Kongresový a incentivní turismus po novele zákona č. 159/1999 Sb

Zákon č. 159/1999 Sb. pojem kongresový cestovní ruch nezmiňuje. Přesto jeho novela vnesla na trh kongresového turismu skoro stejnou změnu ve vztazích jako zákon sám.

Smyslem zákona č. 159/1999 Sb. bylo poskytnout v cestovním ruchu spotřebiteli, tedy cestujícímu, jako slabší smluvní straně, vyšší míru ochrany v případě akcí delších než 24 hodin. A to se podařilo v míře v jiných odvětvích nevídané. V cestovním ruchu ale není každý odběratel spotřebitelem. Cestovní kanceláře poukazovaly na to, že korporátní zákazníci mají často vyšší vyjednávací sílu než ony samy a mají, nebo by měli mít, schopnosti k tomu, aby zvolili kvalitního dodavatele a aby se v případě jeho selhání dokázali o řešení postarat. Proto požadovaly ústy představitelů asociací cestovních kanceláří narovnání dodavatelsko-odběratelských vztahů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR ČR) tento požadavek chápalo, ale jeho splnění bránila legislativa EU. Legislativně čistí podnikatelé tak byli nuceni k vyšší administrativě i nákladům spojeným s pojištěním, zatímco řada podniků de facto zajišťujících incentivní a podobné zájezdy se prostě díky různým kličkám a malé kontrole pohybovala v šedé zóně. Při projednávání novely staré evropské směrnice č. 90/314/EHS se podařilo tuto problematiku do jisté míry vylepšit. Nová směrnice umožňuje sice kostrbaté, ale přece jen řešení.

Co změnila legislativa

Novela zákona definuje nově zájezd, spojené cestovní služby – a také to, co jde mimo působnost tohoto zákona.

„Tento zákon se nevztahuje na zájezdy nebo spojené cestovní služby

1. na dobu kratší než 24 hodin, jestliže nezahrnují nocleh,
2. jejichž nabízení, prodej nebo zprostředkování není činností vykonávanou podnikatelským způsobem, nebo
3. zakoupené osobou na základě rámcové smlouvy o pořádání pracovních cest souvisejících s její obchodní činností, podnikáním nebo povoláním.“

Incentivní akce naplňují polovinu písmene c). Každá incentiva souvisí s podnikáním objednavatele, jinak by ji neplatil. To není charitativní akce. Jestli incentiva bude či nebude podléhat podmínkám zákona č. 159/1999 Sb., pro zájezdy a spojené cestovní služby, záleží na splnění první části citovaného písmene. Totiž na tom, jakou smlouvu dodavatel s odběratelem uzavře. Pokud bude postupovat jako dosud, bude to i nadále zájezd, který plně spadá pod ustanovení zákona č. 159/1999 Sb. včetně povinného pojištění a nově i platby do garančního fondu. Je tu ale jedna možnost, kdy se těmto povinnostem vyhne.

„Pokud podnikatel v cestovním ruchu zabývající se kongresovým turismem uzavře s nejrůznějšími podnikateli rámcové smlouvy o organizování pracovních cest a následně bude kongresy a incentivy organizovat pouze v rámci plnění těchto smluv, pak skutečně nebude prodávat zájezdy ani spojené cestovní služby a nepotřebuje koncesi,“ říká Klára Dvořáková z advokátní kanceláře Holubová advokáti a dodává: „Sama jsem tu radostnou novinu sdělila několika klientům, kteří s ohledem na svá specifika a specifika svých klientů skutečně radostně běželi zrušit koncesi a pojištění.“

Co je to rámcová smlouva a jak s ní zacházet, rozebírá podrobně článek Kláry Dvořákové na str. 71 tohoto vydání.

Co k tomu MMR ČR

Podle sdělení náměstka Davida Koppitze MMR ČR prozatím nezaregistrovalo, že by podnikatelé ve větší míře ukončovali provozování cestovní kanceláře. „Od nabytí účinnosti novely zákona č. 159/1999 Sb., tj. od 1. 7. 2018, sice někteří podnikatelé živnostenským úřadům oznámili přerušení provozování živnosti ‚Provozování cestovní kanceláře‘, případně rovnou požádali o její zrušení, nicméně se jedná řádově o jednotky případů, a zpravidla ani nejde o ty cestovní kanceláře, které ve svém podnikatelském záměru uvedly jako převažující činnost kongresový nebo incentivní cestovní ruch. Lze se tedy domnívat, že možnost uzavírání rámcových smluv není doposud v praxi hojně využívána a podnikatelé, kteří takovéto produkty nabízejí, tak činí ad hoc, tedy stále v intencích zákona o cestovním ruchu.“

Ovšem, hodně cestovních kanceláří organizuje klasické zájezdy i kongresový turismus a ne každý gigant si na to udělal zvláštní s. r. o. tak, jako Student Agency. Krom toho přejít na formu rámcových smluv předpokládá jednání s partnery a zvážit, zda omezení na portfolio takových smluv bude pro subjekt dostačující. Úhrada příspěvku do garančního fondu, který při využití rámcových smluv mohl být minimální, tedy mohla být přijatelnější než rychlé rozhodování. To lze snadno učinit až na příští rok.

Co pojišťovny a pojistné

Pojišťovny neuvádějí, že by cestovní kanceláře z uvedeného důvodu vypovídaly smlouvy. Luboš Kohoutek uvádí, že ČPP zaznamenala jen dva případy, Martin Blecha z UNIQA pojišťovny hovoří rovněž o jednotkách případů, jiné pojišťovny ani to. Faktem ovšem je, že smlouvy se vesměs uzavírají na rok, nadto např. u Generali Pojišťovny s pevným pojistným, takže výpověď by byla zbytečná. Stačí smlouvu neobnovit – a to se projeví až v příštím roce. Tam navíc dojde k zajímavému paradoxu při výpočtu pojistné částky. Ta se totiž počítá jako minimálně 30 % objemu plánovaných tržeb za zájezdy nebo objemu za minulý rok, a sice z částky, která je vyšší. Jenže v roce 2018 celé první pololetí incentivy zájezdem byly, zatímco v roce 2019 ne. Takže plánovaný objem může být u převážně kongresových cestovních kanceláří podstatně menší než skutečnost roku 2018, a to i menší než těch povinných 30 procent. Podobně to platí pro příspěvek do garančního fondu. Náměstek David Koppitz k tomu podotýká: „Způsob výpočtu příspěvku do garančního fondu pro rok 2019 je stanoven v § 10g zákona číslo 159/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž zde nejsou uvedeny žádné výjimky. Podnikatel, u něhož dojde k razantnímu meziročnímu poklesu plánovaných tržeb, tedy bude muset do garančního fondu skutečně přispět částku, která v krajním případě může skutečně přesahovat 100 % předpokládaných tržeb z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb. Ministerstvo však nepočítá s tím, že by k těmto případům mělo docházet v nějaké hojné míře.“
  

Jestli incentiva bude, či nebude podléhat podmínkám zákona č. 159/1999 Sb., pro zájezdy a spojené cestovní služby, záleží na tom, jakou smlouvu dodavatel s odběratelem uzavře.

To samé platí pro pojistnou částku. Výpočet bude rigorózní, mluvčí ERV Evropské pojišťovny Vlastimil Divoký upozorňuje, že incentivní cesty jsou i nadále zájezdem, a proto je třeba je pojišťovat. S výraznější změnou pojistných objemů proto nepočítá. Martin Blecha naopak realisticky dodává: „Nevylučujeme, že do budoucna budou některé takové případy, kdy subjekt – cestovní kancelář s celkovými tržbami např. 100 mil. Kč vykáže pro účely pojištění tržby za ‚zájezdy‘ např. jen 1 mil. Kč; to je pro nás nepojistitelné. Obecně však nepředpokládáme, že by se s ohledem na novelu zákona nějak významně změnilo naše portfolio nebo že bychom zaznamenali výraznější úbytek smluv.“

Jaké trendy ve světle konjunktury očekávají CK

K tomu, zda možnost podnikat bez koncese přiláká do kongresového turismu nové subjekty, nebo tam v rámci šedé zóny již dávno jsou, říká ředitelka Maxin PRAGUE Jarmila Škoríková: „Domnívám se, že v České republice je převis nabídky cestovních a eventových agentur, nicméně zdaleka ne všechny pracují na skutečně profesionální úrovni. Jelikož nabídky s novými programovými aktivitami dostáváme poměrně často, mám za to, že nové podnikatelské subjekty pořád vznikají, délku jejich fungování ale určí nejlépe kvalita poskytovaných služeb a tím i spokojenost klientů.“ A Martina Hrnčířová, ředitelka Orbix, dodává: „Je to s velkou pravděpodobností otázka času. Konkrétně předpokládáme, že by se mohlo jednat o rozšíření zajišťování těchto služeb subjekty, které se již nyní věnují on-line rezervacím hotelů. Z takového otevření trhu ale nemáme obavy, na trhu fungujeme už několik let a spolupracujeme asi s čtyřmi tisíci firem napříč různými odvětvími. Máme stabilní pozici.“ Udo Wichert, ředitel Thomas Cook, přitakává: „Vzhledem k tomu, že MICE je velmi specifická oblast, která potřebuje zkušenosti a dobré kontakty, nemyslím, že by v důsledku nové regulace došlo k výrazným změnám poskytovatelů.“

Vliv konjunktury na počet a náročnost incentivních akcí vidí organizátoři různě. Zatímco Udo Wichert z Thomas Cook a Martina Hrnčířová z Orbix pro letošní rok nepředpokládají navýšení počtu akcí nebo jejich náročnosti, ať už kvůli již zafixovaným plánům, nebo proto, že zaměstnanci více slyší na osobní benefity, Blanka Müllerová z Orbis Link a Jarmila Škoríková z Maxin PRAGUE pozorují již letos nárůst jak počtu, tak i náročnosti akcí z hlediska programové náplně i komfortu akcí a očekávají tento trend i v dalším roce. „Odhaduji, že v příštím roce můžeme zaznamenat nárůst 5–10 % v investicích. Můj předpoklad je, že se to může projevit větším počtem akcí a investicemi do programu,“ predikuje Martina Hrnčířová.

Foto: Shutterstock.com (montáž: COT media)