Na Kypru v zimě

„Tak takhle je na Kypru v zimě," vtipně glosoval ředitel pražského zastoupení Kyperské organizace cestovního ruchu Costas Orphanides situaci na setkání s novináři, na které je pozval 10. října do hotelu Port na břehu – Máchova jezera, když se babí léto nečekaně zlomilo k chladnějšímu podzimu. Hotel s pláží, bazénem a sportovními aktivitami, stezky pro pěší i cyklisty, jen místo mořských vln tichá hladina jezera. Řeč ovšem nebyla ani o „severočeském moři", ani tak dalece o zimě, ale o letošní sezoně na Kypru – tedy o létě, ke kterému můžeme směle přiřadit i to datum říjnového setkání, protože to na Kypru denní teplota pořád ještě šplhala přes 25 stupňů a teplota vody jakbysmet.

Zhodnocení sezony bylo zajímavé. Statistická čísla arci ještě chyběla – kyperské statistiky stejně jako ty české se úředně vydávají až v době, kdy už je praxe vlastně ani nepotřebuje. Nicméně celkový přehled odborníci mají i tak. Pokud jde o návštěvnost turistů z tradičních zemí, zvláště britských, Kypru letos nijak zvlášť nepomohly potíže Egypta či Řecka, jak se to povedlo Turecku. V turistice se na Kypr naopak promítla ekonomická krize a příjezdy z Evropy poklesly. A přece kyperský cestovní ruch uzavře sezonu úspěšně: chybějící turisty z tradičních zemí nahradily a postupně ještě mírně navýšily četnější příjezdy turistů z Ruska. Jestli již dříve byl Limassol druhou Oděsou (nejen kvůli návštěvníkům), nyní najdeme ruské turisty v hojné míře i v ostatních letoviscích. Údajně natolik, že letos v říjnu jsou všechny hotely prakticky vytížené. Což teď mohla být noční můra pro ty české cestovní kanceláře, které pro kapacity vypsané ve své nabídce neměly garance. Hotely na Kypru nečekaly na negarantované hosty, prostě pokoje obsadily a cestovní kanceláře bez garancí mají smůlu. Mají objednaná místa v letadle, aniž mají klienta kde ubytovat, což je něco nebývalého. Na říjnové zájezdy vždycky bývaly slevy a last momenty a pokud něco haprovalo, tak to byly právě sedačky v letadle, protože cestovní kanceláře raději počet letů předem redukovaly. Bude zajímavé sledovat, zda se tato situace protáhne do zimy a způsobí konec i dotovaným zájezdům pro seniory. Nakolik je to pro Kypr výhra, se teprve ukáže. Pokud ruští odběratelé služeb získají příliš silnou majoritu, získají i silnou pozici při jednání o cenách, o dalších konsekvencích nemluvě. V turistice vždycky platilo, že se vyplatí stát na více než jedné noze…

Pokud bude tento trend pokračovat, asi v soutěži s mnohamilionovým Ruskem neobstojíme a bude na čase objevit, že Kypr je velmi příhodné místo pro dovolenou i od podzimu do jara. Taková velmi přístupná „skoroexotika", protože se tu po staletí mísí vlivy Evropy, Asie a Afriky. Z každého světadílu zůstaly stopy nejen v památkách, ale i v gastronomii a dokonce i flóře. Kypr má tolik pokladů a krás, že je hřích redukovat jej jenom na destinaci pro relaxaci na pláži. Tu si ostatně můžeme užít i na méně zajímavých (a levnějších) místech než je Afroditino rodiště.

Moře podél Kypru je mimo sezonu neméně krásné a romantické, slunce svítí sice méně hodin, ale pořád ještě tolik, že to vždycky stojí za únik z české listopadové šedi až do březnového „za kamna vlezem" včetně – a v dubnu už se zase pomalu dá koupat ve vlnách. A přitom se v tom (pod)zimně-jarním půlroce dá cestovat a poznávat krajinu i pamětihodnosti, což je v létě při třiceti a více stupních ve stínu málo příjemné.

Kypr pro to, aby z něj turisté poznali víc než jen pláže, také mnoho dělá. Komunikační síť je dobrá, vzdálenosti malé: za hodinku, dvě se dojede prakticky odevšad na každé zajímavé místo. Cesta autobusem mezi jednotlivými středisky přijde na pouhé 1 euro. Kyperská organizace cestovního ruchu připravila pro turisty síť tras a stezek mnoha zaměření, takže na své si může přijít každý. Vinařské cesty, cesty po klášterech a kostelech, po antických památkách. O přezimování sportovců a golfových hřištích ani nemluvě.

Zajímavou relativně novou nabídkou je tzv. agroturistika. Na Kypru ji ale chápou zcela jinak, než na starém kontinentě: vůbec nejde o dovolenou na statku, kde se turisté učí poznávat hospodářská zvířata, případně práce na venkově. Kyperská agroturistika znamená ubytovat se ve stylovém vesnickém domku, zpravidla velmi pěkně renovovaném, jehož zařízení spojuje rodinnou historii a folklor s vymoženostmi dnešní civilizace. Domky zapojené do těchto aktivit leží zpravidla v horských vesnicích, v krásné scenérii horských serpentin, kam se dá dobře dostat, ale kde se můžete cítit jako přesazeni do minulých staletí.

Vesničky jsou poměrně dobře ukryté před pohledy z dálky – to byla kdysi strategická nutnost před nájezdy pirátů. Dodnes jsou staré kamenné domy nalepené k sobě, mezi některými z nich se zachovaly spojovací chodby, propojené dvorky atp., kudy bylo možné včas nepozorovaně uprchnout. Z vnějšího pohledu se čas tak trochu zastavil. Jenže ty dvorky skryté za kamennou zdí jsou dnes plné květin, nezřídka i s bazénem. V prostorných apartmánech najdete typické či přímo rodinné vybavení: postel, obrázky, zdobné předměty – a vedle toho moderní hygienické zařízení, možnost vaření, LCD televizor – vše „up to date". A na rozdíl od mezinárodních méně osobních hotelů – pohostinní a komunikativní domácí lidé, se kterými se dá posedět, pohovořit, získat tip na to, kudy a kam se vydat, ochutnat jejich domácí speciality a opatřit si ovoce či zeleninu přímo od pěstitele.

Ubytování v jednom takovém čtyřlůžkovém prostorném apartmánu stálo 130 eur pro čtyři osoby, při využití celého apartmánu jednou osobou 35 eur. Pro pěší turistiku v horách či pro využití cyklostezek na horských kolech ideální bydlení. Nejlépe na jaře, kdy je celý ostrov zelený a posetý jarními květy – nejčastěji žlutí mimóz, divoké hořčice a vysokých stvolů fenyklu, později zpestřený květy mandloní a vlčích máků. Kypřané jezdí rádi do přírody, a tak narazíte na hojně míst k odpočinku, respektive na piknik se stoly a lavicemi, často i zdrojem vody. Kypr totiž vůbec není vyprahlá step, jak ji známe z letních měsíců na pobřeží. V horských údolích jsou poměrně velká přehradní jezera, voda z vodovodu je pitná.

Na Kypru dokonce uvidíte četné eukalypty, které sem kdysi Britové přivezli z Austrálie, aby vysušili místní bažiny. Mluvíme-li o horách, jde především o pohoří Trodos, ke kterému je zhruba stejně blízko z letiště v Larnace jako z Pafu, o Limassolu ani nemluvě. Tam se dá v zimě díky vysoké nadmořské výšce i lyžovat a přitom bydlet v hotelu u moře. Na svazích Mount Olympos je 6 vleků, 4 hlavní sjezdovky a 2 běžecké okruhy s nádhernými výhledy. Pěší turista či cyklista by však rozhodně neměl opomenout snad ještě zajímavější oblast, a sice národní park na poloostrově Akamos. Nedosahuje tak impozantních nadmořských výšek, ale turistické chodníky skýtají vedle čistě přírodních scenérií i nádherné výhledy na blízké moře. Akamos je tak krásný, že sem situovali i milostný román bohyně Afrodité s Adonisem a můžete zde navštívit i Afroditiny lázně, což není balneologické zařízení, ale rozkošný kout přírody. Této bohyni, která se na Kypru zrodila, je věnována turistická kultovní trasa podél téměř celého pobřeží neokupované části ostrova, kterou lze nastudovat ve speciální publikaci a zahrnuje jak konkrétní místa, tak i historické artefakty (včetně těch v muzeu v Lefkosii) a k tomu i zajímavý popis, které kyperské rostliny byly s kultem Afrodité a Adonise spojeny.

A kdo se chce jako Afrodité či Adonis cítit a vypadat, může se nechat hýčkat v hotelech s balneoterapií, wellness a tureckými lázněmi. Můžete vybírat z celé řady balíčků vytvořených pro zbavení se stresu, relaxaci a revitalizaci, které zahrnují použití detoxikačních řas a bahenních zábalů, aromaterapii, thalassoterapii (léčbu mořem), horké lávové kameny, masáže, shiatsu, reflexologii, přírodní terapie a kosmetickou péči. Vyzkoušet můžete také místní „zábal z trachany" – kyselé mléko a hrubý pšeničný odvar.

Text: Ing. Eva Mráčková, manager ACK ČR
Foto: Thinkstockphotos.co