Kladská a okolí

Slavkovský les, lesnatá a řídce osídlená krajina mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi, je z přírodovědného hlediska velice pestrým územím. Jednou z jeho nejcennějších částí je soustava pěti lesních rašelinišť v okolí osady Kladská, která byla již roku 1933 vyhlášena za národní přírodní rezervaci pod názvem Kladské rašeliny.

Zatímco na rašeliniště Lysina, Paterák, Malé rašeliniště a Husí les obyčejní smrtelníci nesmějí, Tajgou (největším z nich) vás provede asi kilometr a půl dlouhá bezbariérová naučná stezka vedoucí kolem Kladského rybníka. Zdejší rašeliniště jsou typickými vrchovišti, přičemž většinu jejich plochy pokrývají blatkové bory pralesovitého charakteru. Pojďme ale na začátek příběhu o vsi Kladské a jejím okolí. Koncem 19. století pobýval v nedalekých Lázních Kynžvart kníže Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg, který přijel lovit do místních lesů. Zalíbilo se mu tady natolik, že roku 1873 koupil od c. k. montánní správy v Horním Slavkově rozsáhlé zalesněné pozemky plné mokřadů právě v okolí Kladské, která tu však tehdy ještě nestála. O dva roky později si nechal kníže na Kladské louce postavit lovecký zámeček švýcarsko-tyrolského typu, který si nechal po částech přivézt z vídeňské Světové výstavy. Kromě něj tu postupně vyrostl také rentovní úřad, pila, fořtovna, sruby pro úředníky, hostinec U tokajícího tetřeva a další stavení. Kníže tak hodlal zdejší dosud neobývané území přeměnit na příjemné romantické výletní sídlo, kde se mohl nerušeně oddávat lovu.

Lovecký zámeček

V duchu romantismu jsou řešeny také parkové úpravy, při nichž typický krajinný ráz určují solitéry v hlavní louce. Jejich výjimečnost spočívá jak ve vysoké nadmořské výšce zdejší lokality (820 m), tak i v používání cizokrajných dřevin. Největšího roz–květu dosáhla osada za Otty Sigismunda Schönburg-Waldenburga (1866 – 1936), vášnivého milovníka přírody a chovu zvěře. Za jeho života byla Kladská druhým největším revírem v Čechách, hned po krkonošském revíru Černínů. Kníže byl pochován do hrobky na úpatí vrchu Lysina (982 m) na dohled své milované vísce. Nejnovější historie Kladské už tak romantická nebyla a souvisela se vznikem vojenského prostoru Prameny roku 1946. Lovce, turisty a návštěvníky z blízkých lázní vystřídali vojáci, kterým lovecký zámeček sloužil jako výcvikové středisko. V současné době se v budově nachází hotel a v přilehlých objektech fungují dvě restaurace. Kladská dnes dává lidem nejen možnost odpočinout si ve stylovém loveckém a mysliveckém prostředí, ale také se nerušeně seznámit s přírodním bohatstvím Slavkovského lesa. Při roční návštěvnosti přes 50 000 lidí patří Kladská k turisticky nejatraktivnějším místům regionu.

Krásenská rozhledna byla obnovena v roce 1997

Působivé trosky kdysi výstavného hradu Kynžvart

V Kladské se ovšem nemusíte věnovat jen přírodním zážitkům. Na své si zde přijdou také milovníci historie nebo technických památek. A nemusí chodit daleko – jeden technický div totiž mohou spatřit přímo u Kladského rybníka. Začíná zde totiž unikátní Dlouhá stoka zbudovaná v letech 1531 – 1536, která při délce přes dvacet čtyři kilometrů představuje jedinečné vodní dílo daleko přesahující rámec regionu.

Dlouhá stoka – unikátní technické dílo ze 16. století

Její vznik souvisí s těžbou cínu v okolí nedalekého Horního Slavkova a Čisté. Při středověkém způsobu dolování bylo totiž zapotřebí značné množství vody k pohonu těžních strojů a na vyplavování rudy. Stoka zároveň sloužila k plavbě dřeva, které se používalo na výdřevu šachet a štol, na stavbu čerpadel a provozních budov. Nejúžasnější je ovšem fakt, že precizně provedené technické dílo s minimálním spádem (pouhých 35 centimetrů na 100 metrů délky) je dodnes funkční a průtočné.

Pokud jde o historické památky, navštívit můžete například blízkou zříceninu původně královského hradu Kynžvart, který byl založen patrně již v první polovině 13. století. Po roce 1398 ho radikálně přestavěl (na základě povolení krále Václava IV.) Hyncík Pluh z Rabštejna. Pro svou důležitou strategickou polohu byl hrad udržován až do třicetileté války, kdy byl dobyt a vypálen císařskými a švédskými vojsky. Dnes si můžete na Kynžvartu prohlédnout výrazné trosky paláce, atypickou půlválcovou věž a relikty staveb na předhradí.

Kolem Kladského rybníka u rašeliniště Tajga vede příjemná naučná stezka

Další technická památka na vás čeká v Krásně, kde se nachází zajímavé hornické muzeum v areálu bývalého cínového dolu Vilém. Zdejší atrakcí je originální důlní lokomotiva, na které se mohou návštěvníci svézt. U hlavní silnice je také vztyčen velký smírčí kříž a na nedalekém Krásenském vrchu se v nadmořské výšce 801 metrů tyčí nádherná rozhledna z let 1933 – 1934. Její výška je 25 metrů, průměr základny činí 11 metrů a na vrchol vede 120 schodů. Její působivost spočívá v tom, že evokuje zmenšenou podobu Babylonské věže, neboť její schodiště vede spirálovitě po vnějším obvodu.

Text a foto: Jan Pomykal