Byla vůbec první ženou v historii, kterou České aerolinie vyslaly na Ukrajinu, aby tam dala do pořádku tamější obchod, což se jí popravdě podařilo. Naposledy společnosti pomáhala nastartovat byznys u nás, v tom ale přišla nabídka a s ní tím pádem i dilema, jestli z ČSA po více než dvou desítkách let odejít. Nová výzva tak byla pro Hanu Šmejkalovou na světě. Jejím aktuálním úkolem je vyvést z červených čísel regionální letiště v Pardubicích.
Hana Šmejkalová
Vystudovala vysokou školu ekonomickou v Praze, obor finance a úvěr. Posledních 22 let pracovala na různých pozicích v Českých aeroliniích. Pět let byla například ředitelkou zahraničního zastoupení ČSA v Maďarsku, poté následovala Ukrajina a Kazachstán, od roku 2014 byla ředitelkou obchodu pro Česko. V září tohoto roku z ČSA odešla a byla jmenována do funkce výkonné ředitelky a místopředsedkyně představenstva společnosti East Bohemian Airport, která je majitelem pardubického letiště.
|
Od září jste ředitelkou pardubického letiště. Předtím jste pracovala víc než dvacet let v ČSA. Bylo těžké odejít?
Musím říct, že jsem svůj odchod z ČSA velmi pečlivě zvažovala. Nicméně po 22 letech v oboru jsem už nějakou dobu cítila, že potřebuji udělat změnu, která však nebude znamenat to, že bych segment letectví opustila. Vždyť se mu věnuji celou svoji profesní kariéru, je to vlastně moje vášeň, v dobrém slova smyslu droga, která vás pohltí. A svůj nástup na pardubické letiště vnímám jako výzvu.
Letěla jste někdy předtím z Pardubic?
Bohužel ne, když jsem nabídku dostala, zajela jsem se na letiště podívat, abych věděla, do čeho jdu. Moc dobře si ten okamžik pamatuji.
Doposud jste působila v různých pozicích v rámci ČSA, naposledy jste aerolinkám pomáhala s obchodem v Česku. Odpusťte mi tuto poznámku, ale pro ženu je to poměrně specifický obor. V čem vás letecký byznys fascinuje?
Víte, letecký byznys je složitý. Vyžaduje velké zkušenosti a znalosti, ale na druhé straně je krásný a umožňuje každému prostor pro profesní a osobní rozvoj. Zcela upřímně, kdo se chce plně tomuto oboru věnovat, musí se dále rozvíjet, tvrdě na sobě pracovat, protože celý segment jde každým rokem velmi rychle dopředu. A to nemluvím pouze o letadlech, která jsou, co se týká kapacity, stále větší a dosahují neuvěřitelných spojení v co nejkratší době. Mám na mysli i technologie, například nejrůznější aplikace, které umožňují zakoupit si letenky bez jakékoliv odborné pomoci nebo se odbavit na letišti. Vlastně pro letectví zcela platí to, co říkával můj profesor na gymnáziu: „Kdo chvilku stál, stojí opodál.“ Nesmím zapomenout ani na kreativitu, protože pokud chcete udržet krok s rychlým tempem trhu, musíte stále přinášet nové myšlenky a nápady a vše koncipovat tak, aby vítězem byl spokojený cestující, firma, letecká společnost, vlastně všichni, kteří se k vám budou s důvěrou vracet. Letectví vám také přináší ohromné množství kvalitních kolegů a partnerů, kteří vás provázejí a stávají se vaší virtuální rodinou, se kterou trávíte většinu svého života.
Po 22 letech v oboru jsem už nějakou dobu cítila, že potřebuji udělat změnu, která však nebude znamenat to, že bych segment letectví opustila.
|
 |
 |
 |
Ano, slyšela jsem, že jste pověstná tím, že jste zvyklá být v práci mnohem déle než osm hodin denně.
(smích) To je pravda, nyní třeba pracuji i 14 hodin denně, ale nevnímám to jako povinnost. V Pardubicích říkám kolegům, že pokud teď vydrží tempo, které máme bohužel kvůli současné situaci nastavené, tak potom bude dobře.
Máte vůbec čas sama na sebe?
Popravdě zatím ještě ne. Ale až odezní pracovní shon, chci se opět věnovat čtení knih, kultuře a sportu. Zatím na to nemám moc prostoru, i když dobře vím, že psychickou zátěž je nutné kompenzovat také fyzickou námahou. Nicméně aby toho nebylo málo, od října ještě vyučuji na Vysoké škole obchodní, na katedře letectví.
Povězte, jaké první kroky v Pardubicích plánujete?
Moje první kroky musí nastartovat veškeré aktivity, které letiště Pardubice a společnost East Bohemian Airport (EBA), která je jeho vlastníkem, potřebují. Patří sem rozvoj všech stránek obchodu, kterými se letiště profiluje. Nyní se velmi detailně zabývám současnou ekonomickou situací. Předně se budu snažit o to, aby byly náklady nastaveny na takovou úroveň, aby společnost bezproblémově fungovala. Také je potřeba vyhodnotit výnosy z hlediska současného stavu a budoucnosti a k tomu nastavit správnou obchodní, marketingovou a provozní strategii. Víte, všechny procesy musí být efektivní a přínosem pro dobré fungování a další rozvoj letiště. Z obchodního hlediska to znamená plně využít stávající kapacitu odbavovací haly letiště a zahájit přípravu na další rozšiřování.
Máte na mysli nový odbavovací terminál? O něm se v Pardubicích hovoří už několik let.
Nový terminál je vlastně zásadní podmínkou dalšího rozvoje letiště. Jsem přesvědčena o tom, že nynější odbavovací hala má kapacitu, která je pro další rozvoj velmi limitující. Teď ještě možná plně stačí, ale svým stářím a úrovní už nesplňuje zásadní podmínky moderního, nízkonákladového, ale zároveň plně funkčního mezinárodního letiště. V současnosti máme k dispozici v přímé spolupráci s Armádou ČR vzletovou a přistávací dráhu s dostatečnou délkou, šířkou a únosností. Máme také vhodný systém pojezdových drah, navigační techniku a ze strany EBA zabezpečenou techniku, která slouží k rychlému a kvalitnímu odbavení letadel.
O prostor se dělíte s armádou. Jak vlastně funguje spolupráce civilního a vojenského letiště?
Spolupráce s Armádou ČR je pro nás zásadní a ráda bych touto cestou poděkovala za její bezchybnost a výhodnost. V minulosti udělali akcionáři správný krok na cestě k dalšímu rozvoji tím, že nechali vybudovat plně funkční technické zázemí. K tomu bylo využito prostředků EU a dnes tak plně splňujeme mezinárodní předpoklady technické stránky provozu. Jak jsem už řekla, nyní nám zbývá ještě jeden krok a tím je vybudovat novou halu, která bude splňovat mezinárodní standardy a přitom bude nákladově co nejméně zatěžovat rozpočet firmy.
A s jakou vizí na pardubické letiště přicházíte?
Mým cílem je, aby letiště bylo po obchodní, provozní a technické stránce vyhledávaným bodem pro pravidelné i charterové dopravce, cargo přepravce a všechny ostatní, kteří pravidelnou leteckou přepravu využívají. Jako velký plus vidím dobrou dopravní dostupnost a vzdálenost pražského Letiště Václava Havla. Do budoucna bych toho chtěla využít.
V minulosti bylo letiště fixované na ruskou klientelu, ta bohužel kvůli ukrajinské krizi a devalvaci rublu v loňském roce velmi upadla. Budete chtít zpátky získat tuto skupinu pasažérů?
Rusky mluvící klientela zůstává i nadále jednou z nejvýznamnějších. Jedná se o klienty přicházející z Evropy, kteří se rádi do České republiky vrací, a to opakovaně. Bohužel současná situace, tzn. ukrajinská krize, propad kurzu ruského rublu, ale také zavádění biometrických víz, snižují počty těchto cestujících nejen za volnočasovými aktivitami, ale i za obchodem. Pevně však věřím, že se všechny tyto problémy či počáteční komplikace vyřeší a že se opět naše letiště otevře přepravcům, kteří tuto významnou klientelu přivážejí. A to nemluvím pouze o stávajících cestujících, ale že přibydou další.

Nabízí se otázka, zda se letiště bude ve svých pravidelných linkách soustředit spíše na Východ, nebo na Západ. Pro jakou variantu jste vy?
Jednoznačně se potvrdilo, že zaměření pouze na jeden druh klientely se nevyplácí. Obchodní strategie letiště musí být nastavena tak, aby případným rizikům, která vždy hrozí, pokud se zaměříte jednosměrně, předcházela. Na druhé straně je nutné zohlednit i fakt, že letiště má regionální význam a není v takové pozici jako Letiště Václava Havla. Musíme přece jen vycházet z nabídky a poptávky a k tomu směřovat všechny kroky.
Nakolik je pro vás důležitá byznys klientela? Pardubický region je poměrně bohatý na firmy, které exportují a potřebují mezinárodní letiště pro své obchodní aktivity.
Obchodní klientela je důležitá pro každého, jak pro letiště, tak pro každého dopravce. Potřeby tohoto druhu klientely jsou limitovány hlavně časem, kvalitou, spokojeností a bezchybností služeb, které dostávají. Cena je u této cílové skupiny důležitým faktorem, ne však prvořadým. Proto je poskytování služeb obchodním partnerům velice citlivým bodem každé spolupráce a naše letiště na to musí brát zřetel a věnovat této klientele mimořádnou pozornost. Koneckonců, co nejdříve bych ráda oslovila velké a mezinárodně významné společnosti, které v regionu působí a zahájila s nimi jednání o možné spolupráci.
Lokální letiště nemají jednoduchou pozici. Jak by se měla vymezovat vůči hlavním mezinárodním letištím?
Regionální letiště jsou klíčovým prvkem ekonomického rozvoje daného regionu. Významně ovlivňují lokální ekonomiku a napomáhají nejen jejímu celkovému růstu, ale i rozvoji jednotlivých podnikatelských subjektů. Samozřejmě to znamená zvyšování pracovních míst nejen na letišti, ale i ve službách a dalších aktivitách, které s provozem letiště souvisejí. Je zde ale ještě jeden důležitý moment. Regiony musí maximálně využít možnosti, které skýtají počty přepravených cestujících a zboží, a využít jejich ekonomického přínosu. Samozřejmě k tomu všemu je nutná kvalitně vybudovaná místní infrastruktura, která je konkrétně v Pardubickém kraji v porovnání s jinými oblastmi na velmi dobré úrovni. Je zde perfektní spojení s Prahou, ať už silniční, nebo železniční. V tomto vidím opravdu velkou výhodu, kterou bych ráda implementovala do svého obchodního záměru a budoucího rozvoje pardubického letiště.
Foto: David Bruner, Avayak (CC BY-SA 3.0) / Wikimedia Commons