Michal Hašek: Naší výhodou je soulad bohaté historie a dynamické současnosti

Světoznámí lovci mamutů, jediný národní park na Moravě, velkomoravská hradiště ve stínu lužních lesů, pyšné siluety hradů a zámků, jedinečný národopis, životodárné toky Dyje a Moravy, neotřelá krása viničních tratí, moderní kongresové možnosti – to je jen velmi malý výčet z širokého potenciálu turistické nabídky Jihomoravského kraje. Jaké aktuální projekty cestovního ruchu kraj realizuje a co dalšího lze na jižní Moravě vidět, zažít a ochutnat, by vám měl prozradit rozhovor s hejtmanem Mgr. Michalem Haškem.

Pane hejtmane, podle statistik navštěvují tuzemští turisté nejraději region jižní Moravy. Čím to je, že právě Jihomoravský kraj vévodí domácímu cestovnímu ruchu?

Je to především tím, že jižní Morava je krásná, pestrá svou turistickou nabídkou a pak – má pohostinné obyvatele. Výhodou našeho kraje je, že se zde ve vzájemném souladu potkává bohatá historie od dob lovců mamutů a Velkomoravské říše s dynamickou a moderní současností. Dalšími důvody jsou krásná příroda, ať již je to Moravský kras nebo „umělá“ krajina Lednicko-valtického areálu, a výhodné dopravní spojení – dálniční, vlakové, ale i letecké. Kraj nabízí jak možnosti kongresové a veletržní turistiky, tak ukázky živoucí tradice v podobě národopisných festivalů, zvykoslovných obřadů s nezbytnými kroji, lidovou písní a tancem. A proti ostatním krajům ještě něco navíc – lahodné víno. Doufám, že již brzy se stane náš kraj také cílem lázeňských hostů – právě rozvoji lázeňství teď věnujeme velkou pozornost.

Jihomoravský kraj se pyšní dvěma památkami zapsanými na seznam UNESCO. Třetím držitelem této prestižní značky by se mohl stát unikátní archeopark Mikulčice – Kopčany. Jak vy osobně vnímáte aspiraci této lokality na památku UNESCO?

Upřesněme, že se jedná o dvě hmotné památky: kulturní krajinu Lednicko-valtický areál a vilu Tugendhat. Na seznamu UNESCO má však kraj více zástupců: dvě biosférické rezervace UNESCO – Dolní Moravu a Bílé Karpaty – a rovněž jednu kuriozitu – nehmotnou památku UNESCO, kterou je slovácký mužský sólový tanec verbuňk. Aspiraci slovanského hradiště v Mikulčicích a kostela sv. Margity Antiochské v Kopčanech na zápis do Seznamu světového dědictví vnímám osobně jako oprávněnou. Myslím si, že lokalita má pro naši historii a kulturu mimořádný význam a zaslouží si ocitnout se na seznamu UNESCO. Před nedávnem jsem měl možnost (během návštěvy předsedy bulharského parlamentu na slavnostním odhalení sousoší Cyrila a Metoděje) znovu vnímat atmosféru tohoto jedinečného místa a věřím, že návrh České a Slovenské republiky na zápis do seznamu světového kulturního dědictví bude úspěšně realizován – dříve či později.

Jižní Morava se v současné době prezentuje rozsáhlou kampaní jako kongresová a incentivní destinace. Co vás přimělo k takto zacílené propagaci? Přináší kampaň očekávané ovoce?

Domníváme se, že kongresová a incentivní turistika patří k progresivním segmentům cestovního ruchu a že pro ni Jihomoravský kraj má velmi dobré předpoklady, které je nutno více propagovat. Propagační kampaň byla v první fázi sladěna s dobou předsednictví ČR v Radě EU a účastníci akcí konaných v rámci předsednictví v Jihomoravském kraji byli jednou z významných cílových skupin projektu. V současné době je ještě předčasné mluvit o tom, zda kampaň přináší očekávané ovoce. Projekt je teprve v polovině realizace. Plánování kongresů je navíc dlouhodobou záležitostí, projevení efektu kampaně očekáváme tedy nejdříve v roce 2011.

Přírodní perlou Jihomoravského kraje je bezpochyby Národní park Podyjí, který chrání výjimečně zachovalé říční údolí v bohatě zalesněné krajině. Participuje správa národního parku s krajskými orgány na společných projektech? Podporuje kraj finančně například rozvoj šetrného turismu v tomto jedinečném území?

Jihomoravský kraj má více přírodních perel: kromě zmíněného Národního parku Podyjí se jedná o CHKO Moravský kras, biosférické rezervace UNESCO Dolní Morava a Bílé Karpaty atd. Podpora cestovního ruchu je zejména zaměřena na obnovu turistických a cyklistických značek a na podporu činnosti turistických informačních center. Tyto činnosti jsou každoročně krajem finančně dotovány.

Jaké nejaktuálnější projekty cestovního ruchu budou financovány z evropských fondů prostřednictvím kraje?

Do Regionálního operačního programu byl schválen záměr předložit projekt Marketingová propagace Jihomoravského kraje ve východní Evropě, zaměřený na Rusko a Polsko s plánovanými náklady 10 milionů korun, který navazuje na v současné době realizovaný projekt Prezentace Jihomoravského kraje doma i v zahraničí. Do Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko je připravován projekt s celkovými náklady asi 25 milionů korun s názvem Zažít kraj vína a památek na kole. Navazuje na předchozí cykloprojekty Jihomoravského kraje. V realizaci je projekt zaměřený na již zmíněný archeopark s názvem Lávka přes řeku Moravu v archeologickém parku Mikulčice a Kopčany, včetně přístupových komunikací pro nemotorovou dopravu a pěší turistiku. Ten je spolufinancován z Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika.

Další projekty připravuje také Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, jejímž spoluzakladatelem je Jihomoravský kraj. Ten se rovněž podílí na projektech vybudování páteřní technické a dopravní infrastruktury v oblasti připravované lázeňské zóny Pasohlávky (záměrem je předložení žádosti o podporu z Regionálního operačního programu) a na projektu vybudování multifunkčního centra v objektu jízdáren na zámku v Lednici, připravovaném do Integrovaného operačního programu.

Léto na jižní Moravě – to jsou také festivaly, výstavy, koncerty a další kulturní akce. Mohl byste čtenářům některé z nich přiblížit?

Do Brna bych rád vaše čtenáře pozval na Shakes-pearovské dny, které se konají během července a srpna na velkém nádvoří brněnského hradu Špilberk. Návštěvníci zde mohou zhlédnout tituly jako Othello, Kupec benátský nebo Bouře. Kdo zná jedinečnou národopisnou oblast Horňácko na moravsko-slovenském pomezí, ten si nemůže ani letos nechat ujít tradiční červencové Horňácké slavnosti ve Velké nad Veličkou, jejichž atmosféra je neopakovatelná. Měla by přilákat i ty, kteří tam nikdy nebyli. Milovníkům slováckého folkloru bych rád také doporučil Kyjovské letní slavnosti, které se uskuteční od 14. do 16. srpna. Ti, kdo mají rádi rychlé stroje, by měli zavítat na Grand Prix České republiky silničních motocyklů, která se uskuteční na Automotodromu Brno v polovině srpna. Kromě těchto akcí se ovšem koná dlouhá řada folklorních a cyklistických akcí – podrobnější informace najde každý zájemce na webové stráncewww.jizni-morava.cz .

Stále populárnějším lákadlem regionu je vinařská turistika a cykloturistika. Čekají letos na milovníky vína a kol nějaké novinky?

Akcí vinařské turistiky se koná celoročně v našem kraji velké množství. Tradicí se stávají Dny otevřených sklepů v různých vinařských obcích, kde na turisty čekají ve sklípcích vinaři připravení k degustaci či případnému prodeji místních vín. Letní období je také obdobím četných vinných trhů, přesná data těchto akcí můžete najít na vinařském turistickém portáluwww.wineofczechrepublic.cz . Co se týká cykloturistiky, lze říci, že náš kraj je pro cyklisty ráj. Užít si mohou čistý vzduch, nedotčenou přírodu, malebnou krajinu, četné památky nebo také ochutnávkové stánky s vínem, neboť v kraji máme i specialitu – Moravské vinařské stezky. Cyklisté najdou nenáročné výletní cesty, ale i dálkové cyklotrasy. Pro zkvalitnění služeb pro cyklisty vytvořil kraj v rámci projektu cyklistický portálwww.cyklo-jizni-morava.cz , který kromě důležitých informací umí naplánovat trasu včetně popisu povrchu vozovky a zajímavostí na cestě. Léto je rovněž obdobím folklorních svátků, jako jsou hody, hodky a festivaly. Oblast od oblasti se liší zvyky, kroji, ale společné pro všechny obyvatele těchto oblastí, zejména na Slovácku, je obdiv a úcta k tradicím. Výčet akcí je opět na turistickém portálu.

Na závěr by mě zajímal váš názor na golfovou turistiku. Vnímáte ji jako neoddělitelnou součást moderního rozvoje cestovního ruchu?

Z Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje se vyčlenila golfová turistika jako jedna z priorit. Dokáže přilákat do regionu stále početnější nadšence tohoto sportu, kteří v kraji pobudou a vyzkouší optimálně pět hřišť v okolí. Blížíme se k tomuto optimálnímu počtu, neboť v kraji máme již čtyři golfové areály. Na závěr bych rád čtenářům popřál příjemnou dovolenou, samozřejmě nejlépe na jižní Moravě.

Text: Jan Pomykal
Foto: archiv Jihomoravského kraje

www.kr-jihomoravsky.cz