Lázně bojují o klienty, lákají je na novinky

Lázeňské společnosti v Čechách i na Moravě doufají, že letošní sezona bude lepší než loňská. Některé z nich si přesto připouštějí, že klientů mírně ubude, zároveň však věří, že zůstanou ziskové. I přes probíhající ekonomickou krizi se lázně snaží investovat a přilákat návštěvníky na nové léčebné procedury, doprovodné programy, zdokonalenou infrastrukturu nebo zrekonstruované lázeňské domy.

Velké lázeňské společnosti na západě Čech počítají také letos s mírným poklesem zájmu. Loni se přes probíhající ekonomickou krizi tržby firem působících ve Františkových Lázních, Jáchymově a v Mariánských Lázních pohybovaly na úrovni roku 2008. Také úbytek návštěvnosti byl jen slabý a nedosáhl ani deseti procent. Zástupci společností oznámili, že s nestabilním trhem bude nutné počítat také v letošním roce. Prakticky všechny lázeňské společnosti působící v Karlovarském kraji neomezily investice a snažily se za desítky milionů korun zdokonalit svou infrastrukturu. Jen tak lze podle jejich představitelů udržet náročnou klientelu. Jáchymovské lázně například dokončily aquakomplex Agricola, ve Františkových Lázních se soustředili na výměnu zařízení v některých objektech a Mariánské Lázně dokončily kryo-saunu. Vlastní balneoprovoz si postavil hotel Thermal, který patří mezi největší v Karlových Varech. Díky exkluzivitě v podobě radonové vody neztratily loni klientelu Léčebné lázně Jáchymov. Počet hostů meziročně vzrostl o 3,5 procenta na 21 228 osob. Z toho podíl tuzemské klientely činil 62 procent. Hospodaření za rok 2009 skončilo ziskem 66,4 milionu korun, který tak meziročně stoupl asi o 50 milionů korun. „Letos očekáváme postupný pokles pojištěnců, ale opětovný nárůst samoplátců. Krize dále ovlivní cestovatelskou náladu Němců,“ uvedl generální ředitel lázní Eduard Bláha. Za nejdůležitější investiční akce považuje Bláha stavbu aquacentra Agricola a rekonstrukci sanatoria Běhounek. Tyto inovace si vyžádaly 95 procent z celkového objemu loňských investic. „Letos se chceme zaměřit na zkvalitňování už zavedených služeb a investovat do vybudování stravovacího provozu v sanatoriu Astorie. Chystáme rekonstrukci lázeňského domu Dalibor a jeho propojení se sanatoriem Běhounek. K němu chceme připojit dům Jitřenka,“ dodal Bláha.

Relativně dobře se s krizí vypořádaly Lázně Františkovy Lázně, přestože kvůli ní vloni přišly v porovnání s rokem 2008 zhruba o devět procent hostů. Přijelo jich 32 993, z toho tuzemských klientů bylo 13 731. Přes pokles návštěvnosti skončila společnost v zisku 6,4 milionu korun, což představuje meziroční nárůst o 6,2 milionu. „Výsledek ovlivnil větší zájem o lázně ve druhém pololetí a také příznivější vývoj kurzu koruny vůči euru, než tomu bylo v roce 2008. Podařilo se nám rovněž udržet pod kontrolou náklady,“ řekl generální ředitel společnosti Josef Ciglanský. Výše tržeb se loni v porovnání s rokem 2008 prakticky nezměnila a představovala přibližně 551 milionů korun. Na opravy majetku vynaložily Lázně Františkovy Lázně loni 15,5 milionu korun, investice byly pět milionů korun. Firma počátkem roku 2009 uzavřela sanatorium Rubeška, které už bylo ve špatném technickém stavu. O lůžka však nepřišla, využila kapacitu ostatních hotelů. S rekonstrukcí Rubešky se počítá asi do tří let. „Loni jsme nezahájili žádnou zásadní investiční akci. Vyměnili jsme postele v lázeňském domě Isis a pro zdravotní úsek pořídili nová rehabilitační lehátka. Tyto dvě akce nás stály tři miliony korun,“ uvedl Ciglanský.

Léčebné lázně Jáchymov 2005 až 2009 (v mil. Kč)

Zisk vykázaly v loňském roce také Léčebné lázně Mariánské Lázně, a to 16 milionů korun. To představuje meziroční pokles přibližně o 20 milionů. Úbytek klientely byl asi sedm procent z předloňských zhruba 40 000 hostů. Zisk se snížil kvůli tvorbě zákonných rezerv na opravy hmotného investičního majetku. „Velkou neznámou je letos chování českých zdravotních pojišťoven a nestabilní ekonomika v rusky hovořících zemích i vývoj ekonomiky v Německu,“ oznámil finanční ředitel firmy Pavel Říha. Na investiční akce a opravy majetku vynaložily lázně loni kolem 86 milionů korun. To bylo o zhruba čtyři miliony korun meziročně více. Mezi největší investiční akce uplynulého roku patřila především první etapa rekonstrukce lázeňského hotelu Vltava asi za 15 milionů korun nebo modernizace restauračního provozu v hotelu Hvězda, která stála zhruba tři miliony korun. V objektu Nové Lázně přišla obnova dvaceti pokojů a vybudování kryosauny na dva miliony korun.

Po úbytku lázeňských hostů v loňském roce Mariánské Lázně doufají v to, že se podaří opět zájem o jedny z nejatraktivnějších lázní západočeského lázeňského trojúhelníku oživit. Radnice se proto chce spolu s lázněmi zaměřit na intenzivnější propagaci. V jejich hledáčku je především ruská a domácí klientela. „Loni přijelo do Mariánských Lázní asi o deset procent hostů méně. Zvlášť razantní byl pokles počtu hostů z Ruska. Tady se připojujeme k iniciativě politiků z kraje, že je třeba něco dělat s udělováním víz. Zájem by byl určitě větší, ale udělování víz je komplikované,“ uvedl starosta Zdeněk Král. Naopak pozitivním signálem je podle něj návrat českých lázeňských hostů.

Tržeb kolem 168 milionů korun, což zhruba odpovídá úrovni roku 2008, dosáhl za loňský rok hotel Thermal. Rovněž počet hostů zůstal poměrně stabilní a pohyboval se kolem 15 000, podobně jako předchozí rok. „Loni jsme přišli v porovnání s rokem 2008 o čtyřicet procent klientely z Ruska a meziročně ubylo asi sedmnáct procent hostů z Německa. Výpadek zachránili návštěvníci kongresů, kterých se loni v hotelu konalo třicet,“ uvedl generální ředitel Josef Pavel.

Hostů loni ubylo v Lázních Teplice v Ústeckém kraji. Podle mluvčí Dorothey Kresslové se však nezměnila struktura klientů, nejvíce jich je z Česka, Německa, Ruska, arabských zemí, Izraele a Slovenska. Firma chce letos investovat do rekonstrukcí. V loňském roce společnost dala osmnáct milionů korun na obnovu zařízení a nových služeb. V Císařských lázních byla zahájena rekonstrukce všech pokojů, která byla dokončena v prvním čtvrtletí letošního roku. Na konci loňského roku začala také renovace 70 pokojů a některých společných prostor v lázeňském domě Beethoven. Nainstalovány zde budou i nové vany. Letos společnost hodlá do rekonstrukcí investovat asi deset milionů korun. V loňském roce společnost vybudovala také nová Orient SPA Centra v lázeňských domech Beethoven a Císařské lázně. Podle Kresslové jsou orientovaná na zážitkové procedury, jako jsou třeba ájurvédská, thajské a další druhy masáží. Provádějí je rodilí maséři ze Srí Lanky, Indie a Thajska. Rozlohou menší Lázně Mšené zatím pokles návštěvnosti neočekávají. Soustřeďují se na náročnější klientelu, proto lázeňský areál postupně rozšiřují a připravují nové programy.

Rekordní rok měly loni třeboňské Bertiny lázně a lázně Aurora a letošní rok by měl být podle dosavadního vývoje podobný jako minulý. Lázním Aurora dokonce hosté loni přibyli, a to meziročně zhruba o osm procent. Lázně chystají dvě větší akce. Když získají dotace, firmy by chtěly v lázních Aurora přistavět k aquacentru nové wellness centrum a v Bertiných lázních vybudovat novou jídelnu se zázemím pro kuchyň. Lázně Poděbrady očekávají zhruba stejnou návštěvnost jako loni. Vedle pobytů hrazených pojišťovnou přibývá i samoplátců, kteří přijíždějí na krátkodobé pobyty. „Roste také zájem o takzvanou konferenční turistiku,“ řekl ředitel pro strategii a obchod Martin Kubelka. Ziskové hospodaření očekávají také Lázně Bohdaneč u Pardubic.

Oba lázeňské areály v Libereckém kraji vyhlížejí po vydařené loňské sezoně s optimismem i tu letošní. Ekonomická krize se jich negativně nedotkla, návštěvnost lázeňských areálů roste. Jak Lázně Libverda, tak Lázně Kundratice připravily na letošní sezonu řadu novinek. „Na ekonomickou krizi jsme byli připraveni již z předchozího roku. Investovali jsme na začátku roku 2008 do vývoje nových produktů, kvality poskytování služeb, obecné povědomosti a marketingu společnosti, a to se vyplatilo v meziročním celkovém nárůstu tržeb i provozního zisku společnosti,“ řekl ředitel Lázní Libverda Tomáš Masarik.

Celkem lázně zaznamenaly zhruba patnáctiprocentní nárůst návštěvníků. Projevil se sice mírný úbytek zahraničních hostů, ty však nahradili tuzemští samoplátci. Nepatrně se také snížila délka přenocování klientů. V letošní sezoně v hejnických lázních předpokládají pokračování nárůstu české klientely a také mírné zvýšení počtu cizinců. „V rámci domácí klientely bude v letošním roce asi největší propad v segmentu komplexní a příspěvkové lázeňské péče, a to minimálně v prvním pololetí roku. I na tento propad jsme připraveni a daří se nám chybějící klienty doplňovat tuzemskými samoplátci,“ uvedl Masarik. Hosty má do Lázní Libverda přilákat mnoho inovací. Bude například zaveden program pro lázeňský pobyt seniorů nebo rodičů s dětmi, vznikne nový informační portál www.moderni-senior.cz , připravuje se rozšíření wellness služeb a také nedostačujících kapacit. „Jednou z novinek bude například masáž horkými mušlemi. Ve stravování chystáme nabídku se zaměřením na makrobiotiku, bio stravování a životní styl,“ dodal Masarik.

Dobrou sezonu zažily loni také Lázně Kundratice. „Stagnují nám sice platby od pojišťoven a zároveň rostou náklady, ale naproti tomu máme přírůstek návštěvníků. Odhaduji, že jich loni bylo asi o dvacet procent více než v roce 2008,“ řekl ředitel Otto Doležal. Podle něj by letos měl pozitivní trend v návštěvnosti pokračovat. Lázeňský areál se snaží klienty přilákat nabídkou nových služeb a rekonstrukcí stávajících prostor. Stejně jako Lázně Libverda nabízí například speciální program pro rodiče s dětmi. „V uplynulých měsících jsme také rekonstruovali bazén, obnovili jsme lékařské vybavení, vybudovali jsme malý zákrokový sál a také novou kotelnu,“ dodal Doležal.

Společnost Anenské slatinné lázně z Lázní Bělohrad na Jičínsku chce letos zlákat klienty hlavně na nový lázeňský komplex Strom života. Zařízení, spadající do kategorie takzvané lázeňské turistiky, stálo přes 400 milionů korun. S kapacitou asi 150 lůžek nyní vstupuje do své první ucelené sezony. Současně jde o největší investici v lázeňství ve východních Čechách po roce 1989. Podle místopředsedy představenstva lázní Radima Kalfuse se dosavadní zájem o novou kapacitu vyvíjí příznivě. „Například prodloužené víkendové pobyty jsou v řadě případů již zcela obsazené. Věříme v úspěch nového resortu,“ řekl. Dodal, že část klientely by měli tvořit zájemci z ciziny, například Ruska a Německa. Komplex Strom života nabízí například rehabilitační a relaxační pobyty, programy pro snížení obezity, individuální lázeňské procedury, rekondiční programy. Ubytování je ve čtyřhvězdičkovém standardu, v objektu jsou vedle balneoprovozu například dvě restaurace a bazén. Pobyt si klienti platí sami, zdravotní pojišťovny jej nehradí. V klasické části lázní, která disponuje kapacitou asi 350 lůžek a zaměřuje se zejména na léčbu pohybového ústrojí, lázně očekávají zopakování loňských výkonů. „Od začátku roku jsou lázně prakticky zcela plné, neměli jsme žádné hluché místo,“ řekl Kalfus. Lázně očekávají, že se v nich, podobně jako v minulých letech, odléčí kolem 7 000 pacientů. Hospodářská krize se podle Kalfuse chodu lázní zatím nijak zásadně nedotkla. „Zdravotní problémy pacientů kvůli krizi nepočkají,“ poznamenal. Díky novému komplexu Strom života lázně zvýšily počet zaměstnanců zhruba o sto na nynějších přibližně 350 pracovníků. Patří tak k významným zaměstnavatelům v regionu. Finanční výsledky lázní za loňský rok nyní procházejí auditem a lázně je zatím neprezentovaly. V roce 2008 lázně při tržbách 165 milionů korun vykázaly zisk 6,3 milionu korun.

Lázeňské Luhačovice letos nabídnou několik nových ubytovacích kapacit. Po dlouhé rekonstrukci, která si vyžádala 110 milionů korun, se znovu otevřel Augustiniánský dům. Od května je ve zkušebním provozu vila Radun, jejíž opravy přišly investora na 20 milionů korun. První hosty v červenci přivítá také kulturní památka vila Lipová, jejíž modernizace stála 15 milionů korun. Do rekonstrukce Augustiniánského domu investovala společnost Tekoo Reality. Klientům nově nabídne 26 pokojů různých kategorií. „Celková kapacita činí 53 lůžek. Rekonstrukce trvala dva a půl roku,“ uvedl manažer hotelu Roman Taťák.

Augustiniánský dům byl postaven v letech 1902 až 1904 podle upraveného projektu brněnského architekta Vladimíra Fischera pro augustiniánský klášter sv. Tomáše na Starém Brně. Objekt sloužil jako ubytovací zařízení pro kněze a katolické rodiny. Součástí komplexu je také kaple sv. Tomáše. V současné době vrcholí rekonstrukce vily Radun. Záměrem jejího nového majitele je kompletní rehabilitace tohoto architektonicky významného objektu. Čtyřhvězdičkový hotel nabídne klientům 37 lůžek v převážně dvoulůžkových pokojích. Vila Radun leží v památkově chráněné zóně Bílá čtvrť v centru Luhačovic. „Do plného provozu chceme objekt uvést do konce roku,“ poznamenala spolumajitelka hotelu Jana Nesázalová. Lázně Luhačovice letos otevřou Vilu Pod Lipami, která nabídne devět dvoulůžkových pokojů. Původní Slanovodský mlýn z roku 1699 přestavěl lázeňský správce a stavební mistr Václav Pirchan v roce 1883 na obytný dům. Vila je kulturní památkou. „Nabídneme zde ubytování pro samopláteckou střední třídu,“ doplnil provozní ředitel Lázní Luhačovice Jiří Dědek.

Akciová společnost Lázně Luhačovice nabízí v současné době přibližně 1 250 lůžek. Generální ředitel podniku Josef Krůžela však již dříve řekl, že v hlavní sezoně si další ubytovací kapacity musí firma pronajímat. V druhé polovině roku lázně dokončí také opravu čtyřhvězdičkového hotelu Alexandria. Po rekonstrukci za 300 milionů se kapacita objektu zvýší z původních 80 na 115 lůžek. Na investici lázně získaly stomilionovou evropskou dotaci. Návštěvníci největších moravských lázní budou mít navíc další dva důvody k radosti. Díky evropským dotacím uvede v červenci sousední městys Pozlovice do zkušebního provozu moderně vybavené koupaliště na jihovýchodním břehu Luhačovické přehrady. Krytý bazén pak bude v listopadu otevřen v Luhačovicích.

Stejný nebo spíše mírně větší počet klientů než loni očekávají v letošní sezoně lázně v Olomouckém kraji. Některé z nich se pustily do velkých rekonstrukcí, díky nimž by mohli do zařízení zamířit další hosté, a to i z ciziny. Finanční krize se v oboru projevila částečným odlivem zahraniční klientely a také zvýšeným zájmem o kratší, například víkendové pobyty. V Termálních lázních Velké Losiny od loňského října rekonstruují hlavní lázeňský komplex Eliška. Dokončen už je nový balneoprovoz, který navazuje na vnitřní termální bazén. Zbývající část komplexu se právě dokončuje. Celková investice přesáhne 70 milionů korun, projekt finančně podpořila i EU. Od listopadu 2008 Velké Losiny spadají do sítě hotelů a lázeňských hotelů Royal Spa. V souvislosti s tím loni změnily obchodní strategii a více se zaměřují na klienty-samoplátce. Zatímco v roce 2008 bylo z celkového počtu 1 903 klientů 818 samoplátců, loni jich bylo už 2 355. Celkový počet hostů se loni vyšplhal na 3 476. V příštích letech se lázně hodlají více zaměřit na přilákání zahraničních klientů z Polska, Německa, Rakouska či Izraele. Nárůst návštěvnosti očekávají letos také Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku, které dokončují rekonstrukci vodoléčebných a dalších provozů sanatoria Priessnitz za 93 milionů korun. „Jak pro klienty samoplátce, tak pro pojištěnce budou otevřeny nové provozy, sauny, masérny, studio krásy, nové apartmány,“ uvedl ředitel společnosti Roman Provazník. V červnu bude dokončen volně přístupný přírodní balneopark na jižních svazích nad lázněmi za 16 milionů korun a na konci léta k němu přibude vycházkový park Vincenze Priessnitze. „Již nyní máme od našich klientů kladné ohlasy na tyto budované projekty, a i proto očekáváme silnou sezonu,“ doplnil Provazník. Podle něj společnost loni navzdory hospodářské krizi, jež dopadla hlavně na zahraniční klientelu, dosáhla nejvyšších tržeb za posledních několik let. Podíl tržeb za pobyty samoplátců se pohybuje od 33 do 40 procent.

Lázně Teplice nad Bečvou v několika posledních letech čelí úbytku klientů, jejichž pobyt hradí zdravotní pojišťovny. I proto loni zahájily provoz Odborného léčebného ústavu pro kardiorehabilitaci, který slouží lidem po kardiochirurgické operaci. „Na jedné straně je třeba zaměřit se na úzce specializovanou a odbornou péči a na straně druhé rozšířit portfolio komerčních služeb a poskytnout komfort lidem, kteří k nám jezdí například relaxovat,“ uvedla výkonná ředitelka lázní Irena Vašicová. Úbytek klientů, za něž služby hradí zdravotní pojišťovny, se lázním daří kompenzovat nárůstem počtu samoplátců. Zatímco ještě před osmi lety byla samoplátců necelá desetina, loni tvořily jejich tržby už více než 40 procent, tedy zhruba 60 milionů korun. Loňský rok byl v Teplicích nad Bečvou úspěšnější než předchozí čtyři roky a obdobně dobré výsledky očekávají lázně i letos.

Z materiálů ČTK zpracoval Jan Pomykal
Foto: archiv Karlovarského kraje a CzechTourism