Lubomír Franc: Podpora cestovního ruchu není jen o propagaci, ale bez ní to nejde

Královéhradecký kraj je specifický tím, že se dělí o dvě významná pohoří se svými sousedními kraji. Krkonoše sdílí s Libereckým krajem, v případě Orlických hor jde o kraj Pardubický. O území Českého ráje, které spadá dokonce pod tři kraje, ani nemluvě. Politika Královéhradeckého kraje se tak v oblasti domácího cestovního ruchu zákonitě nese ve jménu obdivuhodného konsenzu a aktivní spolupráce, která ve svém důsledku vede k bourání administrativních hranic při propagaci společných turistických oblastí. Nejen na kooperaci krajů přišla řeč v rozhovoru s hejtmanem Bc. Lubomírem Francem.

Pane hejtmane, podporuje kraj nějakým způsobem návštěvnost památek? Participuje například na společných projektech s Národním památkovým ústavem v Josefově?

Krajská podpora cestovního ruchu a turistiky v regionu spočívá především v propagaci. Snažíme se na tyto aktivity využívat i evropské peníze. Hodně si slibujeme také od projektu Rodinných pasů, do kterého se kraj letos zapojil. Ten spočívá v poskytování slev rodinám s dětmi při trávení volného času, například ve sportovních a kulturních zařízeních, v restauracích, hotelech či penzionech. Poskytovatelem takovéto slevy může být právě i majitel kulturní památky, což by mu mělo zajistit větší atraktivitu u případných návštěvníků.

Co se týká spolupráce kraje s Národním památkovým ústavem v Josefově, ta není pro návštěvnost památek rozhodujícím faktorem. Už jen z toho důvodu, že většina kulturních památek v kraji je ve vlastnictví měst, obcí, církví a soukromých osob. To ovšem neznamená, že kraj nesleduje aktivity Národního památkového ústavu jako správce státních památek. Od roku 2008 dostává konkrétní podobu spolupráce na projektu revitalizace národní kulturní památky v Kuksu.

Velký rozvoj zažívá v posledních letech golfová turistika. Jaký je váš názor na tento druh cestovního ruchu?

Od minulého roku spolupracuje kraj na projektu revitalizace národní kulturní památky v Kuksu

Tento druh cestovního ruchu má opravdu velký potenciál. Naše republika patří rozlohou a počtem golfových hřišť k nadprůměru v Evropě, v Královéhradeckém kraji je v současnosti šest akreditovaných golfových hřišť. Význam a možnosti golfové turistiky dále porostou v návaznosti na další produkty cestovního ruchu, jako jsou hrady, zámky, kongresová a incentivní turistika. V tomto ohledu má Královéhradecký kraj velice dobré podmínky.

Zhruba před rokem podepsal váš předchůdce v hejtmanském křesle spolu s tehdejším hejtmanem Libereckého kraje memorandum o spolupráci. Dohoda měla sladit nástroje na podporu turismu tak, aby administrativní hranice nepůsobily jako bariéra ve zdravém rozvoji cestovního ruchu. Šlo především o populární turistické oblasti Českého ráje a Krkonoš. Pokračujete i nadále v nastolené spolupráci? Jak po roce hodnotíte její přínos?

Turisté, kteří stráví víkend nebo dovolenou v Českém ráji, neřeší, jestli jsou zrovna v Královéhradeckém, nebo Libereckém kraji. Potom je logické a správné prezentovat a propagovat tyto významné turistické oblasti jako jeden celek bez hranic krajů. Jako konkrétní výsledek zmiňované spolupráce mohu uvést například podobu účasti na významných veletrzích cestovního ruchu, kde Krkonoše budou součástí expozice našeho kraje, Český ráj zase kompletně představí Liberecký kraj.

Na jakých zahraničních veletrzích cestovního ruchu se Královéhradecký kraj prezentuje? Který z nich je pro kraj prioritní a proč?

Jedná se řádově o deset až patnáct veletrhů ročně prakticky po celé Evropě. Brusel, Berlín, Varšava, Budapešť, Moskva. Opět na tyto aktivity částečně využíváme evropské peníze. Nejvíce zahraničních turistů jezdí do našeho kraje z Německa, Polska a Ruska. I podle těchto statistik se nastavuje strategie prezentace regionu v zahraničí.

Z osobní zkušenosti můžu potvrdit, že velmi působivým zážitkem je splutí Divoké Orlice. Co mi ovšem po cestě trochu chybělo, bylo nedostatečné zázemí pro vodáky. Připravuje kraj nějaké kroky v tomto směru?

Okolí Orlice a řeka samotná je okouzlující především svou nedotknutelností. Její obliba u vodáků celkem pochopitelně roste, neboť nabízí něco, o co Vltava nebo Sázava kvůli komerčnímu pojetí vodácké turistiky přišly. Navíc prakticky celé území podél Orlice je přírodní rezervací. Proto i v těchto ohledech je třeba postupovat velice citlivě a opatrně.

Již dlouho se nejen mezi milovníky Krkonoš mluví o výstavbě nové lanovky na Sněžku. V jaké fázi se v současné době chystaný projekt nachází?

Lanovka na Sněžku je projekt připravovaný do Regionálního operačního programu, který bude předložen v rámci výzvy na dopravní obslužnost v prvním čtvrtletí roku 2010. V současné době prochází procesem notifikace evropskou komisí. Celkové předpokládané náklady projektu jsou zhruba 280 milionů korun.

Pokud všechno půjde podle plánu, nová lanovka na Sněžku by se mohla rozjet v listopadu 2011

Jedinečnou turistickou oblast Orlických hor od letošního roku zastřešuje, a především propaguje organizace cestovního ruchu (Orlické hory a Podorlicko). Vím, že na detailní hodnocení je zatím brzy, přesto mi nedá se nezeptat – přináší vznik organizace kýžené ovoce?

Zatím lze těžko hodnotit, vše je v začátcích. Opět se jedná o příklad dohody a spolupráce, jak prezentovat a propagovat turisticky významnou lokalitu, která se nachází na území dvou krajů. Hlavní funkcí organizace je kvalitní destinační management v tomto území.

Text: Jan Pomykal
Foto: archiv Královéhradeckého kraje, NPÚ Josefov a CzechTourism

www.kr-kralovehradecky.cz