Loňské komunální volby vynesly do křesla primátora Karlových Varů Ing. Petra Kulhánka. Je absolventem VŠE Praha. Během studia byl zapojen do rodinného vydavatelství Promenáda. Po absolutoriu pracoval v Praze ve společnosti HOPI a později ve funkci ředitele divize logistiky pro společnost Makro Cash and Carry. V roce 2000 se vrátil zpět do vydavatelství Promenáda, kde zastával funkci ředitele. Mezi roky 2005–2010 působil jako generální tajemník Světové federace novinářů a publicistů v cestovním ruchu FIJET. V roce 2006 byl zvolen do Zastupitelstva Karlových Varů, kde působil ve Finančním výboru. Mnozí karlovarští profesionálové v cestovním ruchu v něm vidí nový dobrý vítr pro cestovní ruch a lázeňství.

Jakou podporu od vás může očekávat cestovní ruch a lázeňství v příštím období? Byl nebo bude zrušen odbor kultury, cestovního ruchu a lázeňství na magistrátu? Jaké budou v tom případě pravomoci a povinnosti Infocentra Karlovy Vary, jehož zřizovatelem je město?

Ano, zanikl samostatný odbor magistrátu, ale to neznamená, že bychom chtěli rezignovat na rozvoj lázeňství a cestovního ruchu ve městě. Z podstaty Karlových Varů to ani není možné, naopak je to pro nás oblast prioritní. Odbor lázeňství, kultury a cestovního ruchu navíc nezaniká nadobro, jen jsme organizačně oddělili kulturu, která přece oslovuje nejen návštěvníky, ale ještě daleko častěji samotné obyvatele města. Výkonné agendy v lázeňství a cestovním ruchu chceme převést právě na Infocentrum města Karlovy Vary, o. p. s. Je naším zájmem, aby infocentrum zajišťovalo a koordinovalo marketingové, informační, propagační i organizační záležitosti, které se budou týkat návštěvníků města. Ne že by to nedělalo už v minulosti, ale existovala tady určitá dvojkolejnost – něco zajišťovalo infocentrum, něco město samo. Myslím, že ta dvojkolejnost byla zbytečná, často vedla k duplicitě a někdy naopak k tomu, že nebylo jisté, na koho se vlastně obrátit. To chceme prostě jen zjednodušit.

Jaké jsou příjmy města z cestovního ruchu a kolik naopak na jeho podporu vydává?

Přímé příjmy má město vlastně jen prostřednictvím místních poplatků z ubytovací kapacity a za lázeňský nebo rekreační pobyt. Ty činí dohromady okolo 23 milionů korun ročně. Co se týče nepřímých efektů, je potřeba říci, že lázeňství a cestovní ruch jsou samotným raison d’être, podstatou a základem Karlových Varů. Nebýt jejich léčivých zdrojů, pravděpodobně by tu nikdy žádné významnější město nebylo vzniklo. Dodnes jsou lázeňství, cestovní ruch a související služby největším zaměstnavatelem ve městě.

Co se týče výdajů města na lázeňství a cestovní ruch, tam je ta hranice opět poněkud složitě definovatelná. Samozřejmě, můžeme říct, že do přímých služeb návštěvníkům a centrální lázeňské infrastruktury vkládáme i v letošním, úsporném roce 20,5 milionu, ale připravujeme také projekty na propagaci města jako destinace filmové a kongresové turistiky, nebo udržujeme rozsáhlé lázeňské parky a lesy, to vše opět v řádech desítek milionů korun. Letos na jaře jsme otevřeli rekonstruovanou pěší zónu mezi Grandhotelem Pupp a Mlýnskou kolonádou, tedy v samém srdci lázeňské části; její oprava včetně nové Divadelní lávky stála 130 milionů korun. Spolupracujeme s Karlovarským krajem na obnově Císařských lázní, zvaných také Lázně I, což je projekt za stovky milionů. Stejně jako u příjmů, i velká část nákladů do lázeňství a cestovního ruchu jsou náklady nepřímé, které si přítomnost návštěvníků vyžaduje ve zvýšené míře – investujeme do dopravní infrastruktury a její údržby o něco více než jiná města, investujeme do zlepšování životního prostředí, provozujeme veřejnou dopravu včetně lanových drah.

O kolik by se zvýšily příjmy města při zvažovaném zdvojnásobení lázeňského poplatku a jak by město s těmito dodatečnými financemi naložilo? Šly by na podporu cestovního ruchu?

V této chvíli činí roční výnos tzv. lázeňské taxy, neboli místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt, asi 18,5 mil. Kč, předpokládáme tedy, že při zdvojnásobení poplatku bychom mohli ročně získat o dalších 18,5 mil. Kč více. Rozhodně bychom chtěli tyto prostředky vynaložit do lázeňské infrastruktury, služeb, kvality lázeňského prostředí a marketingu města.

Zmínil jste nemalou investicí do rekonstrukce pěší zóny mezi Grandhotelem Pupp a Mlýnskou kolonádou. Jaké další investiční aktivity, které se dotknou cestovního ruchu a lázeňství, má město v plánu?

V nejbližší době chceme zřídit nové sídlo pro Infocentrum města, tak aby bylo v co největším kontaktu s návštěvníky. Dosud bylo „uklizeno“ kdesi uvnitř různých, často ani ne městských budov. Teď připravujeme prostory v zázemí Tržní kolonády, tedy v samém sousedství Vřídla. Do budoucna budeme muset řešit dopravu ve vnitřním lázeňském území, tedy spíše její omezení a parkování, měli bychom také zvážit investice do alternativních a ekologických druhů dopravy. Chtěli bychom oživit vyhlídky v okolí města. Ideálně bychom chtěli také pokračovat v obnově povrchů ve vnitřním lázeňském území, nahradit asfalt dlažbou. Je toho celá řada, otázkou jsou samozřejmě jako vždy finance a priority.

Jak se stavíte k otázce případného omezení komplexní lázeňské péče? Vnímáte tyto úvahy Ministerstva zdravotnictví jako riziko pro karlovarské podnikatele? Pokud ano, můžete jim být v tomto ohledu nějak nápomocen?

Tak nepředpokládám, že by komplexní lázeňská péče byla hlavní ekonomickou osou karlovarského lázeňství, to zdaleka ne. To riziko vnímám spíše v tom, že když ministerstvo zdravotnictví dá signál, že lázeňská péče je zbytná, že se neblíží svou potřebností ani rehabilitaci, přestane být nejen karlovarské, ale obecně české lázeňství vnímáno jako medicínský obor, zůstane jakousi lepší dovolenou, při které vás z nějakého podivného důvodu nanejvýš prohlédne lázeňský lékař. Karlovarské lázeňství tedy neutrpí ekonomicky, ale především přijde o staletí trvající tradici léčebnou, medicínskou, o uznání jednoznačných a vědecky prokazatelných zdravotních efektů, které jsou na rozdíl třeba od farmacie dosahovány přírodní cestou. Lázeňství je stejně tvrdá medicína jako třeba chirurgie nebo interna, dokáže prokazatelně navracet zdraví, působit preventivně proti onemocněním, zlepšovat stav i v případě chorob chronických a dnešními prostředky neléčitelných, urychlovat návrat pacientů po chirurgických či jiných medicínských zákrocích do běžného života. Zvyšuje kvalitu života svých pacientů nevídaným způsobem, neinvazivní cestou, a na rozdíl od operací či medikamentů dokáže měnit jejich životosprávu a působí psychosomaticky, tedy nejen na samotné tělo, ale také na psychiku, stres a vnímání pacienta.

Samozřejmě chci být lázeňství nápomocen, intenzivně jednáme s organizacemi sdružujícími subjekty činné v lázeňství a s ministerstvem zdravotnictví. Snažím se upozornit na mezirezortní dopady, kdy izolovaná a nepříliš významná úspora v resortu zdravotnictví vyvolá daleko větší propady v resortech ostatních – tedy ve smyslu „nechci slevu zadarmo“ nakonec bude úspora pro společnost jako celek i pro stát velice drahá. Jak jsem už řekl, jako největší lázeňské město České republiky nemáme až tak ekonomický problém s omezením lázeňské péče, ale vnímáme to, že pro některé menší lázně je komplexní, státem hrazená léčebná péče podstatou jejich fungování, a chceme jménem českých lázní obecně hledat způsob, jak české lázeňství prostě zachovat jako součást zdravotní péče, ne jako nějaký Disneyland.

Jak se stavíte k variantě tzv. řetězového vstupu (zápis více evropských lázeňských míst) na seznam UNESCO? Jak vůbec vnímáte případný zápis Karlových Varů na seznam z pohledu: příležitost, nebo naopak hrozby pro investory apod.?

K této variantě se stavím velice pozitivně, koneckonců jsou to právě současné Karlovy Vary, které tuto myšlenku propagují a snaží se ji komunikovat s ostatními evropskými městy. Myslím si, že UNESCO nemůže v žádném případě Karlovým Varům uškodit, a naopak to vnímám jako významný posun – dosud odvozujeme svou mezinárodní prestiž z počtů hostí, kteří nás každoročně navštěvují, z počtu zemí, ze kterých přijíždějí. Zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO chápu nejen jako potvrzení světové úrovně a jedinečnosti evropských lázeňských měst, ale také jako mezinárodní uznání fenoménu lázeňské léčby, jeho tisícileté historie a specifičnosti evropského lázeňství. Lázeňství v tomto pojetí téměř vždy přináší obrovskou historickou a kulturní hodnotu.

Jak hodnotíte spolupráci města a podnikatelů v cestovním ruchu, současnou i možnou budoucí?

Velice dobře, snažím se od samého počátku oslovovat celou tuto obec, ať jednotlivě nebo ještě lépe prostřednictvím profesních a zájmových sdružení, jako jsou například Asociace hotelů a restaurací ČR nebo Sdružení léčebných lázní Karlovy Vary. Snažím se vycházet vstříc jejich námětům a připomínkám, uvědomuji si potřebu soustředěnější spolupráce při marketingu a propagaci města, vytváření, zlepšování a profilaci lázeňského a turistického produktu Karlovy Vary. Velmi mnoho si v tomto ohledu slibuji od budoucího fungování Infocentra města, které by se mělo těmito úkoly soustředěně – a samozřejmě v kooperaci s podnikatelským sektorem – zabývat. Na druhou stranu vnímám i zájem podnikatelské obce podílet se ať už myšlenkově nebo i finančně na dění ve městě, což je určitě dobrá zpráva. Například letošní zahájení lázeňské sezony získalo z řad sponzorů historicky největší podporu. Hoteliéři sami aktivně vstupují do městských komisí a think tanků, přinášejí návrhy pro další rozvoj Karlových Varů jako města i jako žádaného produktu. Řekl bych, že jsme na dobré cestě.

 Text: -efr-
Foto: Magistrát Města Karlovy Vary

Stejný dotaz jako primátorovi jsme položili také zástupcům hoteliérů

Jak hodnotíte současnou i možnou budoucí spolupráci Magistrátu města Karlovy Vary a podnikatelů v cestovním ruchu a lázeňství?

Jan Motlík, General Manager AXXOS hotels & resorts

Současnou spolupráci města a podnikatelů v cestovním ruchu, zejména pak hotelnictví a lázeňství hodnotím jako zřetelně k lepšímu se vyvíjející a věřím, že tento trend bude pokračovat.

Koncepci pana Petra Kulhánka, kde jím oblast cestovní ruchu byla označena jako prioritní a on jako primátor si celou tuto oblast vzal do své osobní gesce s cílem reálně zapojit reprezentanty karlovarských hotelů a cestovních kanceláří do faktické práce na rozvoji cestovního ruchu, považuji v danou chvíli za velmi správnou. Vnímám, že v současnosti již nastala situace, po které jsme tak dlouho volali, tedy že je nám, profesionálům z oblasti cestovního ruchu, skutečně nasloucháno a že mnohé v této oblasti můžeme tedy v pozitivním slova smyslu reálně ovlivnit. Osobně mě velice těší, že se mohu aktivně podílet na činnosti v pracovní skupině primátora pro cestovní ruch s vědomím, že se nejedná o ztracený čas.

Andrea Pfeffer Ferklová, General manager Grandhotel Pupp

Díky současné bližší a aktivnější spolupráci je možné se mnohem více podílet na činnostech města v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Máme tak možnost diskutovat nad prioritami, které jsou pro město v této oblasti významné. Nejsme jen čtenáři a posluchači, jsme tvůrci, kteří mohou mnohé ovlivnit. Věřím, že se v budoucnu tento nový směr projeví jako správný a naše město bude v silné konkurenci stále pro návštěvníky atraktivní a pro podnikatele v cestovním ruchu zajímavé.

Jiří Švaříček, General Manager Hotel Imperial, Spa & Health Club

Na hodnocení spolupráce s městem je ještě brzo, nicméně lze konstatovat, že se tato spolupráce začíná vyvíjet pozitivním směrem. Profesní organizace jako jsou např. AHR, SLL, ACK aj. byly již ze strany města osloveny se žádostí o spolupráci a jejich zástupci se postupně stávají členy různých poradních sborů, odborných komisí či jsou nominování do správních rad.

Jak dalece bude toto propojení efektivní, ukáže čas, já jsem v tomto ohledu mírně optimistický.

-efr-