Marcela Krejsová: Eiffelovku lidé přijímali také těžko

S náměstkyní primátora Plzně o nových kašnách, revitalizaci bývalého pivovaru Světovar a významu kandidatury v projektu Evropské hlavní město kultury 2015.

Jako cokoliv netradičního a originálního i nové plzeňské kašny na náměstí Republiky vzbudily rozporuplné reakce. Po jejich červencovém odhalení již emoce trochu vychladly… Jak nakonec Plzenští moderní chrliče přijali? Stanou se, podle vás, novým turistickým „tahákem“?

Kašny, či spíše chrliče vody, vrací životodárnou tekutinu do srdce města, kterým je náměstí Republiky a okolí katedrály sv. Bartoloměje. Krásně se k jejich přijímání veřejností vyjádřil plzeňský architekt Jan Soukup – je třeba mít otevřené srdce a hlavu, aby člověk dokázal přijmout věci, které se vymykají tomu, nač jsme zvyklí. Osobně si myslím, že právě kontrast gotické architektury katedrály a moderního pojetí chrličů Ondřeje Císlera dává vyniknout oběma stylům. Eiffelovku také lidé přijímali jen velmi těžko a se spoustou výhrad a dnes patří mezi symboly Paříže.

Přestavba pivovaru a kasáren Světovar už má jasnou podobu. Můžete ji našim čtenářům přiblížit?

Město Plzeň vyhlásilo v květnu prostřednictvím Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně veřejnou jednokolovou urbanisticko-architektonickou soutěž na zpracování ideového návrhu řešení prostoru Světovaru – areálu bývalého pivovaru. Do soutěže, jejímž cílem bylo získat kvalitní návrh prostorového a funkčního uspořádání území bývalého pivovaru, se přihlásilo dvacet týmů. O vítězi, kterým se stal tým z pražského ateliéru D3A (návrh č. 17), rozhodla porota ve čtvrtek 5. srpna 2010 večer. Se všemi hodnocenými návrhy se mohla veřejnost seznámit na výstavě, která se uskutečnila v areálu Světovaru od 30. srpna, kde až do 8. září probíhala akce Světovaření, která má ukázat, čím vším by areál v roce 2015 mohl žít. Všechny soutěžní návrhy zohlednily požadavek města na umístění a provoz muzea designu a životního stylu, multižánrového kulturního centra a městského archivu. Vítězný návrh počítá v areálu s prostorami pro bydlení, administrativu, kulturu, ale i s parkovacími stáními.

Tento rozhovor vyjde v den, kdy se rozhodne, zda Plzeň získá titul Evropské hlavní město kultury 2015. Zeptám se tedy trochu šalamounsky. Jaké nejbližší kroky v oblasti cestovního ruchu a kultury bude plzeňská radnice realizovat v případě úspěchu a jak se zachová, pokud jí kandidatura nevyjde?

Projekt Evropské hlavní město kultury má obrovský význam nejen pro Plzeň nebo Ostravu, ale především pro celou Českou republiku. V zemích, jejichž města tento titul v minulosti držela se v daný rok významně zvedl příjezdový turistický ruch. Účast v projektu nabízí příležitost jak upozornit na to, že Česká republika není jen zemí, kde se vaří skvělé pivo, ale také státem, který má osobitý folklor a významné kulturní dědictví v podobě památek. Lidé dnes čím dál víc cestují za zážitky i kulturou, a právě tito „kulturní“ turisté jsou těmi, kdo přivážejí do destinace peníze. Plzeň díky kandidatuře zdůraznila svůj kulturní potenciál v evropském kontextu, podařilo se jí zlepšit komunikaci mezi subjekty cestovního ruchu i kulturními aktéry a zcela jistě bude v tomto trendu pokračovat dál, ať už titul získá či ne. Pokud uspějeme, budeme se snažit, aby vítězství přispělo ke zlepšení image celé naší vlasti a přilákalo turisty nejen k nám.

Plzeň a okolí se výrazně profiluje na poli cyklistiky a cykloturistiky obecně. Jaké nejbližší projekty v tomto směru chystáte?

I v souvislosti s projektem Plzeň 2015 se pracuje na revitalizaci takzvaných Greenways – to jest tras v okolí řek určených i pro cykloturistiku. Průběžně pracujeme na cyklistické navigaci, v rámci služeb infocentra jsou v nabídce i cykloprohlídky Plzně a okolí, které se těší velkému zájmu. Bližší informace k cyklistice v Plzni získáte na www.plzenskonakole.cz .

Text: Jan Pomykal
Foto: archiv města Plzeň