Po vzniku samostatného československého státu v roce 1918 byl lázeňský cestovní ruch nejvýznamnější produktovou nabídkou příjezdového cestovního ruchu tehdejšího Československa a svým významem dokonce překonával Prahu. Tuto významnou pozici, byť ne již tak dominantně, si lázeňství zachovalo i po druhé světové válce. Československé lázně navštěvovaly každoročně statisíce tuzemských i zahraničních návštěvníků. Po roce 1989 prošlo lázeňství hlubokou transformací, jejímž základem byla rozsáhlá privatizace a s ní spojená revitalizace a modernizace řady lázeňských míst. I díky těmto změnám si lázeňství stále uchovává své významné postavení v domácím a příjezdovém cestovním ruchu.
Jestliže se podíváme na lázeňství pohledem produktové nabídky ČCCR – CzechTourism, vidíme, že lázeňství patří již řadu let k základní produktové nabídce České republiky. V marketingovém plánu na rok 2018 je jedním z klíčových produktů produkt nazvaný Cesty pro zdraví – lázeňství a lékařský turismus. Obdobně jako Česká republika vnímají lázeňství i okolní země střední Evropy. Například rakouská centrála Österreich Werbung má mezi osmi základními produktovými nabídkami Wellness, který v sobě zahrnuje i tradiční léčebné lázeňství. Maďarská centrála cestovního ruchu Hungarian Tourism Agency nabízí na jednom z prvních míst své produktové nabídky Zdravotní turismus, ve kterém je nabídka lázní a lázeňských pobytů s důrazem na Budapešť a Hévíz, ale také další formy zdravotního cestovního ruchu.
Foto: Shutterstock.com
|
Význam lázeňství pro výjezdový a domácí cestovní ruch dokládá Tabulka 1. V ní jsou uvedeny statistické údaje za období let 2012–2017 týkající se návštěvnosti českých lázní ze strany rezidentů, nerezidentů a celkem.
Tab. 1: Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR
Rok |
Rezidenti |
Nerezidenti |
Počet
hostů celkem |
2012 |
361 327 |
349 531 |
710 858 |
2013 |
371 191 |
374 744 |
745 935 |
2014 |
391 793 |
350 488 |
742 281 |
2015 |
414 141 |
318 135 |
732 276 |
2016 |
438 701 |
341 421 |
780 122 |
2017 |
456 865 |
398 540 |
855 405 |
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím dat ČSÚ, 2018
Z uvedených dat je zřejmé, že počet hostů v lázeňských zařízeních roste, přičemž u nerezidentů je tento trend nerovnoměrný. Ještě významnější je potom orientace produktové nabídky lázeňství na vybrané zdrojové trhy, ze kterých se rekrutují potenciální návštěvníci lázní. Patří k nim jednak tradiční zdrojové země, jakými jsou například Německo nebo Rusko, ale i nové perspektivní trhy, ke kterým řadíme například Čínu nebo Tchaj-wan (Tabulka 2).
Tab. 2: Hosté a přenocování v lázeňských zařízeních v ČR v roce 2017 podle vybraných zdrojových zemí
Pořadí |
Země |
Počet hostů |
Počet
pobytových dnů |
Průměrná
délka pobytu |
1. |
Německo |
198 590 |
1 366 495 |
6,88 |
2. |
Rusko |
65 243 |
762 715 |
11,69 |
3. |
Tchaj-wan |
18 276 |
20 064 |
1,10 |
4. |
Čína |
12 010 |
138 361 |
1,15 |
5. |
Slovensko |
11 293 |
37 097 |
3,28 |
6. |
Izrael |
8 707 |
104 694 |
12,02 |
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím dat ČSÚ, 2018
Dominantní postavení v návštěvnosti českých lázní si udržují hosté z Německa a Ruska. U těch lze ocenit především celkovou délku pobytů, která je téměř 12 dnů. Ze statistiky je přitom dále zřejmé, že i když je celkový počet návštěvníků z nových zdrojových trhů již zajímavý, nejedná se o klasické pacienty lázní s dlouhodobým pobytem, ale pouze o krátkodobé návštěvníky s jedním přenocováním. I tak je však vhodné produktovou nabídku lázeňství v těchto zemích soustavně prezentovat s výhledem na získání návštěvníků s dlouhodobějším pobytem.