Masivní, přibližně padesát kilometrů dlouhé pohoří Velké Fatry se táhne severojižním směrem mezi údolím Váhu na severu a Banskou Bystricí na jihu. Přechod měkce modelované (v jižní části) i kopcovité (v severním úseku) hřebenovky s bělostnými vápencovými skalisky v samém srdci národního parku se právem řadí mezi nejkrásnější středoevropské treky.
 Velká Fatra – to jsou především lesy a vápencová skaliska |
Nejvyšší stupeň ochrany byl na Velké Fatře (na ploše 40 370 ha) zaveden v roce 2002. Zřízení národního parku má za úkol regulovat v oblasti rozvoj cestovního ruchu a střežit jedinečné přírodní bohatství v podobě významných krasových jevů, souvislých lesních ploch, původních horských luk a pestré fauny a flóry v čele s největším výskytem tisu obyčejného v Evropě. Reliéf pohoří je značně členitý a charakterizuje ho velké výškové rozpětí (od 400 m v údolí Váhu po nejvyšší vrchol Ostredka 1592 m). Široké a ploché vrcholy hor a mírné svahy působivě kontrastují s bělostnými, dramaticky vyhlížejícími skalisky a úzkými kaňonovitými dolinami. Přesto se horský celek Velké Fatry vyznačuje kompaktní uzavřenou morfologickou podobou. Jeho hlavní hřeben tvoří dva víceméně rovnoběžné úseky – liptovský a turčianský – mezi kterými leží obří Lubochnianská dolina dlouhá 25 kilometrů. Oba horské pásy se pak spojují na centrálním vrchu Ploská (1532 m).
 Romantické ruiny hradu Blatnica nad Gaderskou dolinou |
 Chata pod Borišovom |
Velká Fatra – to jsou také mohutné vápencovo-dolomitové skalní komplexy, ve kterých se vyvinuly pozoruhodné krasové jevy. Typická jsou táhlá kaňonovitá údolí, častý cíl výletníků nejen z okolních měst. Mezi nejkrásnější krasové doliny patří Gaderská, Blatnická, Necpalská, Žarnovická nebo Harmanecká. Nejvýznamnější krajinotvornou složkou Velké Fatry jsou ovšem lesy, které pokrývají 88 % plochy národního parku. Nejrozšířenější dřevinou je buk, potom smrk, jedle, borovice a javor. Lesní společenstva vytvářejí plynulý sled vegetačních stupňů od dubovo-bukového v nejnižších polohách přes bukový, jedlovo-bukový, smrkovo-bukovo-jedlový, smrkový až po kosodřevinový. Cenné jsou reliktní borovicové shluky na dolomitových a vápencových skalách v západní části území. Evropský unikát představují výše zmíněné tisy.
Nejlepšími výchozími body pro vstup do hor jsou město Ružomberok (od severovýchodu) nebo obec Dolný Harmanec (z jihu). Průměrným tempem se dá celá hřebenovka přejít za tři dni. Nádherný trek v působivém přírodním prostředí umocňují úžasné kruhové výhledy z dominantních kopců. Za všechny jmenujme především výrazný vrch Rakytov (1567 m), z něhož máte jako na dlani hřebeny Nízkých Tater, Chočských vrchů a Malé Fatry. Pokud jde o ubytování, vrcholové partie Velké Fatry nabízejí několik možností.
K dispozici je vojenská zotavovna Smrekovica a blízký stejnojmenný hotel nebo čerstvě zrekonstruované ubytovací zařízení Králova studna. Legendární je prvorepubliková Chata pod Borišovom s původním interiérem. Půvabná horská bouda má celoroční provoz a poskytuje 24 lůžek. Na chatě není telefonní signál a tak se zájemci o přespání musejí domluvit esemeskou nebo to zkrátka risknout. Buď jak buď, zdejší zelňačka a pivo jsou po celodenní túře malým zázrakem. Na hlavním hřebeni také stojí několik přístřešků a salaší (např. salaš pod Suchým vrchem či salaš pod vrchem Chyžky), ty ovšem bývají v sezoně často obsazené.
 Podvečerní rozjímání pod vrchem Ploská |
Pokud se kromě přírodních krás zajímáte také o památkové objekty, musíte zavítat do okrajových oblastí pohoří. Nad západním koncem Gaderské doliny se vypínají zříceniny hradu Blatnica a o několik kilometrů severněji si můžete prohlédnout romantické ruiny hradu Sklabiňa. Samostatnou kapitolou je vzácně dochovaná ves Vlkolínec plná původních roubených chaloupek. Jí je věnovaný samostatný článek na straně 67. V zimním období ožívají především dvě největší velkofatranská lyžařská střediska – Skipark Ružomberok a Donovaly.
Text a foto: Jan Pomykal
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Cestovní ruch na Slovensku i loni negativně ovlivnily dopady nemoci covid-19. Služeb ubytovacích zařízení v zemi využilo méně turistů, meziroční tempo propadu počtu hostů bylo ale mírnější než o rok dříve. Vyplývá to z aktuálních údajů slovenského statistického úřadu.
Hotelová skupina CPI Hotels v tiskové zprávě informovala, že do svého portfolia připojila bývalý hotel Mercure Bratislava Centrum. Ten se v uplynulých dnech proměnil v Clarion Congress Hotel Bratislava.
