Prakticky denně dostáváme dotazy, jak je to na trhu práce a proč nemohou hotely a restaurace sehnat lidi převážně na řadové pozice. Je zde častý názor, že máme vozit vhodné adepty na pomocné práce do kuchyně a housekeeping ze zahraničí. Máte ale přehled, jak to nyní na trhu vypadá v evropském měřítku? Je Česká republika pro zahraniční pracovní sílu, které na potřebných pozicích nabízíme do 25 000 korun, vůbec atraktivní?
Podívejme se spolu na poslední data Eurostatu týkající se míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Nejlepší situace letos v létě v rámci EU nadále panovala v ČR, kde míra nezaměstnanosti klesla na 2,3 procenta z 2,4 procenta. Jsme na prvním místě. Otázkou je, zda je zrovna toto prvenství radostné. Druhá příčka patří Německu, třetí Polsku. Nejhorší situace naopak panuje na trhu práce v Řecku, kde dosahovala 19,5 procenta, vysoká nezaměstnanost nadále trápí také Španělsko a Itálii. Pro zmiňované národy ale kariéra v Čechách na liniových postech v hotelech a restauracích není zrovna atraktivní. Často nehovoří anglicky, jen svým rodným jazykem. A paradoxně Řecko poptávalo číšníky na sezonu u nás…
Zaměstnance, kterých je na trhu práce dlouhodobě nedostatek, se české firmy často snaží získat ze Slovenska, Ukrajiny, Polska, Bulharska či Rumunska. Podíváme-li se ale na aktuální čísla Eurostatu, uvidíme, že pro pracovníky z východu Balkánu může Česko ztrácet na atraktivitě. Proč? Nemáme euro. Čeština je pro ně náročná a mimo Česko ji nevyužijí. Náklady na život v Česku (zejména na bydlení) rostou. A mzdy v těchto zemích rostou rychleji než u nás. V růstu počtu zaměstnaných jsme na prvním místě, ale co se týče růstu nákladů na zaměstnance, naše pozice je šestá.
Nejvíce vzrostly mzdy v Rumunsku, a to až o 16 %. Jen pro ilustraci: letos proběhla v Rumunsku inzerce na uklízečky v hotelu v České republice, nabízený plat byl okolo 800 euro, zájem byl téměř nulový. Jejich platy jsou oproti ČR stále nízké, ale díky vysokému navýšení mají Rumuni větší motivaci zůstávat doma a nevydávat se za prací třeba právě do Česka.
Graf – Míra nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU
Zdroj: Eurostat, červenec 2018
Pro Ukrajinu jsme v tuto chvíli stále ještě atraktivní země. Avšak dostat se do ČR není jednoduché. Přidělování pracovních karet přes Režim Ukrajina, který začal fungovat v roce 2016, je nesmírně zdlouhavý proces a provází ho všudypřítomná korupce. Česká vláda se snaží vyjednávat o nárůstu meziročních kvót, jelikož na trhu schází téměř půl milionu lidí. Ukrajina na situaci také reaguje a preferuje, aby pracovní místa vznikala tam, tedy aby se investoři přesunuli na Ukrajinu. Příčina? Podle údajů ukrajinského ministerstva sociální politiky jede na sezonní práce do zahraničí každý rok až 9 milionů Ukrajinců. V poslední době tyto indexy rychle rostou, což v zemi vytváří hospodářské problémy. Kolem 20 % ukrajinských občanů každoročně odchází za prací a často v dané zemi zůstane žít, což může v brzké budoucnosti na Ukrajině způsobit demografickou krizi.
Statistický úřad tvrdí, že si v tuto chvíli Ukrajinci vybírají hlavně polský pracovní trh, který pro ně připravil ideální podmínky. Co se ale stane, až tak učiní i Německo? Odchod Ukrajinců do Německa, které začíná zjednodušovat získávání pracovních víz pro cizince z nečlenských států EU, může způsobit v Polsku začátek hospodářské krize. Německý pracovní trh se pro Ukrajince může stát dostupnějším. Podle údajů pracovního úřadu se v takovém případě asi 59 % Ukrajinců rozhodne pro německé firmy. To bude hrozba i pro Českou republiku.
V říjnu 2018 se v Německu již schválilo, že lidé s odborným vzděláním ze zemí mimo EU budou moci přicestovat do Německa na půl roku kvůli hledání práce. Předpokladem je odborné vzdělání a adekvátní znalost němčiny pro jejich obor.
Pro Slovensko je impulsem ke změně historická hranice v nezaměstnanosti 6 %.
Změnu zákona již odsouhlasil parlament a zavedl příspěvek na přestěhování za prací. Úřad nejdříve sestaví seznam nedostatkových profesí, které lze poptávat i v tzv. třetích zemích mimo EU. Nastavili ovšem regulaci – podniky nesmějí zaměstnávat více než 30 % cizinců. Týká se to také jen regionů, kde je nezaměstnanost nižší než 5 %. Na konci loňského roku podniky na Slovensku zaměstnávaly přes 49 000 osob ze zahraničí. Většinu z nich tvořili občané jiných zemí EU, kteří s ohledem na volný pohyb osob v rámci evropské osmadvacítky nemusejí získat povolení slovenských úřadů pro zaměstnání.
Věřím, že se poučíme od našich sousedů a zavedeme procesy, které nám v našem prvenství dovolí ještě nějakou dobu ekonomicky fungovat.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) ve spolupráci se společností Data Servis – informace zveřejnila výsledky vývoje tržeb v ubytovacích a stravovacích zařízeních za první čtvrtletí letošního roku. Z průzkumu vyplývá, že provozovatelé restaurací zažívají postupný návrat hostů na...
Během 84. valného shromáždění konfederace HOTREC, které se uskutečnilo v Praze, obdržel Pavel Hlinka evropské ocenění za svůj mimořádný přínos k propagaci odvětví cestovního ruchu a pohostinství v České republice. V tiskové zprávě to uvedla Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR...
