Příjezdy do České republiky se v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvýšily asi o sedm procent. I na základě toho se dá očekávat, že letošní rok bude pro podnikatele v incomingu příznivý. Ve hře je ale stále ještě několik neznámých, které mohou do vývoje v příjezdové turistice zasáhnout. Otazníky visí zejména nad vlivem zavedení sběru biometrických dat od žadatelů o víza v Rusku a některých dalších zemích.
Problematikou příjezdového cestovního ruchu se zabývala květnová COTakhle snídaně. „Zhruba sedmiprocentní meziroční přírůstek počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních je určitě příjemný, zejména proto, že vysoké nárůsty zaznamenáváme u turistů ze sousedních trhů, především Německa, Slovenska, Polska a Rakouska,“ uvedla na COTakhle snídani generální ředitelka agentury CzechTourism Monika Palatková s tím, že i do budoucna budou tyto země pro český trh klíčové. Poznamenala ale, že na základě dat za první čtvrtletí nelze na celoroční vývoj usuzovat. Za překvapivý pak označila Palatková zhruba čtyřicetiprocentní přírůstek příjezdů z Korejské republiky. Korejci v absolutních počtech překonali i turisty z mnohonásobně větší Číny v poměru 46 000 vs. 29 000 ubytovaných osob v prvním kvartálu. Značný propad naopak zaregistrovali ubytovatelé u ruské klientely – v prvním čtvrtletí přijelo Rusů meziročně asi o padesát procent méně a v celkových statistikách se ruský trh propadl na čtvrtou pozici. V historii statistiky cestovního ruchu je tento propad podle Moniky Palatkové zřejmě bezprecedentní. Poklesem příjezdů z Ruska byli pochopitelně nejvíce zasaženi ubytovatelé v Praze a v lázních Karlovarského kraje. „V případě Ruska věřím, že šlo o propad výjimečný,“ uvedla Palatková. „Je možné, že roli sehrálo i květnové mistrovství světa v ledním hokeji a někteří Rusové tak naplánovali návštěvu Česka až na květen,“ uvedla generální ředitelka agentury CzechTourism. To se ostatně dozvíme již zanedlouho z aktuálních dat Českého statistického úřadu za druhé čtvrtletí letošního roku.
Pokud jde o trendy do budoucna, podle Palatkové budou pokračovat trendy z posledních deseti let, tedy zejména posilování role mimoevropských trhů. Evropské zdrojové trhy přesto zůstanou v nejbližších pěti až deseti letech pro náš incoming klíčovými. To potvrdil i Otakar John, ředitel K+K Hotels a člen Rady AHR ČR, a dodal, že všechny ostatní vzdálenější země pro nás budou samozřejmě důležité, ale je třeba si uvědomit, že na nich máme jako individuální hráči mnohem složitější pozici. John v této souvislosti vyzdvihl potřebnost přeshraniční spolupráce zemí v našem regionu. Ta se ostatně již nějakou dobu odehrává na platformě V4 – síly při propagaci na vzdálených trzích spojila Česká republika se Slovenskem, Polskem a Maďarskem.
Snímek z květnové COTakhle snídaně
|
Podle Vladimíra Dolejše, jednatele Service a předsedy incomingové sekce ACK ČR, je jednoznačně správná i zvýšená orientace na asijské trhy, zejména na korejský a čínský. V případě Číny ovšem Dolejš s trochou nadsázky poznamenal, že osobně si zatím neumí představit, jakou roli sehrají ony desetitisíce čínských turistů, s kterými můžeme po zavedení přímého leteckého spojení mezi Prahou a Pekingem počítat. O tom, zda nejsou očekávání od čínského trhu přehnaná, podrobněji píšeme na str. 49.
Z diskuse podnikatelů na COTakhle snídani vyplynulo, že největší obavy o další vývoj incomingu vzbuzuje vízová praxe na některých zdrojových trzích. „Naše rezervační oddělení zaznamenávají velké množství storen, která jsou zapříčiněna tím, že klienti včas nedostali víza, případně je nedostali vůbec,“ uvedl na COTakhle snídani Otakar John, podle kterého to znamená velké množství zbytečné práce nejen pro hotely samotné, ale i pro jejich partnerské cestovní kanceláře. K tomu je třeba připočítat i nemalé procento rezervací, které klienti dělají jen proto, aby tak získali jeden z potřebných dokladů pro vydání víza – řada z těchto rezervací je pak stornována.
Vrásky na čele dělá mnohým podnikatelům také připravované zahájení sběru biometrických údajů od žadatelů o víza v Rusku a některých dalších zemích. Kritizované načasování na období těsně před hokejovým šampionátem bylo sice odloženo, podnikatelé byli ale nervózní z toho, že neznali přesný termín. K jeho oznámení došlo na COTakhle snídani, když Hana Flanderová, ředitelka odboru konzulárních koncepcí a metodiky Ministerstva zahraničních věcí ČR, uvedla, že pro země tzv. Východního partnerství (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán) byl stanoven termín 23. června a pro Ruskou federaci 14. září. V Číně by mělo dojít k zavedení sběru otisků prstů zřejmě v říjnu tohoto roku, do konce roku 2015 pak bude sběr biometrických dat probíhat ve všech zbývajících teritoriích.
Jedna vráska tak podnikatelům v incomingu zmizela, další ale zůstávají. „Myslím, že letošní rok bude velice komplikovaný. Ačkoli bylo zavedení sběru biometrických údajů od žadatelů o víza v Ruské federaci odloženo z jara na podzim, celoroční výsledky tím budou velmi poznamenány,“ uvedl na COTakhle snídani Josef Pavel z Axxos Hotels. Vyjádřil obavu z toho, zda budou konzuláty a vízová centra dostatečně kapacitně připravena na nápor zájemců o víza, kterým budou muset odebrat otisky prstů. „Obávám se, že minimálně v náběhové fázi bude proces komplikovaný a než si klienti na nové podmínky zvyknou, přinese nám to řadu problémů,“ uvedl Pavel. Podobně reagoval i Vladimír Dolejš: „Zavedení sběru biometrických údajů bude komplikací, protože každý žadatel se bude muset k provedení tohoto úkonu dostavit osobně. A to v případě Ruska, kde budou lidé muset na příslušná místa cestovat stovky či dokonce tisíce kilometrů, bude složité.“ Pragmaticky však zároveň poznamenal, že jsme-li jednou členy EU a schengenského prostoru, vyplývají z toho pro nás příslušné závazky a zavedení biometrických víz prostě musíme akceptovat a přizpůsobit se všemu, co s tím souvisí.
Hana Flanderová se pokusila obavy podnikatelů z biometrických víz rozptýlit. Mimo jiné uvedla, že zahájení sběru otisků prstů v uvedených zemích je završením zavádění tzv. Vízového informačního systému, které probíhá již od roku 2010. „V současnosti je biometrika povinně odebírána již ve více než polovině všech zastupitelských úřadů zemí schengenského prostoru. To, že se nyní sběr biometrických dat rozšíří do zemí Východního partnerství, Ruska a Číny, znamená završení celého procesu,“ uvedla Flanderová a poznamenala, že obavy podnikatelů z možných komplikací jsou možná bezpředmětné – již dříve byl sběr otisků prstů zaveden v zemích jihovýchodní Asie či Blízkého východu, aniž by to v incomingu způsobilo problémy, resp. aniž by to možná někdo vůbec prakticky zaznamenal. „Nic se nebude měnit ani na struktuře naší spolupráce s cestovními kancelářemi,“ uklidňovala účastníky COTakhle snídaně Hana Flanderová. Není k tomu totiž důvod – otisky prstů se odebírají pouze při první žádosti o schengenské vízum. Při každé další žádosti v následujících pěti letech již jsou biometrická data daného žadatele zanesena v systému, není proto třeba jeho osobní účasti na zastupitelském úřadě či vízovém centru a takovouto žádost o vízum pak za něj může stejně jako dnes podat cestovní kancelář. A to i v případě, že biometrická data odevzdával žadatel na zastupitelském úřadě jiného státu patřícího do schengenského prostoru.
Pokud jde o Ruskou federaci, otisky prstů budou odebírány ve všech vízových centrech. Kromě velvyslanectví v Moskvě a generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu a Českých servisních vízových centrech v těchto třech městech budou tuto službu zajišťovat i regionální vízová centra v Kazani, Samaře, Novosibirsku, Rostově na Donu, Nižním Novgorodu, Krasnodaru, Krasnojarsku, Irkutsku, Ufě, Omsku, Permu, Saratově, Vladivostoku a Chabarovsku. „Tato síť vízových center odpovídá síti vízových center ostatních schengenských států,“ uvedla Hana Flanderová s tím, že není vyloučeno, že se tato síť v budoucnu na základě konkrétních zkušeností s fungováním ještě rozšíří.
Hana Flanderová se zmínila i o problematice biometrických víz v některých jiných zemích, například v Kazachstánu. Tam se podle jejích slov podařilo otevřít vízová centra v Alma-Atě a v Astaně a žádosti o víza jsou tam prý nyní zpracovávána bez nutnosti pořadníků a bez jakéhokoli početního omezení. Úřady tam navíc byly tak vstřícné, že nejmenované nadnárodní naftařské společnosti, která plánovala vyslat do evropských lázní asi tisícovku svých zaměstnanců, zajistily sběr biometrických dat přímo v jejím sídle. Vízové centrum bylo před pár týdny otevřeno v ázerbájdžánském Baku a mělo by přispět ke zlepšení tamní často kritizované vízové praxe.
Někteří tuzemští podnikatelé měli také obavy z budoucí podoby Vízového kodexu. To je základní právní nástroj ke zpracování žádostí o schengenská víza. Řeší také územní příslušnost jednotlivých konzulárních úřadů, určuje, jaké náležitosti jsou potřeba pro vydání schengenských víz, jakým způsobem jsou víza udělována apod. Jde o evropské nařízení platné ve stejném znění pro všechny členy schengenského prostoru. Jak na COTakhle snídani informovala Hana Flanderová, platí kodex od jara roku 2010 a po čtyřech letech užívání bylo rozhodnuto o jeho revizi. Diskuse o ní probíhá právě v této době. Podle Hany Flanderové je složitá a najít konsenzuální řešení některých problémů není vůbec jednoduché. Vzhledem k tomu, že jde o normu platnou pro všechny země světa, musí být na jednu stranu obecná, aby mohla být využitelná, ale na druhou strany také co nejkonkrétnější, aby úřadům poskytovala co nejpregnantnější návod k vydávání víz. „My jsme do tohoto procesu samozřejmě také vstoupili a v rámci příslušné pracovní skupiny o této problematice jednáme v Bruselu. Ještě předtím jsme ale na národní úrovni oslovili všechny zainteresované hráče, především tedy ministerstvo pro místní rozvoj, asociace cestovních kanceláří, ministerstvo vnitra a další subjekty se žádostí o jejich připomínky. V rámci pracovní skupiny se nyní snažíme prosadit pružnější udělování víz, zejména pak víz s dlouhodobou platností pro více vstupů. To by se snad mělo podařit, mimo jiné i díky tomu, že informace o žadatelích včetně biometrických údajů budou uloženy ve vízovém informačním systému,“ řekla Flanderová. MZV se podle ní také snaží prosadit maximální zjednodušení předkládaných dokladů, které by ve finále vedlo k odbourání již zmiňovaných „falešných“ rezervací prováděných účelově jen kvůli tomu, aby žadatelé získali víza.
Hana Flanderová se na snídani ukázala jako velmi vstřícný partner cestovních kanceláří a dalších subjektů cestovního ruchu. Přítomné vyzvala, aby se nebáli s otázkami, žádostmi či náměty kontaktovat odbor konzulárních koncepcí a metodiky MZV. „Vaše zkušenosti mohou přispět ke zlepšení naší praxe,“ konstatovala Flanderová a poznamenala, že bez této zpětné vazby se ministerstvo jen těžko obejde. Odbor je možné kontaktovat na e-mailové adrese kkm@mzv.cz.
Foto: Prague Boats
Podzim je obdobím, kdy velká část cestovních kanceláří obnovuje své pojistky pro případ úpadku. Letos ovšem řada majitelů či manažerů těchto společností na nabídky pojistných ústavů teprve čeká. A s velkým napětím – nejenže meziročně dramaticky vzrostla...
Máloco se v posledních dvanácti měsících proměnilo tak jako cestovní ruch. Heslem dneška je on-line – do virtuálního prostředí se přesunula nejen naprostá většina rezervačních procesů či obchodních transakcí, ale také marketingové a komunikační aktivity. Svět neustále...
Ještě na konci léta to vypadalo, že se touto dobou budeme bavit o restartu cestovního ruchu v Česku, zvláště pak toho domácího. Vývoj posledních týdnů nasvědčuje tomu, že spíše než k restartu dochází nyní k boji o přežití. Z uplynulé letní...
