Milešovka – královna Českého středohoří

S vrcholem v nadmořské výšce 837 metrů převyšuje okolní krajinu téměř o 400 metrů. Výrazná zalesněná znělcová kupa, jejíž svahy dosahují sklonu až 30°, vévodící nádherně kopcovité krajině Českého středohoří. Největrnější hora u nás s jedním z nejkrásnějších výhledů, jenž okouzlil nejednu romantickou duši. To všechno a mnohem víc je Milešovka.

Homole Milešovky, takřka celá pokrytá listnatými a smíšenými lesy, je od roku 1951 chráněna jako přírodní rezervace. Z biologického hlediska jsou však velmi ceněny také bezlesé části hory. Jedná se o skalní výchozy, sutě, a především skalní stěnu „Výří skály“ při jihozápadním úpatí. Právě v těchto místech se nachází většina významných druhů rostlin. V roce 1874 zde byl dokonce objeven velmi vzácný jazýček jaderský – orchidej, která nebyla na území Čech nikde jinde zaznamenána. Tento přírodní unikát dnes již na svazích Milešovky nenajdete – negativní vlivy naší civilizace se projevily i tady. Přesto se botanicky zdatní návštěvníci mohou stále potěšit pohledem na lilii zlatohlavou, kosatec bezlistý, plicník lékařský, kapradinku skalní nebo medvědici léčivou. Královnu Českého středohoří si oblíbila i celá řada chráněných druhů ptactva, hmyzu a měkkýšů.

Vrchol Milešovky přitahoval lidi už odpradávna. Svědčí o tom nálezy keramiky pocházející z doby kamenné. Je možné, že v pravěku měl kopec pro svou výšku i tvar kultovní význam. Již ve středověku mu místní lidé začali říkat Donnersberg neboli Hromová hora, protože se tu v letních měsících střídá jedna bouřka za druhou. Počátek turistiky související s Milešovkou se datuje k roku 1825, kdy zde začal provozovat malé občerstvení hostinský Antonín Weber. Prostou dřevěnou chatku brzy nahradila zděná stavba a v polovině 19. století tu vznikla i kamenná rozhledna. Kvůli drsným klimatickým podmínkám dlouho nevydržela, a tak bylo na počátku 20. století rozhodnuto o stavbě meteorologické observatoře s kvalitní vyhlídkovou věží pro turisty. Observatoř zahájila činnost v roce 1905 a dnes je tak nejstarší českou horskou meteorologickou stanicí. Přístup na rozhlednu nebyl donedávna vůbec možný. Až díky aktivitě obecně prospěšné společnosti Milešovka se v roce 1998 opět podařilo zpřístupnit pro veřejnost spodní ochoz rozhledny. Zbývá ještě dodat, že nákladní ob­sluhu observatoře zajišťuje průmyslová lanovka vybudovaná v severním svahu hory.

Milešovka umí být i romantická

Většina návštěvníků volí pro výstup na vrchol červenou turistickou značku vedoucí z obce Bílka, vybrat si ale můžete z dalších tří tras, neboť přes vrchol kromě červené přechází ještě modrá turistická značka. Výlet tedy lze zahájit také v obci Milešov (červená značka), v Černčicích nebo ve Velemíně (modrá značka). Snadněji se na vrchol dostanete ze severní a západní strany (z Bílky nebo Černčic), protože tyto výchozí body leží ve vyšší nadmořské výšce než zbylé dva.

V okolí kopce najdete také několik historických památek. Kromě zámku v Milešově (na snímku) jde například o hrad Sukoslav u Kostomlat pod Milešovkou či hradní zříceninu na nedalekém vrchu Ostrý

Říká se, že kdyby praotec Čech nelenil a došel místo Řípu až k Milešovce, byl by krásou české země okouzlen mnohem více

Ať už ale zvolíte jakoukoliv ze čtyř variant, v závěru vás pokaždé čeká stoupání hustým listnatým lesem, takže na výhled si opravdu musíte počkat až na vrchol. Výstup trvá v závislosti na zvolené trase a zdatnosti zhruba třicet minut až hodinu. Za dobré viditelnosti lze z rozhledny přehlédnout celou západní polovinu Českého středohoří až k Doupovským horám, na jihu vystupují vrcholy Ostrý, Lhota a nejbližší Milešovský Kloc, daleko na jihovýchodě potom můžete spatřit typický tvar hory Říp. Na severozápadě se rýsuje panorama Krušných hor a na východě vrcholy Krkonoš, Jizerských a Lužických hor. Za extrémně dobrého počasí prý bývají vidět i zasněžené vrcholky Alp. Bližší informace o provozním řádu rozhledny a možnostech sjednání odborného výkladu naleznete na stránkách obecně prospěšné společnosti Milešovka www.sweb.cz/milesovka .

Text: Jan Pomykal
Foto: archiv Ústeckého kraje