Místní poplatky jako jeden z možných nástrojů financování podpory rozvoje cestovního ruchu v České republice

V letošním roce si připomínáme 700. výročí narození krále a císaře Karla IV. Za průkopníka tzv. lázeňských poplatků (tehdy označovaných jako Kurtaxe) můžeme v celosvětovém měřítku považovat země koruny České, protože poprvé byl tento poplatek vybírán v Karlových Varech v letech 1471–1502 pro stavbu a udržování špitálu pro chudé a pro stavbu vřídelní kolonády. Rovněž letos uplynulo 25 let od účinnosti zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, který v České republice nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1991.

Ekonomická autonomie územních samosprávných celků, kterými jsou nejen obce, ale i kraje, není v České republice plně respektována. Česká republika učinila při ratifikaci Evropské charty územní samosprávy oznámení, že se necítí být vázána jedním článkem tohoto dokumentu. Neexistují zde žádné místní daně na úrovni krajů jako vyšších územních samosprávných celků a na úrovni obcí jako základních územních samosprávných celků existuje jedna svěřená daň, kterou je daň z nemovitých věcí, a osm druhů místních poplatků.

Objem vybraných místních daní v České republice dosahuje zhruba 15 miliard korun ročně, což odpovídá 9,4 % z celkových daňových příjmů, které činí 161,5 miliardy korun. Z částky 15 mi­liard připadá zhruba 1/3 na místní poplatky (5 mld. Kč) a 2/3 na daň z nemovitých věcí (10 mld. Kč). Ve vztahu k výkonům cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství mají zásadní význam dva místní poplatky, kterými jsou místní poplatek z ubytovací kapacity a místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt (viz tabulka).

Počet obcí a objem vybraných místních poplatků v České republice v roce 2013

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím dat Rozpočet obce, 2015

Cílem odborné studie, kterou zpracovává Vysoká škola hotelová v Praze na základě objednávky Ministerstva pro místní rozvoj ČR, je navrhnout legislativní změny zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt a místního poplatku z ubytovací kapacity. Místní poplatky plní tři základní funkce – jsou paušální úhradou za související služby poskytované obcí, mají povahu místního zdanění nebo plní převážně regulační funkci. Při rozhodování obce, jaký místní poplatek zavést, či nikoliv, převažuje fiskální efekt, nad funkcí regulační a stimulační.

Maximální sazba místního poplatku za lázeňský nebo rek­rea­č­ní pobyt je 15 Kč za osobu a den. Od roku 1991 se sazba tohoto poplatku nezměnila. Novela zákona z roku 2012 počítala se zdvojnásobením jeho sazby na 30 Kč, ale u této zákonné normy nebyl dokončen její legislativní proces z důvodu rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Maximální sazba místního poplatku z ubytovací kapacity je 6 Kč za využité lůžko a den. Sazba poplatku se od roku 1991 změnila dvakrát (viz graf).

Změny maximálních sazeb místních poplatků v České republice v letech 1991–2016

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR připravuje nový dotační program podpory cestovního ruchu v regionech, jehož návrh z března 2016 počítá mezi jednotlivými principy i s vazbou podpory na výkonnost cestovního ruchu v regionu. Ta bude navázána mimo jiné na výběr místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt. Je třeba se vyrovnat se samosprávnou působností krajů a obcí. Pro inspiraci a sbírání zkušeností bude rovněž zajímavé sledovat, jak se bude například vyvíjet nastavený systém řízení cestovního ruchu v Jihočeském kraji či jak bude financována organizace destinačního managementu Živý kraj v Karlovarském kraji.

V současné době vykazují některá ubytovací zařízení v České republice nevoli odvádět řádně místní poplatky, případně se na ně tato povinnost vůbec nevztahuje. Často se jedná o poskytovatele ubytovacích služeb, kteří působí ve sféře sdílené ekonomiky. I proto dochází k prohlubování nerovných podmínek na trhu, protože každé zvýšení sazby místního poplatku dopadá pouze na poctivé podnikatele. I proto zaměří Vysoká škola hotelová v Praze letošní ročník konference na téma „Sdílená ekonomika v sektoru HORECA a kultivace podnikatelského prostředí“.