Metodika výzkumu cestovního ruchu v chráněných územích a její implementace na Křivoklátsku

V roce 2006 byla v rámci projektu „Návrh systematického výzkumu cestovního ruchu v ČR se zvláštním zřetelem na kraje“, vyhlášeného MMR a řešeného Vysokou školou hotelovou Praha a jejími externími spolupracovníky, vypracována jako součást projektu metodika výzkumu cestovního ruchu v chráněných územích. Tato metodika byla formou pilotního výzkumu s ověřením metodiky implementována v části CHKO a biosférické rezervace Křivoklátsko v červenci 2006 a výstupy byly zpracovány pro projekt MMR OPTURISM. Tento článek, zpracovaný podle ZELENKA – PÁSKOVÁ (2006), přináší základní části metodiky úvodní etapy výzkumu. V dalším vydání COT business budou shrnuty výsledky výzkumu z července 2006 na Křivoklátsku a v sousedních oblastech Českého krasu.

Východiska, cíle, priority a metodika výzkumu v chráněných územích

Chráněná území jsou pro své přírodní a zpravidla také kulturní hodnoty typickým cílem cestovního ruchu. Základním dilematem je způsob nalezení souladu mezi ochranou přírodního a kulturního dědictví a rozvojem cestovního ruchu, přičemž řešení tohoto dilematu musí vycházet ze soustavného výzkumu všech významných jevů, spojených s aktuálním i potenciálním cestovním ruchem v daném chráněném území se současným využitím výstupů výzkumu, získaných v obdobných lokalitách, a to jako základ aktivit destinačního managementu a dalších aktérů cestovního ruchu. Při koncipování výzkumu je vhodné vyjít z dlouhodobé vize potřeb výzkumu cestovního ruchu v území, formulovat krátkodobější cíle výzkumu a tyto cíle postupně realizovat s ohledem na stanovené časové i obsahové priority výzkumu.

Základním východiskem výzkumu v chráněných oblastech je podpora udržitelného rozvoje turismu ve všech jeho třech dimenzích (ekonomické, environmentální a socio-kulturní) i v rozměru časovém, a to ve vztahu k minulosti (vývoj území a jeho přírodní a kulturní hodnoty a celkový potenciál pro cestovní ruch, vývoj a vlivy turismu), k současnosti (aktuální dopady návštěvnosti a infrastruktury cestovního ruchu, dopady dalších aktivit, podmínky a limity rozvoje potenciálu pro cestovní ruch) i k budoucnosti (prognózy vývoje území, turismu, prognózy nepříznivých vlivů, taktický a strategický management území).

Dalšími východisky výzkumu jsou:
• prioritou výzkumu a navazujícího managementu území v delším časovém horizontu je optimalizace využívání kulturního a přírodního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu se současnou optimalizací dopadů cestovního ruchu;
• stanovení priorit výzkumu ve vztahu k omezeným zdrojům pro výzkum (včetně vnímání času jako zdroje – tedy priorit s ohledem na nejzávažnější problémy interakce turismu a konkrétního území) v souladu s holističností, tedy se současným zkoumáním atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu, podmínek rozvoje cestovního ruchu včetně motivace, vztahů a aktivit návštěvníků, podnikatelů a dalších aktérů cestovního ruchu a místní a státní správy a dopadů cestovního ruchu;
• vhodné rozdělení výzkumu na úvodní etapu a etapy následující;
• efektivní využití zdrojů výzkumu (finančních, lidských i časových) a dobrá komunikace se všemi aktéry cestovního ruchu, což je podmínkou poskytování ucelených a přesných informací.

Základními výstupy výzkumu v chráněných územích jsou:
1. Získání přiměřeně podrobných informací o struktuře ekosystémů, potenciálu území pro cestovní ruch, o infrastruktuře cestovního ruchu včetně informačního potenciálu1, návštěvnosti území a intenzitě a způsobech využití infrastruktury cestovního ruchu a o produktech cestovního ruchu vázaných na významné prvky/charakteristiky území a o institucionálním potenciálu a vztazích mezi subjekty v území. Tím je obsahově vymezena úvodní etapa výzkumu.
2. Monitorování změn (významných) prvků chráněného území a chráněného území jako systému v čase – ekosystémů, infrastruktury cestovního ruchu, motivace a dalších aspektů návštěvnosti, chování a spotřeby zdrojů návštěvníky atd.
3. Nalezení a upřesňování vztahů mezi jednotlivými prvky v území – nalezení zákonitostí a pravidelností.
4. Způsob vytváření obrazu území a jeho nabídky pro turismus – marketing destinace a jejích míst a událostí, percepční a kognitivní mapy.
5. Způsob vhodného ovlivňování statických i dynamických aspektů prvků v území – destinační management, využití poznaných vztahů mezi prvky.

Základními přístupy (postupy, technikami) k výzkumu v chráněných územích ve vztahu k cestovnímu ruchu jsou:
1. Monitorování založené na měření a dotazování v terénu, vytvoření a ověření sady vhodných indikátorů udržitelného vývoje turismu, vyhodnocování statistických dat generovaných provozovateli zařízení infrastruktury cestovního ruchu, využití ICT (zejména GIS) apod.
2. Vyhodnocování vlivů cestovního ruchu na ekosystémy i společenské systémy.
3. Komparace vytvořené strategie, použitých nástrojů a stanovených cílů a reality jejich naplňování.
4. Komparace mezi různými chráněnými oblastmi (efektivita managementu, ekonomický přínos různých modelů turismu a zpoplatnění vstupu aj.).
5. Modelování vývoje, vlivů a interakcí, včetně využívání koncepčních modelů (např. model životního cyklu destinace, koncept únosného zatížení území).

Obecné zásady pro realizaci úvodní etapy výzkumu

Níže jsou uvedeny obecné zásady pro realizaci úvodní etapy výzkumu:
• Prioritou výzkumu je kulturní a přírodní dědictví, jeho stav, možnosti optimalizace jeho využívání pro cestovní ruch v souladu s jeho ochranou (kulturní a přírodní atraktivity jsou většinou využívány jako atraktivity cestovního ruchu, výjimečně jako infrastruktura cestovního ruchu – v obou případech posoudit, zda při jejich využívání nedochází k poškozování hodnot památky, jež jsou předmětem ochrany, resp. naopak k zachování, či dokonce podpoře hodnot památky) i ochranou (či dokonce rozvíjením) životního prostředí, místních ekosystémů a kulturního a sociálního prostředí místní komunity vlivem cestovního ruchu.
• Soustředit se na vytypované atraktivity, prostranství, subjekty, osoby, místa a trasy, hrdlové body – přednostní analýzu nejvýznamnějších, nejvíce zatížených, resp. typických jevů, prostranství a míst zkombinovat s rovnoměrností rozložení zkoumaných míst a tras.
• Popsat a analyzovat spíše méně míst, tras, atraktivit, ale podrobně, metodicky správně, se záznamem (digitální záznamník zvuku) co, kdy a jak bylo navštíveno, dotazováno, vždy kriticky vyhodnotit relevantnost získaných dat, provést zápis/záznam s možností jeho doplnění.
• Podrobně zapisovat a nahrávat postup analýzy jevů v území a přístupy k ní (analýza relevantnosti, záznam pozitivních zkušeností i problémů), ke každé získané a zapsané informaci přiložit časový údaj a zdroj (analýza relevantnosti, možnost komparace, zvážení časové platnosti a aktuálnosti informace), uvádět též autora sdělení, fotografie či jiného záznamu (ochrana autorských práv, možnost diskuse s danou osobou a získání dodatečné nezaznamenané informace, znalosti).
• Návštěvníky oslovovat v terénu, v zařízeních služeb cestovního ruchu a na dopravních terminálech s využitím připraveného stručného dotazníku/podkladů pro řízený rozhovor. Rozhovor délky do 10 min. by měl být maximálně neformální a jeho obsahem jsou zejména motivace k návštěvě, zvolená trasa, hodnocení současné a žádoucí infrastruktury cestovního ruchu, dojmy z návštěvy a budoucí záměry poznávání území. Poznatky tazatele (případně i přímo výpovědi návštěvníků s jejich předchozím souhlasem) mohou být nahrávány na digitální záznamník a posléze tazatelem zpracovány. Ze záznamů a z dalších podkladů je žádoucí každý večer udělat stručný strukturovaný zápis spřípadnou úvahou o náplni, místě a formě dotazování následující den.
• V rámci návštěvy zvolených atraktivit, prostranství a trasy provádět sledování chování návštěvníků, obsahu jejich zájmu o území a dopadů jejich chování na přírodní i socio-kulturní prostředí, sbírat a označovat místem sběru dostupné propagační a informační materiály a zhotovovat fotografickou dokumentaci.
• Při analýze infrastruktury cestovního ruchu (ubytovací služby, stravovací služby, TIC, dopravní infrastruktura atd.) zjišťovat (podle typu služeb) především kapacitu, rozsah poskytovaných služeb, vzhled exteriéru a interiéru, umístění v krajině a sezonnost poskytovaných služeb. Kombinovat přitom různé přístupy – analýzu médií, pozorování, návštěvu v roli klienta zařízení, dotazování klientů, strukturované dotazování.
• Zachytit také výrazně nežádoucí podnikatelské aktivity a podnikatelské (resp. „rozvojářské“) plány a záměry, které by mohly negativně ovlivnit kulturní a přírodní dědictví.
• Se zastoupením s přihlédnutím k jejich významu pro cestovní ruch by měly být osloveny následující cílové skupiny: návštěvníci; chataři a chalupáři; významné osobnosti cestovního ruchu, zejména manažeři služeb cestovního ruchu, destinační manažeři; starostové obcí a další pracovníci místní samosprávy a státní správy, včetně správy chráněného území; místní obyvatelé a pracovníci ve službách cestovního ruchu.

Vybrané ukázky podrobnější metodiky pro úvodní etapu výzkumu

Přírodní atraktivity a jejich aktivace
Cílem výzkumu je pro chráněné území, jeho vybraná místa a trasy postupně soustavně zmapovat umístění, charakter, míru a individuálnost přitažlivosti přírodních atraktivit, způsob jejich vnímání návštěvníky a míru a individuálnost tohoto vnímání, způsob a míru aktivace přírodních atraktivit a způsob jejich interpretace.

Pozornost bude věnována zejména:

• Naučným stezkám – jejich množství, rozmístění, kvalita, způsob a míra využívání naučných stezek v území, povědomí o nich, jejich stav (fotodokumentace), zájem návštěvníků o informace na naučných panelech, způsob informování o naučných stezkách – web, turistické mapy, směrovky k nim, informace od místních, informace na TIC, předpoklady (zájem, záměr) vybudovat další naučné stezky.

• Turistickým stezkám a cyklostezkám – jejich množství, hustota, stav (značení – hustota, popisky doplňující značení; povrch, problematická místa, výpovědi návštěvníků, způsob využití v managementu návštěvníků), míra využívání, využití při propojování atraktivit, předpoklady (zájem, záměr) vybudovat další turistické stezky a cyklostezky.

• Přírodním atraktivitám typickým pro dané chráněné území (řeky s lužními lesy, výhledy do krajiny, původní lesy, zalesněné svahy apod.) a jejich roli v návštěvnosti území a zážitku návštěvníka. Rozsah a zmapování přírodních atraktivit bude zaměřen na:
1. typologizaci a katalogizaci přírodních atraktivit území – výhledy do údolí, lužní lesy, staré lomy (zda zpřístupněny, chráněny), skalní útvary atd.;
2. systematickou fotodokumentaci (se záznamem místa a času zhotovení fotografie) atraktivit s důrazem na jejich potenciál a rozvinutý potenciál (a jeho kvalitu, udržovanost, využívanost);
3. negativní (nežádoucí) efekty cestovního ruchu na přírodní atraktivity.

Pozornost bude věnována především následujícím okruhům problémů:
• Co a jak silně je vnímáno místními obyvateli/návštěvníky/významnými osobnostmi v cestovním ruchu jako přírodní atraktivita – jsou to např. osamělé skály, výhledy do krajiny, původní lesy, klidná zákoutí pro posezení na okraji lesa?
• Jak jsou přírodní atraktivity zahrnuty do produktů cestovního ruchu, do tematické nabídky v regionu, podle jaké koncepce a jak jsou propagovány?
• Stav přírodních atraktivit a jejich okolí, propojenost s dalšími přírodními a kulturními atraktivitami.
• Spolupráce či naopak střety správy chráněného území s provozovateli služeb cestovního ruchu.
• Role přírodní atraktivity ve vztahu k „zachycení návštěvníků“ ve vhodném místě daného území (koncepce honey-pot – viz PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002).
• Způsob značení a míra informovanosti o atraktivitě.
• Návštěvnost přírodní atraktivity, struktura a motivace návštěvnosti.
• Zapojení místních lidí do využívání přírodní atraktivity či jejího okolí, využití prostoru okolo atraktivity místními obyvateli/podnikateli (vytvoření infrastruktury cestovního ruchu).
• Vliv atraktivity na podnikatelské aktivity v místě.
• Šetrnost využívání přírodních atraktivit vzhledem k jejich hodnotám.

Kulturní a technické atraktivity a jejich aktivace
Cílem výzkumu je pro chráněné území, vybraná místa a trasy soustavně zmapovat umístění, charakter, míru a individuálnost přitažlivosti kulturních a technických atraktivit, způsob jejich vnímání návštěvníky a míru a individuálnost tohoto vnímání, způsob a míru jejich aktivace a způsob jejich interpretace (případně i turistifikace, folklorizace, inscenizace2).

Pozornost bude věnována hlavně:
• Co je vnímáno místními obyvateli / návštěvníky / významnými osobnostmi v cestovním ruchu jako kulturní či technická atraktivita – jsou to např. kostely, kříže a další drobné památky v krajině?
• Jsou do atraktivit území a případně jak zahrnovány také technické atraktivity a jak je rozvíjen jejich potenciál?
• Jaká je programová nabídka na atraktivitách, podle jaké koncepce, jak je programová nabídka propagována a případně s kým je koordinována?
• Stav atraktivit a jejich okolí, včetně záměrů a možností jejich renovace, revitalizace, diferentnosti využití, prodloužení sezony, zdrojů pro realizaci záměrů a omezení rozvoje.
• Spolupráce managementu atraktivit s dalšími atraktivitami.
• Role atraktivity/skupiny atraktivit ve vztahu k „zachycení návštěvníků“ ve vhodném místě daného území (koncepce honey-pot – viz PÁSKOVÁ – ZELENKA 2002).
• Návštěvnost atraktivity za co nejdelší období, struktura a motivace návštěvnosti (zdroje – publikované údaje, WWW, rozhovory s pokladními, manažery atraktivit, s průvodci).
• Zapojení místních lidí do přípravy/realizace programů na atraktivitě či v jejím okolí, využití prostoru okolo atraktivity místními (vytvoření infrastruktury cestovního ruchu).
• Vliv atraktivity na podnikatelské aktivity v místě.
• Šetrnost využívání atraktivit vzhledem k jejich hodnotám.

Institucionální potenciál
Cílem výzkumu je zjištění informací o aktuální roli a připravenosti různých institucí ve zkoumaném území na rozvoj cestovního ruchu. Je vhodné pro rozhovory se starosty, kastelány, faráři atd. připravit doporučující dopis, podepsaný vhodnou autoritou.

Pozornost bude věnována zejména následujícím problémovým okruhům:
• Zárodky existence organizace destinačního managementu (aktivity správy chráněného území, měst a obcí, sdružení měst a obcí regionu) a možnosti a limitace jeho vzniku a vztahové propojenosti mezi různými subjekty.
• Vnímání role správy chráněného území ze strany místních subjektů.
• Připravenost na rozvoj cestovního ruchu – názory místních obyvatel, správců atraktivit, podnikatelů v cestovním ruchu, starostů, asociací atd.
• Způsoby podpory cestovního ruchu.

Zjišťování kvantitativních i kvalitativních charakteristik návštěvnosti

Cílem zjišťování návštěvnosti území je vytvořit přehled návštěvnosti ve vybraných místech (prostranstvích) a na vybraných trasách v závislosti na různých podmínkách (den v týdnu, počasí apod.), což může být základem implementace indikátorů udržitelnosti cestovního ruchu a současně zjednodušuje a zlevňuje pravidelný monitoring (z monitoringu v nejvíce zatížené části dne lze odvodit návštěvnost celého dne); dále shromáždit souhrnné údaje (v optimálním případě i denní průběh) návštěvnosti vybraných atraktivit, případně i vytíženosti vybraných ubytovacích kapacit. Technikami pro zjišťování návštěvnosti jsou monitoring v hrdlových bodech (vymezení ve spolupráci se správou chráněného území, na základě analýzy výstupů předchozích výzkumů, analýzy dopravních cest a míst koncentrace a umístění významných atraktivit a na základě tištěných map a podkladů /vrstev/ GIS) a na vybraných trasách a místech, dotazníková šetření návštěvníků (intenzivní rozhovory s nimi), pozorování, vytváření fotodokumentace aktivit návštěvníků a řízené rozhovory s klíčovými osobnostmi cestovního ruchu. Na vybraných nejvíce zatížených místech monitorovat efekty návštěvnosti na životní prostředí (pozitivní i negativní) včetně segmentu návštěvníků orientovaného na životní prostředí environmentálně (zřejmě i část trampů). Pro každý významnější segment návštěvníků by měla být zpracována metodika výzkumu – viz ukázka metodiky pro vodáky v následujícím odstavci.

Řeka či vodní plocha může být významnou branou do území (významným místem soustředění návštěvníků) a vodáci jsou velmi specifickým segmentem návštěvníků. Zjišťovanými údaji jsou celkový počet a věkové složení vodáků, obsazenost lodí, velikost skupin, které (pravděpodobně) plují společně; zájem vodáků o okolí a jejich typické aktivity, typické chování a konverzace; infrastruktura pro vodáky – kvalita, rozmístění, problémy a denní a týdenní průběh vodácké návštěvnosti ve vybraných místech.

Zjišťovanými údaji o návštěvnosti atraktivit jsou celková celoroční návštěvnost a její rozložení během roku, národnostní složení návštěvníků, rozložení návštěvnosti podle organizovanosti cestovního ruchu, hloubka zájmu návštěvníků (kolik % odborného zájmu, kolik % povrchnosti), rozložení návštěvnosti během dne, návštěvnost při akcích na atraktivitě (zvýšení návštěvnosti pořádanými akcemi) a typické zájmy návštěvníků atraktivity a jejich typické dotazy včetně těch, které ukazují na zájem o další atraktivity území.

Zjišťovány by měly být i vlivy návštěvnosti na území, a to socio-kulturní a ekonomické vlivy (změny cen, složení nabídky v obchodech, zvýšení prodeje v sezoně a sezonní obchody) a vlivy na přírodní prostředí (jízdy koní a kol mimo stezky, pohyb návštěvníků mimo stezky – vycházet i ze zkušeností správy chráněného území a zapracovat jejich poznatky, střety cyklistů a pěších turistů na vytížených trasách, odpadky v přírodě i v obcích, v okolí atraktivit).

Shrnutí
Výzkum v chráněných oblastech vychází z podpory udržitelného rozvoje turismu s optimalizací využívání kulturního a přírodního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu a se současnou optimalizací dopadů cestovního ruchu, ze stanovení priorit výzkumu ve vztahu k omezeným zdrojům pro výzkum i specifikám daného území v souladu s holističností výzkumu (současné zkoumání atraktivit a souhrnného potenciálu území pro cestovní ruch, infrastruktury cestovního ruchu, podmínek rozvoje cestovního ruchu a dopadů cestovního ruchu) a z vhodného rozdělení výzkumu na úvodní etapu a etapy následující. Výstupem úvodní etapy by měl být „dynamický obraz cestovního ruchu“ v chráněném území s důrazem na převažující fenomény a problémy a specifika daného území. Současně by měla úvodní etapa dát základ pro efektivní a systematický výzkum v dalších letech (časový průběh návštěvnosti, zpřesnění představy o nejvíce zatížených místech a trasách, o nejzávažnějších dopadech návštěvnosti, problémech infrastruktury, informovanosti, spolupráce v území při rozvoji cestovního ruchu atd.).

Autor: Doc. RNDr. Josef Zelenka, CSc.,
Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové
Foto: autor a Petr Manuel Ulrych

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

1 obsah a funkce různých digitálních informačních systémů o území (regionální IS, IS obcí, IS atraktivit atd.), kvalita značení v terénu (směrové značky, značení cest, informační tabule, plány míst atd.), hustota, strategické rozmístění a informační potenciál TIC, schopnost (včetně jazykové vybavenosti) a ochota místních obyvatel poskytovat informace
2 vysvětlení pojmů viz PÁSKOVÁ – ZELENKA (2002)

Zdroje:
1] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2006): Metodika výzkumu cestovního ruchu v chráněných územích, příloha výzkumné zprávy „Návrh systematického výzkumu cestovního ruchu v ČR se zvláštním zřetelem na kraje“, vypracované pro MMR
2] PÁSKOVÁ, M. – ZELENKA, J. (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu, MMR, ČR, Praha, 448 str.

Tento článek vznikl jako výstup projektu MMR „Návrh systematického výzkumu cestovního ruchu v ČR se zvláštním zřetelem na kraje“, který řešila Vysoká škola hotelová Praha a její externí spolupracovníci.