Klubový den ACK: Jak ušetřit starosti i poplatky

Březnový Klubový den Asociace cestovních kanceláří České republiky přivedl do prestižního pražského hotelu Hoffmeister velký počet zájemců o zdánlivě nesourodá, leč velmi užitečná témata programu: manipulace s devizami, jak na náhrady v letecké dopravě při zpoždění a co může živnostenský úřad chtít od podnikatele (a co podnikatel od živnostenského úřadu).

Jak si počínat efektivně v zahraničním platebním styku, jak si snížit obchodní náklady při konverzi měn, zda a jaké forwardové a swapové operace využívat, poradil Aleš Dubský, zástupce Akcenta CZ, nového přidruženého člena ACK, který je ve světě financí doma již 15 let a působí nejen v ČR, ale i v okolních zemích.

Ze světa financí do každodenní provozní reality přenesl účastníky hlavní bod programu: co očekávat při kontrole z živnostenského úřadu. Informace přímo od pramene přinesl František Dickelt, vedoucí kontrolně správního oddělení živnostenského úřadu Prahy 1. S potěšením jsme se dozvěděli, že kontroly se při sledování, jak jsou plněny náležitosti dle živnostenského zákona, kromě obvyklých náležitostí „na dveřích" provozovny zaměřují především na dodržování živnostenského oprávnění, tedy to, co poctivé podnikatele nebolí, naopak jim pije krev, pokud hříšníci kontrole unikají. U cestovních kanceláří je to celkem jasné (kontroluje se pojištění pro případ úpadku), u cestovních agentur je to komplikovanější. Cestovní agentura je sice součást mnohoobsažné živnosti volné, ke které nemusíte úředně umět nic, ale z toho mnoha je třeba mít obor cestovní agentury přihlášen, což se ne vždy děje. Ještě důležitější je neprodávat pod rouškou cestovní agentury či jiného subjektu zájezdy.

Z odpovědí na smršť dotazů a příkladů na toto téma vyplynulo, že inspektoři z živnostenských úřadů na to kontroly zaměřují – a mají pravomoci kontrolovat všechny potřebné doklady, a to i u subjektů nepodnikatelských. Proč se tedy tolik černých organizátorů zájezdů může stále poctivým cestovním kancelářím vysmívat? Důvody jsou v podstatě dva. Tím prvním je definice „podnikatelského způsobu" (samostatná soustavná činnost za účelem zisku). Takže kdyby někdo pořádal pravidelně každým rokem jeden zájezd byť v masovém rozměru, do té definice se to prý nevejde. Druhým důvodem je stále se zmenšující počet inspektorů, kteří prostě nestíhají. A nejspíš třetím (nejmenovaným) osobní ochota, na které závisí, jak se bude angažovat. Ke cti našeho hosta budiž řečeno, že Praha 1 se angažuje, podání ACK vyřizuje. Jenže kontrolovat může jen na Praze 1. Kontrolní oddělení Prahy 1 iniciativně sleduje i nabídku na slevových portálech. Držme jim palce, aby si na správných správních místech uvědomili, že inspektoři skutečně odhalující černé podnikání vygenerují státu víc, než je potřeba na jejich výplaty. Pan Dickelt si z Klubového dne hned několik konkrétních tipů odnesl.

Třetí téma zamířilo k reklamacím při zpoždění letů. Nařízení ES č. 261/2004 znají všichni profesionálové a měli by je znát i všichni postižení cestující. Informace jsou na internetu, na letištích a měl by je předávat personál letiště. Horší je to s plněním. Cestu, jak se svých práv domoci, nabízí nový přidružený člen ACK – společnost Click2Claim, kterou prezentoval Ing. František Herynk. Podniká v tomto směru osvětu, bezplatně ověří, zda je na kompenzaci nárok – a na komerčním základě sama všechno zařídí a vymůže pod heslem: Nepřiletěli jste včas? Nechte si za to zaplatit.

Zatímco při stěnách zaplněného sálu hotelu Hoffmeister čekal velmi atraktivní bufet a výtečné nápoje, odolala většina účastníků a odložila tyto svody až po prohlídce hotelu, která předčila očekávání mnohých: všichni věděli, že hotel má bezkonkurenční umístění, ale o míře vkusu, komfortu a paletě služeb včetně ojedinělého wellness mnozí neměli tušení. Proto následně při pochutnávání si na specialitách zpovídali nejprve ředitelku Ivanu Michalovou, aby pak jako obvykle v družné debatě probírali své momentální starosti a plány.

Eva Mráčková,
manažer Asociace cestovních kanceláří ČR