Dny zdraví, během nichž bude probíhat zábavný program. Další akce jsou naplánovány v rámci různých slavností, v době dožínek nebo na svatého Martina. Zapojujeme se i do aktivit mimo kraj, například se účastníme festivalu Wine Prague a jsme připraveni připojit se i k dalším akcím.
Zmínil jste oslavy 700. výročí narození Karla IV. Jak se kraj do nich konkrétně zapojí?
Už jsme zadali výrobu autorizované kopie svatováclavské koruny, hotová by měla být v srpnu. Rádi bychom ji vystavili společně s císařskou korunou, která vznikla před šesti lety. Právě císařská koruna je dobrým turistickým magnetem a očekáváme, že podobná situace bude i s korunou svatováclavskou. Vedle už zmíněných akcí jsme aktivní i v rámci oslav pořádaných celostátně, ale podporujeme i menší akce.
Kraj už několik let podporuje rozvoj cykloturistiky. Letos byste rádi postavili další dva úseky Labské stezky. Jakým směrem by se dále cyklostezky v kraji měly rozvíjet?
Jsem přesvědčen o tom, že Labská stezka, případně i další cyklostezky v kraji umožní vznik sítě různých penzionů pro cyklisty, opraven kol, občerstvení a podobně. V tom vidíme možný ekonomický přínos, nejen pro cestovní ruch. Přichází obrovská vlna zájmu o vícedenní turistiku a cyklistiku a Labská stezka je v tomto směru unikátním projektem. Cyklisté mohou vlastně jet od pramene Labe až k jeho vyústění do Severního moře. Nicméně budování dalších úseků komplikuje situace s pozemky, což je běh na dlouhou trať.
Snažíme se spolupracovat s obcemi a dalšími uskupeními, abychom společně síť cyklostezek nejen vybudovali, ale také propojili. Úkolem kraje podle mého názoru není vynakládat finanční prostředky na stavbu cyklostezek, ale pomáhat například při získávání peněz z dotačních titulů například ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Dalším takovým typickým projektem, kde by se měl angažovat kraj, je například výstavba cyklostezek pro vozíčkáře nebo postižené. V současné době také mimo jiné pracujeme na projektu, v rámci kterého by v blízkosti některých cyklostezek vznikly místa vhodná k rybaření.
Jaká část středních Čech nebo Středočeského kraje je vaší srdeční záležitostí?
Na to se velice těžce odpovídá, ale samozřejmě člověk to má rád tam, kde se narodil a odkud pochází. Pro mě je tedy srdeční záležitostí Mladoboleslavsko, protože jsem z Mladé Boleslavi a mám to tam rád. Nicméně člověk si kolikrát oblíbí místa, která někomu jinému nic neříkají. Proto mám třeba rád aktivity typu geocaching, které vlastně dalším lidem zpřístupní místa, která se líbí někomu jinému. Díky geocachingu se člověk kolikrát dostane i na místa, která jsou cestovním ruchem, respektive masovou turistikou naprosto netknutá a přitom jsou neuvěřitelně zajímavá a krásná. I tady ve středních Čechách je stále co objevovat.
Co byste naopak vy osobně v oblasti cestovního ruchu uvítal nebo ocenil?
Ocenil bych především to, aby se o tom už přestalo jen mluvit a skutečně začaly do cestovního ruchu plynout finanční prostředky z národních zdrojů. Poté, co skončila podpora cestovního ruchu z evropských fondů, tak se cestovní ruch bez národních peněz neobejde. Musíme si také uvědomit, že cestovní ruch nejsou jen nějaké výlety. Je to velice zajímavé odvětví, které přináší do státního rozpočtu velké finanční prostředky na daních a dalších poplatcích, ale kromě toho umožňuje absorbovat poměrně velkou část pracovní síly, a to i té méně kvalifikované. Byl bych rád, kdyby už konečně nějaké finanční prostředky ze státního rozpočtu na rozvoj cestovního ruchu plynuly. A nemusí jít zrovna krajům, ať je získají třeba destinační managementy nebo informační centra.
V čem vidíte budoucnost cestovního ruchu v kraji?
Těžko říct. Nemám křišťálovou kouli. Ale myslím si, že budoucnost cestovního ruchu je založena na specializacích. Každý člověk je jiný a každý vyhledává nebo požaduje něco jiného. Někoho baví geocaching, jiný dává přednost koňské turistice, další se věnuje vodním sportům. A vedle toho lidé chtějí být dnes hodně aktivní, proto jsme už nyní svědky propojení turistiky se zdravým životním stylem.
Za důležité také považuji, aby v kraji vznikl systém inteligentní cestovní karty à la SalzburgerLand Card. Už na tom dnes pracujeme, ale ještě tento projekt není dokončen a do podzimních krajských voleb jej už pravděpodobně nestihneme dokončit. Základní myšlenka je ale jasná – vytvořit cestovní kartu spojenou s inteligentní peněženkou, která by umožňovala čerpat slevy v turistických zařízeních, v restauracích či památkách a zároveň čerpat slevy i na veřejnou dopravu. Byl bych rád, aby karta skutečně fungovala jako elektronická peněženka. Znám systém, který funguje v Salcbursku, a osobně si myslím, že pro tento region je to obrovská konkurenční výhoda oproti ostatním spolkovým zemím. K tomuto projektu máme zpracované analýzy i propočty, víme, jak to udělat. Dokonce máme k dispozici i určité protianalýzy. Pokud bychom takový systém chtěli zavádět, rád bych, aby fungoval ve smyslu nějaké aplikace v telefonu. Nemusí to být ani samostatná karta.
Foto: Karolína Vyskočilová