Musíme ve studentech vzbudit vztah k oboru

O výuce cestovního ruchu na Vysoké škole ekonomické v Praze jsme hovořili s vedoucí tamní Katedry cestovního ruchu s Ing. Liběnou Jarolímkovou, Ph.D., a proděkanem pro pedagogickou činnost doc. Ing. Pavlem Hnátem, Ph.D.

Paní doktorko, v září jste se ujala vedení Katedry cestovního ruchu. Jakým směrem se bude cestovní ruch na VŠE ubírat?

LJ: Chceme především poskytovat kvalitní vzdělání a nadstandardní výuku odborných předmětů tak, abychom naplnili odpovídající uplatnění našich absolventů. Zároveň zachováváme kontinuitu činnosti KCR při respektování směru rozvoje VŠE a Fakulty mezinárodních vztahů (FMV), trendů univerzitního vzdělání a změn v hospodářské praxi i ve společnosti obecně.

Liběna Jarolímková	Pavel Hnát

Má vzdělávání odborníků v cestovním ruchu nějaká specifika?

LJ: Cestovní ruch je velmi široký a neohraničený obor, s čímž souvisejí i rozsáhlé nároky na komplexní znalosti našich absolventů. V dnešní době založené na technologiích s důsledkem úpadku osobní komunikace je výzvou vychovávat budoucí manažery pro obor, který je založen na službách a komunikaci s návštěvníky. Kromě rozsáhlých odborných znalostí je podstatná i osobnostní složka manažera a jeho postoje. Musíme ve studentech vzbudit vztah k oboru a odpovědnost, angažovanost a odhodlání cestovní ruch rozvíjet.

Zapojuje se katedra cestovního ruchu do spolupráce s kolegy na zahraničních univerzitách? Jsou vám inspirací?

LJ: Zcela určitě. Zahraniční profesoři vyučují kurzy u nás a naši pedagogové vyjíždějí přednášet na zahraniční univerzity. Výrazným úspěchem je získání projektu Erasmus+ „Metodologie interpretace kulturního dědictví Evropy“, jehož cílem je zlepšit podmínky pro mobilitu studentů a učitelů a vytvořit kompletní didaktické materiály k novému kurzu Interpretace kulturního dědictví. Jde o vysoce aktuální problematiku, která navazuje na současné aktivity EU v oblasti kulturního dědictví. Tím, že vznikl mezinárodní tým pedagogů a je umožněna společná tvorba podkladů, dochází k přenosu zkušeností a příkladů dobré praxe.

Co je vaší motivací?

LJ: Jednou z významných motivací je možnost rozvíjet KCR v rámci tak prestižní vzdělávací instituce, kterou VŠE bezesporu je. Mým závazkem a zároveň i motivací je, aby naši absolventi uspěli na stále náročnějším trhu práce. Za svůj profesní i osobní vzor považuji doc. Ing. Vlastu Malou, CSc., která vedla KCR v 80. letech. Stejně jako ona ráda posunuji věci kupředu. Tajemství toho jak, je zcela prosté: začít. Jsem otevřená novým výzvám, netradičním možnostem spolupráce i diskusi s praxí. Pevně věřím, že na akademické půdě zůstane KCR významným členem, zapojujícím se do mezinárodních výzkumů, svým studentům poskytne vzdělání v atraktivním oboru, a díky tomu tak budou mít možnost podílet se na dalším formování našeho oboru v budoucnosti.

Pane docente, co znamená získání „Institucionální akreditace“ pro program „Cestovní ruch“?

PH: Získáním Institucionální akreditace potvrdila Vysoká škola ekonomická v Praze svou přední úlohu v ekonomickém a manažerském vzdělávání v České republice. V rámci takto udělené akreditace bude VŠE sama rozhodovat o udělení a změně akreditace svých studijních programů. Mezi ně dlouhodobě patří i studijní program Cestovní ruch na Fakultě mezinárodních vztahů.

Jak se odrazí zavádění systémů hodnocení kvality výuky ve výuce „Cestovního ruchu“? Jaký to bude mít dopad na pedagogy a studenty?

PH: Nový systém akreditací v České republice klade daleko větší důraz na vnitřní hodnocení kvality. Vysoké školy musí více než dřív dbát na pravidelné hodnocení svých studijních programů, a to jednak na základě měřitelných ukazatelů, jednak na základě hodnocení řady cílových skupin včetně studentů a jejich potenciálních zaměstnavatelů. Pro Cestovní ruch, který je na FMV VŠE koncipován jako manažersky orientovaný program, to znamená trvalý tlak na relevanci a propojení obsahu studia s požadavky tohoto dynamického odvětví. Ovšem při zachování akademických hodnot, jakými jsou komplexní odborné znalosti, flexibilita, schopnost analytického a kritického myšlení a závazek celoživotního vzdělávání.

Jak vnímáte důležitost propojení studijního programu „Cestovní ruch“ s praxí? V čem se akademická sféra ve spolupráci s praxí mohou navzájem obohatit/podporovat?

PH: Fakulta mezinárodních vztahů klade zásadní důraz na získání autentické mezinárodní zkušenosti svých studentů, a to jak formou semestrálních studijních pobytů, tak semestrálních praxí, z nich většina probíhá rovněž v zahraničí. V některých programech fakulty je zahraniční studium povinné a pro Cestovní ruch je to jasná cesta kupředu. Vzhledem k tomu, že jde o zcela konkrétně zaměřený manažerský program, je ale důležité také získání praktických zkušeností. Stáže v hotelech a agenturách v zahraničí i v ČR jsou možností, jak si studenti propojí teoretické poznatky a získají sebejistotu a praktickou orientaci v oboru. Firmy v cestovním ruchu pak získají jistotu, že absolventi programu Cestovní ruch na FMV jsou pro jejich potřeby dobře připraveni a ušetří část investic do jejich další specializace.

Pozorujete nějaké výrazné faktory, které mění profil absolventů programu „Cestovní ruch“?

PH: Vzdělávací prostředí se velmi rychle globalizuje a i v cestovním ruchu se aplikují nové postupy a metody, které boří zažité obchodní modely. Proto si Fakulta mezinárodních vztahů klade za cíl vychovávat jazykově vybavené odborníky, kteří jsou schopni rychlé adaptace a flexibility a nebojí se interkulturní komunikace. Spolu s požadavky na kritické myšlení a rychlost učení pak naši absolventi rychle postupují ve svých kariérách a jsou schopni zastávat náročnější pozice s komplexními úkoly.

Foto: VŠE