Hospitality & Tourism Summit 2009 byl sice jednou z mnoha červnových konferencí cestovního ruchu, bezesporu však jednou z nejdůležitějších. Devátý ročník konference byl navíc premiérově spojen s Gastronomickým dnem Asociace hotelů a restaurací České republiky. Během dvou dnů (9. – 10. června) se v kongresových prostorách pražského hotelu Olympik Artemis sešlo téměř 400 hoteliérů, restauratérů, dodavatelů služeb a dalších odborníků v oblasti cestovního ruchu z celé České republiky. Jednání se točila především kolem současné ekonomické situace a jejího dopadu do tuzemského cestovního ruchu.

Jednání v první dopolední části Hospitality Summitu řídila moderátorka České televize Daniela Drtinová a otevřely ho tři příspěvky na téma ekonomické recese a možných cest z ní. Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška seznámil účastníky s vybranými statistikami cestovního ruchu ve světě i v České republice. Podle očekávání tato data potvrdila pokles příjezdů i počtu přenocování ve většině sledovaných oblastí. V případě České republiky zmínil Vondruška nejen pokračující úbytek zahraničních hostů, ale také mírný nárůst domácího cestovního ruchu a hovořil také o změnách ve struktuře návštěvníků.

Jana Hendrichová a Rostislav Vondruška

V závěru nastínil možnosti, jak podpořit cestovní ruch v Českérepublice – k tomu by mohlo dojít definitivním prosazením snížení sazbyDPH na stravovací služby, změnou v zapojení podniků OKEČ 55 do programůumožňujících čerpání investičních a provozních úvěrů nebo ve vytvářenídobrého mediálního obrazu ČR. Dalšími nástroji jsou kvalitní propagaceČR jako destinace cestovního ruchu, stimulace domácí turistiky nebozvýšení kvality služeb v cestovním ruchu. Pozitivní tečkou Vondruškovavystoupení byla informace o tom, že Česká republika skončila vmezinárodním žebříčku konkurenceschopnosti v cestovním ruchusestavovaném Světovým ekonomickým fórem na 26. místě (z celkového počtu133 zemí).

O makroekonomických souvislostech ovlivňujících stav a perspektivy rozvoje cestovního ruchu pak hovořil hlavní makroekonomický stratég ČSOB a člen Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček. Jak je již u něj zvykem, své vystoupení pojal nikoli jako suchopárný ekonomický rozbor, ale spíše jako popularizující výklad srozumitelný všem. Na současné ekonomické a finanční situaci se Sedláček snažil vyzdvihnout optimistické stránky. Účastníkům se například pomocí přehledných grafů dostalo srovnání současné recese s třemi největšími od roku 1930. Mimo jiné zaznělo, že současný pád bude ještě určitou dobu pokračovat, ale „s otevřeným padákem“. Sedláček ale upozornil i na teorii, že nyní se ekonomika jen vrátila k běžnému trendu a krize v pravém slova smyslu teprve začne. Hlavní makroekonomický stratég ČSOB dále hovořil o pozitivním vývoji podnikatelské nálady ve světě (tahounem je především Čína) a vybraných ekonomických indikátorech České republiky a některých dalších zemí. V závěru se pak zmínil o poklesu inflace v České republice a trendovém posilování koruny – loňské nářky nad oslabující korunou byly podle něj zbytečné. Jednoznačně se vyslovil pro zavedení eura, ke kterému však podle něj s ohledem na aktuální situaci nedojde dříve než v roce 2015.

Jako třetí dostal slovo Jaroslav Jíra, Business Development Director společnosti GfK Praha, který se zabýval image značek Česká republika a Praha v mezinárodním kontextu. Jako podklad mu sloužila koncepce National Brand Index – NBI (resp. City Brand Index – CBI) Simona Anholta. Pomocí té je vytvořen jednotný rámec pro srovnávání síly a významu image každé země či města a pro pochopení faktorů, na nichž je založena. V případě NBI se pracuje se s tzv. šestiúhelníkem národní značky, jehož parametry tvoří export země, režim či kvalita vládnutí, kultura a kulturní odkaz, lidé, turistika a investice a imigrace. On-line dotazováním respondentů z celého světa pak vzniká propracovaný image značek jednotlivých států, síla průzkumu spočívá v tom, že o každé hodnocené zemi nemluví její obyvatelé, ale potenciální turisté. ČR se loni umístila na 31. místě z padesátky zkoumaných zemí. Hexagon ČR je přitom překvapivější než vlastní index NBI – ukázalo se, že země má lepší image z hlediska kvality státního zřízení, podmínek pro investice a imigraci než pro cestovní ruch. Image ČR je podle Jíry silně ovlivněn relativně nízkou osobní zkušeností cizinců s prací u nás a se zatím nízkou intenzitou kontaktů české populace se zbytkem světa. Překvapivé výsledky přinesla také analýza CBI, z které vyplynulo, že Praha má méně příznivý obraz než Vídeň, paradoxně třeba v čistotě, atraktivitě či bezpečí.

Jednání poté pokračovalo formou panelové diskuse na téma Stav a návrhy řešení pro odvětví cestovního ruchu. Řečníky z první části doplnili Viliam Sivek (ACK ČR, EuroAgentur Hotels & Travel), Václav Stárek (AHR ČR), Jana Hendrichová (náměstkyně místopředsedy vlády pro evropské záležitosti), Michal Chour (Radisson SAS Alcron Hotel), Pavel Kosař (CzechTourism), Blažena Křížová (MMR) a Pavel Novák (hotel Nové Adalbertinum). Zamýšleli se například nad tím, zda je krize jedinou příčinou současného poklesu – zazněly dokonce i úvahy o tom, zda má vůbec Praha turistům co nabídnout, resp. zda svůj potenciál umí prodat. Jedním z hlavních závěrů diskuse bylo uvedení nutnosti zkvalitnění marketingu značek Praha a Česká republika, což ovšem předpokládá spolupráci všech zainteresovaných subjektů. Viliam Sivek též podotkl, že řízení tuzemského cestovního ruchu chybí jasné a systémové kroky a doplácí i na časté střídání odpovědných ministrů. Diskutovalo se i o tom, zda Česká republika dostatečně využila předsednictví v Radě EU ke svému zviditelnění apod. A Tomáš Sedláček přispěl také úvahou o tom, že nás krize naučí soustředit se na „core business“ českého turismu, Česká republika by ale měla najít to, v čem je opravdu unikátní, a tím se prezentovat ve světě.

Druhou část pléna, kterou řídil Pavel Hlinka, president Asociace hotelů a restaurací ČR, zahájil svým vystoupením Kristian Hloušek ze společnosti Proximity Prague, jenž je pojal jako srovnání charakteristik a vlastností generací X a Y. Generaci X popsal jako první internetovou a technologicky zdatnou generaci, která věří spřízněným komunitám. Obecně ji rozdělil na tři podskupiny volnomyšlenkáře, usedlé a superrodiče, a zmínil jejich častou orientaci na luxus ve službách za dobré peníze či vstřícnost vůči rodině. Generaci Y označil za tvrdé jádro sociálních sítí, kariéristy (81 % říká, že jejich cílem je bohatství) a především za ty, kteří jsou věčně netrpěliví a on-line (vyžadují maximálně flexibilní služby).

Monika Hejtmánková z firmy Gastro Žofín – Chateau Zbiroh promluvila na téma „emoce prodávají“ s ohledem na konkrétní realizované projekty na zámku Zbiroh. V úvodu seznámila přítomné s historií objektu a s projektem náročné a nákladné renovace dlouho utajované památky. Následně pak akcentovala emoční stránku pobytu na zámku, jedinečnost a nevšednost historických prostor, komplexnost nabízených služeb a význam emotivních prožitků, pro něž se hosté vracejí (produkt Královská noc na zámku apod.).

Třetím řečníkem byl Miloš Vajner, iniciátor sítě Bohemia Hotel Club, který prezentoval marketingové výhody partnerské hotelové sítě a zastavil se také u problematiky finanční krize v hotelnictví. Podle Vajnera krizi předběhla mediální panika, že je potřeba šetřit. Umělé zmrazení spotřeby se tak projevilo v ochabnutí turismu. „Realitě trhu je potřeba umět čelit a schopní manažeři ji mohou vítat jako výzvu. V konkurenčním boji nezvítězí ten, kdo bude cenu snižovat, ale spíše ti, kdo přijdou s jinou, neotřelou strategií a propagací,“ dodal Vajner. O síti Bohemia Hotel Club jsme podrobně psali v minulém vydání COT business. Z úplně jiného soudku zazněla slova Miroslava Kovaříka, starosty obce Modrá u Velehradu. Ten spolu s Vítem Hrdouškem, místostarostou Tvarožné Lhoty, pohovořil o úspěšné propagaci regionu a nevšedních agroturistických projektech. Kovařík mluvil především o unikátním archeoskanzenu v Modré (70 000 – 80 000 návštěvníků ročně) – rekonstrukci velkomoravské vesnice, o tamějších kulturních akcích i investicích do turistické infrastruktury. Hrdoušek zase popsal projekt návratu oskoruší (typický ovocný strom Slovácka) do obce i krajiny a význam měkké turistiky pro region. V této souvislosti zmínil vznik jedinečného Oskorušového muzea, Oskorušové naučné stezky a muzea Salaš Travičná, které je určeno pro ekologickou výchovu a vzdělávání.

S předposledním příspěvkem předstoupil před auditorium Martin Krupauer ze společnosti Atelier 8000, jenž představil obec Lipno nad Vltavou a turistický potenciál celé Lipenské přehrady a přilehlého regionu. Krupauer seznámil posluchače s historickým i turistickým vývojem v oblasti a zdůraznil, že Lipensko má v České republice díky svému jezeru, přírodě i blízkým památkám bezkonkurenční celoroční návštěvnický potenciál. Dále uvedl, že cílovou klientelou obce je prioritně rodina s dětmi do 12 let. Doprovodnou klientelou je pak generace padesát plus a senioři. Závěrečnou prezentaci s tématem Efektivní nabídka on-line pro Prahu i regiony ČR obstaral Jan Novák ze společnosti Expedia. V úvodu představil „svou“ firmu a poté vysvětlil problematiku konkurenceschopnosti destinace, trendy v on-line distribuci a aspekty zviditelnění hotelu. Expedia Inc je jednička na trhu on-line cestovních kanceláří ve světě a zároveň největší celosvětový zprostředkovatel hotelových rezervací.

Text a foto: Petr Manuel Ulrych
a Jan Pomykal

Aktéři domácího cestovního ruchu
– spolu, či proti sobě?

Sekce moderovaná Evou Frindtovou, jednatelkou COT media, se zabývala otázkou, zda může krize konečně vést k potřebě spolupracovat. A jaká by měla ona spolupráce být.

Úvodní referát Aktéři domácího cestovního ruchu – spolu, či proti sobě? přednesl Petr Šalda, generální ředitel Grandhotelu Zvon České Budějovice, předseda krajské sekce AHR ČR. Jeho přednáška patřila mezi teoretické pohledy na spolupráci v rámci regionu mezi státní správou a podnikateli, ale vycházela ze zcela konkrétních případů a postupů. Zdůraznil nutnost spolupracovat již na přípravě strategických materiálů a marketingových studií. „Společná strategie by měla určit a řešit konfliktní místa kompetencí v destinačním managementu, poté by měla ukázat na prioritní segmenty, nastínit potřebné produkty a způsoby jejich komunikace a distribuce,“ řekl Šalda.

S druhým referátem vystoupila Martina Pásková z Odboru politiky životního prostředí MŽV a hovořila na téma Role cestovního ruchu v rámci udržitelného rozvoje území. Příspěvek se zabýval cestovním ruchem v kontextu udržitelného rozvoje, kdy je nezbytné optimalizovat jeho environmentální, ekonomické i sociální efekty pomocí strategického přístupu všech dotčených resortů. Ministerstvo životního prostředí má při naplňování tohoto cíle zásadní, i když doposud podceňovanou roli na poli environmentalistiky cestovního ruchu.

Třetím řečníkem byl Martin Krupauer, jednatel Atelier 8000, České Budějovice. V sekci navázal na svůj referát z dopoledního pléna na téma Lipno: zacíleno pro rodiny s dětmi. Svým vystoupením odpovídal na otázky, které nyní hýbou Šumavou a jejími obyvateli: Kdo, proč a kdy by mohl přijet na Lipensko a do obce Lipno nad Vltavou trávit zde svůj volný čas? Jaké přínosy, ale i dopady a nároky bude to vše pro obec mít? Jaké jsou výhody a nevýhody existence národního parku a chráněné oblasti pro cestovní ruch, co je to ten „správný cestovní ruch“ oblasti se zvýšenou ochranou přírody, existuje kompromis, možná dohoda všech zúčastněných? Je nasnadě, že v diskusi v závěru sekce to byli právě Martina Pásková a Martin Krupauer, kteří velmi korektně, a přesto neoblomně hájili svá stanoviska v pohledu na rozvoj cestovního ruchu na Šumavě.

Předseda Českého svazu greenkeeperů Michal Voigts vystoupil s příspěvkem Kunětická Hora sama je dominantou Pardubického kraje, který původně vznikl za účelem vyvrácení obecného pohledu, že golfové hřiště škodí krajině. Konkrétně Golf resort Kunětická Hora je smysluplnou rekultivací popílkoviště, které bylo samo o sobě svým okolním obyvatelům škodlivé a pro jiný účel těžko využitelné. Dnes je to golfisty vyhledávané vysoce kvalitní hřiště. Přesto se realizátoři občas setkávali s problémy ve spolupráci mezi jednotlivými subjekty.

Je možná spolupráce v oblasti cestovního ruchu? Bylo téma posledního z řečníků Pavla Žáka, jednatele Tourist Service Liberec. Po teoretickém úvodu, kde prezentoval analýzu vztahů mezi nabízenými službami destinace v oblasti cestovního ruchu a cílovými skupinami, ukázal na příkladu konkrétních projektů možnosti synergické spolupráce v cestovním ruchu. Popsal jak východiska, tak i postupy, metody a nástroje použité při realizaci několika konkrétních regionálních a nadregionálních projektů tohoto typu.

Sekce se bohužel nemohla zúčastnit Eva Torčíková, ředitelka Moravskoslezského klastru cestovního ruchu. Tématu řešení spolupráce v destinaci formou klastrů se ale věnujeme na straně 44.

Být odlišný – ale jak na to?

Sekce s tímto názvem měla ambice představit řadu prosperujících zařízení či služeb cestovního ruchu, které svůj úspěch postavily na diferenciaci od konkurence, ať už na základě odlišnosti svého produktu či způsobu jeho nabídky a komunikace či zacílením na jinou – novou skupinu zákazníků. Sérii příspěvků otevřel Karel Doubek, ředitel hotelu Adria, který vsadil na zákazníky „s ekologicky vstřícným myšlením“ a jim přizpůsobil profilaci hotelu. Existuje poměrně početná skupina zákazníků, kteří respektují ekologicky šetrný provoz jako důležitou hodnotu a reagují pozitivně na marketingové aktivity hotelu k podpoře ekoznačky EU. Na zcela jinou klientelu zákazníků je zacílen Buddha – Bar Hotel Prague, který představila jeho ředitelka Veronika Fajčíková. Jejich životním stylem je okázalý luxus, za který jsou připraveni hodně zaplatit. Překonat očekávání těchto zákazníků je velmi náročné, pokud se to však podaří, stávají se velmi loajálními klienty a navíc si své zkušenosti mezi sebou rádi sdělují.

Daniel Nedvěd, ředitel české pobočky CK Pegasus International, upozornil účastníky na ohromný potenciál, který by mohla skýtat indická klientela. Jeho cestovní kancelář je specialistou na tento relativně nový trh, který má kromě své velikosti i mnohé další výhody, například dynamicky se rozvíjející ekonomiku orientovanou na rozdíl od Číny převážně na domácí spotřebu, takže přes postupující globální recesi stále roste a s ní podíl úspěšných a majetných Indů. Indové milují cestování, navíc jsou pyšní na to, že mohou cestovat, a dopřejí luxus cestování i svým rodinným příslušníkům, kterým se nejlépe pochlubí, když je vezmou s sebou. Typická indická rodina na cestách má 8 až 10 členů, což vyžaduje speciální servis (propojené pokoje, společný servis jídel atp.). Nedvěd poukázal i na jiné kulturní odlišnosti a specifické nároky, které by měl každý provozovatel vzít v úvahu, pokud chce tuto klientelu úspěšně oslovovat.

Příjemným překvapením bylo skromné a neokázalé vystoupení Miroslava Korbičky, majitele dvou restaurací Rebio v centru Brna, které se specializují na vegetariánskou a bio kuchyni. Jeho podnikání je důkazem, že když je práce pro majitele a jeho zaměstnance opravdovým koníčkem a dělá se s porozuměním, nadšením a láskou, přenese se tento vztah prostřednictvím poskytovaných služeb a produktů i do důvěry zákazníků. A ti potom na „svoji“ restauraci nedají dopustit ani v těžších časech – návštěvnost obou restaurací je navzdory krizi stále na vzestupu. Mezi nejdůležitější zásady firemní filozofie a kultury podnikání společnosti Rebio patří, že kvalita hotových jídel a použitých surovin (včetně vyváženého zastoupení potřebných živin) je na vegetariánské kuchyni to nejdůležitější. Proto vaří výhradně z čerstvé zeleniny, každý den mají na jídelníčku něco nového, umožňují zákazníkům zcela libovolně kombinovat pokrmy z denního menu a snaží se předávat návštěvníkům pozitivní energii v jídle i v obsluze.

Posledním příspěvkem k tématu „odlišnosti“ bylo představení konceptu Resortu Svatá Kateřina a jeho pojetí wellness programů jako aktivit, které vedou k pocitu uspokojení, pohody a relaxace. Jak ukázala Veronika Velasová, obchodní ředitelka resortu, rekreační areál má určité zvláštnosti přizpůsobené hlavnímu účelu pobytu – cíleně zde relaxovat: například se do něj nedá vjet autem, mobil má signál jen mimo budovy, pokoje nejsou vybaveny televizí ani rádiem atp. Nabídka služeb je přizpůsobena velmi různým individuálním požadavkům klientů – od tělesně náročných sportovních a redukčních programů po pobyty výhradně relaxační a odpočinkové.

Jak získat a udržet zákazníky v gastronomii

Gastronomickou sekci, kterou řídil Karel Mayer ze společnosti INCOMA Research, zahájila Irena Bělská z firmy Zátiší Catering Group, která osvětlila některé marketingové postupy, jež by měly zaručit loajalitu klienta. Podle Bělské jde například o zvýhodněné ceny služeb při častých návštěvách hosta, body za každou útratu, speciální tematické akce, nabídku vín za výhodnější ceny, nečekané benefity apod. Klient by měl získat pocit individuálního přístupu. Na druhou stranu by úspěšná restaurace (hotel, cateringová společnost) měla mít propracovaný systém práce s daty o klientech a malý tým, který o klienty pečuje. Druhým řečníkem byl Vladimír Jarkovský ze společnosti Remmark, který zasvěceně pohovořil na téma Víno a jeho variabilita jako nástroj pro vytváření zákaznické loajality. Upozornil, že lidé chtějí být ve spojitosti s konzumací vína vedeni, že se chtějí bavit a zároveň trochu vzdělávat. Doporučil proto několik jednoduchých rad, jak prostřednictvím vína přilákat zákazníka. Jde například o ikonky v menu (přiřazení vína k jídlu), tematické vinné lístky, vinařsky zajímavé papírové prostírání na jedno použití, vinařské časopisy v restauraci, tematické „vinné týdny“ nebo papírové štítky u každé skleničky se základním popisem konzumovaného vína. Jarkovský dále uvedl, že v příštích patnácti letech zaznamená česká gastronomie výrazný trend růstu spotřeby.

O zákazníky musíme pečovat den co den, bez jakékoliv jistoty, že naše péče bude oceněna jejich loajalitou k nám. Těmito slovy začal svou řeč Jan Jiran, výkonný ředitel firmy EUREST – největší stravovací společnosti v ČR. Po jejím představení Jiran akcentoval „svoje“ metody, jak získat klienty. Na prvním místě uvedl originalitu (být odlišný), dále přesvědčivost (fakta), atraktivitu (gastronomické akce), cenu (odpovídající kvalitě) a postavení na trhu (reference). Doporučil také pořádat akce typu „Přijďte mezi nás“, které hosty aktivně zapojují do spolupráce s firmou, naučit se brát stížnost jako dar a poučit se z ní nebo realizovat zaměstnanecká školení proti aroganci. Posledním panelistou byl Jindřich Petřík, restauratér roku 2007 a provozovatel Motorestu Pegast. Tento českobudějovický podnik byl založen v roce 1997 a řízen je majiteli jako rodinný penzion v klidném prostředí městského parku Stromovka s rybníkem. Nachází se na hlavním tahu České Budějovice – Český Krumlov – Linec. Petřík vyjádřil názor, že v době krize není rozumné snižovat kvalitu a redukovat personál. Naproti tomu je potřeba ještě více znát své hosty, chodit mezi ně, zatáhnout je do přípravy některých pokrmů a přichystat jim drobné dárky či benefity.

Úspora nákladů versus kvalita služeb

Václav Stárek z AHR ČR ve své moderátorské roli uvedl sekci příznačnou paralelou o dilematu dvou vězňů. Ta dle jeho slov docela pěkně vystihuje současnou situaci na trhu ubytovacích kapacit, kde hoteliéři často reagují na snižování cenové hladiny služeb konkurence ještě výraznějším snížením cen svého zařízení, což, jak ostatně poznamenal Václav Stárek, je ale cesta do pekel. Jiří Gajdošík, ředitel hotelu Le Palais a předseda krajské sekce AHR ČR, poukázal na zajímavý fakt, že hoteliéři mají také tendenci monitorovat konkurenci ohledně cenové politiky služeb, ale již se nezajímají o to, kolik financí jsou hotely schopny ušetřit v rámci úspor nákladů. Zmínil se, že v rámci krajských sekcí mají takovéto kroky a výměny informací ohledně nastavených úsporných režimů velký smysl a do budoucna jim snad bude dán velký prostor.

Poté Václav Stárek představil Lukáše Klaka, generálního ředitele Hotelu Imperial Prague, který je jedním z nejaktivnějších iniciátorů a zastánců myšlenky společného nákupu dodavatelských služeb či hotelových produktů. Díky takovému spojení mají hotely či restaurace možnost domluvit si u dodavatelů služeb výhodnější podmínky, než tomu je v případě individuální poptávky. Bohužel se takovéto impulzy zatím nesetkávají s přílišným nadšením, hoteliéři jsou často k pobídkám a návrhům svých kolegů spíše lhostejní.

Lukáš Limprecht, provozovatel restaurantu OASE ve Zlatníkách, přinesl pozitivní zprávu, že krize se nemusí týkat nezbytně každé provozovny. V prezentaci na téma efektivita provozu uvedl: „Efektivita provozu znamená maximální zisk za minimálních nákladů, lidé si ale často pletou zisk s obratem, vyšší obrat nemusí znamenat vyšší zisk. Ušetřit se dá zejména v oblasti technologií, nákupu surovin a pracovní síly.“

„Číslovým guru“ byl nazván Tomáš Máčala, generální ředitel hotelu Crowne Plaza Prague, který u mikrofonu vystřídal předchozího řečníka. „Můj pohled na úsporu nákladů je analytický, pokud chcete něco ovlivňovat, musíte to znát, a to do co největší šíře a co největší hloubky. Neexistuje optimální recept na to, jak šetřit náklady anebo jak má být nastavena cenová politika. Roli hraje kvalita produktů, ale i jiné komponenty,“ uvedl.

Milan Novák z personální agentury Grafton Recruitment byl následujícím představeným řečníkem a prezentaci zahájil tématem efektivity propouštění zaměstnanců. „To, s čím se dnes setkáváme ve všech odvětvích, je snižování počtu zaměstnanců, což je důsledkem krize. Důležité ale je, zda je toto propouštění vždy efektivní. Naší konkrétní zkušeností je, že jsou propouštěni zaměstnanci z hotelového topmanagementu, jejichž platy se pro zaměstnavatele staly finančně neakceptovatelnými. Trendem je i tzv. job sharing neboli obsazení více pracovních odvětví či pozic jedním zaměstnancem. Otázkou ale je, zda je tento přístup opravdu efektivní a zda opravdu povede k úspoře firemních nákladů. Z pohledu personální agentury jsou zde vidět trendy v podobě poklesu nároků a požadavků jednotlivých uchazečů o profesi, na straně zaměstnavatele pak poptávka po nestandardních typech pracovní smluv, například na dobu určitou či najímání dvou lidí na jednu pozici bez nároků na další benefity a jiné,“ popsal Novák.

Vzápětí se slova ujal Tomáš Drábek ze společnosti Makro ČR, aby mohl nabídnout spolupráci firmám a podnikatelským subjektům z pohledu dodavatele služeb . „Naše společnost může jednoznačně pomoci šetřit na nákladech, a to v tom, že u nás všichni naši zákazníci mohou nakoupit zboží, které potřebují, v širokém segmentu nabídky a tím uspoří náklady i čas,“ dodal.

Hotelnictví v Praze v roce 2009
– jak nenapomáhat jeho sebelikvidaci

Generální ředitel Radisson SAS Alcron Hotelu Michal Chour a prezident AHR ČR Pavel Hlinka moderovali sekci, jejíž téma by si zasloužilo samostatnou konferenci. Zazněla spousta zajímavých informací, ale také střelba do vlastních řad a kontroverzní úvahy. První dostal slovo generální ředitel hotelu Ibis Praha Karlín Tomáš Longa, který srovnal pražský trh s ostatními, na kterých působí řetězec Accor Hotels, a věnoval se aktivitám řetězce v současné krizové době. Longa se zamýšlel nad cestami ze současné alarmující situace a inspiraci hledal i v zahraničí – zmínil se třeba o dovolenkových šecích, které fungují v Maďarsku, apod. Účelné by podle něj také bylo zamyslet se nad možností regulace počtu ubytovacích zařízení u nás a spojení sil subjektů cestovního ruchu pod jednou silnou organizací. Využívat je třeba také všechny možnosti pro propagaci, Longa speciálně zmínil síť Českých center. Zděšení z cen na pražském hotelovém trhu vyjádřil ředitel hotelu Jalta Jan Adámek. Varoval, že dumpingové ceny nedávají prostor pro cenotvorbu a že bude mnoho let trvat, než podaří ceny vrátit na původní úroveň. Hoteliéři by se podle něj měli snažit přilákat i české hosty a pozornost věnovat oblasti kongresové a incentivní turistiky. V té souvislosti také jako předseda Prague Convention Bureau vyzdvihl přínos této instituce. A jelikož situace hotelů úzce souvisí se situací ve městě, vyzval Adámek hoteliéry, aby se více angažovali, komunikovali s lokálními politiky a úředníky a prostřednictvím občanských či jiných sdružení prosazovali své cíle. Za jeden z nejdůležitějších úkolů označil spolupráci a pomoc potřebným. Kritice podrobil dnešní hotelové restaurace, které často skýtají „rigidní nabídku nelákavých pokrmů“ a předražené nápoje, postrádají ale téma, styl a atmosféru. Podobně hovořil také Josef Bára, výkonný ředitel EuroAgentur Hotels & Travel, který kritizoval cenovou politiku některých hotelů. „Uvědomme si, že se zavíráme do kruhu. Až nebudeme mít prostředky na obnovu vybydleného hotelu, klienti odejdou ke konkurenci. A co uděláme my? Opět zlevníme?“ tázal se mimo jiné Bára a na konkrétních příkladech ukázal, jak zhoubná je taktika dumpingových cen. Cestou je podle něj spíše orientace na kvalitu, případně nabídka bonusových služeb. Praha by se měla snažit přilákat turisty významnými kulturními či sportovními akcemi.

O podpoře kongresového turismu pak hovořila Jade Sebek, vedoucí oddělení kongresové a incentivní turistiky agentury CzechTourism. Hovořila o tom, co vše toto oddělení a Prague Convention Bureau dělají pro podporu MICE segmentu. I ona vyzdvihla důležitost spolupráce subjektů na trhu a podrobněji se věnovala marketingovým aktivitám a nástrojům. Speciální pasáž věnovala internetovému marketingu a využívání nových technologií (blogy, Facebook, LinkedIn, Twitter aj.). O tom, co pro podporu cestovního ruchu dělá Hlavní město Praha, informoval Ivan Bednář, místopředseda magistrátního výboru pro cestovní ruch. Mluvil mj. o nedávno schválených protikrizových opatřeních, jejichž výsledkem je navracení poloviny příjmu z lázeňských a ubytovacích poplatků do podpory cestovního ruchu a kongresové turistiky prostřednictvím reklamní kampaně a partnerských projektů. Jak Bednář informoval, vedení magistrátu uvažuje o vytvoření Rady pro vzájemnou komunikaci a marketing, jejímž úkolem by byla průběžná informovanost o marketingových aktivitách subjektů podporujících cestovní ruch ve městě.

S praktickými radami, jak by měly vypadat dobré webové stránky hotelu, přispěl do diskuse Michal Strnad, Destination Manager pro český trh portálu lastminute.com. Mimo jiné řekl, že na webu musí být to, co chce potenciální host slyšet, výčet všech poskytovaných služeb, kvalitní fotografie apod. Upozornil i na důležitost zachovávání rate parity u všech on-line prodejců. Řeč byla třeba i o optimalizaci stránek či problematice recenzí na webech, které podporují prodej. Manažerka AHR ČR Klára Zachariášová pak představila nový internetový portál Prague Events Calendar, který vznikl z iniciativy AHR ČR a který potenciální návštěvníky Prahy seznamuje s nejdůležitějšími akcemi, kvůli kterým stojí za to přijet. Zachariášová apelovala na hoteliéry, aby povědomí o portálu šířili dál. V samém závěru pak Michal Chour s pomocí dat od STR global informoval o aktuální situaci na evropském (i pražském) hotelovém trhu – a že údaje o revPAR a dalších ukazatelích nebyly veselým materiálem, není třeba zdůrazňovat. Chour se zabýval vztahem obsazenosti hotelů v destinaci a průměrných cen a mj. ukázal, že cestou k úspěchu hotelu je unikátnost konceptu. V oblasti kongresové turistiky demonstroval nezbytnost velké municipální podpory činnosti convention bureau.

Text: Eva Frindtová, Barbora Krásná,
Jan Holý, Jan Pomykal a Petr Manuel Ulrych
Foto: Jan Holý, Jan Pomykal a Petr Manuel Ulrych