Kdo utrácí při cestách nejvíce? Výletníci!

Zajímavé informace mohou v tomto ohledu přinést statistiky zveřejněné v dokumentu nazvaném Výsledky cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji – Fact Sheet 2019. Ten například uvádí, že celkové příjmy cestovního ruchu vzrostly vloni meziročně o 17 %, díky čemuž přesáhly hranice 10 miliard korun. Do regionu přijelo nejvíce jednodenních návštěvníků, kteří jsou v interních statistikách kraje označováni jako výletníci. Na celkové návštěvnosti se tato cílová skupina podílí 44 % a má ze všech návštěvníků v průměru nejvyšší denní útratu. Další zajímavostí je, že 87 % všech zahraničních výletníků bylo z Polska.

Co se týká srovnání rezidentů a nerezidentů, je v níže uvedené infografice možné vidět, že výletníci přijíždějící do kraje ze zahraničí utrácejí za služby a zážitky více než dvojnásobné peníze oproti těm z České republiky. „Obecně víme, že v minulém roce přijelo nejvíce návštěvníků ze Slovenska, Polska, Německa a Ruska. Kromě toho lze předpokládat, že bonitní klientela byla rovněž z řad dalších nejpočetnějších zdrojových trhů pro Moravskoslezský kraj, tedy z USA, Spojeného království či Rakouska,“ objasnila Hana Vítková z Moravian-Silesian Tourism.

Míří do kraje bonitní klientela?

Pro Moravskoslezský kraj nejsou „luxury“ turisté primární cílovou skupinou, a nejedná se tudíž o segment, na který by krajská turistická centrála Moravian-Silesian Tourism speciálně cílila. „Cílené marketingové aktivity jen a výlučně pro velmi bonitní klientelu (luxury tourism) nemáme, jelikož v našem kraji není požadovaná nabídka ‚velmi luxusních‘ služeb. Navíc takto klientelu ani nekategorizujeme a neposuzujeme. Je logické a jasné, že různí návštěvníci mají různé návyky, ubytovávají se v různých typech HUZ, stravují v různých zařízeních a utrácejí různé množství peněz za další zábavu, kulturu či návštěvu atrakcí,“ vysvětlila Hana Vítková. „Důležité je pro nás proto spíše zachování různých segmentů návštěvníků. Návštěvníky kategorizujeme dle zdrojových trhů a typu ubytování – tedy turisté v HUZ, turisté v IUZ a výletníci (tj. jednodenní návštěvníci). Zde sledujeme i jejich útratu, kdy nepatrně vyšší průměrnou útratu mají výletníci,“ potvrdila pak i výše uvedená čísla.

Vysokou různorodost návštěvníků oproti zaměření na segment náročných turistů poté pozitivně kvituje i Jiří Šimon, ředitel informačních center a destinačního managementu turistické oblasti Ostravsko. „V současné situaci podle mého názoru Ostravě a vlastně celému Moravskoslezskému kraji prospělo, že jsme se drželi více při zemi a necílili třeba pouze na návštěvníky ze vzdálených trhů (například z Asie). Variabilita segmentů návštěvníků se ukázala jako klíčová a bude dobré ji udržet i do budoucna. Samozřejmě s tím, že se budeme ještě více snažit návštěvníky oblasti motivovat k prodlužování pobytu a vyšším útratám,“ vysvětlil svůj pohled.

Návštěvnost Moravskoslezského kraje v roce 2019 s přehledem
průměrné denní útraty návštěvníků dle jejich typu a místa původu

Pozn.: HUZ – hromadná ubytovací zařízení, IUZ – individuální ubytovací zařízení.
Návštěvníci se dělí na turisty a výletníky. Turista je návštěvník, který v kraji stráví alespoň 1 noc, výletník pak pouze jeden den bez přenocování.
Zdroj dat: Moravian-Silesian Tourism

Co brzdí zájem

Co přitom za rozhodnutím necílit speciálně na luxury klientelu primárně stojí? Dle Hany Vítkové je to do jisté míry dáno skutečností, že v Moravskoslezském kraji aktuálně nenajdete ubytovací kapacitu té nejvyšší kategorie (5 hvězd a více), kterou by tato klientela vyhledávala, a to včetně návazných luxury služeb. Druhým důvodem pak může být i dopravní dostupnost, především co se týká leteckého spojení. „Nedostatkem je absence přímého leteckého spojení s významným evropským uzlovým letištěm. Ovšem od 25. října nám – i v této nelehké době – startuje letecké spojení do Varšavy. Tato linka má přitom širokou nabídku návazných letů do Evropy, Asie i Severní Ameriky,“ objasnil situaci ředitel destinačního managementu turistické oblasti Ostravsko. Zástupci Moravian-Silesian Tourism věří, že nárůst bonitní klientely se v souvislosti s leteckou linkou polského dopravce LOT dá očekávat. „Nejedná se totiž o nízkonákladovou společnost, takže jde hlavně o propojení s dalšími destinacemi v EU. Automaticky se také o bonitní klientelu kraj uchází při pořádání velkého množství hudebních a sportovních akcí,“ doplnila Hana Vítková další důvody.

A v tomto ohledu to podobně vidí i Jiří Šimon: „Určitě lze předpokládat, že se v souvislosti s chystaným startem leteckého spojení přes Varšavu do celého světa budeme na bonitní klientelu více zaměřovat. Pokud se to i přes aktuální situaci povede, bude mít smysl oslovovat jak například státy kolem Baltského moře, tak i vzdálené trhy.“ Připustil však, že pro krajské město či jeho okolí se náročná klientela toužící po luxusu pravděpodobně nikdy nestane primární cílovou skupinou. „Nicméně její podíl by mohl stoupat s postupným zkvalitňováním služeb, zmíněným rozšířením leteckého spojení z ostravského letiště, případně s rozšířením nabídky ubytování, například o luxusní butikový nebo pětihvězdičkový hotel. Je však otázkou, zda nějaký z hotelových řetězců, oslabených koronavirovou krizí, vyhodnotí tento fakt jako příležitost,“ připustil ředitel destinačního managementu turistické oblasti Ostravsko.

Čím může kraj zaujmout

Turisty do kraje v posledních letech lákají především velké mezinárodní sportovní, kulturní a společenské akce či festivaly. „Na tyto akce jezdí turisté, kteří z našeho pohledu rozhodně bonitní jsou, nebo aspoň jejich část. Pokud totiž na akce typu Colours of Ostrava, Beats for Love, Janáčkův máj, Zlatá tretra, velké tenisové, hokejové či para hokejové a další akce přijedou lidé, kteří jsou zde po celou dobu ubytovaní, stravují se a využívají další služby včetně návštěv atraktivit, rozhodně pro nás zajímavou bonitní klientelu představují a současnou nabídku pro ně vnímáme jako dostatečnou. Velmi láká industriál či areály v horských střediscích. Významná je v tomto segmentu také business klientela a návštěvníci kongresů či seminářů nebo filmaři, kteří přijíždějí na obhlídky lokací, či samotná natáčení,“ odhalila Hana Vítková.

„I v samotné Ostravě jsou to pak především business cestující a účastníci různých akcí, kteří se kromě Česka a Slovenska rekrutují především z Německa, severských států nebo Velké Británie, a jejich pobyt je tak samozřejmě spíše krátkodobější. Máme zde také výjimečné zázemí pro pořádání kongresů a konferencí s minimálně evropským přesahem,“ popsal Jiří Šimon. Doplnil však, že zajímavou skupinu před koronavirovou krizí představovali pro oblast Ostravska – a tedy v zásadě i pro kraj – hosté lázní Darkov nebo Klimkovice pocházející z oblasti Perského zálivu nebo Ruska, což rozhodně bonitní klientela je. „Přijížděli na dlouhodobé pobyty a v Ostravě využívali služeb obchodů a restaurací nebo navštěvovali zdejší atraktivity.“

To ostatně dokládají i aktuální statistiky, které uvádějí, že v porovnání s celou Českou republikou má Moravskoslezský kraj nadprůměrnou délku pobytu lázeňských hostů. Domácí turisté tráví v lázních na severu Moravy v průměru 28 dní a u zahraničních klientů je to průměrně 19 dní. Republikový průměr je přitom 9,4 dne. Ostravskou nabídku navíc dle Jiřího Šimona skvěle doplňuje také infrastruktura v okolních turistických oblastech. „Ať už jsou to kvalitní golfová hřiště a lázeňská zařízení, nebo wellness resorty v blízkém podhůří Beskyd,“ doplnil na závěr.