Lázeňská péče a wellness v roce 2009

V roce 2009 přijelo podle statistik ČSÚ do lázeňských ubytovacích zařízení v České republice na 647,6 tis. hostů, což bylo o čtyři procenta méně než v roce 2008. Za poklesem počtu příjezdů stála nižší poptávka zahraničních turistů. Zatímco v roce 2008 přijelo do lázeňských ubytovacích zařízení v ČR 336,9 tis. zahraničních turistů, v roce 2009 to bylo jen 306,7 tis. osob.

Největší propad byl z první desítky nejdůležitějších zdrojových zemí zaznamenán u tradičních trhů západočeského lázeňství. Meziroční pokles počtu hostů z Ruska dosáhl téměř 20 procent. Z Ukrajiny pak do českých lázní přijelo o 17 procent méně turistů než v roce 2008. Pokles zahraniční poptávky je všeobecně přičítán globální hospodářské krizi. V tomto kontextu jsou zajímavé kladné meziroční změny u zahraničních turistů z Rakouska, Izraele či asijských zemí. Například z Izraele přijelo do českých lázeňských ubytovacích zařízení meziročně o 2,5 procenta více turistů. Někteří turisté z těchto zemí velmi pravděpodobně dali přednost České republice před finančně náročnějšími destinacemi z ekonomických důvodů.

Domácích turistů přijelo do lázeňských ubytovacích zařízení v roce 2009 o jedno procento více než v roce 2008, a domácí poptávka tak jejich provozovatele zachránila před ještě hlubšími dopady krize, k úplné kompenzaci výpadku zahraničních turistů zájem domácích zdaleka nestačil.

Graf 1: Počet hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR

Zdroj: ČSÚ

V posledním desetiletí byl vývoj v českém lázeňství charakteristický rostoucím počtem zahraničních hostů. Jejich počet se v uvedeném období přibližně zdvojnásobil, a rok 2009 byl ve sledovaném období prvním rokem, kdy se české lázeňství muselo potýkat s poklesem počtu příjezdů nerezidentů.

Graf 2: Počet přenocování hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních

Zdroj: ČSÚ

Dalším charakteristickým trendem je v českém lázeňství, podobně jako u ostatních forem cestovního ruchu, zkracování průměrné doby pobytu. Lázeňský cestovní ruch dosahuje tradičně nejdelších pobytů, což je dáno jeho specifickým charakterem. To se pravidelně promítá i do regionálních statistik, kdy průměrný počet přenocování v Karlovarském kraji každoročně vysoce přesahuje hodnoty ostatních krajů. Přesto i zde je patrný trend zkracování průměrné doby pobytu, který lze ve statistikách pozorovat od roku 2003. Výraznější změny jsou přitom pozorovány u zahraničních hostů, kteří zkracováním pobytu a snižováním pobytových výdajů reagují na dlouhodobý trend posilování české koruny k euru a dolaru.

Zkracování průměrné doby pobytu mělo za následek, že počet přenocování nerezidentů rostl výrazně pomaleji než počet příjezdů a počet přenocování rezidentů má při dlouhodobě mírně rostoucím počtu příjezdů stagnující trend. Obecně lze domácí trh označit za výrazně stabilnější, zatímco zahraniční poptávka více podléhá výkyvům ekonomiky i spotřebitelských trendů.

Graf 3: Průměrný počet přenocování v LUZ

Zdroj: ČSÚ, propočet: Mag Consulting

Při pohledu na strukturu pacientů podle formy úhrady lázeňské péče je zřejmé, že na celkovém růstu se nejvíce podíleli domácí samoplátci a zahraniční hosté. Podíl pacientů na náklad zdravotního pojištění se v uplynulých pěti letech snižoval. V roce 2009 tvořili asi 30 procent všech přijatých pacientů. Podíl zahraničních pacientů se v posledních pěti letech dlouhodobě pohybuje okolo 40 procent, zbytek tvoří rostoucí segment domácí samoplátecké klientely.

Graf 4: Počet dospělých pacientů podle úhrady lázeňské péče

KLP – komplexní lázeňská péče, PLP – příspěvková lázeňská péče;
Zdroj: ÚZIS

V segmentu samoplátecké klientely je jedním z rozhodujících trendů wellness. Dle České asociace wellness (ČAW) „wellness znamená stav/pocit blahobytu, který je maximálně orientován na individuální možnosti člověka – vlastní osoby“. Jedná se o dlouhodobý proces, který je zaměřen na obnovu a přeměnu psychické, emocionální, fyzické a sociální pohody. Odvětví wellness je čistě zaměřeno na péči o člověka a jeho fyzické a psychické zdraví. Wellness v moderním pojetí představuje harmonii mysli, těla a duše.

KLP – komplexní lázeňská péče, PLP – příspěvková lázeňská péče;
Zdroj: ÚZIS

Rostoucí popularita wellness jako životního stylu je dána zvyšujícími se nároky na manažery, podnikatele ale i další pracovně velmi vytížené profese. Vysoké pracovní nasazení, stres a psychická zátěž představují pro tuto skupinu významné zdravotní riziko, které je třeba vhodným způsobem eliminovat.

Jedním z nejúčinnějších nástrojů ochrany organismu proti škodlivým účinkům dlouhodobého psychického vypětí je právě pravidelný odpočinek doplněný vhodnými relaxačními a regeneračními aktivitami, které jsou součástí dnes již běžně nabízených wellness balíčků.

V souvislosti s rostoucími nároky moderní společnosti lze očekávat, že poptávka po wellness produktech bude i v následujících letech vytvářet pro poskytovatele lázeňských služeb významný tržní prostor. Na trhu wellness produktů je nicméně konkurence zvyšována prostřednictvím nelázeňských zařízení (wellness hotely). Lázeňská ubytovací zařízení poskytující wellness služby by tak měla vsadit především na odbornost a sofistikované procedury, ke kterým mají díky zkušenostem z tradičního léčebného lázeňství velmi blízko.

Text: Jan Otava, Mag Consulting;
Foto: CzechTourism