Není potřeba chodit kolem horké kaše. Pokud bychom měli tento materiál věnovat turistickým kartám, které si mohou návštěvníci Plzeňského kraje při svých cestách pořídit v současnosti, končil by zhruba v těchto místech. Mnoho jich v regionu provozováno skutečně není. Ne snad, že by jednotlivé turistické oblasti či samotná města měly k tomuto marketingovému produktu nějakou averzi… Jen byly všechny dřívější pokusy o jejich zavedení poněkud neúspěšné. Může se to do budoucna změnit? Dle všeho ano.

Do Plzně zve rodinná karta
Jedním z měst, od něhož se čekají velké věci, by mohla být Plzeň. Ta v letošním roce vydala Strategii rozvoje cestovního ruchu pro roky 2019–2023, ve které si před sebe vytyčila úkol funkční turistickou kartu vytvořit. A to proto, že „jde o produkt cestovního ruchu, který jasně deklaruje, že v destinaci fungují partnerské vztahy a služby ve prospěch zákazníka,“ uvádí se v dokumentu. A druhým dechem je v něm zdůrazněno, že turistické karty jsou neopominutelným a základním prvkem vstřícnosti destinace vůči svým návštěvníkům. Zajímavé je, že město a jeho příspěvková organizace Plzeň – TURISMUS dokázaly tuto strategii do jisté míry trochu předběhnout. Ve spolupráci s Plzeňskými městskými dopravními podniky (PMDP) totiž Plzeň – TURISMUS již nějakou chvíli provozuje tzv. Rodinnou kartu Visit Plzeň Card. Ta je určena pro čtyřčlennou rodinu a umožňuje návštěvu čtyř nejzajímavějších turistických atraktivit v Plzni, kterými jsou místní zoologická a botanická zahrada, DinoPark, Techmania Science Center a Muzeum loutek. Karta funguje v období od počátku července do konce října jako vstupenka pro zmíněné zapojené subjekty. Bonusy je možné čerpat celkem 48 hodin a platnost logicky začíná návštěvou prvního zvoleného turistického cíle. Vzhledem k jejímu charakteru je rodinná karta nepřenosná a je vázána na jméno vybrané dospělé osoby. Díky tomu, že se jedná o bezkontaktní čipovou variantu, je možné ji využít také jako elektronickou peněženku pro platbu v MHD.
Tuto rodinnou kartu by však měla pod stejným brandem nově doplnit varianta cílená na individuálního návštěvníka. Dle zmíněné Strategie rozvoje cestovního ruchu Plzně by karta měla být odpovědí na stále stoupající nároky turistů, kteří do destinace míří. Její vytvoření by totiž mohlo být „vhodnou komerční aktivitou či veřejnou službou, a to pro různé cílové skupiny,“ doplňuje dokument. Měla by totiž řešit individuální požadavky. Prvotní koncepce předpokládá, že by karta mohla například přinášet specifické výhody pro aktivní nebo handicapované turisty či třeba vyznavače zdravého životního stylu. „Karta Visit Plzeň Card je koncipována jako karta hosta, tj. bude si ji moci koupit pouze ubytovaný host. Typově půjde o slevovou kartu. Ta kromě výhodného jízdného v MHD nabídne spektrum turistických cílů a dalších služeb, které může host při svém pobytu v Plzni a nejbližším okolí využít,“ přiblížila ředitelka organizace Plzeň – TURISMUS Zuzana Kubíková a dodala: „Důležité ale je, že prostřednictvím doprovodných materiálů budou turisté směrováni nejen na nejznámější cíle, ale i na místa, o jejichž existenci by se jinak možná ani nedozvěděli.“
Pro zapojené subjekty i pro samotnou organizaci Plzeň – TURISMUS bude čipová karta výhodná proto, že budou moci díky ní sledovat preference hostů při návštěvách turistických cílů či využití dalších služeb. Tyto informace jsou dle ředitelky organizace potřebné nejen pro marketing, ale i pro rozvoj ostatních služeb v destinaci. „Naším hlavním cílem však je připravit hostu komfortní podmínky pro jeho pobyt. Očekáváme, že i tato aktivita přispěje k tomu, že se do destinace bude rád vracet,“ zmínila dále. Jak bude nakonec karta vypadat a jaké benefity bude skutečně nabízet, není v tuto chvíli jasné. Se samotnou přípravou však město dle všeho již začalo, jelikož by ji rádo uvedlo do provozu ještě před letošní letní sezonou.
Plzeňská karta
I když se nejedná úplně o turistickou kartu, asi by bylo záhodno zmínit, že v krajské městě funguje ještě jedna, tzv. Plzeňská karta, která je určena pro návštěvníky. Pod tímto pojmenováním funguje ve městě od počátku letní sezony 2016 tzv. turistická jízdenka, která pro návštěvníky zjednodušuje cestování, jelikož slouží nejen jako nosič časového předplatného jízdného v rámci Integrované dopravy Plzeňska, ale i jako elektronická peněženka k platbě jednotlivého jízdného ve všech vozidlech veřejné a městské dopravy.

Ostatně Plzeňské městské dopravní podniky se již v roce 2006 samy pokoušely vytvořit určitou alternativu turistické karty. Tzv. Pilsen Pass Visitor měla podpořit domácí cestovní ruch. I když sloužila především k zakoupení jízdenek na MHD, prodávána byla v balíčku s turistickým průvodcem, partnerskou brožurou a mapami za 360 korun. Do jisté míry tak typickou turistickou kartu připomínala svými doprovodnými proprietami a sekundárními parametry. V rámci bonusového programu Bonus3Days do ní bylo zapojeno více než 50 partnerů, takže turisté díky ní mohli po tři dny poznávat celé město i jeho památky. Přestože byla karta marketingově podpořena komunikační kampaní Užij si…, která měla oslovovat návštěvníky celého západočeského regionu, byla hned v následujícím roce zase zrušena.
Kratší i delší život šumavských karet
Jedním z míst Plzeňského kraje, které v poměrně nedávné minulosti chtělo pomocí turistické karty přivést do oblasti více návštěvníků, byla i Šumava. Již v roce 2005 proto byla spuštěna tzv. Turistická karta Šumava – Český les, která vznikla díky dotacím od Evropské unie v rámci programu Phare Cross Border Co-operation mezi Českou republikou a Německem. Cílem projektu bylo nejen ekonomické oživení regionu, ale i rozvoj podnikatelských a nepodnikatelských aktivit v turismu a zaměstnanosti. Karta turistům umožňovala čerpat slevy na služby u zhruba stovky zapojených subjektů, a to jak v české, tak i v bavorské části Šumavy. Mezi zapojené subjekty patřily nejen hotely, penziony a restaurace, ale i různá sportoviště, muzea, galerie či půjčovny sportovního vybavení a mnoho dalších. Projekt, který se dočkal i podpory Plzeňského kraje, měl za úkol představit Šumavu jako jednotný marketingový region, podpořit vícedenní pobyty turistů a zároveň odhalit jejich zájmy. Získané podklady měly následně sloužit k budoucí certifikaci služeb. Karta proto existovala v celé řadě variant. Zatímco v případě platnosti na tři dny začínala individuální verze na zhruba 80 korunách, její rodinná obdoba stála od 150 Kč výše. U varianty, která byla platná po deset dní, se poté cena rodinné varianty vyšplhala k 350 korunám a u individuální dosáhla 200 korun. Ke kartě byl rovněž vydáván doprovodný katalog se seznamem všech zapojených poskytovatelů služeb a výší slev a samotná zařízení byla označena barevnou samolepkou. Projekt dle všeho fungoval do roku 2013, kdy byl ukončen.
Zmíněný produkt však není jediným, který pro oblast Šumavy vznikl. V roce 2011 se začalo v kuloárech mluvit o spuštění další turistické karty. Zapojeny do ní měly být nejen šumavské mikroregiony, města, obce či komerční subjekty, ale i samotný kraj. Karta měla návštěvníkům západočeské Šumavy včetně Pošumaví nabízet slevy v ubytovacích a stravovacích zařízeních či pro vstupy na celou řadu atrakcí i akcí, památkových objektů, sportovních areálů nebo i wellness center. Jejím hlavním úkolem bylo zvýšit počty návštěvníků v oblasti Železnorudska. I proto by produkt přinášel slevy na dopravu a na vleky na všech sjezdovkách v těchto končinách. Na projektu nazvaném vcelku logicky Šumava Card se měly finančně podílet především komerční subjekty.
Tzv. Šumavská karta, jejímž provozovatelem byla soukromá společnost Šumava servis, začala fungovat zhruba od počátku roku 2013, a to v měsíční, půlroční a roční variantě s cenami 200, 400 a 600 korun. Přinášela více než 60 různých benefitů a slev. Prodej a distribuci karty měly vedle zapojených partnerů na starosti také místní turistická informační centra i cestovní kanceláře. Samotný kraj do projektu zapojil jím zřizované subjekty – především muzea – a podílel se na marketingové propagaci. Díky tomu mohl pro své potřeby získávat zajímavá a užitečná data o typech návštěvníků či délce a místě jejich pobytu a s nimi dále dle svých potřeb nakládat. Vedle Železné Rudy byly do systému zahrnuty oblasti Nýrska, Modravy, Kubovy Huti, Prášil a Chanovic. Karta si však neužila příliš dlouhý životní cyklus a celý projekt včetně webových stránek byl v roce 2015 pozastaven.
Výše popsané jasně ukazuje, že vytvoření funkční turistické karty není zrovna nejjednodušším úkolem. Není se proto příliš čemu divit, že se o nějakou její variantu nepokusil ani samotný kraj, který by k tomu měl logicky nemalé předpoklady. Co není, však může být. Třeba připravovaná Visit Plzeň Card ukáže cestu i dalším. Na hodnocení její úspěšnosti si však budeme muset ještě nějakou dobu počkat.
Foto: Shutterstock.com, archiv