Kulatý stůl ve znamení 29 miliard

Tradiční „veletržní“ setkání vrcholných představitelů cestovního ruchu České republiky za účasti ministra pro místní rozvoj (MMR) Rostislava Vondrušky, krajských hejtmanů, šéfů oborových asociací a podnikatelů řešilo palčivé téma dopadů hospodářské krize. Zástupci regionálních rad také v rámci kulatého stolu slavnostně podepsali rozhodnutí o poskytnutí dotace Evropské unie na rok 2010 pro regionální operační programy. Její výše, která činí takřka 29 miliard korun, by měla zajistit kontinuitu regionálního rozvoje České republiky i přes důsledné škrty v národním rozpočtu.

Česká republika patří k destinacím, které spoléhají především na zájem zahraničních turistů, a proto pocítila pokles zájmu o cestování poměrně výrazně. Statistiky za prvních devět měsíců roku 2009 hovoří o meziročním snížení počtu příjezdů o deset procent, ještě výrazněji však poklesl počet přenocování stejně jako bonita klientů, a zejména jejich ochota utrácet. Poskytovatelé služeb v cestovním ruchu tak čelí alarmujícímu propadu tržeb, který ještě zhoršuje rostoucí konkurence. Fakta o masivním nárůstu ubytovacích kapacit uvedl prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky Pavel Hlinka. V roce 2008 podle něj na českém ubytovacím trhu přibylo 7 600 pokojů, o rok později 5 000 pokojů a letos se očekává další nárůst. Masivní a nikým neřízené zvyšování ubytovacích kapacit v minulém roce v kombinaci s ekonomickou krizí způsobilo meziroční pokles tržeb na jedno disponibilní lůžko o 35 %.

Kriticky se podnikatelé v cestovním ruchu vyjádřili k postupu ministerstva financí a zákonodárců, zejména pokud jde o nesnížení sazby DPH. Asociacím se nelíbí ani nedostatečný postih šedé ekonomiky, která pokřivuje hospodářskou soutěž v oboru, stejně jako ignorantský přístup některých regionálních úřadů. „Středočeský kraj škrtl veškeré finance na infrastrukturu v cestovním ruchu,“ připomněl v této souvislosti Hlinka. Zatímco na nižších úrovních podpora a provázanost turismu vázne, odborná sdružení si nemohou vynachválit spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj a agenturou CzechTourism. Ministr Rostislav Vondruška si podle nich uvědomuje význam investic do cestovního ruchu a dokáže je prosadit i v době mimořádně napjatého státního rozpočtu, což aktuálně potvrdil zajištěním českého 7,5% příspěvku k dotacím Evropské unie určeným pro Regionální operační programy. Z tohoto zdroje má do českých a moravských krajů jen v letošním roce přitéct 29 miliard korun, o jejichž smysluplném využití podle odborníků není pochyb. Jak u veletržního kulatého stolu potvrdila ředitelka Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod Marta Sargánková, regiony jsou v čerpání těchto prostředků velmi úspěšné. „Přestože je k dispozici hodně prostředků, kvalitních projektů je ještě více. Opravdu máme z čeho vybírat a přibližně jen třetina těch nejkvalitnějších projektů získá podporu. Tím ovšem práce nekončí. Následně musí probíhat vzájemná koordinace úspěšných projektů tak, aby se efektivně doplňovaly a navazovaly na sebe,“ uvedla Sargánková.

Kulatý stůl byl kupodivu rovný

Ministr Vondruška v diskusi zdůraznil, že evropské fondy přes nesrovnatelně vyšší objem prostředků nejsou jediným receptem na krizi. Podle něj je třeba účelně využít také resortních, krajských a municipálních zdrojů. „Část řešení představuje soustředěná podpora státu, dopad krize však může snížit také aktivita podnikatelů. Právě pro ně má ministerstvo připravené nové produkty, které mohou pro zvýšení kvality cestovního ruchu využít,“ řekl Vondruška s poukazem na program Cestovní ruch pro všechny, na který se podařilo ze státního rozpočtu vyčlenit 100 milionů korun. „Program je orientován na tzv. sociální cestovní ruch a jeho cílem je zpřístupnit turistickou nabídku finančně či fyzicky handicapovaným osobám, konkrétně rodinám s malými dětmi, seniorům a tělesně postiženým,“ vysvětlil ministr. Finanční rozsah předložených projektů se má pohybovat mezi jedním a pěti miliony korun a žadatelé se na úhradě nákladů budou podílet 50 procenty.

Pokračující podporu rozvoji cestovního ruchu ze strany vlády potvrdil také zastupující ředitel agentury CzechTourism Pavel Kosař, který odbornou veřejnost informoval o záměru cíleně oslovit turistickou klientelu v Indii a v postsovětských středoasijských zemích. Zároveň chce prohloubit orientaci na Rusko, kde ještě v prvním čtvrtletí letošního roku otevře své druhé zastoupení. Sídlem nové kanceláře bude Jekatěrinburg a díky poloze se bude starat nejen o zauralskou část Ruska, ale také o Ázerbájdžán, Kazachstán a Uzbekistán. Přes opačný názor některých podnikatelů vidí Kosař nejbližší vývoj v příjezdovém cestovním ruchu poměrně optimisticky. „Domnívám se, že největší dopad krize už máme za sebou,“ prohlásil v diskusi a doložil to statistickými údaji. Nejvyšší meziroční propad návštěvnosti Česká republika zaznamenala v prvním čtvrtletí roku 2009, zatímco v dalších dvou čtvrtletích se pokles příjezdů snižoval. „V lázeňství sledujeme dokonce mírný růst,“ poznamenal Kosař. Úspěšně se podle něj rozvíjí portál Kudy z nudy i domácí cestovní ruch, který krize prakticky nepoznamenala.

Do diskuse na téma Společně proti krizi se aktivně zapojili také náměstek ministra pro místní rozvoj Martin Plachý, hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, ředitelka odboru cestovního ruchu MMR Jitka Fatková, hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová, předseda Asociace cestovních kanceláří České republiky Viliam Sivek a další významní hosté. Podle Jiřího Zimoly je důležité vytvářet kvalitní ucelené turistické produkty a zaměřit se na celorepublikově významná výročí. Jihočeský kraj podle něj v loňském roce vypracoval novu strategii, v níž hrají velkou roli právě produktové balíčky. „Chceme se zaměřit na poskytování produktů, které od nás v cizině mohou očekávat. Někdo přijede za cykloturistikou, jiný za pivní turistikou, in-line bruslením, lyžováním na Šumavě nebo lázeňstvím,“ řekl Zimola. Jižní Čechy chtějí kromě okolních regionů začít více spolupracovat například s italským Trentinem. „My k nim jezdíme lyžovat do Dolomitů, Italy zase zajímá jihočeské pivo, sjíždění řek nebo wellness, protože oni například neznají bahenní koupele,“ dodal Zimola.

Zástupci regionálních rad s ministrem Rostislavem Vondruškou po podpisu smlouvy

Cestovní ruch v Česku vytváří zhruba tři procenta hrubého domácího produktu a přímo v něm pracují asi čtyři procenta lidí. Přesto je podle Martina Plachého toto důležité odvětví ekonomiky neprávem přehlíženo a nedoceněno. Plachý také vyzdvihl problematiku lidských zdrojů a vzdělávání. „Cestovní ruch je stále popelkou státní ekonomiky. Přitom celá řada cizinců k nám už podruhé nepřijede, protože není spokojena s kvalitou služeb. Musí se zlepšit systém vzdělávání. Chybí nám renesance profesí. Je potřeba, aby byl číšník, tak jako kdysi, znovu vnímán jako ‚pan číšník’ a ne pingl. Aby lidé byli na svoji práci hrdí. To je pro budoucnost důležité a nezbytné,“ řekl. Náměstek ministra také upozornil na obrovské částky, které jsou často vynakládány na nekvalitní, chybně zacílené a špatně řízené propagační materiály.

Evropskými penězi se zaobírala i Rada Asociace krajů České republiky, která po svém jednání vyzvala vládu, aby peníze nevyčerpané v rámci centrálních operačních programů alokovala do regionálních operačních programů, kde se prostředků naopak nedostává.

Vláda by podle hejtmanů měla provést neprodlenou inventuru všech operačních programů EU spravovaných jednotlivými resorty a po získání souhlasu Evropské komise převést do regionů ty dotace, které by v případě nevyčerpání do konce roku zůstaly nevy­užity. „Chceme mít jistotu, že nepropadne ani euro,“ zdůraznil předseda Rady Asociace krajů České republiky a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Podle jeho odhadu by se mohlo jednat až o desítky miliard korun, které lze tímto způsobem zachránit. „Nechceme brát peníze jiným resortům, ale víme o stovkách a tisících projektů v rámci jednotlivých krajů, které nebyly úspěšné v regionálních operačních programech jen proto, že zde byl převis poptávky nad nabídkou. Kraje jsou schopny velmi rychle v řádech tří či čtyř měsíců vypsat nové výzvy a peníze rozdělit ještě do konce roku,“ ujistil Hašek. Podle jeho slov lze jednoznačně prokázat, že regionální operační programy čerpají evropské finanční prostředky nejrychleji, zároveň je rozdělují velmi transparentně a absorpční kapacita v jednotlivých krajích je velmi vysoká. „Efektivní čerpání evropských dotací je pro všechny kraje České republiky výrazným protikrizovým nástrojem, který tlumí ostré dopady nynější hospodářské krize,“ dodal Hašek.

-čtk-; -bvv-; -japo-
Foto: Jan Pomykal