O okružních plavbách na zaoceánských lodích se v Česku v posledních měsících příliš nemluvilo. K uchu průměrného Čecha nejspíš naposledy dolehly zprávy o tom, že tyto plovoucí hotely byly vykázány z centra italských Benátek, určitá část veřejnosti si možná vzpomene ještě na covidová „dramata“ odehrávající počátkem loňského roku na palubách několika lodí u břehů USA, Japonska či Itálie. Byť by to tak mohlo vypadat, covid neposlal tento segment cestovního ruchu ke dnu. Plavby, byť v omezené míře a za přísných protiepidemických opatření, znovu ožívají. České cestovní kanceláře zaměřené na tento segment ale s očekáváním vyhlížejí příští rok.
Málokterý produkt cestovního ruchu vzbuzuje tak rozporné emoce jako právě okružní námořní plavby. Jedna část veřejnosti je bezmezně miluje a dobu strávenou na palubě některého z obřích plovoucích hotelů považuje za vrchol svých cestovatelských zážitků, druhá s poukazem na environmentální a další problémy nenávidí. Jen málokoho ale nechávají plavby zcela lhostejným. Odhlédneme-li od emocí, můžeme konstatovat, že zájem o tento typ dovolené v uplynulých letech rostl jak ve světě, tak v Česku. Jedním dechem ale musíme dodat, že žádná oficiální statistika neexistuje, vycházíme z empirie a z rozhovorů s prodejci takovýchto cest. Neoficiální odhady hovoří o tom, že na plavbu se v posledních letech ročně vydávalo minimálně 15 tisíc Čechů. Někteří odborníci ale pracují i s odhady vyššími, zaznamenali jsme dokonce i číslo 25 tisíc.
Podle Zdeňka Kříže, jednatele CK Siam Travel, se na plavby nejčastěji vydávají lidé vyššího středního, případně seniorského věku, každopádně s nadstandardními příjmy. „Tito klienti oceňují především pohodlí luxusního plovoucího hotelu, který jim umožní poznat během krátké doby větší množství atraktivních míst bez nutnosti každodenního stěhování a dlouhých transferů.“
Tomáš Cikán, jednatel CK ESO travel, je názoru, že typického klienta nelze jednoduše definovat. „Klientela je stejně různorodá jako plavby samotné. Asi nejčastěji ale plují páry a rodiny s dětmi. Je nutné si uvědomit, že ceny plaveb za osobu se pohybují od 5 000 korun za několik dní ve Středomoří až po několik milionů za plavby kolem světa,“ uvádí Cikán a dodávám, že samozřejmě čím je plavba dražší, tím je obvykle klientela starší.
V čem se ale námi oslovení experti z řad prodejců takovýchto cest shodují, to je radikální propad poptávky na tuzemském trhu. Podle Tomáše Cikána, jednatele CK ESO travel, se po příchodu covidu počet prodaných cest v Česku pohybuje kolem tří tisíc do roka. „Přitom lze letos narazit na nevídané cenové akce, například nabídku ‚2 osoby za cenu 1‘, což je v segmentu plaveb zcela nevídaný úkaz,“ konstatuje Tomáš Cikán a dodává: „Navíc mohou klienti téměř vždy před vyplutím požádat o přesun plavby na jiný termín, pokud aktuální situace není příznivá. To je v některých případech možné i dva týdny před plavbou.“
Pokles poptávky je s ohledem na globální situaci v cestovním ruchu pochopitelný. Na jedné straně jsou tady protiepidemická opatření jednotlivých států, na straně druhé pravidla nastavená jednotlivými lodními společnostmi. „Klienti mohou v přístavech téměř bez výjimky opouštět loď pouze v rámci fakultativních výletů organizovaných lodní společností,“ popisuje aktuální status quo Tomáš Cikán a dodává, že tato praxe s sebou nese pro klienty dodatečné náklady. Organizace výletů zkrátka něco stojí. Podle Cikána je to sice částečně kompenzováno nízkou pořizovací cenou plavby a již zmiňovanými marketingovými akcemi typu „2 za cenu 1“, i tak se jedná o důležitý aspekt. „Největší překážkou v tomto ohledu je ovšem fakt, že se klienti nemohou v přístavech pohybovat individuálně, což velkou část z nich odradí,“ dodává Cikán. A Pavel Číž ze společnosti Riviera Tour přitakává: „Okruhy jsou stejné a plavby levnější nebo na stejné ceně. Změna je v možnosti návštěvy přístavů. Je nutno využít zabezpečených výletů plavebních společností a není aktuálně možno svobodně opustit loď.“ I na to jsou ale české cestovní kanceláře připraveny. „Zabezpečujeme pro klienty výlety v destinacích s českým výkladem,“ vysvětluje Číž. Zásadní rozdíl je podle jeho slov v oblasti dopravy – cestovní kancelář vysílající klienty do zahraničí autobusem může dle platných regulí využít jen polovinu jeho kapacity, což je s ohledem na finanční náročnost cesty do přístavu problém.
Tomáš Cikán si všímá ještě jednoho limitujícího faktoru: „Ne všichni klienti důvěřují bezinfekčnosti plaveb, byť lze téměř s jistotou říci, že plavby jsou v dnešní době jedním z nejbezpečnějších způsobů cestování.“ Na loď se podle Cikána nedostane nikdo, kdo by neprošel testem v přístavu. Mnohé lodní společnosti prý navíc kromě testu před naloděním v přístavu požadují po klientech i ukončené očkování, případně předložení negativního testu před vstupem do přístavního terminálu. Z pohledu klienta je pak zajímavé, že lodní společnosti nabízejí také pojištění storna, které klienty kryje i v případě, že by byli pozitivně testováni přímo v přístavu. Očkování a negativní testy na covid-19 jsou samozřejmě požadovány i po členech posádek a přístavním personálu.
V zájmu úplnosti je třeba konstatovat, že rychlejšímu růstu poptávky do určité míry brání i limitovaná nabídka. Podle Zdeňka Kříže mohou klienti stále oproti minulosti vybírat z omezenější škály tras, termínů apod. A je podle něj pochopitelné a obchodně logické, že se v době končící covidové pandemie provozovatelé námořních plaveb chovají stejně jako ostatní podnikatelé v turismu, tedy že nabídku navyšují postupně. Jak připomíná Pavel Číž, exotické plavby (třeba po Karibiku či k břehům Spojených arabských emirátů) zatím stále stojí, klienti tak musí vybírat hlavně z bližších cílů.
Poptávka i nabídka nicméně rostou. A je sympatické, že k restartu oboru přispívají i české firmy. Kupříkladu společnost Riviera Tour zahájila podle Pavla Číže jako vůbec první evropská cestovní kancelář organizované zájezdy na plavby MSC Cruises. Také za to byla oceněna – v květnu získala ocenění Best Initiative Award od a v červnu byla touto lodní společností vyhlášena nejlepším prodejcem v rámci rozvíjejících se trhů. Číž nicméně přiznává, že aktuálně se na plavby vydávají jen velmi malé skupiny klientů a trh prakticky stojí. Je to prý dáno hlavně nesmírnou finanční nákladovostí v důsledku proticovidových opatření.
Pokud jde o budoucnost okružních plaveb, námi oslovení odborníci jsou opatrně optimističtí. Podle Tomáše Cikána bude hodně záležet na tom, jak se vyvine situace na největším trhu s plavbami, tedy v USA. „Tento trh je základem existence prakticky všech lodních společností. Je tu několik výjimek, například MSC Cruises či Costa Cruises, jejich zákaznická základna pochází především z Evropy,“ vysvětluje Cikán a dodává, že doufá ve zlepšení situace, díky kterému by bylo možno plavby absolvovat bez omezení. „Nestane-li se tak, domnívám se, že postupem času vzroste nabídka kompletních balíčků, v kterých bude plavba jen jednou ze součástí zájezdu. Zájezd tak bude obsahovat dopravu, plavbu, výlety, případně další služby, a stane se tak víceméně obdobou poznávacích zájezdů po souši,“ vysvětluje Cikán a dodává, že takové zájezdy ostatně jeho cestovní kancelář pořádá už dlouhá léta.
Zdeněk Kříž z CK Siam Travel je optimističtější. „Osobně se domnívám, že se tento segment cestovního ruchu velmi rychle vrátí k ‚normálu‘.“ Námořní plavby podle něj mají specifickou a velmi loajální klientelu, která si tento způsob trávení dovolené oblíbila a stal se de facto součástí jejího životního stylu. „Od našich klientů vím, že námořní plavby si lidi buď zamilují, nebo je zásadně jako způsob trávení volného času odmítají. Tedy většina klientů námořních plaveb jsou velmi stálí a opakovaní zákazníci, kteří čekali zhruba rok a půl na chvíli, až se budou moci opět nalodit,“ dodává.
Podle Pavla Číže se plavby coby segment cestovního ruchu vracejí do svých kolejí. „Jen na našem trhu je to problém, protože čeští zákazníci kvůli své nízké kupní síle nejsou zvyklí přikupovat organizované výlety v destinacích, které jsou naopak pro zákazníky z ostatních zemí běžným standardem,“ uvádí. Svůj díl odpovědnosti za tento stav nesou podle Číže samotní touroperátoři: „Do značné míry jsme tomu napomohli my, tedy cestovky, protože jsme jim tyto služby často zabezpečovali bez nároku na odměnu. Teď s tím trochu bojujeme.“ Obecně lze konstatovat, že to je jeden z mnoha důkazů tvrzení o tom, že po covidu už cestovní ruch nebude jako dřív. Přizpůsobit se novým podmínkám však budou muset nejen poskytovatelé, ale i jejich zákazníci. A plavby v tomto směru rozhodně nebudou výjimečným segmentem turismu…
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Kazašská nízkonákladová společnost FlyArystan spustí od 12. června přímé spojení mezi Prahou a kazašským Aktau. Odlety Airbusu A320 pro 180 cestujících jsou plánované vždy v neděli, od 6. července přibude ještě čtvrteční let. Dopravce si Českou republiku vybral jako...
Letiště Praha v letošním roce plánuje odbavit dvojnásobek cestujících oproti roku 2021. S předpokládaným nárůstem provozu je pro zachování komfortu nutné navýšit počet spolupracovníků, a to až o 200 zaměstnanců a o desítky pracovníků na dlouhodobé brigády formou dohod mimo...
