Masopustní maškary – turistický symbol Hlinecka?

Masopustní maškary z Hlinecka, které byly nedávno zapsány na seznam nehmotného dědictví UNESCO, by se v blízké budoucnosti mohly stát turistickým symbolem regionu. Napomoci by tomu mimo jiné měla stálá expozice masopustních masek.

„Domnívám se, že by bylo ku prospěchu věci, kdyby prestižní ocenění dokázaly příslušné subjekty využít v propagaci cestovního ruchu,“ řekla vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová. Stálá expozice by měla vzniknout v areálu roubenek v Hlinsku do tří let. Podle Vojancové je Hlinecko velmi atraktivní turistickou oblastí, protože nabízí ideální propojení lidové kultury s přírodními a historickými zajímavostmi. Masopustní obchůzky v tradiční podobě pořádají lidé z Vortové, Studnice a Hamrů a zároveň každoročně hostují maškary z jedné obce ve skanzenu Veselý kopec. Konají se rok co rok o víkendu před Popeleční středou. Vojancová doufá, že si lidové akce i nadále zachovají svůj identický charakter.

„Byli bychom rádi, kdyby se pozornost turistů soustředila především na Veselý kopec, aby obchůzky v obcích zůstaly co nejméně dotčeny. Nechtěli bychom, aby se z masopustního průvodu stalo komerční divadlo,“ vysvětlila Vojancová. Spolehlivé doklady o masopustních obchůzkách mají etnografové z první poloviny 19. století, patrně však budou ještě starší. Masky se dědí z otce na syna a v obcích se průvody liší jen v malých detailech. Místní lidé je pořádají spontánně, plakáty či hudební doprovod zajišťují dobrovolní hasiči. „Hasiči z Vortové zatím jako jediní požádali o grant ministerstvo kultury na kožené holínky pro Turky. Ostatní možnost získání dotace ještě nevyužili,“ dodala Vojancová.

Tradiční masopustní masky se na Hlinecku dělí do dvou skupin: na Červenou maškaru (též Pěknou) – to jsou Strakatý, Ženuška a Turek – a na Černou (nazývanou také Šerednou) maškaru – tu tvoří Ras, Kobyla, Žid, Kominík a Slaměný. Některé masky mohou oblékat jen svobodní muži do dvaceti let, jiné jsou jen pro ženaté. Masopustní průvod není veselý karneval, ale původní kolední obchůzka, která měla tradičnímu zemědělskému obyvatelstvu přinést dostatek úrody a také zdraví. U většiny lidí je ve všeobecném povědomí původní význam lidové tradice a funkce masek, v současné době však převládá spíše role zábavná.

Kromě masopustních průvodů na Hlinecku bylo v polovině listopadu v keňském Nairobi zapsáno (za Českou republiku) na seznam nehmotného dědictví také sokolnictví. Česko dosud na prestižní listině zastupoval pouze verbuňk – originální tanec ze Slovácka. Na seznam UNESCO se zapisují tradice, kterým hrozí úpadek či zánik a které konkrétní a svébytná skupina obyvatel pokládá za součást svého nezpochybnitelného kulturního dědictví. Kandidující státy se musí zavázat, že toto dědictví budou průběžně zhodnocovat a podporovat jeho předávání z generace na generaci.

Text: -čtk-; -japo-
Foto: archiv Souboru lidových staveb Vysočina