Nežijeme ve vzduchoprázdnu

Odborníci tomu říkají „mezioborový přesah“. Prakticky to znamená, že cestovní ruch a destinace se vzájemně ovlivňují, a to nejen ekonomicky. Když postavíte cyklostezku pro turisty, současně vylepšíte infrastrukturu i rezidentům. Když se rezidenti věnují něčemu zajímavému, může to přitáhnout pozornost turistů. Chcete-li přilákat turisty na novou atraktivitu, musí se mít také kde najíst…

V praxi to znamená, že rozvíjet destinaci od kancelářského stolu destinační agentury (postaru „destinačního managementu“, nově „OCR“) prakticky nejde. Je třeba spolu s Voskovcem a Werichem vyjít mezi lid, mluvit a naslouchat. Vlastně obráceně, nejdřív naslouchat, a teprve potom mluvit. Protože aby mohla destinace nabídnout skutečně funkční produkty, je k tomu třeba spolupráce celé řady lidí – podnikatelů, místních politiků, správců či provozovatelů atraktivit, občanských iniciativ i průmyslových podniků. A to se děje na Vysočině.

Hej pane králi nebuď líný!

„Na tvorbě produktů se podílejí především podnikatelé, kteří jsou nositelem služby ubytování a někteří i stravování,“ říká Jitka Mattyašovská z organizace Vysočina Tourism. „Navazujícím krokem pro zapojení širšího okruhu subjektů v cestovním ruchu jsou jednání s dalšími subjekty, jako jsou například Národní památkový ústav, pobočka Telč, společnost Quarter provozující lodní dopravu na Dalešické přehradě, Jaderná elektrárna Dukovany a řada dalších. Jejich zapojení spočívá například v poskytnutí benefitů pro podnikatele, který je zahrne do svého balíčku a je tím schopen snížit cenu na srovnatelnou nebo ještě nižší úroveň než kdyby si klient nakoupil služby jednotlivě.“ Výsledkem spolupráce celé řady subjektů se na Vysočině stal katalog Cesty za poznáním, kulturou, sportem a odpočinkem. V soutěži Velká cena cestovního ruchu 2010 získal první místo v kategorii Nejlepší turistický produkt.

I takto to může fungovat. Na snímku turisticky vyhledávaná NPR Mohelenská hadcová step, v pozadí Jaderná elektrárna Dukovany – velký regionální zaměstnavatel. O pár kilometrů dál se lidé koupají v Dalešické přehradě, tamější vodní hladinu brázdí vyhlídková loď Vysočina, do „UNESCO Třebíče“ je to coby kamenem…

„Největším úskalím je zaneprázdnění podnikatelských subjektů, které mají k dispozici jen nejnutnější počet zaměstnanců,“ zdůrazňuje Mattyašovská. „Podnikatelé jsou nuceni řešit řadu problémů souvisejících s provozem a občas i existencí. Na druhé straně bych řekla, že se situace mění a řada z nich je ochotnější ke spolupráci.“ Bodejť by ne. Však se také dopady hospodářské krize podepsaly na počtech turistů i na jejich ochotě utrácet. Organizaci Vysočina Tourism se díky spolupráci s ostatními zainteresovanými subjekty podařilo pro rok 2011 vytvořit katalog čítající 93 ucelených produktů. Prim hrají aktivní pobyty, kterých katalog nabízí hned 28. Druhou nejčetnější kategorií jsou romantické produkty, kterých je celkem 14. „Od této aktivity očekáváme, že se nám podaří alespoň část jednodenních návštěvníků Vysočiny zdržet v regionu přes noc,“ věří Mattyašovská.

S tvorbou produktů agentuře pomohly i vzdělávací semináře analytičky Moniky Palatkové. „Hlavním cílem odborného semináře paní Palatkové bylo vysvětlit, co to jsou produkty v cestovním ruchu, jak je tvořit a na jakém principu by měly fungovat,“ shrnuje Mattyašovská. Součástí seminářů byly také informace o souvisejících zákonech a předpisech, které tvorbu a prodej produktů ovlivňují nebo mohou ovlivnit. Na Vysočině se navíc aktivně připravují na očekávaný růst významu on-line marketingu a elektronických distribučních kanálů. „V současné době jsme dokončili elektronickou aplikaci pro tuto nabídku. Aby však byl systém úplný měl by být pro klienty dostupný i rezervační systém pro objednání těchto produktů. Zde však narážíme na chybějící rezervační systém pro ubytování, nad nímž by se aplikace pro elektronickou rezervaci produktů měla postavit,“ vysvětluje Mattyašovská.

Dva světy

Kraj Vysočina se svým výrazným podílem domácích turistů je ideálním regionem k praktické demonstraci mezioborových přesahů cestovního ruchu. Chceme-li maximálně využít možností, které rozvoj cestovního ruchu destinaci nabízí, je třeba začít hledat přesahy do dalších oborů a ekonomických odvětví. Rozvoj cestovního ruchu totiž zdaleka nemá pro cílovou destinaci pouze ekonomický přínos. Zvláště některé specifické formy cestovního ruchu mohou pozitivně ovlivňovat kromě ekonomiky destinace také její kulturní a sociální prostředí, urbanismus a celou řadu dalších oblastí lidské činnosti. Interakce destinace s komunitou turistů je pochopitelně oboustranná, takže totéž platí i obráceně – destinace ovlivňuje turisty.

Destinace a turisté jsou dva světy, které se vzájemně ovlivňují. Ono vzájemné ovlivňování má však mnohem více styčných bodů, než mnozí lidé většinou myslí a rozhodně se neomezuje jen na ekonomické vazby. To si však mnohdy neuvědomují ani někteří podnikatelé v cestovním ruchu. Příkladem forem cestovního ruchu, které mají velmi mnoho takových styčných bodů, mohou být v poslední době velmi diskutované formy trvale udržitelného cestovního ruchu. Množství mezioborových přesahů vyplývá právě z požadavku udržitelnosti. Jednoduše řečeno – mám-li provozovat dlouhodobě udržitelné podnikání v nějaké destinaci, musí mne také zajímat, co se s onou destinací děje a jakým způsobem ji má činnost ovlivňuje. „Společně se zvyšující se atraktivitou šetrných forem cestovního ruchu – agroturistiky, cykloturistiky, ekoturistiky, hipoturistiky, vinařské turistiky a gastroturistiky – čím dál víc lidí na venkově nalézá podnikatelskou nebo živnostenskou příležitost v poskytování ubytovacích a souvisejících služeb. Problém je, že své služby realizují mnohdy bez základního vzdělání v oboru anebo základních informací o sektoru kam své služby zařazují, a nabízejí je tak, aby byly podle jejich názoru co nejatraktivnější,“ objasňuje Martin Hrabec, manažer projektu „Vzdělávací programy pro udržitelný rozvoj malých a středních firem v oblasti služeb cestovního ruchu“. Jedním z cílů projektu, spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky, jehož realizace se na Vysočině právě rozbíhá, je právě vzdělávání malých a středních podnikatelů v oblasti udržitelného rozvoje a mezioborových přesahů cestovního ruchu.

Kraj Vysočina je se svým výrazným podílem domácích turistů ideálním regionem k praktické demonstraci mezioborových přesahů cestovního ruchu. Na snímku náměstí v Telči

Podle Hrabce se dnes můžeme setkat s řadou wellness penzionů, agropenzionů, vinařských penzionů či podobně profilovaných ubytovacích zařízení, které ve své podstatě nemají s deklarovaným typem cestovního ruchu příliš mnoho společného. Tím dochází k matení turistů a zkreslování obrazu o typech cestovního ruchu. „To vše pak bohužel přispívá k stále rozšířenému názoru, že služby cestovního ruchu jsou neseriózní branží, kde je hlavním cílem obrat zákazníka o peníze,“ shrnuje Hrabec. Vzdělávací programy realizované v rámci projektu seznámí účastníky například s tím, jaké možnosti jim poskytují trendy jako je agroturistika, ekoturistika, vinařská, kulinářská, či poznávací turistika. Věnovat se bude také formám turistiky spojeným s aktivním pohybem, jako je hipoturistika a cykloturistika. V jiné etapě je zase věnována přesahům cestovního ruchu. Podnikatelé se zde seznámí s možnostmi propojení služeb cestovního ruchu s jinými podnikatelskými aktivitami a s hledáním synergií. „Zajímavé podnikatelské možnosti nabízí například propojení cestovního ruchu s oblastí tradičních řemesel a řemeslných technik, potravinářské produkce a zpracování zemědělských výrobků či s oblastí kulturních a uměleckých tradic,“ vypočítává Hrabec.

Na Vysočině, zdá se, pochopili, že destinaci „nedělá“ destinační agentura. Destinace je tím, čím je, díky svým atraktivitám a díky lidem, kteří v ní žijí – hoteliérům, hostinským, trafikantům, zkrátka rezidentům vůbec. Ti všichni nějakým způsobem dotváří celkový prožitek, který si turista ze svého pobytu odveze domů. A možná právě tady je zakopaný pes českého incomingu. Úkolem destinačních agentur totiž není v prvé řadě vymýšlet, ale spojovat. Věnujte práci s místní komunitou nejméně tolik prostředků, kolik věnujete práci s turisty a propagaci, najděte lídry a kreativce ze všech možných oborů, spojte je a nechte je pracovat. A uvidíte.

Text: Jan Otava, Czech It
Foto: Jan Pomykal a archiv kraje Vysočina