Nejoblíbenější hejtman je v kraji cestovního ruchu a lázeňství

Podle průzkumu společnosti SANEP z letošního března, který se zaměřil na spokojenost s činností jednotlivých krajských hejtmanů, obsadil první místo hejtman Kralovarského kraje Josef Novotný. S jeho činností je spokojeno 56,1 % obyvatel regionu. Od minulého průzkumu tak vyskočil o sedm příček. Jak řeší Josef Novotný otázky spojené s cestovním ruchem a lázeňstvím, které jsou pro tento kraj stěžejním zaměstnavatelem?

Proč se kraj rozhodl založit organizaci destinačního managementu? Co bude jejím úkolem? Jaký bude její statut, preferujete více obecně prospěšnou společnost nebo příspěvkovou organizaci? Zůstane na krajském úřadě zachován odbor cestovního ruchu nebo bude po založení destinační agentury přesunuta veškerá činnost na tuto organizaci? Inspirovali jste se při úvahách o jejím založení u některých jiných krajů?

Hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný před zámkem Bečov, jednou z vyhledávaných pamětihodností regionu, kde je umístěna druhá nejvzácnější památka v ČR – relikviář sv. Maura

Karlovarský kraj se chystá založit takzvanou destinační agenturu, která bude mít za úkol představit návštěvníkům kraje turisticky nejzajímavější oblasti. Nabídne také veškeré dostupné služby i aktivity, a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Konkrétní představa je taková, že bychom založili obecně prospěšnou společnost několika partnerů, jež by se zaměřila na informování o oblasti životního prostředí a přírody, o kulturním dědictví regionu, vzdělávání a osvětě, na podporu šetrné turistiky i na zahraniční spolupráci kraje a prezentaci, včetně výstavní, veletržní a publikační činnosti. Destinační agentura by svou činnost orientovala nejprve do čtyř oblastí Karlovarského kraje. Jsou to Krušné hory – západ, Lázeňský trojúhelník, Chráněná krajinná oblast Slavkovský les a Český les a oblast Sokolovska s potenciálem rekultivované krajiny. Agentura by se snažila všemi marketingovými způsoby propagovat tyto lokality například prostřednictvím pravidelných aktualit o daném území, organizací společenských, sportovních a kulturních akcí. Zveřejňovala by také pravidelně zajímavé tipy na výlety, neoblíbenější turistické trasy z hlediska dostupných památek, muzeí, galerií nebo přírodních zajímavostí. Dokázala by nabízet balíčky služeb na míru vytvořené podle toho, zda jsou určeny pro rodinu s dětmi, seniory, ale i pro handicapované občany nebo ty, kteří vyhledávají adrenalinové zážitky. Inspirací pro nás samozřejmě byly podobné agentury, například v Ústeckém kraji. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch je jen jednou z činností odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu krajského úřadu, nebylo by možné, aby agentura suplovala veškerou jeho práci. Naopak se oba subjekty mohou vhodně doplňovat.

Léta probíhá spor, kdo může za stav lázní Kyselka. V dubnu proběhlo jednání o možnostech záchrany těchto lázní, při němž jste naznačil, že kraj by mohl na záchraně Kyselky participovat. Můžete tuto myšlenku více rozvést? Za jakých podmínek a jak?

Rád bych zdůraznil, že kraj má především roli iniciátora všech jednání, která by měla vést k jedinému cíli – donutit vlastníka objektů, aby započal aktivně pracovat na záchraně alespoň těch objektů lázní Kyselka, které se ještě v současnosti zachránit dají. Oslovili jsme i ministerstvo kultury, jeho zástupci se zúčastnili společného setkání a nabídli možnosti, jak získat na opravy dotace. Zástupci ministerstva zdůraznili, že mají havarijní fond, z něhož lze čerpat peníze na záchranu památek. Společnost C.T.S .-DUO, tedy vlastník lázní Kyselka, ovšem tuto možnost nevyužívá a o finance nežádá. I přesto věřím, že společné jednání všech dotčených subjektů je prvním krokem k záchraně ohrožené památky. Připadá mi také podivné, že firma oznamuje médiím svůj záměr převést lázně s určitými podmínkami na kraj, ale vedení kraje svůj nápad oficiálně nesdělila. Neznáme podrobně situaci, nevíme, komu dnes patří pozemky kolem lázní, komu je společnost prodala. Nemůžeme tedy za takových okolností uvažovat o koupi nebo převzetí lázní. Nicméně doufám, že C.T.S.-DUO bude s památkáři dále jednat o tom, jaké jsou možnosti záchranných zajišťovacích prací. Jsme připraveni koordinovat další setkání všech zainteresovaných, aby si mohli vzájemně vyměnit informace a znát přesný stav věcí.

Lázeňská zařízení se potýkají rovnou s několika problémy, které ohrožují jejich další fungování. Jednak to jsou Ministerstvem zdravotnictví připravované změny ve financování lázeňské péče, dále problematika autorských poplatků od lázeňských zařízení a v neposlední řadě hrozící DPH u lázeňských (nestátních zdravotních) zařízení. Pro mnohé lázně mohou být tyto kroky likvidační. V Karlovarském kraji je 1/3 obyvatel zaměstnána v lázeňství a službách s ním spojených. Co můžete v tomto směru udělat vy jako hejtman kraje?

Plánovaná opatření vlády v oblasti lázeňské péče mohou fatálně ohrozit zaměstnanost v takzvaných lázeňských regionech. Ať už jde o zamýšlené snížení státních příspěvků na lázeňskou péči nebo snahu sjednotit sazby DPH, což ovlivní konkurenceschopnost lázeňských zařízení. Jak uvádíte, 1/3 obyvatel v regionu pracuje v lázeňských hotelech a sanatoriích a poskytuje návazné služby. Je to především lázeňství, které primárně určuje rozvoj cestovního ruchu u nás. Svými kroky by vláda způsobila prudký nárůst nezaměstnanosti a společně s blížícím se vyuhlením Sokolovské pánve by mohlo dojít k likvidaci zásadního počtu pracovních příležitostí v kraji. Odrazilo by se to logicky v nutném zvýšení nákladů státu v sociální oblasti a ve snížení daňových výnosů státu od podnikatelů ve službách. Je to naprosto nekoncepční, krátkodobé a podle mého názoru i krátkozraké řešení.

Dopisem jsem oslovil prezidenta Svazu léčebných lázní České republiky Eduarda Bláhu, abych mu nabídl společný postup při jednání s ministerstvem zdravotnictví, při kterém mohu být nápomocen jako hejtman jednoho z krajů, kterých se situace dotkne nejvíce, ale i jako poslanec Parlamentu ČR. Psal jsem v této věci rovněž ministrovi zdravotnictví a vedení VZP ČR. V jednáních o této problematice máme plnou podporu Rady Asociace krajů ČR, tedy ostatních hejtmanů.

Z aktuálního internetového průzkumu společnosti SANEP vyplývá, že jste nejoblíbenějším hejtmanem. Co je podle vás toho příčinou? Jak se podařilo obyvatele Karlovarského kraje si takto získat?

Každý racionální člověk asi bere podobné průzkumy s rezervou, i když nezastírám, že mě to potěšilo. Kdo mě zná, ví, že se nevznáším v oblacích, ale držím se při zemi, a když je někde problém, snažím se ho řešit hned. Poslouchám, co mi lidé říkají a jejich podněty nenechávám bez odezvy. Možná to někdy vypadá, že se zabývám maličkostmi, jako je stav některých málo využívaných silnic, problém s dojížděním do školy nebo s penězi pro malé obce – ale často právě tihle lidé nemají kam se obrátit a za zády jim nestojí žádný zastánce.

Text: -efr-
Foto: Krajský úřad Karlovarského kraje a Jan Prudík