Lázeňství a rozvoj dalších forem zdravotního cestovního ruchu v České republice

Cestovní ruch s motivací péče o zdraví zažívá v posledních desetiletích ve světě nebývalý rozvoj. Jedná se o cestovní ruch s velmi diferencovanou nabídkou zdravotně-léčebných, lázeňských, wellnessových a dalších služeb.

Zdravotní cestovní ruch

Běžně se setkáváme s řadou pojmů, jako je například zdravotní cestovní ruch (health tourism, health-care tourism), lékařský či medicínský cestovní ruch (medical tourism), léčebný cestovní ruch (curative tourism), lázeňský cestovní ruch (health and spa tourism), dentální cestovní ruch (dental tourism), wellnessový cestovní ruch(wellness tourism) či nemocniční cestovní ruch (hospital tourism).

I když lázeňství zůstává hlavním a rozhodujícím segmentem zdravotního cestovního ruchu České republiky, je nabídka v této oblasti v posledním období obohacována a rozšiřována o další formy, jakými jsou například wellnessový či medicínský cestovní ruch. To je ostatně zřejmé i z Marketingového plánu České centrály cestovního ruchu – Czech Tourism na rok 2015, ve kterém jsou v produktové nabídce s názvem „Cesty pro zdraví“ tři základní produkty:

• české lázně,
• zdravě a zodpovědně (zdravý životní styl),
• medicínský turismus.

Zkusme se proto podívat na možnosti dalšího rozvoje těchto forem zdravotního cestovního ruchu v České republice.

České lázně

České lázeňství má dlouhodobě velmi dobré mezinárodní renomé, které je založeno na vynikajících přírodních léčebných zdrojích, tradici a odborné erudici. Výrazem mezinárodního uznání je i připravovaný zápis čtyř českých lázeňských míst (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice) na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Lázeňský cestovní ruch v České republice je přitom v posledních letech doprovázen řadou problémů, které jsou obecně známé. Jedná se především o komplikovaný vztah českého státu k financování lázeňství, kdy v souvislosti s nesystémovými změnami v indikačním seznamu došlo k problémům s financováním komplexní a příspěvkové lázeňské péče. Dalším problémem je mezinárodně politická situace a z ní vyplývající pokles příjezdů návštěvníků z některých zdrojových zemí, především z Ruska. Tyto a další negativní vlivy vedly k ukončení lázeňské péče ve dvou lázeňských místech. Zatímco ve Velichovkách byl provoz v dubnu 2015 opět obnoven, v Lipové-lázních se tak bohužel nestalo.

Graf 1 – Vývoj počtu návštěvníků českých lázní v letech 2000–2013

Existuje snaha nahradit stagnující segment pacientů komplexní a příspěvkové lázeňské péče a slábnoucí proud návštěvníků z Ruska turisty z jiných zemí, jakými jsou například Čína nebo Jižní Korea. Je otázkou, zda návštěvníci z těchto vzdálených destinací mohou nahradit snížené počty návštěvníků z tradičních zdrojových zemí, kterými jsou především Německo a Rusko. Lze přitom předpokládat, že nejdůležitějším segmentem návštěvníků českých lázní i v budoucnosti zůstanou tuzemští samoplátci. To lze koneckonců doložit i statisticky, neboť tato skupina je po roce 2000 nejdynamičtěji rostoucím segmentem návštěvníků a svou dynamikou překonává i zahraniční samoplátce (viz graf 1).

To, že české lázeňství stále nabízí prostor pro další rozvoj, je patrné i z projektů, které jsou v současné době realizovány či se postupně připravují. Za všechny je možné jmenovat termální akvapark v lázních Velké Losiny. Projekt je součástí postupné revitalizace a modernizace lázní Velké Losiny s celkovými investičními náklady ve výši 150 mil. Kč. I na tomto příkladu je vidět, že tradiční léčebné lázeňství je postupně doplňováno o další služby, například o produkty wellnessového cestovního ruchu. I když Česká republika nemá některé konkurenční výhody jiných prosperujících wellnessových destinací, jako je vysokohorské prostředí (aeroterapie, helioterapie) či moře (thalassoterapie), má i v této oblasti co nabídnout, a wellnessový cestovní ruch se tak může stát vhodným doplňkem klasického lázeňství.

Medicínský turismus

Zajímavým a z dlouhodobého hlediska perspektivním segmentem zdravotního cestovního ruchu v České republice je tzv. medicínský cestovní ruch. Jedná se o přeshraniční cestování s cílem obdržet nějakou formu léčebné péče. Léčení může pokrývat celou škálu zdravotních služeb. Mezi nejběžnější patří zubní péče, kosmetická chirurgie, vybrané operační zákroky a léčba neplodnosti (WHO, 2013). Klasické léčebné lázeňství je v těžké cenové konkurenci okolních lázeňských destinací, naproti tomu medicínský cestovní ruch těží ze své cenové výhodnosti, jak dokazují i údaje z grafu 2.

Graf 2 – Porovnání nákladů na léčbu vybraných onemocnění v České republice a zahraničí (ceny v eurech)

Zatímco lázeňství je vázáno především na přírodní léčivé zdroje, může se wellnessový i medicínský cestovní ruch rozvíjet nezávisle na těchto zdrojích, tudíž i mimo lázeňská místa. Přesto představuje i medicínský cestovní ruch zajímavý a perspektivní segment, který může přispět k dalšímu rozvoji lázeňských míst v České republice.

Foto: Thinkstockphotos.com