Lázně hlásí úspěšný rok a čekají další oživení

Provozovatelům českých lázní se blýská na lepší časy. Přitom ještě v polovině prosince loňského roku to nevypadalo vůbec dobře. Protahovalo se totiž přijetí novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jehož součástí byl také novelizovaný indikační seznam pro lázeňskou péči. Tehdy ještě nikdo nevěděl, jak to bude v oboru lázeňství na prahu nového roku vypadat.

Když jsme se první lednový týden zeptali prezidenta Svazu léčebných lázní České republiky Eduarda Bláhy, jak by charakterizoval současnou situaci v lázeňství, odpověděl: „Asi bych použil výraz, že jsme propluli bouří a teď vyhlížíme pevninu. Ministerské regulace pustily našemu oboru žilou. Propadly tržby, poklesla zaměstnanost i investiční činnost a rozvoj lázeňských lokalit se zastavil. Dvoje lázně zkrachovaly, řada bojovala o přežití a všichni jsme měli problémy. Rok 2014 ale přinesl obrat k lepšímu a ohlášená novela byla příslibem dalšího zlepšení. Nezřízenému optimismu ale nyní brání situa­ce v Rusku i napětí okolo v mnoha dalších zdrojových destinacích.“

Ano, je to tak. Naštěstí naši zákonodárci na konci loňského roku novelu odsouhlasili a začátkem roku vyšla ve Sbírce zákonů, takže se lékaři už zase mají o co opřít. Do lázeňské péče novela přináší dvě hlavní pozitivní změny: prodloužení pobytů u některých indikací z 21 na 28 dnů a v některých případech také možnost opakování léčby. To pochopitelně všechny subjekty, působící v oblasti lázeňství, vítají. Oslovení zástupci provozovatelů lázní se do jednoho shodli na tom, že je to dobrý předpoklad k návratu domácích pacientů do českých lázní. A svorně hlásí, že jsou na nárůst klientely připraveni. „Jsme velice rádi, že se situace na tuzemském trhu stabilizuje a do českých lázní se postupně vracejí klienti zdravotních pojišťoven. Tento trend jsme zaznamenali již v loňském roce, kdy meziročně vzrostl počet hostů přijíždějících na komplexní a příspěvkovou péči o 43 procent. Novelizovaný indikační seznam prodlužuje u vybraných indikací délku pobytu na 28 dnů, což se letos pozitivně projeví také v nárůstu průměrné délky pobytu,“ říká Jana Vaňková, obchodní a marketingová ředitelka Léčebných lázní Jáchymov. Podle Rudolfa Bubly, generálního ředitele Státních léčebných lázní Janské Lázně, ale velmi záleží na tom, jak s možností prodloužení či opakování léčby naloží lékaři a zdravotní pojišťovny. „Pokud se naváže na pozitivní trendy z roku 2014, lze růst reálně očekávat. Velmi jej vítáme a jsme připraveni uspokojit zvýšený zájem pacientů,“ ujišťuje. Přijetí novely podle Eduarda Bláhy znamená, že „po dvou letech marného donkichotského přesvědčování mocných konečně zvítězil zdravý rozum a lázně si vydechnou“. Novela podle něj ale zájem o lázně nemusí zvýšit, naopak může jako každá změna způsobit dočasnou dezorientaci lékařů i pacientů. „Lázním ale díky prodloužení pobytů přinese více pobytových dnů a vyšší obsazenost a pacientům zajistí kvalitnější doléčení. Připraveni jsme, řada z nás ale musí přijmout některá organizační opatření, aby lépe řídila a celoročně optimalizovala využití svých kapacit,“ upřesňuje.

Loňský rok – posun k lepšímu

Rok 2014 podle hlasů jednotlivých zástupců oslovených lázní opravdu znamenal obrat k lepšímu. Mnozí z nich hlásí pozitivní hospodářské výsledky. „Uplynulý rok byl pro naše lázně jednoznačně úspěšný. Předběžný hospodářský výsledek je trojnásobný oproti roku 2013 a dosáhli jsme vyšších výnosů jak u klientů zdravotních pojišťoven, tak i u samoplátců,“ tvrdí Martin Kubelka, obchodní ředitel Lázní Poděbrady. Nárůst tuzemské a především zahraniční klientely zaznamenaly i Lázně Teplice v Čechách či Státní léčebné lázně Janské lázně. „V uplynulém roce se podařilo zastavit ztráty z roků 2012 a 2013. Rok 2014 byl pro nás rokem změn, které byly podřízeny hlavně tomuto cíli. Jsem rád, že výpadky českých pacientů, které způsobila novela indikačního seznamu říjnu roku 2012, se podařilo částečně nahradit i vznikem odborného léčebného ústavu a zvýšenou orientací na samoplátecké aktivity,“ dodává Rudolf Bubla. Také Lázním Luhačovice se loni dařilo. „Celkově jsme se přiblížili výsledkům dosaženým v roce 2011, tedy v době před zavedením indikačního seznamu z října 2012. Mimořádně dobrých výsledků dosáhl i hotel Alexandria, jehož služeb využilo více než 6500 hostů, což představuje meziroční nárůst o 18 % a průměrná obsazenost dosáhla téměř 55 %,“ říká Dalibor Chrastina, zástupce vedoucího oddělení marketingu a prodeje Lázní Luhačovice. A nárůst zájmu ze strany klientů je slyšet i z dalších lázní. Například v Lázních Teplice v Čechách se loni podle jejich obchodní ředitelky Yvety Sliškové léčilo téměř 13 000 osob, do Lázní Poděbrady přijelo za léčbou přes 4 500 pacientů a dalších přibližně dvanáct tisíc klientů si tyto lázně vybralo pro relaxaci nebo přímo pro dovolenou. V Janských lázních loni léčili přes devět tisíc pacientů, z nichž asi polovinu tvořily děti, a Luhačovice v loňském roce nabídly služby více než 33 000 hostů. V Léčebných lázních Jáchymov v uplynulém roce přivítali přes 23 000 hostů. „Loňský rok byl pro nás úspěšný, v tržbách jsme se poprvé dostali na hranici 500 milionů korun. Počet českých pacientů sice vzrostl, stále však nedosáhl na hodnoty roku 2012,“ dodává Jana Vaňková.

Budou jezdit cizinci i v budoucnu?

Po dvouletém výpadku českých klientů se řada lázní začala orientovat na zahraniční klientelu. A s úspěchem. Například v Lázních Teplice v Čechách tvořili v loňském roce více než polovinu klientů právě zahraniční pacienti, v Poděbradech to bylo asi 15 procent. A dominují především Němci. „U Rusů jsme zaznamenali pokles zejména v délce pobytu, který se zkrátil z obvyklých tří na dva týdny. Rusy ale částečně nahradila ruskojazyčná klientela z Izraele a po delší době jsme u nás opět přivítali i klientelu arabskou,“ popisuje Martin Kubelka. V Léčebných lázních Jáchymov, kam také nejčastěji jezdí Němci, Rusové a Arabové, tvořili zahraniční hosté v loňském roce 46 % všech návštěvníků. Jejich počet však zůstal podle Jany Vaňkové meziročně na stejné úrovni. Prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha si myslí, že cizinci se tradičně zajímají o mezinárodně známé lázně s dobrou dopravní dostupností, což zrovna nebyly lázně nejvíce zasažené regulací v uplynulých dvou letech. Navíc přenocování cizinců již několik let podle statistik SLL ČR stagnují a jejich budoucí příjezdy velmi ovlivňuje a často i ohrožuje mezinárodní politická, ekonomická a v neposlední řadě i bezpečnostní situace. Otázkou tedy zůstává, jak se příliv zahraniční klientely do českých lázní bude vyvíjet v budoucnu.

Některé lázně budují a rekonstruují

I když lázním v letošním roce může nová indikační vyhláška pomoci a přilákat do jejich léčebných zařízení další domácí klienty, musí do budoucna vedení lázní spoléhat i na další důležité marketingové nástroje, propagaci, nové procedury a zlepšování služeb i lázeňské infrastruktury. Ačkoli příjmy lázní se po omezení indikační vyhlášky v roce 2012 snižovaly, dokázal někde ma­nagement najít volné finanční prostředky i na investice. „Koncem roku jsme dokončili výměnu oken v Lázeňském domě Beethoven a provedli jsme obnovu historických fasád Císařských a Sadových lázní. Aktuálně v Císařských lázních vylepšujeme služby balneoprovozu. Chystáme se však na absolutní novinku v naší činnosti, kterou bude zavedení robotické rehabilitace v Nových lázních,“ říká obchodní ředitelka Lázní Teplice v Čechách Yveta Slišková. I v Poděbradech se chtějí zaměřit na zvyšování kvality poskytovaných služeb a v červnu by měl být otevřen kompletně zrekonstruovaný hotel Libenský, který nově nabídne čtyřhvězdičkový komfort a vlastní balneoprovoz. „Hotel je situován v centru lázeňské kolonády naproti slavným květinovým hodinám. Libenský je naší pomyslnou vlajkovou lodí s největší kapacitou celkem 131 pokojů a 202 lůžek,“ upřesňuje Martin Kubelka. Také některé hotely v Mariánských Lázních procházejí rekonstrukcí. Novou podobu získává například hotel Svoboda a modernizací prošla také sauna v hotelu Vltava, společně s hotelovou restaurací Regina. Pozadu ale nezůstávají ani v lázních Luhačovice, kde na přelomu roku zahájili rozsáhlou rekonstrukci lázeňského hotelu Morava. „Všechny pokoje získají vlastní sociální zařízení a obměněno bude také interiérové vybavení. Počítáme rovněž s částečnou rekonstrukcí penzionů Vepřek, Póla a Taťána,“ upřesňuje Dalibor Chrastina s tím, že vedle investic do hotelů a penzionů, jejich vybavení nebo do kvalifikace zaměstnanců se management firmy mnohem více zaměří i na kontrolu kvality, aby růstem výkonů neutrpěla.

Ostatně novinky v oblasti léčby připravují na novou lázeňskou sezonu napříč všemi oslovenými lázněmi. Například v Janských lázních zavedli snoezelenovou terapii. Zaměřili se i na posílení a zlepšení dostupnosti služeb v průběhu celého dne a rádi by také jasněji vymezili činnost odborného léčebného ústavu. A ještě jednu novinku přinesl z Janských lázní nový rok. Tou je zcela nová korporátní prezentace. „Po desítkách let mají Janské Lázně nové, moderní logo, nový claim, úpravou se přizpůsobují domácímu i zahraničnímu trhu a vznikly i dva nové logické brandy,“ vyjmenovává ředitel lázní.

V Lázních Poděbrady významně rozšířili škálu procedur o nové koupele a masáže a v Luhačovicích nově nabízejí specializovaný program Rehabilitace páteře v lázeňském hotelu Palace, který napomáhá v léčbě pohybových obtíží díky optimálnímu poměru mezi léčebnými procedurami a aktivní terapií. „I nadále počítáme s rozšiřováním výhod u naší slevové karty, při jejímž předložení ušetří hosté naší společnosti například při objednání výletů a kulturních pořadů a může být využita i ve vybraných restauracích, v obchodech či cukrárnách v Luhačovicích,“ dodává Dalibor Chrastina. V Lázních Teplice v Čechách budou i nadále mít dospělí i děti možnost využívat ambulantní rehabilitace na základě tzv. FT poukazu, tedy poukazu na fyzioterapii, který vystavuje praktický lékař nebo specialista, a léčbu hradí zdravotní pojišťovny.

Letošní rok by měl podle Eduarda Bláhy do lázeňství přinést určitou stabilizaci, ačkoli situace okolo příjezdu zahraničních klientů jednoduchá nebude. „Rádi bychom také dotáhli do konce náš boj o platnost českého práva a odpovědnost státu ve sporech s kolektivními správci autorských práv OSA a Intergram a podíleli se na vytvoření moderního lázeňského zákona,“ dodává. V rozumné uzavření sporů s kolektivními správci autorských práv doufá i ředitel Léčebných lázní Janské lázně Rudolf Bubla, podle nějž soudní spory trvající řadu let berou řadě lázní energii, která by byla důležitá v jiných oblastech. Nezbývá tedy než doufat, že se v lázeňství brzy začne blýskat na lepší časy i v tomto směru.

Foto: CzechTourism, Thinkstockphotos.com