Lidé potřebují lázně – lázně potřebují lidi

Atributy moderní doby – větší stres, rostoucí podíl starší generace a vyšší hmotnost té mladé – předurčují, že lázeňská léčba nebo aspoň relax budou stále víc zapotřebí, až se stanou integrální součástí života. Máme ale na to?

Zdravotnická reforma, která seškrtala možnost léčby „na pokladnu“ od roku 2012, způsobila v následujících dvou letech nejen úspěšný tlak na obnovení předchozích možností, ale také to, že se i léčebné lázně byly nuceny naučit podnikat ve větší míře. Investovat do marketingu a nabídky služeb pro tuzemské i zahraniční nepacienty. Ti mají pochopitelně poněkud jiné požadavky na skladbu i komfort poskytovaných služeb. A také větší možnost volby, jak se svými penězi naložit, respektive kde relaxovat. Pobyt v lázních (léčebný nebo relaxační) dnes vyjde téměř na totéž, co pobyt u moře, pochopitelně s trochu jiným rozsahem služeb.

Poté, kdy lékaři vzali na vědomí, že byla restrikce u pobytů na pojišťovnu zmírněna, a začali lázeňskou léčbu zase více předepisovat, se počet odléčených pojištěnců prakticky stabilizoval (cca od roku 2015) lehce pod úrovní roku 2011, tj. před restrikcí. Náklady na tyto pobyty ale vzrostly o více než čtvrtinu. Jinými slovy, pojišťovny vydávají rok od roku více peněz, ale léčí se stejný počet pacientů.

Pobyty v lázeňských domech se zkracují

Statistika se vede až od roku 2012, tedy roku, kdy se již restrikce zvolna projevila na počtu klientů pojišťoven. Počet hostů – rezidentů však v následujícím roce v celorepublikovém pohledu neklesl. Výpadek pojištěnců stačili vyrovnat platící hosté, arci pobývající kratší dobu – počet noclehů klesl o 20 procent. Lázeňské domy paradoxně pocítily výpadek až při razantním úbytku ruských klientů po roce 2014, kdy už se zase domácí klientela vrátila. Počet klientů od roku 2016 trvale roste, ale zkracuje se průměrná délka pobytu cizinců, zvláště v posledních třech letech, kdy výpadek hostů z Ruska nahrazují Němci a Číňané (z Tchaj-wanu a Číny), kteří realizují podstatně kratší pobyty. Zejména Číňané mají jen o málo víc než 1 přenocování, a nejsou tak pro efektivitu lázeňských zařízení až tak velkým přínosem.

Tab.: Lázeňská léčba prostřednictvím zdravotních pojišťoven

Pozn.: * odhad, ** pojistný plán; Zdroj: informace zdravotních pojišťoven, zpracování vlastní

Jak vidí obsazenost lázně

V sezoně jsou prakticky všechny objekty s obsazeností spokojeny, resp. někde musejí část poptávky i odříkat, jak potvrzuje Eduard Bláha, generální ředitel lázeňského holdingu Jáchymov a Luhačovice: „V roce 2018 jsme v Lázních Luhačovice při kapacitě téměř 1 300 lůžek poskytli služby více než 32 000 hostů. Prostor pro výrazné zvýšení počtu hostů při této úrovni již není příliš velký. Poptávka po lázeňské péči je stále vysoce sezonní, což se potvrdilo i loni, kdy během hlavní sezony a v podzimních měsících nebylo možné uspokojit z kapacitních důvodů všechny pacienty. U léčebných pobytů s délkou až na 4 týdny hrazených přes zdravotní pojišťovny dosahujeme celoroční vysoké obsazenosti nad 80 procent.“ 

Pojišťovny vydávají rok od roku více peněz, ale léčí se stejný počet pacientů.

Obdobně konstatuje Kateřina Tomášková, obchodní ředitelka Priessnitzových léčebných lázní: „Nejvíce vytíženy máme měsíce květen až říjen, v tomto období nám spíše ubytovací kapacita chybí. Větší polovina našich klientů jsou samoplátci nebo korporátní klienti, vyšší obsazenost však zajišťují klienti komplexní lázeňské péče, a to díky délce léčebného pobytu.Tyto tři segmenty se snažíme udržovat v rovnováze a přizpůsobujeme naše služby jejich potřebám, vždy v kontextu maximálního využití přírodního léčivého zdroje a okolní jesenické přírody, která je pro naše lázně specifická.“ Podobně to platí i pro menší lázně, jak to dosvědčuje Martin Holouš, marketingový specialista společnosti Horské lázně Karlova Studánka: „Pokud se jedná o obsazenost našich lázní v průběhu lázeňské sezony, jsme velmi spokojeni, jelikož je každoročně naplněna kapacita. Rádi bychom dosáhli stejného výsledku i v měsících, které jsou slabší. Těmi jsou jarní měsíce březen a duben a měsíce listopad a první polovina prosince.“ A se svými zkušenostmi se svěřuje i Petra Kalců, ředitelka Lázní Lednice: „Naše zařízení bylo za loňský rok obsazené z více než 90 procent. Mohu tedy říci, že s obsazeností za rok 2018 jsme byli spokojeni. Nicméně na podzim jsme zaznamenali pokles počtu návrhů ze zdravotních pojišťoven.“

Co mimosezona?

Rezervy v mimosezoně mají prakticky všude. Takže jsme se ptali, nakolik si mimo hlavní sezonu mohou klienti užít lázeňského života, resp. jiných radovánek tak, aby bylo toto období atraktivní i jinak než cenově, resp. na čem stavět marketing. Postoje a možnosti jsou různé, závisí na lokalitě a dění v ní. Zatímco generální ředitel lázeňské skupiny ROYAL SPA Martin Plachý připomíná, že kromě inovace produktu je hlavně nutná podpora lázeňských destinací na rozšíření nabídky služeb a aktivit v daném městě, generální ředitelka Slatinných lázní Třeboň Libuše Kotilová uvádí: „Volnočasové aktivity klientů třeboňských lázní jsou rovnoměrně rozloženy během celého roku, takže tento problém naši klienti nepociťují. Využity jsou hlavně kapacity wellness centra (bazénový komplex, fitness centrum, sauna, squash), Lázně Aurora disponují vlastním kinosálem, dále nabízíme bohatý kulturní program (koncerty, přednášky, taneční večírky apod.).“ Zajímavý postřeh má Eduard Bláha: „Na poptávku v tomto období příznivě působí nižší ceny. Důvodem může však být i skutečnost, že právě zimní měsíce jsou zvlášť vhodným obdobím pro lázeňskou léčbu, protože na čistém vzduchu v Luhačovicích se osobám s chronickým onemocněním dýchacích cest lépe překonává zvýšená zátěž v podobě inverzí. V případě jáchymovských lázní využíváme pobytů pro aktivní hosty, kteří spojují svůj pobyt s lyžováním.“

Je kam růst?

Ano, ale… Nikdo v oslovených lázeňských zařízeních nevidí problém v kapacitě léčebných zdrojů nebo přetíženosti středisek, ani v nedostatku poptávky. Chybějí ale lidi. Krásně to shrnuje Eduard Bláha: „Poptávka po léčebných a relaxačních procedurách a tím i po takto zaměřených pobytech je na českém trhu v současné době poměrně velká. Jejich růstu určitě nebrání množství přírodního léčivého zdroje čili luhačovické minerální vody nebo jáchymovské radonové vody, které je v obou místech pro tento účel dostatek. Brzdou však je již zmiňovaný nedostatek kvalitních pracovníků podobně jako v jiných oborech.“ A Kateřina Tomášková dodává: „Nejvíce se řeší odborné personální zajištění všech léčebných provozů, to je zásadní. Pro rozšíření by byl personál a osobní náklady jednou z klíčových otázek, další otázkou jsou pak nutné investice do nových léčebných prostor a jejich optimální využití pro návratnost investice.“ Podle Petry Kalců může být jednou z možností růstu vytvoření wellness centra s nabídkou služeb v podobě procedur, které nejsou náročné na pracovní sílu (sauny, vířivky, odpočinkové zóny, různá masážní zařízení). „Brzdou ke zvýšení kapacity léčebných procedur je však nedostatek odborných zdravotnických pracovníků pro balneoprovoz,“ dodává.

Obávám se, že nedostatek kvalifikovaného personálu, který se ve službách nedá nahradit, ani se neobjeví ze dne na den, bude v dohledné době limitovat účelnost debat o růstu, případně efektivitě využívání přírodních zdrojů i přístrojového vybavení. Svaz léčebných lázní proto apeluje na zjednodušení podmínek pro přijímání kvalifikovaného personálu ze zemí mimo EU.

Foto: Shutterstock.com