Miloš Kadlec: Mám radost, když vlastník památky chápe její hodnotu

Je ředitelem liberecké sekce Národního památkového ústavu (NPÚ), pracuje jako místostarosta obce Sychrov a zároveň zastává funkci kastelána na tamějším zámku. „Je pochopitelně náročné všechny činnosti skloubit, ale moje práce je pro mne stále koníčkem, tak se to snažím zvládat,“ vysvětluje mi prozaicky příčiny své činorodosti PhDr. Miloš Kadlec, jehož jméno je dnes v památkářské branži skutečným pojmem.

Na úvod se vás, pane řediteli, zeptám na památku, která přímo nespadá do vaší kompetence. Její počátky nemusíme hledat hluboko v historii, přesto jde o unikátní stavbu, která se navíc stala symbolem Libereckého kraje – hotel a vysílač na Ještědu. Je známo, že kraj v červnu kvůli dopadům ekonomické krize odstoupil od jednání, která vedl s majitelem, čímž se výrazně zkomplikovala aspirace tohoto jedinečného objektu na zápis do prestižního seznamu UNESCO. Nastal od té doby nějaký pozitivní posun? Jak vy osobně vidíte budoucnost ještědské dominanty?

Budoucnost Ještědu není z hlediska památkové péče nijak tragická, jedná se o národní kulturní památku, což je nejvyšší stupeň památkové ochrany, která vlastníka i orgány státní památkové péče zavazuje. V současné době je dalším významným krokem k posílení památkové ochrany tohoto objektu vymezení ochranného pásma této stavby.

V době svého vzniku se netypický a hypermoderní vzhled vlastní architektury odrazil i v charakteru interiéru, který byl a doposud stále je nadčasový. Na jeho utváření se podíleli přední výtvarníci té doby (sklářské monumentální plastiky, zařizovací předměty atd.). Zkrátka vysílač Ještěd je fenomén a svým tvarem je nedílnou srostlicí vrcholu, na němž spočívá. Vysílač Ještěd není jen dominantou kraje a významným architektonickým dílem, ale i „živým organismem“, který má plnit své základní funkce, k jejichž naplňování byl vybudován. Telekomunikační funkce vysílače je v budoucnu zajištěna. Určitý problém může nastat u restaurační a hotelové části, která je poznamenána mladšími nevhodnými úpravami v interiérech, a některé technické vybavení již nesplňuje současné standardy (konkrétně například vzduchotechnika, bezbariérový přístup). Modernizace restauračního a hotelového provozu při zachování a rehabilitaci památkových hodnot si vyžaduje značné finanční prostředky, které zatím nejsou k dispozici. Podle mých informací je velkou snahou představitelů Libereckého kraje získat ve spolupráci s městem Liberec a s majitelem (Českými radiokomunikacemi) finanční prostředky na obnovu této unikátní architektury včetně jejího interiéru z evropských fondů – tzv. Integrovaného operačního programu. Osobně si myslím, že osud Ještědu s ohledem na jeho jedinečnost může být jen lepší a nemůže být nikomu z kulturně cítících občanů Libereckého kraje lhostejný.

Současná hospodářská krize ovlivnila bezesporu i návštěvnost památkových objektů v České republice. Troufnete si v závěru sezony odhadnout, jak na tom v tomto směru budou objekty pod vaší správou?

Bohužel musím konstatovat, že se pochopitelně krize promítla i do návštěvnosti památkových objektů, k nimž máme příslušnost hospodařit. Celkový propad ovšem není tak tragický, jak vypadal zejména v prvním čtvrtletí. Do konce srpna 2009 navštívili naše objekty celkem 362 174 návštěvníci, což reprezentuje pokles oproti stejnému období v roce 2008 o 2,38 % (tj. o 8 841 návštěvníka). Propad byl zaznamenán především ze strany zahraničních turistů z USA a zemí bývalého Sovětského svazu, což se projevilo zejména v zimních měsících na Státním zámku Sychrov. Naopak stoupající trend je v návštěvě turistů z Polska. Předpokládám, že i v dalších měsících bude návštěvnost srovnatelná s loňským rokem. Snažíme se v rámci celého Národního památkového ústavu prezentovat a propagovat naše kulturní dědictví, o čemž například svědčí projekt „Oživlé památky“.

Minulý rok jsme v COT business psali o chystaných didaktických programech, jejichž cílem je propojit a zatraktivnit památky v libereckém regionu. Funguje dnes tento projekt? Co je jeho obsahem?

Samozřejmě, didaktické programy fungují a nové se připravují. Všechny objekty v Libereckém kraji nabízejí speciální prohlídky pro děti. Frýdlantský hrad a zámek nabízí program „Jak se žilo na hradě“, který je určen školním dětem a mládeži, zákupský zámek nabízí „Prohlídky s pohádkovou babičkou“, v nichž pohádková babička oblečená do kostýmu z 19. století vypráví o princezně. Dětem je zároveň pomocí příkladů a srovnávání vysvětlována funkce některých předmětů denní potřeby, které se dnes již nepoužívají (například kalamář). Částečně je přibližován způsob života našich předků (oblečení, hygiena). Děti se prohlídky aktivně účastní – například vyhledávají v následující místnosti vějíř, jehož použití jim bylo v předchozí místnosti vysvětleno. Speciální dětské prohlídky s princeznou probíhají také na Sychrově. V rámci výchovy potenciálních návštěvníků se pořádají netradiční prohlídky s pohádkou pro mateřské školy na Sychrově; na Hrubém Rohozci je ke zkrácené prohlídce připojeno i loutkové představení. Do budoucna se připravují také programy zaměřené na výtvarné umění, přírodovědu i hudební výchovu, a to nejenom pro děti a mládež, ale i pro handicapované občany a seniory.

Mohou návštěvníci zavítat na „vaše“ památky i v poslední čtvrtině roku? Vyzdvihl byste některé zajímavé akce, které se v období říjen – prosinec budou na hradech a zámcích konat?

Již tradičně je celoročně pro návštěvníky otevřen Státní zámek Sychrov, který v tomto období nabízí i řadu doprovodných akcí – ať již jsou to koncerty (například setkání s legendami Národního divadla, adventní koncerty či vánoční koncert s naším předním houslistou Jaroslavem Svěceným), módní přehlídka, netradiční prohlídky zámku s pohádkami Pyšná princezna (24. – 25. 10.) nebo Princezna se zlatou hvězdou na čele (14. – 15. a 17. 11.). Bezesporu největší akcí tohoto období budou Adventní dobové trhy v čestném dvoře zámku, které se budou konat 5. – 6. prosince 2009. Prohlídky sychrovského zámku mají i v tomto období rovněž svoje kouzlo. Bohatě zdobené interiéry umocňuje vánoční výzdoba, která jim dodává ještě více zabydlený ráz. Řadu z nich zdobí vánoční stromečky se skleněnými ozdobami, které byly vyvzorovány přímo pro Sychrov. V přijímacím salonu, kde se i za dob Rohanů rozdávaly dárky, je atmosféra Vánoc obzvlášť působivá. Pod vánočním stromečkem je spousta hraček, které se dochovaly v zámeckých depozitářích – panenky, pokojíčky, krásně ilustrované knihy, ale třeba i druhorokokové saně v podobě mušle s rolničkami. Bohatě prostřený stůl v zámecké jídelně evokuje atmosféru slavnostní tabule na šlechtickém sídle, kterou zdůrazňuje i malý vánoční stromeček zasazený do stojanu z druhé poloviny 19. století, který stromečkem otáčí a hraje krásné vánoční koledy. Kromě Sychrova je v době minisezony po předchozím objednání možno navštívit i interiéry Státního zámku Hrubý Rohozec, které od letošního roku procházejí výraznou reinstalací podle dobových fotografií a evokují tak životní styl šlechty na počátku třicátých let 20. století.

S jakými nejpalčivějšími problémy se při své práci potýkáte? A co vám naopak v poslední době udělalo největší radost?

Největším problémem je, že při poškození památkově chráněného objektu se velmi těžko sjednává náprava, byť k tomu obce pověřené výkonem státní správy mají potřebné nástroje. NPÚ může pouze upozornit na porušování zákona, ale nemá potřebné pravomoci. Protože se pořád snažím být pozitivní a optimistický, uvedu více radostí. K těm například patří, když se mezi státem chráněné památky podaří zapsat nový objekt, u kterého má jeho vlastník enormní zájem na jeho záchraně a plně si uvědomuje hodnotu památky. NPÚ vykonává vědeckovýzkumnou činnost, v rámci které se podaří nalézt řadu neznámých a objevných informací a údajů o památkách, čímž se prohlubuje a upřesňuje naše poznání kulturního dědictví. Největší radostí pak samozřejmě je úspěšná obnova nebo záchrana památky, která slouží jako vzor pro další podobné objekty, a celkově tak dochází ke kultivaci prostředí, ve kterém žijeme. Samozřejmě mne i těší, když si turisté nacházejí cestu na libereckým pracovištěm spravované památky a odcházejí z nich nadšeni, spokojeni a opět se k nám vracejí.

Musím vám pochválit přehledné a hlavně jednotně řešené webové stránky jednotlivých památkových objektů. Máte možnost sledovat jejich návštěvnost? Jestli ano, jaká jsou čísla?

Děkuji, to mě moc těší. Samozřejmě že návštěvnost můžeme sledovat. Zatím naše nové stránky, které fungují od letošní turistické sezony, navštívilo 111 540 osob, přičemž například stránky Bezdězu vidělo 8 458 lidí a Hrubého Rohozce 15 324. Největší návštěvnost byla na stránkách Sychrova – 42 619. Mezi pěticí nejčastěji přihlášených zemí se vedle České republiky (která je logicky na 1. místě) objevují USA, Německo, Polsko, Velká Británie. V desítce je pak obsažena třeba Slovenská republika, Rusko, Rakousko. Vedle evropských zemí a USA jsou potom v přehledech zastoupeny též Čína, Thajsko, Izrael. Nejčastěji návštěvníky stránek zajímá fotogalerie památkových objektů, vstupné a otevírací doba. Největší počty zájemců byly pochopitelně zaznamenány během letních prázdnin.

Text: Jan Pomykal
Foto: archiv NPÚ Libereckého kraje