Na toulkách Českým rájem

Když se řekne Česká republika, vyvolá to v mnoha lidech představu hlavního města Prahy s její velkolepou architekturou, romantickými uličkami dlážděnými kočičími hlavami, vynikající kuchyní, koncerty a uměním. Ale Česká republika je více než její hlavní město. Taková místa, jako je Český ráj, jsou stejně magická, prosáklá tisíciletou historií, posetá hrady, památkami a lidovou architekturou a co je nejlepší, bohatá na přírodní krásy.

Po tisíciletí procházeli lidé těmito lesy, údolími i horami, užívali si svěžest borovic, překvapivých výhledů do české kotliny a objevovali geologické bohatství země. Je to příležitost vydat se v čase zpět do prostor vzdálených kvasu moderního života. Vzhledem k tomu, že místa je málo, podíváme se v tomto článku jen na pár míst, ale zato těch nejkrásnějších, která jsou v tomto kraji k vidění.

Český ráj, východiště Malá Skála

1. Malá Skála – Frýdštejn (2,5 km) – Kopanina (4 km) – Malá Skála (7 km)
2. Malá Skála – Frýdštejn (2,5 km) – Drábovna (6,5 km) – Malá Skála (10,5 km)

Maloskalsko náleží k nejmalebnějším koutům Českého ráje a Pojizeří. Bizarní skalní útvary byly způsobeny lužickým zlomem koncem třetihor. Tehdy byly spodní tvrdší křídové pískovce vyzdviženy do svislé polohy. Tak vznikly charakteristické Suché skály a Vranovský hřeben. Nádhernou přírodní scenerii doplňuje řeka Jizera a historické památky i stavby lidové architektury.

Výlet začněte na parkovišti na okraji Malé Skály směrem na Železný Brod. Od rozcestníku u lávky přes Jizeru půjdete po červené značce směrem na Frýdštejn. Nejprve vystoupíte pod Vranovský hřeben, můžete navštívit i vyhlídku Zahrádku nacházející se na skále 55 m kolmo nad hladinou Jizery. Na naší trase je veřejnosti přístupný objekt Vranov – Pantheon. Jedná se o zbytky středověkého hradu, který byl nazýván též Skály. Po prohlídce pokračujte po ostrém Vranovském hřebeni ke zříceninám hradu Frýdštejna. Byl neúspěšně obléhán husity a zpustl v pol. 16. stol. Zachována je mohutná válcová věž, zbytky paláce a hradeb. Hrad je přístupný s průvodcem.

Hrad Frýdštejn

Pod hradem se můžete rozhodnout pro jednu ze dvou alternativ návratu zpět do Malé Skály. První snadná povede přes skalní město Drábovnu (10,5 km) a druhá náročnější přes rozhlednu Na Kopanině (7 km).

Na Drábovnu se vydáte po červené a modré značce dolů na okraj obce Frýdštejn. Na křižovatce uvidíte několik příkladů dochované lidové architektury. Doporučujeme dojít až ke zbytkům středověkého hrádku uprostřed skalního města Drábovna. V okolních skalních výklencích byly objeveny i zbytky pravěkého osídlení. Po prohlídce hrádku a skal se vrátíte na rozcestí, u kterého se nachází vyhlídka do údolí Jizery. Do Malé Skály budete sestupovat po modré značce.

Na Kopaninu začnete prudce stoupat po modré značce po lyžařském svahu. Kamenná rozhledna Kopanina se nachází v nadmořské výšce 658 m a zvláště v odpoledních hodinách skýtá jeden z nejkrásnějších pohledů na Český ráj, Krkonoše a Jizerské hory. Od rozhledny budete pokračovat do Malé Skály po zelené turistické značce.

Východiště Sobotka
Sobotka nám. – Roubenka (4,5 km) – Kost (6,5 km) – Libošovice (9 km) – Sobotka nám. (13 km)

Sobotka byla původně trhová ves připomínaná r. 1287. Na město byla povýšena 24. srpna 1498. Dominantou města je goticko-renesanční kostel sv. Máří Magdaleny z l. 1590-96. Ve městě je řada roubených domů městského typu z přelomu 18. a 19. stol. Nejznámější je Šolcův statek, ve kterém se nachází galerie.

Naše trasa vede ze soboteckého náměstí po červené značce do Oseka. U kostela Panny Marie z počátku 18. století stojí zajímavá dřevěná šestiboká zvonice z roku 1601. Za Osekem odbočíte vpravo na úzkou silničku, dojdete do Střehomi, která je památkovou zónou roubené lidové architektury. Najdete zde roubené patrové domy s vyřezávanými lomenicemi a starý mlýn s roubeným patrem. Kolem rybníka Komorník budete pokračovat po červené a modré turistické značce do osady Rašovec. Až dorazíte ke studánce Roubence, vzpomeňte na soboteckého rodáka, básníka Fráňu Šrámka, který zde rád sedával. Za studánkou odbočuje modrá značka do bočního skalnatého údolí, kterému se říká Vesecký Plakánek. Vpravo nad vámi se na skalnatém ostrohu rozkládalo pravěké hradiště Poráň. Bylo osídleno od počátku doby železné (7. – 5. století před naším letopočtem) až do 13. století. K hradišti náleželo mohylové pohřebiště, které se nachází nad Roubenkou vlevo. Kaňonovité údolí Plakánek zahloubené mezi pískovcovými skalami potokem Klenice bylo v roce 1990 vyhlášeno přírodní památkou. Kolem bývalé hájovny a rybníka Obora dorazíte v závěru údolí k jedinečné památce české hradní architektury – k hradu Kost.

Kost je jeden z nejzachovalejších gotických hradů v Čechách, pochází z konce 14. stol. Má zajímavou polohu na skále při styku tří údolí. Zachovány jsou hradby, velká věž, paláce, kaple, hospodářské budovy. Hrad je přístupný s průvodcem. V původních hospodářských budovách je expozice drahých kamenů.

V okolních skalách jsou zbytky skalních obydlí a psí hřbitov. Naše trasa pokračuje po červené značce do malebného Prokopského údolí a do Libošovic ke kostelu sv. Prokopa, který byl původně pozdně gotický. Přestavěn byl roku 1610 a v roce 1874, kdy byla přistavěna i novogotická věž. Od rozcestníku před hotelem Český ráj, kde najdete možnost občerstvení, budete pokračovat po modré značce na křižovatku do Nepřívěce, tady vás upoutá nový hotel Ort a zbarokizovaný původně gotický kostel sv. Kříže s barokní osmibokou zvonicí. Naše trasa pokračuje po modré do Vesce.

Vesec byl roku 1995 vyhlášen památkovou rezervací lidové architektury. Kolem okrouhlé návsi se zachoval jedinečný komplex roubených domů pojizerského typu. Na návsi stojí ojedinělá socha sv. Starosty. Vesec byl místem natáčení scén několika známých filmů. Naše základní trasa vede po neznačené silnici na Sobotku, přičemž vaším hlavním orientačním bodem bude zámeček Humprecht, barokní stavba z let 1666 – 72. Uvnitř je zajímavý oválný sál s ozvěnou. Přístupný je s průvodcem. Než sejdete po chodníku zpět do Sobotky, doporučujeme ještě návštěvu soboteckého hřbitova, na němž odpočívá nejznámější sobotecký rodák – spisovatel, básník a dramatik Fráňa Šrámek (1877-1952), na jehož počest se od roku 1956 koná v Sobotce vždy začátkem července festival literatury a mluveného slova Šrámkova Sobotka.

Východiště Rovensko pod Troskami
Rovensko pod T. nám. – Borek (3,5 km) – Trosky (7 km) – Rovensko pod T. nám. (12 km)

Rovensko pod Troskami je městečkem již od roku 1407, kdy vzniklo při starší osadě na Týně. Už ve středověku se v něm brousily drahé kameny, které byly použity na výzdobu kaple sv. Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně i ve svatováclavské kapli chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Nejznámější rovenskou pamětihodností je dřevěná zvonice z r. 1629 s tzv. rebelantskými zvony obrácenými srdcem vzhůru.

Procházku začněte na rovenském náměstí, odkud se vydáte po modré značce směr Borek pod Troskami. Budete procházet menším zajímavým skalním územím, které se nazývá Borecké skály. Pískovcová plošina v okolí vrcholu Bor je zakončena 20 až 50 m vysokou skalní stěnou. Modrá značka vás dovede na vyhlídku Svatopluka Čecha, odkud je jeden z nejkrásnějších pohledů na Trosky. Z vyhlídky budete pokračovat po pěšinkách mezi skalami do Borku pod Troskami. Na křižovatce u nádraží odbočíte vlevo a stále po modré značce se blížíte k Troskám. Za samotou Rokytnicí začne trasa prudce stoupat loukou, lesem a nakonec ovocnými sady. Značka vás dovede až k bráně hradu Trosky.

Hrad postavil na dvou vypreparovaných věžích čedičového suku Čeněk z Vartenberka v l. 1380 – 90. Zpustl za třicetileté války. Vyšší věž se nazývá Panna (59 m) a nižší Baba (49 m). Jedna z pověstí, která vysvětluje pojmenování věží, pochází ze začátku 15. století, kdy hrad vlastnili páni z Bergova. Tehdy prý na hradě sídlila stará Bergovna, která vyznávala husitskou víru, a její vnučka, katolička. Pověst vypráví, že stará Bergovna sídlila v nižší věži a její vnučka ve věži vyšší. Nesnášely se a velmi často se hlasitě hádaly, až to bylo slyšet v podhradí. Lidé potom začali věže nazývat Baba a Panna. Trosky poskytují nádherný rozhled ze středu Českého ráje. Od hradní brány sestoupíte po zelené značce loukami a lesem do Dlouhé Vsi, za kterou překročíte říčku Libuňku. Ta si v těchto místech zachovala původní meandry a břehové porosty. Stále po zelené dojdete zpět do Rovenska pod Troskami (12 km).

-kb-

Foto: archiv CzechTourism

www.ceskyraj.cz