Některé přínosy lázeňství na komunální úrovni v Karlovarském kraji

Karlovarský kraj má vynikající přírodní podmínky pro rozvoj lázeňství. Všechny čtyři základní elementy, na kterých je klasické léčebné lázeňství založeno – léčivé vody, peloidy, plyny a klima – jsou zde v bohaté míře zastoupeny, a to často v unikátní podobě. Dlouhodobě se lázeňství v Karlovarském kraji podílí rozhodujícím způsobem na výkonnosti českého lázeňství.

Historie

Základy zdejšího lázeňství se datují již do poloviny 14. století, kdy zde bylo založeno město Karlovy Vary (okolo roku 1350). Až později postupně vznikla další lázeňská města Františkovy Lázně (1793), Mariánské Lázně (1805), Lázně Kynžvart (1822) a nejpozději, až počátkem 20. století, to byl Jáchymov (1906). Zdejší lázeňství se úspěšně vyvíjelo především v 19. a na počátku 20. století, kdy nastal „zlatý věk" nejen zdejšího, ale i českého lázeňství vůbec. Obě světové války spolu se světovou hospodářskou krizí ve 30. letech 20. století rozvoj lázní přibrzdily. Po ro-­ce 1945 byly lázně postupně znárodněny a tento stav trval až do počátku 90. let 20. století. Po tomto období dochází k masivní privatizaci většiny lázeňských zařízení a k dalšímu rychlému rozvoji lázeňství a lázeňského cestovního ruchu.

Počet přijatých pacientů v lázeňských zařízeních České republiky
podle krajů v roce 2012

Zdroj: ÚZIS, 2013

V historickém kontextu se s prvním marketingovým hodnocením situace v našich lázních setkáváme v publikaci Bohuslava Balbína z roku 1679, která obsahuje informace o zavedení lázeňského poplatku (Kurtaxe) v Karlových Varech mezi lety 1471 až 1502 pro stavbu a udržování špitálu pro chudé a pro stavbu vřídelní kolonády. Od počátku 19. století se hodnotí i ekonomické přínosy lázeňství, a to především prostřednictvím seznamu hostů (Kurliste). Ten obsahoval jméno a bydliště hostů, datum příjezdu, dům, ve kterém byl host ubytován, jeho povolání a také datum odjezdu. Josef Charvát v publikaci z roku 1967 Die Kurtaxe – geschichtliche Entwicklung und derzeitiger Stand odkazuje na rozhodnutí z ro-­ku 1948, ve kterém se uvádí, že lázeňský poplatek musí platit každá osoba, která realizuje v lázních pobyt a nemá v místě trvalé bydliště, resp. zde nevykonává pracovní činnost. Lázeňský poplatek činil 15 % z ceny ubytování, navíc se v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Františkových Lázních, Poděbradech a Teplicích vybíral tzv. hudební poplatek (Musiktaxe) ve výši 10 % ze stejného vyměřovacího základu jako u lázeňského poplatku.

Současnost

V současné době se lázeňství Karlovarského kraje podílí rozhodujícím způsobem na výkonnosti českého lázeňství. Toto tvrzení se dá dokumentovat na řadě ukazatelů, z nichž nejvýznamnější je počet pa-­cientů přijatých v lázeňských zařízeních (Graf 1). Karlovarský kraj je v této statistice zcela dominantní, neboť počet přijatých pacientů v roce 2012 (179 460) tvoří téměř polovinu (49,3 %) všech přijatých pacientů českých lázní. Také lůžková kapacita (12 456 lůžek) představuje 48,1 % celkové lůžkové kapacity lázní České republiky.

Místní poplatek z ubytovací kapacity v lázeňských místech Karlovarského kraje
v letech 2008–2012 (v Kč)

Zdroj: www.rozpocetobce.cz, 2014 

Lázeňství je významné jednak celospolečensky (především svou léčebnou funkcí), ale vytváří rovněž řadu pozitivních efektů na regionální a lokální úrovni. K těm nejvýznamnějším patří především vysoký podíl lázeňství na zaměstnanosti, vznik podnikatelských příležitostí, dále má lázeňství významný multiplikační efekt (vytváří poptávku po dalších službách), přispívá k zlepšení úrovně služeb a je také spojeno s budováním toho, čemu říkáme good will (dobré jméno) a pozitivní image lázeňských míst. Jedním z významných efektů fungování lázeňského cestovního ruchu na komunální úrovni je rovněž oblast místních poplatků.

Místní poplatky v České republice dle zákona
č. 565/1990 Sb.

V souvislosti s lázeňstvím a lázeňským cestovním ruchem mluvíme o dvou nejvýznamnějších druzích poplatků, a to o poplatku z ubytovací kapacity a dále o poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt.

Místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt v lázeňských místech
Karlovarského kraje v letech 2008–2012 (v Kč)

Zdroj: www.rozpocetobce.cz, 2014

Poplatek z ubytovací kapacity je vybírán v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu (vyloučen je jeho výběr např. u zdravotnických a lázeňských zařízení, pokud neposkytují hotelové služby, u zařízení sloužících k přechodnému ubytování studentů a žáků a dále u sociálních a charitativních zařízení). Tento poplatek odvádí ubytovatel, a to ve výši max. 6 Kč za vy-­užité lůžko a den. V Karlovarském kraji výběr tohoto poplatku v letech 2008–2012 dynamicky rostl (Graf 2), přičemž největší výběr je pochopitelně soustředěn do Karlových Varů (6,25 mil. Kč) a Mariánských Lázní (4,63 mil. Kč); v ostatních lázeňských místech je podstatně nižší.

Naproti tomu poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt je vybírán v lázeňských místech nebo v místech soustředěného cestovního ruchu. Od turistů jej pro obec vybírá ubytovatel a jeho maximální sazba činí 15 Kč za osobu a den. Výběr tohoto poplatku v uvedeném období 2008–2012 spíše stagnoval (Graf 3), přičemž dominantní výběr patří opět Karlovým Varům (23,19 mil. Kč) a Mariánským Lázním (12,06 mil. Kč).

Deset obcí s nejvyšším objemem výběru místních poplatků z ubytovací kapacity
a za lázeňský nebo rekreační pobyt v České republice v roce 2012

Zdroj: www.rozpocetobce.cz, 2014

Oba místní poplatky jsou významným fiskálním příjmem do rozpočtů českých měst. V tabulce 1 vidíme, že města tzv. západočeského lázeňského trojúhelníku (Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně) patří ve výběru poplatku z ubytovací kapacity a poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt k nejvýznamnějším v České republice.

Výběr uvedených poplatků je spojen s řadou problémů a otázek. Jedná se například o problematiku možného spojení těchto poplatků do jednoho, stanovení maximálních sazeb u obou poplatků nebo o vazbu mezi inkasem těchto poplatků a jejich zpětným využitím pro potřeby cestovního ruchu a lázeňství. Vysoká škola hotelová v Praze se bude problematice místních poplatků nadále věnovat v rámci řešení projektu (viz rámeček vlevo).