Konference VŠPJ o vzdělávání a výzkumu v cestovním ruchu

Již počtvrté se v prostorách Vysoké školy polytechnické sešli účastníci seriálu mezinárodních konferencí se souhrnným názvem Aktuální problémy cestovního ruchu. Tématem letošního ročníku, který se uskutečnil ve dnech 11. a 12. března, byly Vzdělávání a výzkum v cestovním ruchu. Konferenci pořádala Katedra cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava (VŠPJ) pod záštitou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ondřeje Lišky a ve spolupráci s Krajem Vysočina a Statutárním městem Jihlava.

Novinkou oproti minulým třem ročníkům bylo zhuštění odborného programu konference toliko do jednoho dne. Jedním dechem je ale třeba dodat, že na kvalitě to tomuto setkání neubralo. Kromě odborného garanta konference Jiřího Vaníčka akci krátkými projevy oficiálně zahájili také rektor VŠPJ Ladislav Jirků, hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal a jeho náměstkyně Irena Wagnerová, která je odpovědná mimo jiné za oblast kultury a cestovního ruchu ve městě.

Poté již odstartoval první blok dopoledního plenárního jednání konference, který řídila Stanislava Pachrová z VŠPJ. Jako první v něm dostal slovo Ján Orieška z Katedry cestovního ruchu a společného stravování Univerzity Matěje Bela v Banské Bystrici. V souladu s tématem konference hovořil o vysokoškolské přípravě odborníků pro cestovní ruch na Slovensku. Ve svém příspěvku vysvětlil, že historie výuky cestovního ruchu na Slovensku sahá až do konce padesátých let minulého století a že v současné době je obor vyučován na vysokých školách v Banské Bystrici, Bratislavě, Nitře, Prešově a Košicích. Největší část příspěvku přirozeně věnoval prezentaci své školy a tamnímu systému výuky cestovního ruchu včetně profilu a možnosti uplatnění absolventů jednotlivých stupňů výuky. Orieška pohovořil i o vybraných problémech vysokoškolské přípravy odborníků na cestovní ruch, mimo jiné zmínil neuspokojivé financování vysokých škol a z toho plynoucí nedoceněnou roli vysokoškolských pedagogů nebo nepochopení významu praxe studentů podnikatelskou sférou.

Ředitelka odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR Blažena Křížová pak účastníky konference seznámila s výsledky projektu Zkvalitnění profesní přípravy a vzdělávání v cestovním ruchu, který ministerstvo vypsalo v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. V rámci projektu vzniklo 10 dílčích evaluací stavu a prognóz vývoje vzdělávacích potřeb jednotlivých cílových skupin cestovního ruchu v oblastech vzdělávání a trhu práce. Závěrečná fáze projektu se potom soustředila na syntézu a provázání výstupů z dílčích evaluací se záměrem předložit ucelený materiál detailně analyzující současnou situaci z hlediska všech cílových skupin vzdělávacího systému a trhu práce v cestovním ruchu, včetně identifikace současných i budoucích vzdělávacích potřeb a vytvoření metodik vzdělávacích procesů naplňujících tyto potřeby v cestovním ruchu.

Zavedení navržených vzdělávacích procesů v rámci projektů podporovaných z Evropského sociálního fondu v období do roku 2013 by podle zadavatelů a autorů projektu mělo zajistit kvalitu, efektivitu a vyšší funkčnost všech stupňů vzdělávacího systému v oblasti cestovního ruchu. Současně budou tyto vzdělávací procesy podporovat rozvoj vzdělávání pracovní síly ze strany zprostředkovatelů trhu práce, vzdělávání příslušných pracovníků veřejné správy i samotných podnikatelů působících v cestovním ruchu.

Z Rakouska přijel do Jihlavy Georg Pejrimovsky z vídeňského Institutu pro řízení cestovního ruchu. Svůj příspěvek věnoval profilu kompetencí a jejich rozvoji v cestovním ruchu. Drobnou vadou na kráse příspěvku byl fakt, že Pejrimovsky jej přednesl v němčině – a jelikož příspěvky zahraničních účastníků nebyly tlumočeny, do problematiky kompetencí mohla hlouběji nahlédnout jen část posluchačů. Podívejme se tedy alespoň, co Pejrimovsky ke svému příspěvku uvedl v abstraktech, jež obdrželi účastníci před začátkem konference: „Bez ohledu na budoucí trendy v cestovním ruchu jsou zaměstnanci a manažeři konfrontování s mnoha novými úkoly, které vyžadují vysoce kvalifikované a velmi kompetentní zaměstnance a manažery. V nových komplexních a obtížných situacích je zapotřebí kompetencí, které zahrnují schopnost jednat sebeorganizovaně. Výsledky studie definují, které kompetence jsou pro budoucnost absolutně nezbytné, a popisují, jak vrcholoví manažeři své kompetence získávají. Předkládá se stále více návrhů pro to, jak může být požadavek kompetencí integrován do akademického vzdělání.“

Jiří Vystoupil z Katedry regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně si jako téma příspěvku zvolil regionalizaci cestovního ruchu, konkrétně různé přístupy k této problematice, různé metody a hlavně přínosy regionalizace. Řeč tedy byla o geografickém přístupu, územněplánovacím přístupu a přístupu marketingovém. Praktické uplatnění zmíněných přístupů demonstroval Vystoupil na příkladech České republiky, Slovenska a vybraných evropských zemí. Vzhledem k časovému skluzu ovšem musel velkou část příspěvku pojmout jen heslovitě, v plné kráse se s tímto tématem budou moci účastníci konference seznámit až v následně vydaném sborníku příspěvků.

Zajímavým zahraničním hostem konference byl Adolf F. Steindl, expert na cestovní ruch a vzdělávání, který účastníkům představil dvě evropské instituce zabývající se vzděláváním v oboru. Prvním příkladem byla Asociace evropských hotelových škol a škol cestovního ruchu (AEHT) se sídlem v Lucemburku. Sdružuje asi čtyři stovky škol ze čtyř desítek zemí a je vhodnou platformou pro srovnání výukových metod na těchto školách, pro výměny studentů a učitelů, pomáhá při hledání pracovních míst pro studenty, pořádá semináře pro učitele, konference se soutěžemi pro studenty apod. Druhou představenou institucí byl Rakouský svaz učitelů cestovního ruchu (ÖLT), který funguje již od roku 1978. Hlavním úkolem svazu je organizování seminářů pro členy s administrativní pomocí pedagogických univerzit, ale také pomoc při tvorbě učebnic či učebních osnov.

Současným stavem a perspektivami vysokoškolského vzdělávání v oblasti cestovního ruchu se pak zabývala Jarmila Indrová z Katedry cestovního ruchu Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze – jednalo se o informace o části projektu, o němž již dříve hovořila Blažena Křížová z MMR ČR. V příspěvku Indrová zhodnotila současnou nabídku vysokých škol zaměřených na přípravu manažerů pro oblast cestovního ruchu, zamyslela se nad slabými i silnými stránkami vzdělávání a vytyčila příležitosti a hrozby do budoucna. Indrová řekla, že většina hodnocených vysokých škol (cestovní ruch je vyučován na patnácti tuzemských vysokých školách) vyučuje předměty, které jsou předpokladem pro výkon manažerských funkcí, podporují logické myšlení a schopnost strategického řízení a rozhodování. Teoretické předměty jsou ve většině případů doplněny povinnou praxí v oboru. Volitelné předměty umožňují profilaci studentů dle aktuálních požadavků praxe, moderní technika pak používání aktivních forem výuky. Chybí ovšem kvalitní české překlady učebnic používaných v zahraničí. Ze slabých stránek stojí za zmínku třeba rozdílná kvalita výuky na 15 vysokých školách, které cestovní ruch jako obor nabízejí. Problémem je nedostatek kvalifikovaných pedagogů a zaostávání jejich odměňování za hospodářskou praxí, stárnutí pedagogického sboru či malá spolupráce s praxí na společném rozvoji vědy a výzkumu. Hrozí, že vzdělávání, věda a výzkum budou v Česku na okraji zájmu, že práce pedagoga nebude atraktivní pro mladé lidi a že přístup ke kvalitnímu vzdělání budou mít pouze majetné vrstvy. Je rovněž riziko, že kvantitativní rozvoj škol bude pokračovat na úkor kvality a že nedostatečná kvalifikace absolventů se projeví ve snížené kvalitě služeb v cestovním ruchu.

Karel Nejdl z Vysoké školy hotelové v Praze představil účastníkům konference toto vzdělávací zařízení, které letos slaví deset let od svého založení. Podrobněji se pak věnoval jednomu ze tří pilířů činnosti školy, totiž výzkumu. Hovořil o průběžných výsledcích projektu Výzkum domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vztahu k zmírnění společensko-ekonomických disparit, s jehož průběhem a výsledky jsou čtenáři COT business pravidelně seznamováni.

Druhou část jednání v plénu zahájil svou přednáškou odborník na vzdělávání v oblasti cestovního ruchu Jiří Štyrský z Katedry rekreologie Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Vystoupil s tématem Kompetence odborníků v cestovním ruchu. Definoval současné problémy v oblasti vzdělávání odborníků v cestovním ruchu a klíčové kompetence, které jsou v tomto oboru nezbytné. Rovněž uvedl data, která vyplývají ze statistik, kdy je v oblasti cestovního ruchu aktuálně zaměstnáno 250 000 lidí, vytvářejících tři procenta ročního HDP. Neopominul ve své prezentaci zdůraznit letošní předsednictví ČR Evropské unii a fakt, že v dostatečné kompetenci odborníků hraje roli i úroveň jazykové vybavenosti a celoživotního vzdělávání. Na konci prezentace zazněla zkušenost, že oblast cestovního ruchu zcela postrádá výzkum vlivu cestování na rozvoj osobnosti člověka.

Ze státní univerzity v Sankt Petěrburgu na konferenci dorazili Alexandra Zakharova a Dmitry Degtiarev s tématem Problémy ve výuce cestovního ruchu na středních školách v Rusku. Uvedli, že oblast Ruska je regionálně rozdělena na 26 subcelků, a vyčlenili několik oblastí v závislosti na evropském přírodním dědictví, mezi něž patří například bajkalská oblast, vulkány Kamčatky nebo Altajské pohoří. Ve vztahu ke vzdělávání studentů bylo řečeno, že jeho kvalita je různorodá a velmi záleží na dispozicích konkrétního regionu. Autoři příspěvku dále hovořili o mnoha problémech, jako jsou vědecko-metodická podpora, praktická příprava studentů, vytváření průběžných systémů výukových programů a možnosti uznání vzdělání mimo oblast Ruské federace.

Předseda Asociace průvodců ČR Stanislav Voleman přišel nastínit situaci v oblasti požadavků na vzdělávání průvodců v cestovním ruchu. Mezi hlavní východiska, která zmínil, patřily růst požadavků na kvalifikaci pracovníků cestovního ruchu, růst požadavků pracovníků na kvalitu služeb a požadavky na certifikovanou službu. Pokračoval zmínkou o úrovni vzdělání zájemců o absolvování průvodcovského kurzu, ze kterých na všeobecné rovině vyplynula orientace na zákazníka, schopnost dostatečně odborně prezentovat daný produkt či destinaci, schopnost řešit problémy či pracovat s informačními zdroji. Uvedl rovněž nové trendy v oboru průvodcovství, jako například animaci a zážitkovou turistiku, turistiku ve spojitosti s ochranou životního prostředí, růst oblasti MICE či výrazný příbytek klientů z oblasti Asie. Jako budoucí potřeby v oblasti vzdělávání zmínil posílení praktické výuky, inovace obsahové náplně předmětů a zavedení nových předmětů do výuky. „Nezbytným se rovněž ukazuje zavedení výuky nových softwarových programů, například satelitní navigace či Google Earth,“ uvedl závěrem Voleman.

Hana Řezníčková z Národního památkového ústavu Praha na konferenci zmínila čerstvé informace o programech Národního památkového ústavu. V krátkosti NPÚ představila a uvedla jeho hlavní aktivity a činnosti. V prezentaci apelovala zejména na možnost celoživotního vzdělávání oborníků, které je následným klíčem ke schopnosti orientace v oborech navazujících na památkovou péči. Jako programy byly nabídnuty jednotlivé kurzy v podobě jednoletého studia v oboru památkové péče pro absolventy VŠ, dvouletého studia oboru památkové péče pro absolventy SŠ, dále možnost seminářů, konferencí či pracovních dílen. Jako navazující byly poskytnuty rovněž didaktické programy pro děti zaměřené na poznání místa a kultury daného regionu. Rovněž zajímavou možností se ukázalo zavedení dvouletého rekvalifikačního kurzu pro kastelány a průvodce se zaměřením na problematiku prezentace historických objektů.

Popolední plénum pak uzavřel Pavel Čížek, starosta města Spálené Poříčí. Povyprávěl o možnostech uplatnění absolventů oboru cestovního ruchu v menším městě či obci. Zmínil, že se jedná ve velké míře o kombinovanou práci s dlouhodobými cíli a výsledky, vyžadující kreativního a zkušeného uchazeče.

Vzdělávání v cestovním ruchu

V sekci řízené Jiřím Šípem z VŠPJ vystoupila na úvod Renata Wohlgemuthová z Vysoké školy obchodní v Praze, aby účastníkům konference představila vzdělávání na školách cestovního ruchu. Mluvila o současné situaci, problémech a úskalí moderní výuky a možnostech uplatnění absolventů v daném segmentu trhu. Rovněž hovořila o možnostech koncipování nových studijních osnov a předmětů v současné soustavě.

Z katedry rekreologie Fakulty tělesné výchovy Univerzity Palackého v Olomouci zavítala Eva Schwartzhoffová, která se s posluchači podělila o poznatky a zkušenosti s výukou cestovního ruchu v rámci oboru rekreologie. Katedra rekreologie byla představena jako přední pracoviště v oblasti rekreace a zdravého životního stylu zabývající se zážitkovou pedagogikou a managementem sportu a volného času. Rovněž proběhla prezentace struktury předmětů katedry a jednotlivé typy nabízených licenčních programů a kurzů, například vodního záchranáře, plavčíka, instruktora vodní nebo lanové turistiky apod. Zdůrazněna byla praktická část výuky, kterou studenti pravidelně absolvují u jednotlivých vybraných subjektů, nejčastěji cestovních kanceláří (CK Alexandria, CK Propago, Lázně Jeseník), a mají tak možnost získat první zkušenosti s daným segmentem.

Přímo z jihlavské Vysoké školy polytechnické přišli přednášet Zdenka Dostálová a Petr Jiříček s příspěvkem věnovaným analýze vzdělávacích potřeb studentů z oblasti podnikových financí a bankovnictví. Uvedli, že cílem je nový specializovaný výukový předmět, který bude zaměřen právě na bankovnictví a zareaguje na potřeby a poptávku v segmentu turistického ruchu. Byla zmíněna i analýza potřeb nově koncipovaného předmětu z hlediska vhodnosti pro daný obor. Uvedeno bylo, že se počítá s novými možnostmi uplatnění absolventů daného předmětu na trhu, řešena byla také struktura předpokládaného odborného předmětu a konkrétní obsah přednášek a seminářů, vhodný pro získání znalostí z dané oblasti.

Dana Fialová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze obohatila posluchače o nové téma Propojení výzkumu a výuky geografie cestovního ruchu. Její příspěvek odhalil možnosti studia a výzkumu cestovního ruchu v rámci geografických oborů na katedře. Danou tematikou se lze zabývat v rámci bakalářského a magisterského studia, kde je cestovní ruch jednou z možných specializací v oboru regionální a politická geografie, případně v oboru sociální geografie a regionální rozvoj. Vybraní studenti pak mohou pokračovat i doktorandským studiem a výzkumem za podpory konkrétních grantových agentur GAUK a GAČR. Uvedeno také bylo, že některé práce mohou být zaštítěny jako řešení státních zakázek. Možností studia samotného je rovněž i získat zpětné hodnocení kvality výuky a vědecké výkonnosti.

Po Daně Fialové přišla se svou „troškou do mlýna“ další přednášející z VŠP Jihlava, Štěpánka Kolářová. Předneseným tématem byla interkulturní kompetence a komunikace. Přednášející se pokusila o vymezení pojmu kultura, kulturní standardy a akcentovala zejména problémy a úskalí cizojazyčné komunikace.

Vzápětí se slova ujal sám moderátor celé sekce Jiří Šíp, aby posluchačům nastínil vybrané problémy českého vzdělávání v cestovním ruchu. Hned na úvod prezentace „vypíchl“ některé ožehavé body vzdělávání, například rezervy ve skladbě a kvalitě vyučovaných předmětů, nepropracovaný systém přípravy pedagogů a terminologickou a obsahovou nejednotnost. Připomněl, že učivo samotné není cílem, ale především prostředkem k dosažení požadovaných výstupů. Přednášející dále zmínil, že jako pozitivní trend se ukazuje posílení celkového objemu odborné látky u konkrétních předmětů zejména o reálie cizích jazyků, český jazyk a literaturu, přírodovědný blok nebo estetické vzdělávání.

Po vyčerpávající analýze Jiřího Šípa u přednáškového pultíku vystřídala jeho kolegyně Dana Zažímalová s koncepcí vzdělávání studentů cestovního ruchu pro praxi v Itálii. Cílem takto koncipované studijní opory je poskytnout informace o incoming turismu do Itálie, zprostředkovat znalosti o italské kultuře a gastronomii apod. Uvedena byla i struktura studia, kdy se studenti seznamují s horskými a lyžařskými lokalitami, památkami UNESCO i pobyty u moře. Takto koncipované studium lze využít pro distanční vzdělávání i v rámci celoživotního studia.

Charizmatický Jiří Hiess z VŠPJ nastoupil s tématem malinko odlišným, Význam a důležitost znalosti základů geoinformační infrastruktury a aplikovaného geoinformačního systému (GIS) pro studium oboru cestovní ruch a pro zvyšování výkonnosti odvětví cestovního ruchu. Se svým lehce kriticky laděným příspěvkem se neváhal pustit i „do vlastních řad“. Shrnul roční zkušenost s výukou oboru GIS na katedře cestovního ruchu VŠPJ, zaznamenal historii a vývoj geoinformačních systémů. V příspěvku de facto potvrdil některá slova svých přednášejících kolegů, když zmínil, jak nezbytnou součástí technického vybavení školy je např. plotter, který na VŠPJ dosud chybí. Dále zaznamenal nezbytnost zahraničních stáží pro pedagogy i studenty, získávání oponentů a konzultantů z míst, kde GIS systémy fungují na špičkové úrovni.

Olga Kubová, rovněž z VŠPJ, předala posluchačům své zkušenosti se zavedením výuky předmětu Gastronomie a stolničení. Zmínila náročnost a specifičnost práce v pohostinství, jako příklad uvedla často nepřetržitý provoz, víkendové směny, pracovní stres, hluk a nároky na odborné znalosti.

Příspěvek Stanislavy Janouškové z VŠPJ na téma Aplikace vybraných klasických, aktivizujících a komplexních výukových metod v geografii cestovního ruchu musel být z časových důvodů bohužel vynechán, u řečnického pultíku si tedy vzala slovo její přednášející kolegyně Stanislava Hralová, aby uzavřela přednáškovou sekci posledním příspěvkem s názvem čtenářské strategie. Konkrétní projekt, který představila, nese název Book Crossing. Přiblížila jeho vznik a historii (Praha 2004) a rozšíření do dalších měst, jako jsou například Brno nebo Olomouc. Jedná se o záměr podpory četby, způsob sdílení je jednoduchý. Konkrétní kniha je „zapomenuta“ na různých veřejných místech a opatřena identifikačním pruhem registrovaným na webových stránkách. Případný další čtenář knihy má pak možnost si podle kódy knihu na webu vyhledat a sdělit ostatním čtenářům své dojmy a postřehy z četby. V rámci projektu nastartovaného na VŠPJ bylo vymezeno několik kategorií, ve kterých jsou jednotlivá díla zařazena (poezie, pohádky, časopisy, detektivní příběhy). Přednášející uvedla i velmi příjemnou pozitivní vazbu ze strany studentů, kteří tento projekt uvítali a podporují ho.

Význam praxe, uplatnění absolventů a výzkum v cestovním ruchu

Tuto sekci řídil Jiří Vaníček a jako první v ní promluvil Martin Šauer z Katedry regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity Brno, který hovořil o vzdělávání a výzkumu na této fakultě. Počátky výuky cestovního ruchu se datují do roku 2003, kdy byl otevřen studijní směr Regionální rozvoj a cestovní ruch pro kombinované bakalářské studium. Dnes je směr přeakreditováván na studijní obor a začíná být nabízen i pro denní studium. Náplň výuky koresponduje se zaměřením fakulty, cestovní ruch je tedy nahlížen z regionalistického a ekonomického pohledu. Pokud jde o výzkum, zaměřuje se fakulta na tři základní oblasti – na prostorovou organizaci cestovního ruchu, problematiku destinačního managementu a na výzkum poptávky v cestovním ruchu. Konkrétně se fakulta v minulosti zabývala projektem Nová rajonizace cestovního ruchu, tvorbou strategických a programových dokumentů v cestovním ruchu a Atlasem cestovního ruchu České republiky.

Strategií rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji se poté zabýval Jiří Ježek ze Střediska pro výzkum regionálního rozvoje Západočeské univerzity v Plzni. A byl značně kritický. Nejprve popsal historii vývoje takovýchto dokumentů u nás – připomněl, že iniciátorem byla kdysi agentura CzechTourism a že z těchto dílčích regionálních strategií měl vzniknout celostátní dokument. Ježek ovšem poukázal na to, že přístupy k tvorbě strategií se v jednotlivých regionech lišily a vzniklé dokumenty byly obvykle příliš obecné, stejně jako rozvojové cíle krajů. Za jeden z důvodů označil Ježek skutečnost, že na strategii rozvoje se ve svých projektech odvolávají všichni žadatelé o podporu z evropských fondů – jejich cíle musí s touto strategií korespondovat. Dále pak Ježek konstatoval, že strategie rozvoje cestovního ruchu v krajích, Karlovarský nevyjímaje, často nevycházejí ze základních marketingových principů – nedefinují například cílové skupiny, na které se mají aktivity soustředit. Nejspíš proto, že do tvorby dokumentů nejsou zapojeni ti, kterých se mají týkat. Ježek vyslovil domněnku, že v kraji nejspíš nikomu nechybí organizace zabývající se řízením a marketingem cestovního ruchu, kriticky se zmínil o personálním obsazení postů důležitých pro rozvoj cestovního ruchu v kraji, za nesprávně marketingově koncipované označil mnohé propagační materiály kraje atp. Ježek rovněž připomněl, že strategie rozvoje cestovního ruchu krajů někdy došly k jiným výsledkům než v téže době zpracovávané programy rozvoje kraje. Pokud už se tedy kraj pro takovýto strategický dokument rozhodne, měl by vycházet ze seriózní báze a měla by mu být věnována adekvátní pozornost. V opačném případě může u veřejnosti vzniknout pocit plánování pro plánování a výdajů na zbytečné dokumenty…

Fakultu managementu Vysoké školy Praha v Jindřichově Hradci reprezentoval na konferenci Martin Musil. Jako téma si zvolil monitoring dopadů cestovního ruchu v otevřeném území. Vyšel z premisy, že nezbytnou podmínkou rozvoje cestovního ruchu, který by měl být dlouhodobě udržitelný a přínosný pro všechny dotčené, je kontinuální získávání objektivních dat pro rozhodovací procesy prostřednictvím monitoringu dané oblasti. Na příkladu přírodního parku Česká Kanada, tedy území, kde jde ruku v ruce rozvoj cestovního ruchu s ochranou životního prostředí, demonstroval problémy, s jakými se výzkumníci potýkají v územích s volným pohybem turistů. Musel konstatoval, že dosud neexistuje jednoznačná a fungující metodika pro tato území, která by umožňovala získat relativně objektivní data a stanovit tak zatížení oblasti cestovním ruchem. Jako asi jedinou vhodnou metodu popsal Musil monitoring návštěvnosti turisticky významné uzavřené oblasti na daném území (v případě České Kanady hrad Landštejn) a přepočítání údajů na celou oblast. Přítomné nakonec Musil vyzval k případné spolupráci a k výměně zkušeností.

Ze zcela jiného soudku bylo vystoupení Bohumila Půži z Katedry rekreologie a cestovního ruchu Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Ten poukázal na současnou terminologickou nepřesnost používaného pojmu průvodce horských, tělovýchovných a sportovních činností v oblasti cestovního ruchu a navrhl použití správnějšího pojmu manažer sportovně-rekreačních aktivit v cestovním ruchu. Jako argument zvolil popis kompetencí takto kvalifikovaného odborníka.

O potřebnosti výzkumu v cestovním ruchu pak přemítala Eva Šimková z Katedry sociální patologie a sociologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Na základě zahraničních poznatků (zejména italského systému STL – Sistema Turistico Locale) upozornila Šimková na nutnost hledání shody o zaměření výzkumu cestovního ruchu, jímž by se reagovalo na nezbytnost koordinace vztahů mezi jednotlivými prvky systému turismu, a na společenské trendy ovlivňující poptávku po službách cestovního ruchu. Jak Šimková naznačila, pouze symbióza všech kompetentních subjektů cestovního ruchu může vést k vytvoření funkčního a konkurenceschopného systému cestovního ruchu. Pokud jde o výzkum v cestovním ruchu, ten by se pak měl zaměřit na analýzu zranitelnosti lokality, na formulaci environmentálního systému řízení cestovního ruchu, na implementaci vhodných metod na podporu rozhodování a na vytváření modelů funkčního systému řízení lokality.

Jiří Vaníček z Vysoké školy polytechnické Jihlava svým příspěvkem ukázal, jak je možno pro výzkumné úkoly vysoké školy využít diplomové a bakalářské práce studentů. Tímto způsobem, který je třeba na VŠPJ s úspěchem praktikován již delší dobu, mohou vzdělávací instituce alespoň částečně řešit svůj nedostatek financí na výzkum. Praxe je obvykle taková, že učitel zadá obecné téma a obecný postup zpracování a studenti si navrhnou jeho konkrétní zadání, tedy každá práce je realizována na jiném subjektu. Výhodou je možnost pokrytí výzkumu určité problematiky v rámci celé republiky, takže výsledky prací je možno využít jako výzkum, který komplexně řeší daný problém. Výhodou je také to, že učitel nemusí poskytovat individuální konzultace a studenti jsou vedeni k týmové práci a možnosti využití dobré praxe kolegů nebo dřívějších absolventů. Jiří Vaníček tímto způsobem pracoval se svými studenty na výzkumech atraktivity turistických destinací, na určení přínosu prohlášení venkovské památkové rezervace či zóny pro obec, na hodnocení přínosu regenerace městských památkových rezervací pro cestovní ruch či na profilu návštěvníka českých hradů a zámků.

Martin Černý z Krajského úřadu Kraje Vysočina a Martina Černá z Vysoké školy polytechnické Jihlava se ve svém vystoupení zabývali potenciálem kraje zejména v oblasti kongresové turistiky. A jelikož jedním z předpokladů rozvoje tohoto potenciálu je vedle odborné úrovně personálu hotelů také úroveň jazyková, seznámili účastníky konference se závěry svého malého průzkumu komunikačních dovedností personálu recepcí klíčových čtyř- a tříhvězdičkových ubytovacích zařízení v Jihlavě a okolí. A dlužno podotknout, že schopnosti komunikace v cizím i českém jazyce se u zkoumaného okruhu recepčních ukázaly jako spíše podprůměrné. Zlepšení komunikačních dovedností personálu hotelů proto autoři příspěvku označili za jeden z klíčových předpokladů pro rozvoj kongresové turistiky v regionu.

Závěrečný příspěvek v této sekci přednesl Vladimír Křesťan, odborník na marketing z Vysoké školy polytechnické Jihlava. Hovořil o projektu Poznejte Gustava Mahlera, jehož ústřední částí bude nová multimediální expozice o životě a díle skladatele v Domě Gustava Mahlera. Jednotící myšlenkou je vytvoření centra, v němž se budou setkávat česká, židovská a německá kultura, kteréžto všechny se prolínají dílem tohoto skladatele. Křesťan ve svém příspěvku mapoval možnosti služeb cestovního ruchu v nově budované infrastruktuře z pohledu VŠPJ. Dále se pak věnoval projektu Turisté, vítejte v Jihlavě a zazněly informace i o kulturním centru při cizojazyčné knihovně VŠPJ.

Na závěr prvního konferenčního dne proběhlo večerní společenské setkání v kuželně v areálu Bazénu Evžena Rošického. Na druhý den školní cestovní kancelář VŠPJ připravila pro všechny zájemce exkurzi po pamětihodnostech Jihlavy, během níž hosté zavítali do bazilikálního kostela U Matky Boží, jezuitského kostela sv. Ignáce, muzea a do tajemného jihlavského podzemí.

Text a foto: Petr Manuel Ulrych a Jan Holý