„Pokud by se pořádalo mistrovství světa v pozitivní propagaci cyklistiky, všichni bookmakeři by si vsadili na Maďary,“ napsal nedávno server Copenhaginze.com, který se zabývá propagací cyklistiky. Maďarská cyklistická federace (Magyar Kerékpárosklub) totiž na počátku tohoto roku spustila neobvyklou kampaň propagující cyklistiku jako zdravý a atraktivní životní styl.
Tři krátké videoklipy můžete zhlédnout také na sociální síti YouTube. Jejich hlavními postavami jsou různé typy lidí – manažer, dělník či manželský pár středního věku. Marketingové příběhy nepostrádají vtipnou pointu a představují divákovi cyklistiku jako aktivitu, která posiluje zdraví a vitalitu, pozitivně dotváří osobní image a je vhodná doslova pro každého – bez rozdílu věku či společenského postavení. Maďarský způsob propagace cyklistiky tak dokáže oslovit a zaujmout široké spektrum lidí. V České republice se cyklistice a cykloturistice věnuje řada organizací a webových serverů, které zásobují zájemce o tuto formu cestovního ruchu nepřeberným množstvím tipů, aktuálních informací, ale i komerčních nabídek. Například na serveru Cyklotoulky.cz, ale i jinde najdete on-line katalogy aktuálních cyklistických zájezdů po České republice i do zahraničí. Balíčky pocházejí zpravidla z portfolia některé ze specializovaných cykloturistických či obecně outdoorových cestovních kanceláří. V nabídce velkých cestovních kanceláří bývá cykloturistika zmiňována spíš jako doplněk pobytového či poznávacího zájezdu, jako komplexní balíček zaměřený primárně na jízdu na kole se však objevuje minimálně.
Cykloturistické zájezdy ze své podstaty nemohou být masovou záležitostí a právě v tom spočívá jejich kouzlo pro aktivní turisty, kteří od dovolené očekávají skutečně intenzivní zážitky a současně si chtějí užít cestování v prostředí nezatíženém masovým cestovním ruchem. Důležitým faktorem je také to, že jízda na kole je současně sportem i způsobem dopravy. Tím přispívá jak k rozvoji ekologicky šetrného cestovního ruchu, tak k optimálnějšímu využívání únosné kapacity území. Cykloturistika se totiž zpravidla orientuje na méně osídlené oblasti a dopravní cesty s minimální intenzitou ostatního provozu (cyklostezky, cyklotrasy).
„Když jsem žil v Dánsku, jezdil jsem na kole prakticky všude,“ zmínil se populární ekonom a nadšený popularizátor cyklistiky Tomáš Sedláček v rozhovoru pro server Nakole.cz. „Denně jsem běžně najezdil přes 40 kilometrů, na to si zvyknete velmi rychle. V Dánsku má auto jen málokdo, pro auta jsou tam hodně vysoké daně. To funguje už psychologicky – na kole tu jezdí většina lidí. Osobně doufám, že v tom je budoucnost městské dopravy, hlavně kvůli zplodinám a místu na parkování.“ Skutečnost, že Dánové patří v rozvoji cyklistické dopravy mezi špičku, je zasvěceným velmi dobře známá, což se potvrdilo i letos. Pouhý den po skončení konference o cestovním ruchu, pořádané každoročně agenturou Mag Consulting v hotelu Olšanka (samostatný článek o této akci najdete v příštím čísle), proběhlo v prostorách Ministerstva dopravy České republiky setkání Cyklokonference 2010. Hlavní motto akce bylo Přenos know-how z Dánska do Česka aneb O cyklistické kultuře. Cílem cyklokonference bylo představit kolo nejen jako sportovní náčiní, ale jako dopravní prostředek, jako módní doplněk a součást životního stylu všech společenských vrstev. Aktivní účast nabídlo organizátorům z týmu národního cyklokoordinátora velvyslanectví dánského království v Praze – mimo jiné i kvůli tomu, že dánský velvyslanec Ole Moesby je také vášnivý cyklista a na svém kole se pohybuje po české metropoli.
 Nový fenomén v cyklistice – singltrek |
Transfer know-how z Dánska do Česka se pochopitelně týká především pravidelné jízdy na kole v rámci městských aglomerací (doprava do zaměstnání, do školy a podobně). S tou však logicky souvisí problematika rozvoje odpovídající cyklistické infrastruktury – a ta je zase využitelná při tvorbě produktů cestovního ruchu. Vzájemné vazby cyklodopravy pro rezidenty a „cyklozážitků“ pro turisty nabízejí skutečně zajímavé synergie. Třeba se toto téma objeví příští rok také na konferenci o cestovním ruchu.
Na národní úrovni vychází rozvoj cyklistiky a cykloturistiky z Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky přijaté usnesením vlády č. 78 ze dne 7. července 2004. Rozvoj cyklistické dopravy vychází také z Dopravní politiky České republiky pro léta 2005 – 2013, konkrétně ze specifického cíle 4.5.3 „Využití možností nemotorové dopravy.“ Cyklistiku je třeba chápat jako integrální součást dopravy, která z hlediska kompetencí zasahuje v zásadě do dvou oblastí. Cyklistika jako dopravní obsluha území se týká resortu dopravy. Zde je základním problémem implementace národní strategie (potažmo cyklistiky jako takové) do městského a regionálního plánování tak, aby zde cyklistika mohla funkčně koexistovat spolu s ostatními druhy dopravy. Především jde o vyřešení rostoucích nároků cyklistických uživatelů na dopravní prostor, tj. budování cyklostezek, cyklistických pruhů a dalších prvků cyklistické infrastruktury.
Cykloturistika jako forma cestovního ruchu je řešena v rámci resortu místního rozvoje, kde jde především o podporu budování cyklistické infrastruktury významné pro domácí a cestovní ruch a marketingovou podporu cykloturistiky. Stále významnější roli hraje cykloturistika v městském prostředí. Městské cyklotrasy umožňují turistům dostat se bez ohledu na dopravní zácpy a kolapsy do historického centra města či městských parků a oddechových zón. A pokud na cyklistiku myslí také integrovaný dopravní systém a příměstská doprava, mohou domácí i zahraniční turisté bez problémů na kole navštěvovat historické atraktivity v okolí města. Typickým příkladem vybízejícím k rozvoji takto kombinované dopravy je turistická vazba infrastrukturálního zázemí Prahy a okolí na význačné atraktivity ve Středočeském kraji. Každý letní víkend využívají tisíce Pražanů příměstské železnice k podnikání cyklistických výletů do Českého krasu, na Karlštejn či do Posázaví. Chcete-li se od nabídky konkurenčních pražských hotelů odlišit, není nic jednoduššího než vybavit zahraničního turistu bicyklem, mapou a posadit jej na vlak. Užitek plynoucí z takového produktu je nasnadě – místo mládežnických skupinek ze všech koutů Evropy mířících za levným pitím osloví taková nabídka spíše úspěšné aktivní mladé lidi, kteří si hledí zdravého životního stylu a chtějí prožít zajímavou dovolenou. A že takový atraktivní program může být výrazným stimulem k prodloužení pobytu v cílové destinaci – o tom snad ani netřeba hovořit.
K dosažení základního cíle Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky, jímž je podpora výstavby kvalitní a bezpečné cyklistické infrastruktury, vede mnoho cest. Jednotlivé priority strategie zahrnují celou řadu problémů, které musí být řešeny mezioborově za spolupráce jednotlivých resortů. Vedle zmíněných resortů dopravy a místního rozvoje se budování cyklistické infrastruktury dotýká také resortu zdravotnictví (neboť jízda na kole je vynikající prevencí proti civilizačním chorobám z nedostatku pohybové aktivity) a ze zřejmých důvodů také resortu životního prostředí. Na úrovni krajů je vnímána zejména rekreační funkce cyklistiky, a tak je její podpora v kompetenci odborů cestovního ruchu či regionálního rozvoje (viz anketu na stranách 38 – 40). Ve větších městech, kde dopravní funkce převažuje, je pak v gesci odboru dopravy či územního plánování. Právě nesystémově různorodé zařazení kompetencí pro cyklistiku v městské obecní a krajské správě bývá problémem při řešení větších projektů zejména na národní úrovni. Některé cyklisticky vyspělé státy to vedlo k tomu, aby vytvořily funkci cyklokoordinátora, jehož úkolem je regulovat a usměrňovat společný postup mezi kraji i orgány státní správy (rozhovor s českým cyklokoordinátorem Jaroslavem Martinkem jste si mohli přečíst v únorovém vydání COT business).
Vybudování klasické cyklostezky si často žádá nemalé investiční náklady. Nehledě na možnost kofinancovat budování cyklostezek z prostředků strukturálních fondů se stále jedná o poměrně nákladnou investici, jejíž finanční návratnost nemusí být vždy zcela zřejmá. S koncem programovacího období v roce 2013 navíc možnost čerpat evropské dotace pravděpodobně skončí. Singltrek je jednosměrná cyklistická stezka v šíři jediného jezdce, která vede svahy v mírných sklonech, vlní se mezi stromy, nikdy nevede dlouho rovně, příliš z kopce ani do kopce. Respektuje tak lesní prostředí a dělá vše pro to, aby si lidé užili jízdu na kole a pobyt v lese. Zprostředkovává svému uživateli radost z jízdy a blízkosti přírody, a její vybudování je až desetkrát levnější než v případě asfaltové cyklostezky.
V České republice byl první singltrek uveden do provozu na konci roku 2009 v Libereckém kraji (viz březnové vydání COT business) a je jen otázkou času, kdy budou podobné stezky otevřeny i v dalších regionech. Přes všechny výhody singltreku má však tento typ cyklostezek dvě zásadní nevýhody. První spočívá v jeho jednosměrnosti, která omezuje využití singltreku pro dálkovou cyklistickou dopravu. Singltreky jsou budovány jako okružní trasa, která nakonec cyklistu přivede zpátky do místa, odkud vyjel. Nejedná se tak vlastně o cykloturistiku v pravém slova smyslu, ale spíš o jakési cyklistické „povyražení“. Druhou zásadní nevýhodou singltreku je jeho obtížná sjízdnost pro silniční kola (singltrekový povrch vyžaduje horské kolo). S ohledem na cyklistické parametry singltreku nepřekvapí, že se v České republice budování první stezky tohoto typu ujala Česká mountainbiková asociace. Nabízí se však otázka, zda by technologie singltrenku nemohla být využita i jinak – například k vybudování dvou rovnoběžných jednosměrných stezek (doubletrek) sjízdných alespoň pro trekové kolo, které by se mohly uplatnit v dálkové cyklistické dopravě.
Jízdní kolo a železnice jsou vlastně tak trochu sourozenci. Oba dopravní prostředky se začaly rozvíjet v průběhu 19. století. Na prahu století jedenadvacátého stále patří k sobě. Vlak je (spolu s metrem) prostředkem veřejné hromadné dopravy nejčastěji používaným k dopravě jízdního kola. Pouze na železnici má bicykl svůj vlastní přepravní tarif. Kromě toho však železnice nabízí cyklistům řadu dalších služeb – například úschovu či zapůjčení jízdního kola. Železniční půjčovny jízdních kol jsou stále populárnější a kombinace železniční a cyklistické dopravy pro řadu turistů představuje atraktivní, a přitom finančně nenáročný způsob cestování. Nejpopulárnější destinací tohoto typu turistiky je Jihočeský kraj. V roce 2009 si zde jízdní kolo na nádražích půjčilo 1 550 železničních cykloturistů, z toho nejvíce velocipedů si zapůjčili turisté v Jindřichově Hradci. Další oblíbenou destinací železniční cykloturistiky je jižní Morava. Pro oba kraje je charakteristický významný podíl domácího cestovního ruchu na počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních, rozvinutá cyklistická infrastruktura a relativně nenáročný rovinatý terén.
„S ohledem na zájem o půjčovny kol ČD v loňském roce, kdy jen na Moravě si kola půjčilo celkem 737 zájemců, a v jižních Čechách dokonce vzrostl zájem nadšenců bicyklů na celkový počet 1 550 výpůjček, chceme i letos nabídnout tyto naše služby. Zájem o cykloturistiku v České republice prudce roste a České dráhy na poptávku reagují,“ řekl v březnu tohoto roku České televizi ředitel odboru produktů a obchodu Českých drah Aleš Ondrůj. Letošní sezonu v nabídce železničních půjčoven bicyklů obohatí nová půjčovna ve Strakonicích. Zapůjčení jízdního kola na jeden den stojí v železničních stanicích 150 – 250 korun za den (pro majitele zákaznických karet Rail Plus ještě méně). Železnice přitom využívá výhody, kterou jí poskytuje drážní infrastruktura – turisté nemusí kolo vracet ve stanici, kde si ho půjčili, ale v libovolné železniční stanici zařazené do sítě železničních půjčoven. Zapůjčená kola je také možno zdarma přepravovat vlakem či uschovat v nádražní úschovně.
Drážní stezky aneb Infrastruktura z „odpadu“
Unikátním projektem spojujícím cykloturistiku a železnici je projekt Drážní stezky realizovaný v rámci programu Zelené stezky Greenways Nadace Partnerství. V České republice existuje více než tisíc kilometrů opuštěných železničních tratí, z nichž většina byla již definitivně zrušena a další tento osud v dohledné době čeká. Na otázku, jak smysluplně naložit se zrušenou železniční tratí, má Nadace Partnerství jasnou odpověď: „Vybudujme na rušených železnicích drážní stezky neboli stezky pro bezmotorovou dopravu!“ Budování stezek pro bezmotorovou dopravu na tělesech rušených tratí může výrazně napomoci rozvoji cyklistické dopravy v naší zemi. Důležité přitom je, aby příslušné kraje, města a obce věnovaly této problematice patřičnou pozornost při plánování svého územního rozvoje. V extravilánu jako základ zelených stezek dobře poslouží zrušené celostátní a regionální tratě a jejich přeložky, v intravilánu pak vlečky a tramvajové tratě. Výstavba stezek greenways má oporu i v základních strategických dokumentech týkajících se udržitelného rozvoje a dopravy, a to ve Strategii udržitelného rozvoje ČR, Dopravní politice ČR pro léta 2005 – 2013 a Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy ČR.
Budování zelených stezek na rušených železničních tratích není sice v České republice zatím příliš častým jevem, první vlaštovky se však přece jen najdou. V Libereckém kraji byla vybudována 4,5 kilometru dlouhá cyklostezka Česká Lípa – Vlčí Důl. Několik kratších úseků bylo vybudováno na důlních drážkách v okolí Ostravy. Řada dalších cyklostezek je v přípravě v souvislosti s probíhajícími či nedávno dokončenými pracemi na modernizaci různých úseků tranzitních železničních koridorů (např. Lupěné – Hoštejn na III. TŽK či cyklostezka na plánované přeložce trati Plzeň – Chrást a další). Zajímavou drážní stezku však najdeme také přímo v Praze. V současné době probíhají dokončovací práce na cyklostezce vedené starým železničním tunelem na dohled od Národního památníku na Vítkově. Stará vítkovská trať zajišťovala spojení hlavního nádraží s nádražím Praha – Libeň a byla zrušena poté, co její funkci převzaly koleje Nového spojení. Velký potenciál pro budování drážních cyklostezek představuje právě probíhající modernizace železničních koridorů. V rámci stavebních prací jsou některé úseky tratí napřimovány, aby umožnily dosažení vyšší traťové rychlosti projíždějících souprav. Opuštěné přeložky tratí pak představují ideální základ pro budoucí greenways.
Železnice podobně jako cykloturistika může představovat jak způsob dopravy, tak motivaci k cestování. Zůstaneme-li v Jihočeském kraji, můžeme na kole navštívit třeba jindřichohradeckou úzkokolejku – železniční zajímavost, kterou provozuje soukromý dopravce Jindřichohradecké místní dráhy. Pro rodinné výlety, které zaručeně pobaví i tatínky, je železniční tematika vděčným námětem. Česká republika se může pyšnit jednou z nejhustějších železničních sítí v Evropě a od dob rakousko-uherského mocnářství má železniční doprava v českých zemích silnou tradici. Na jejím udržování se kromě provozovatelů železniční dopravy podílejí také nejrůznější spolky železničních nadšenců, historiků či modelářů. Právě díky posledně jmenovaným se v minulém roce snad nejpopulárnější železniční atraktivitou Prahy stal projekt Království železnic – největší modelová železnice ve střední Evropě, kterou můžete navštívit v Praze na Smíchově. Vzorem pro projekt byla velká modelová kolejiště v zahraničí, z nichž nejznámější je Miniatur Wunderland Hamburg, které každoročně navštíví více než jeden milion lidí. Po dokončení bude možno na více než 1 000 m2 zhlédnout v kolejišti také modely významných dominant a atraktivit jednotlivých měst a regionů České republiky. Velociped však do zdejších vláčků nejspíš nenaložíte.
Text: Jan Otava, Mag Consulting
Foto: Jan Pomykal, Jindřichohradecké místní dráhy
a Miloš Lubas (Česká mountainbiková asociace)
Zdroje: www.nadacepartnerstvi.cz ,
Multimediální obsah k tomuto článku najdete na www.otava.org
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
