Karlovarské stezky: Nekonečné a jedinečné příběhy

Stezka je různě dlouhý propojovák mezi startem a cílem, na kterém se ledacos naučíte, rychle zjistíte, jak je dobře, že jste nevyhodili staré pohorky, poklábosíte s kolemjsoucími a kolemjdoucími. Tak brzy na viděnou třeba tady –⁠ v regionu západočeských lázní.

Neptunisté a plutonisté

Na Chebsku bychom asi těžko hledali méně známé chráněné území, než je Železná hůrka. Přitom jde o zajímavost – nejmladší českou sopku, o jejíž původ se kdysi rozhořel velký spor mezi nesmiřitelnými tábory neptunistů a plutonistů. Neptunisté, ke kterým patřil i J. W. Goethe, tvrdili, že všechny horniny jsou tu pozůstatkem pra-oceánu a vznikly tedy ve vodě. Naopak plutonisté mnohem správněji brali vyvřelé horniny jako doklad vulkanické činnosti.

Proč jste o Železné hůrce dosud ještě neslyšeli? Je velmi odlehlá, nachází se přímo u státní hranice se SRN nedaleko osady Mýtina u Lipové a zdálky sotva zachytíte jen její nepatrný travnatý hrbolek. I proto je mnohem známější jiná blízká pra-sopka, Komorní hůrka. Ta leží poblíž světoznámých lázní a výletníky přitahuje už z dálky.

• Foto: Chmee, Wikimedia Commons (CC-BY 2.0)
  Prohlédnout galerii (6 fotografií)
• Foto: Lubor Ferenc, Wikimedia Commons (CC-BY 2.0)
• Foto: Lubor Ferenc, Wikimedia Commons (CC-BY 2.0)
• Foto: Chmee, Wikimedia Commons (CC-BY 2.0)

Nejmladší známá sopka v Česku byla naposledy činná někdy před 170 –⁠ 400 tisíci lety a nic nenasvědčuje tomu, že by se Železná hůrka hodlala probouzet. Živo je spíše v jejím okolí na stezkách, které vás k ní přivedou. Kolem sopky vede z obce Mýtina žlutá turistická značka směrem od skanzenu Doubrava (vesnická památková rezervace Doubrava v Lipové u Chebu), odkud jsou to k bývalé sopce necelé tři kilometry. Pozor ale, na cestu k Hůrce pocestné navádí pouze velká směrová tabule.

Na krátkou vulkanickou expedici (z obce Mýtina ca 30 min) můžete navázat dalším výzkumem geologických úkazů. Lesní cesta k nedalekému Kyseleckému hamru je docela příjemnou tříkilometrovou procházkou s cenným osvěžením. Kyselecký hamr je minerální pramen a perlivá minerálka tu pramení rovnou z nitra země. U pramene bývají i hrníčky, abyste železitý pramen rovnou ochutnali. Podobně to dělali i dřívější návštěvníci kraje, neboť na kamenné obrubě pramene je vyrytý letopočet 1698. Dost popisu a turistických indícií – vaše vulkanická expedice 2021 může začít.

Komiksové překvapení pro rodiny

Jméno Heinricha Mattoniho netřeba představovat, díky televiznímu seriálu jsou známí on i jeho životní cesta. Věděli jste ale, že v jeho oblíbené Kyselce jsou jako doma také skřítkové –⁠ velcí ochránci kyselých pramenů? Od roku 2018 prochází Kyselkou a jejím okolím naučná stezka vedoucí po jejich stopách. Zavede vás na původní promenádní cesty a odhalí zaniklá odpočinková místa, která pamatují jen ti starší karlovarští pidimužíčci. K jejich nejoblíbenějším místům patří prý Mattoniho vodopád v parku bývalých lázních. Jedná se sice o uměle vytvořenou kaskádu, ale skřítkům to údajně vůbec nevadí, protože vodopádem proudí léčivá voda věhlasného karlovarského Ottova pramene.

Na naučné Mattoniho stezce Po stopách skřítků vás čeká ještě dalších patnáct zastávek, na kterých se dozvíte spoustu zajímavostí třeba o historii lázeňství v Kyselce, kolonádách, Mattoniho vile, kapli sv. Anny a mnohých dalších památkách. Zastávky to nejsou ledajaké, autoři stezky kolem nich vytvořili poutavý komiks, kde hlavní roli průvodců svěřili skřítkům. Necelé čtyři kilometry dlouhou trasu s všudypřítomnými postavičkami zvládnou i malé děti a rodiny s kočárky. Rodinný výlet můžete doplnit návštěvou Muzea Mattoni.

• Foto: Václav Fikar, KV Point - turistická fotobanka Karlovarského kraje
  Prohlédnout galerii (13 fotografií)
• Foto: KV Point, Muzeum Karlovy Vary
• Foto: Shutterstock.com
• Foto: Muzeum Mattoni

Únikovka z města

Karlovarský kraj přeje nejen lázeňské přírodě, ale také zemědělské půdě a drobnému farmaření. Najdete tu dokonce i řadu osvědčených ekofarem, kam můžete zavítat na pár dní i jen tak na malou zastávku.

Farmářskou zkušenost i komfort ve venkovském duchu nabízí například biofarma Belina v Nežichově. Z Toužimi vede na farmu desetikilometrová cyklostezka ovčí babičky značená samostatnou značkou s ovečkou. O cíli rovinaté cesty tedy není pochyb, těší se na něj děti i dospělí. Městem vychované děti se tu seznámí se životem na farmě, naučí se, kde se bere mléko, jak se pasou ovečky, co se dělá s ovčí vlnou a jak si správně sednout za kolovrátek a upříst nitku. Lákadla jsou i venku za humny farmy, kam se průzkumníci vydávají po naučné stezce sv. Blažeje se soustavou tůněk pro obojživelníky.

Je jasné, že farmaření není pro každou náturu. Jisté ale je, že farmářské dobroty svědčí všem a i těmi vás na karlovarských biofarmách rádi poctí.

• Foto: Biofarma Belina
  Prohlédnout galerii (2 fotografií)
• Foto: Libor Nesvadba, KV Point

Svatojakubský cíl

Chrám s věží až do nebe, zlatý oltář, řady uchazečů o Království nebeské, ale také dřevěné kostelíky, boží muka u staré lípy a hlubší sebepoznání: církevní poutě mají různou podobu. Možná jste už některou z nich absolvovali, možná na vhodnou příležitost čekáte. Co byste řekli na šest kilometrů chůze okolo drobných sakrálních památek i s upomínkou svatého Jakuba ve volné karlovarské přírodě?

Připomeňme, že svatý Jakub je patronem poutníků, na malbách ho poznáte podle toho, že bude vyobrazený s lasturou a s poutnickou holí. Nejznámější Svatojakubská cesta je ta vedoucí k jeho hrobu v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii. Také v Česku, podobně jako v jiných zemích s katolickou historií, je řada návazných svatojakubských stezek i další místa spojená s tímto patronem. Na jedno z ni zamíříme v Karlovarském kraji.

Zdejší stezka svatého Jakuba začíná ve Žluticích a památky, které na mí míjíte, nejsou ledajaké. Dokonce narazíte na takzvané české Lurdy. Na vaší pouti půvabnou krajinou západních Čech si můžete odpočinout a posedět u kapličky zasvěcené právě sv. Jakubovi, což je i příjemnou povinností všech poutníků. K mediaci nebo alespoň k hlubšímu zamyšlení vás přitáhne atmosféra poutního místa ve Skokách. To je známé od roku 1717, kdy zdejší statkář postavil malou kapli určenou k uctívání obrazu Panny Marie Pomocné. Množství zázraků a vyléčených nemocí poté proslavilo “české Lurdy” natolik, že zde byl zanedlouho postaven kostel.

Tradice poutí v okolí Žlutic nezanikla ani v době obou světových válek a socialismu, ani dnes;  jen ve Skokách se pravidelně konají hned dvě pouti ročně. Co kdyby jedna z nich naplnila právě váš volný čas?

• Foto: Gampe, Wikimedia Commons (CC-BY 2.0)
  Prohlédnout galerii (6 fotografií)
• Foto: Štěpán Látal, KV Point
• Foto: Štěpán Látal, KV Point
• Foto: Štěpán Látal, KV Point