Kuks a Řád sv. Huberta

Perla vrcholného českého baroka – areál Kuks – byla vybudována hrabětem Františkem Antonínem Šporkem na přelomu 17. a 18. století. Z původního rozsáhlého lázeňského areálu se do současné doby dochoval pouze špitál s kostelem Nejsvětější Trojice a s kryptou. Zámek a některé další budovy vzaly za své při povodních a požáru.

Přístupný je hospital s barokní lékárnou, kostel s rodinnou kryptou, kaple a klášterní zahrada. Největší zájem návštěvníků vzbuzuje barokní galerie plastik dvanácti Ctností a dvanácti Neřestí, které spolu i se sochou alegorie Náboženství vytvořil (až na jednu výjimku) slavný sochař Matyáš Bernard Braun. Sochy zdobí prostor před průčelím kostela a hospitalu. Necelé 3 km od Kuksu se mezi stromy ukrývá druhá pozoruhodná galerie plastik, vytvořená přímo do pískovcových skal, zvaná podle největší plastiky Betlém. Tuto unikátní scenérii vytvořil rovněž M. B. Braun a jeho žáci.

Text: Jiří G. Souček (Zdroj: CzechTourism a Řád sv. Huberta)

Novinkou letošního roku je zpřístupnění podzemí. Poprvé po několika letech mohou v rámci prohlídky zájemci navštívit rodinnou hrobku hraběte Šporka. Ta se dosud otevírala pouze při výjimečných případech, například při festivalu Theatrum Kuks. Nyní bude možné podívat se do podzemních prostor několikrát denně.

Zajímavostí je též namontování hodinového stroje na věž. Po mnoha letech se tak areálem znovu ozývá pravidelné zvonění.

Řád sv. Huberta iniciuje vznik Muzea lovu

Hrabě Špork byl vášnivým myslivcem. Kromě Kuksu založil i lovecký Řád sv. Huberta (v roce 1695), pojmenovaný po patronu myslivců. Jeho členy, kteří měli šířit vzájemnou svornost mezi milovníky honby ve jménu lásky k bližnímu a úcty ke Stvořiteli světa, se stali významní šlechtici i šlechtičny, zastávající ve své době nejvyšší státní úřady, a příslušníci několika panovnických rodů. Areál hospitalu na Kuksu také částečně sloužil jako domov pro staré myslivce a zaměstnance panství.

V květnu 2005 byly v Kuksu otevřeny dvě nové expoziční místnosti věnované založení řádu sv. Huberta a jeho tradici.

Řád svatého Huberta připravuje projekt na širší využití hospitalu pro myslivecké účely – vzniklo by zde Muzeum lovu. Areál hospitalu dosud vlastní stát, o jeho bezúplatný převod již usiluje krajský úřad, s nímž chce řád na přípravě muzea spolupracovat. Podle projektu by v zadní části objektu mělo vzniknout zázemí řádu, expozice by nabídla prezentaci historie myslivosti v jednotlivých evropských státech, od původního zdroje obživy až po současnou péči o krajinu a zvěř. Exponáty by měly také upozornit na specifické zvyky či tradice.

Podle řádu podobná výstava dosud v evropských zemích není k vidění. Celou expozici i aktualizaci sbírek by zajistil Řád svatého Huberta, kraj by měl část areálu řádu poskytnout za symbolické nájemné. „Kuks je doslova předurčen prezentovat myslivost jako nositele kultury a tradice s důrazem na etiku lovu a morálku lovce,“ říká velmistr řádu Jan Votava.

Svatohubertské slavnosti

Ať už to z Muzeem lovu dopadne jakkoliv, již nyní zde myslivci každoročně slaví svůj velký svátek. Začátkem října se na Kuksu odehrávají Svatohubertské slavnosti, letos se v sobotu 6. října uskutečnil již 14. ročník. Slavnostní program jako vždy začal na terase před hospitalem troubením trubačů, kteří tak zvou přicházející na slavnosti. K vidění byly ukázky výcviku loveckých psů, loveckých dravců, střelba z historických loveckých zbraní, celostátní soutěž ve vábení jelenů. V areálu hospitalu zazněly borlice, parforsní rohy, lesnice, vystoupily pěvecké a divadelní soubory. Nechyběla ani Hubertská jízda symbolizující někdejší parforsní hon nebo řemeslný jarmark – velké množství stánků s ukázkami řemesel.

Návštěvníci si prohlédli kapli sv. Huberta, barokní lékárnu a další expozice návštěvnického okruhu.

V podvečer, jak velí tradice od dob hraběte Šporka, se sloužila svatohubertská zpívaná a troubená mše svatá. A jako každý rok celé slavnosti zakončila velkolepá světelná a ohňostrojná show, letos na téma „souboj dobra a zla“.