Malá Fatra

Malá Fatra je – alespoň z našeho českého hlediska – nejdostupnějším „pořádným“ slovenským pohořím. Přímým autobusovým nebo vlakovým spojením se k ní dá dostat z Prahy, Brna i Ostravy. A patří také k nejmalebnějším a nejromantičtějším. Směle se může přirovnávat k Roháčům nebo Nízkým Tatrám. Podobně jako Měsíc má i ona dvě tváře: známou, frekventovanou a utajenou, téměř liduprázdnou.

Malá Fatra se totiž skládá ze dvou částí, které od sebe odděluje řeka Váh. To, co se tyčí na severovýchod od Váhu, se nazývá Kriváňská Malá Fatra a spousta lidí si myslí, že celá Malá Fatra je právě tato část. Jenže je tu ještě její jihozápadnější sestra, Lúčanská Malá Fatra, které se také někdy říká (nesprávně) Martinské hole.

Ty dvě sestry, které tvoří Malou Fatru, vypadají, jako kdyby je matka měla každou s jiným otcem, pokud možno z opačného kouta světa a jiné rasy. Zatímco hřeben Kriváňské Fatry je rozvětvený, členitý, skalnatý a rozeklaný, plochý hřbet Lúčanské Fatry připomíná záda hrocha usazeného v bahně, má pastevecký charakter rumunských polonin a vítr si tam jemně pohrává se stébly trav. Po Kriváňské Fatře chodíte neustále nahoru a dolů, jakmile jednou vylezete na hřeben Lúčanské Fatry, jste prostě nahoře, a pokud se na vaší cestě vyskytne nějaká vyvýšenina, dá se zpravidla obejít traverzem. Kriváňská Fatra je protkaná síťovím turistických cest, a chcete-li každého protijdoucího turistu pozdravit, měli byste si to nacvičit v několika evropských jazycích. Naproti tomu existence lúčanské hřebenovky je možná jediným důkazem o tom, že tam kdy vkročila lidská noha a na své osamělé pouti od Kľaku až na Minčol budete patrně trpět samomluvou.

Pro přehlednost dodejme, že nejvyšším vrcholem kriváňské části a zároveň celé Malé Fatry je Veľký Kriváň (1 709 m), nejvýše položeným místem lúčanské Fatry je Veľká lúka 1 476 m).

Národní park

Národní park Malá Fatra má rozlohu 22 630 hektarů, byl vyhlášen 1. dubna 1988 a zahrnuje následující přírodní rezervace: Rozsutec, Chleb, Tiesňavy, Kľačianska Magura, Starý hrad, Krivé, Hrádok, Hajasová, Šrámková, Šútovská dolina, Šíp, Minčol, Paráč, Sokolec, Veľká Bránica, Príbor, Suchý. Na jeho území se nachází také několik chráněných přírodních výtvorů, jako je například Kryštáľová jaskyňa, Bôriková mláka, Domašínsky meander nebo Šútovská epigenéza. Celé pohoří se vyznačuje pestrými geologickými, klimatickými a povrchovými poměry. Najdete tu kaňony, propasti i bradlové hřebeny a jeskynní útvary. Malá Fatra je bohatá na prameny a vodopády – nejvyšší z nich je Šútovský a měří 38 m. A aby tu bylo také trochu živo, vyskytuje se tu více než 30 druhů savců, 118 druhů ptáků a přes tisícovku druhů hmyzu. Jinak patří Malá Fatra do takzvané Fatransko-tatranské oblasti a její průměrná roční teplota se pohybuje mezi 3 a 6 stupni Celsia, patří tedy do chladné klimatické oblasti.

Nástup na Kriváňskou Malou Fatru, v pozadí hřeben Lúčanské Fatry

Nejvýznamnějšími městy okolo Malé Fatry jsou Žilina, Martin a Dolný Kubín. Jako nejvhodnější přístupové body pak slouží Rajecká Lesná, Strečno, Vrútky, Martin, Varín, Terchová, Šútovo, Párnica a Zázrivá. Nejoblíbenějšími východiskovými body jsou Terchová, Štefanová, Vrátna dolina, Strečno nebo Varín.

Za Jánošíkem do Terchové

Terchová je synonymem pro malofatranský folklor, lidovou architekturu a v poslední době i velké festivaly. Největší byznys Terchové dodnes obstarává její rodák Juro Jánošík, předchůdce socialistů, který prý bohatým bral a chudým dával. Můžete se vydat na pěší túru po jeho stopách. Vede přes lazy nad vsí, kde ještě žijí jeho potomci. Svá políčka stále ještě obdělávají pomocí koní, jejich ženy tkají koberce a lišky tam dávají dobrou noc.

Pokud jde o ten masový folklor, nejlépe uděláte, když si do Terchové vyjedete první srpnový víkend (na letošek to už tedy nevypadá). Jánošíkovy slavnosti přitahují každý rok takové množství lidí, že v obci a širokém okolí není volná jediná postel. Je to festival mezinárodní, například letošního ročníku se zúčastnili i účinkující z Itálie, Chorvatska, Švédska, Polska, Bolívie, Česka, Ruska, Dánska, Portugalska, Rakouska a z dalších zemí.

Vrátna dolina

Vrátna dolina – malebné kaňonovité údolí, jedno z hlavních východišť do kriváňské části Malé Fatry, nejvýznamnější centrum turistiky, ale také lyžování v tomto pohoří.

Mezi hlavní lyžařská místa patří sedačkový výtah Vrátna – Chleb, z nadmořské výšky 750 m do výšky 1500 m. Délka sedačkové lanovky přesahuje 1850 m. Další použitelná lyžařská místa jsou Snilovské sedlo, východní svahy Veľkého Kriváně, severní svahy Chleba, Príslop a Paseky. Pro běžkaře se v okolí nalézá cca 18 km upravovaných tratí, dále lze podniknout skialpinistickou hřebenovou túru.

Hrad Strečno, jedno z východišť do Kriváňske i Lúčanské Malé Fatry

Ve Vrátne dolině se nachází státní přírodní rezervace Rozsutec, která se vyznačuje bohatou vápencovou vegetací a příkrými útesy. Mezi další turistické cíle nacházející se v blízkém okolí patří Skalné město, Poľudňové skaly, Diery a hlavní hřeben Kriváňské Malé Fatry rozkládající se mezi Veľkým Rozsutcem a Malým Fatranským Kriváněm.

Malofatranská útočiště

Na Malé Fatře potká turista ještě turistickým průmyslem nepokažené pravé horské chaty, které jsou neocenitelným dobrodiním v případě, že se nebesa roztrhnou a „hromy divo bijú“. Já sám jsem kdysi na den a dvě noci uvázl na chatě pod Suchým a dodnes na to vzpomínám s dojetím, protože tam tenkrát také zůstala uvězněna početná skupiny mediček z Plzně… No, nechme sentimentalit a podívejme se, jaký komfort alespoň tři z chat poskytují.

Chata na Grúni. Stojí na boční rozsoše hlavního hřebene, vybíhajícího z Poludňového grúňa. Využívají ji převážně turisté, kteří se vydali na hřebenovku ze Zázrivé nebo ze Strečna. Odspodu je dobře přístupná od horského hotelu Vrátna na konci Vrátnej doliny. Chatu na Grúni využívají v zimě hlavně lyžaři, protože jsou pod ní lyžařské svahy pro začátečníky i pokročilé a samozřejmě vleky. V létě představuje chata ten nejmyslitelnější komfort, jaký si vysokohorský turista může dopřát: společné WC a sprchu s teplou a studenou vodou. V jídelně mají televizi, video, elektronické šipky a stolní fotbal. Venku je bufet s terasou, dětské hřiště, hřiště na minibasketbal a ohniště.

Chata pod Chlebom. Je to nejvýše položená chata Malé Fatry (1423 m). Dobře se k ní dá dostat od lanovky z Vrátnej doliny po zelené značce anebo po žluté od Hromové. V provozu je celoročně, což dokumentují zejména fotografie ze silvestrovských oslav. Chata má ústřední topení, pod kotlem se topí dřevem.

Ubytování je v ložnicích s tříposchoďovými palandami, kam se vejde 23 lidí. Na chatě pod Chlebom se dá ale přenocovat i nouzově, bez ohledu na obsazenost chaty (je k tomu potřeba mít vlastní spacák, karimatku a 30,-Sk), za 50,- Sk se dá přespat i na zemi.

Chata je pro svou polohu vhodná jako místo noclehu pro ty, kteří zdolávají hřebenovku Kriváňské Malé Fatry. Poskytuje působivý výhled na okolní pohoří, na řeku Váh a v noci na osvětlený Martin a přilehlé obce.

Chata pod Suchým slouží jako základna nebo průběžná občerstvovna pro turisty, kteří začínají malofatranskou hřebenovku, na hřeben je to od ní zhruba hodina cesty. Ti, co naopak končí, uvidí její červenou střechu už ze skalnatého hřebene před vrcholem Suchého. Má kapacitu zhruba 46 – 51 osob a v provozu je celoročně.

Pokoje jsou dvojlůžkové, ale lze přespat i za 150,- Sk ve vlastním spacáku v hromadné ložnici.

I když chata pod Suchým není typickou vysokohorskou chatou, protože je ze Strečna přístupná po lesní cestě terénním autem, neproniklo sem ani čepované pivo, ani nějaká široká nabídka jídel. Je to místo, na kterém člověk určitě dostane pomoc v nouzi, ale spoléhat se na opulentní oběd je přehnané. Na druhé straně je to alternativa pro lidi, kteří chtějí strávit dovolenou s dětmi na horách, ale na hřebenovku nemají chuť.

Dean Valášek
Foto: Slovenská agentúra pre cestovný ruch