Liberec má dvě nové prohlídkové trasy, zaměřené jsou na sochy

Liberec vytvořil dvě prohlídkové trasy zaměřené na opomíjená venkovní sochařská díla. Artefakty vznikly za minulého režimu, v letech 1961 až 1989. Na trasách je 27 děl od 22 umělců, řekla ČTK vedoucí oddělení cestovního ruchu v Liberci Zuzana Kotrmanová.

Lidé kolem soch chodí denně, ale málokdo už dnes ví, kdy vznikly a kdo je jejich tvůrcem. „Chtěli jsme je odanonymizovat. Aby lidé věděli, že to má nějakou hodnotu a že to není jen nějaký relikt komunismu. V mnoha případech to jsou hodnotná díla od poměrně významných autorů,“ uvedl liberecký historik Petr Freiwillig, který díla pro trasy vybíral.

Třeba v parku naproti hotelu Zlatý lev v centru města je v kruhu 12 mramorových kamenů. Jde o 12 měsíců, které vytvořil Josef Klimeš v roce 1969 pro slavnou libereckou výstavu Socha a město. Porota tehdy jeho dílo vyhodnotila jako druhé nejlepší.

Za významná považuje historik i díla od Slavoje Nejdla, přál by jim ale lepší umístění. Mramorová plastika Lidé je zastrčená v parku za motorestem v Růžodole a pískovcové dílo Po válce se nachází v Jablonecké ulici nedaleko Liebiegovy vily. „Je tam tak nešťastně pohozené do bahna,“ řekl historik. Doufá, že vytvoření tras pomůže do budoucna k obnově některých děl. Opravit potřebují například pískovcové Sluneční hodiny od Milana Váchy, jež jsou v ulici Květnové revoluce. Ještě před 15 lety byly hodiny o průměru pěti metrů funkční, než někdo ukradl bronzovou ručičku. Jiné Váchovo dílo se už obnovy dočkalo, konkrétně Revoluce, jež je u Kolosea.

Na trasách je zhruba polovina z děl, jež vznikla v Liberci od 60. let až do pádu komunismu. Roli při výběru hrála nejen jejich kvalita, ale i umístění či doba vzniku. „Aby byly zastoupeny všechny možné techniky a období. Aby bylo vidět, jak se tvorba proměňovala,“ uvedl historik. Paradoxně nejstarší a nejmladší vybrané plastiky mají stejný motiv, což je nukleární rodina představovaná rodiči a dítětem. V roce 1961 rodinu vytepal z měděného plechu Jan Solovjev, jeho dílo pomyslně uvozuje vstup na sídliště Králův Háj. Štefan Nejeschleba si jako materiál vybral v roce 1989 beton, jeho socha je na křižovatce Pavlovické a Ruprechtické ulice.

Trasy vznikly v rámci přeshraničního projektu zapomenuté památky, obdobně si 27 sochařských děl připomíná Žitava. V Liberci je čtyřkilometrová trasa, jež vede na Králův Háj a Aloisinu Výšinu. Druhý okruh je dlouhý 8,5 kilometru a zaměřený je na centrum, okolí plaveckého bazénu a čtvrtě Pavlovice, Ruprechtice a Růžodol. Na trasy se lidé mohou vydat s brožurkou, jež je ke stažení na webu nebo v tištěné podobě v libereckém infocentru. „Veškerá díla jsou nově označena i cedulkami,“ uvedla Kotrmanová. Do budoucna podle ní zvažují, že plastiky opatří QR kódy. Vybraná díla nepatří mezi kulturní památky. „Takových pět šest by si to ale zasloužilo,“ řekl Freilling. Na ministerstvu kultury už několik let leží návrh na zařazení Motýlích křídel od Jiřího Nováka, které jsou na zahradě restaurace naproti Severočeskému muzeu.

Foto: Marv1N / Wikimedia Commons