Nová příroda

V Karlovarském kraji, na Sokolovsku, vzniká další vodní plocha vytvořená člověkem. Po dokončení má sloužit cestovnímu ruchu, rekreaci a vodním sportům. V letech 2011–2012 má být ukončeno napouštění zbytkové jámy bývalého lomu Medard-Libík a na pobřeží nového jezera se má rozvinout čilý cestovní ruch.

Vytvoření umělé rekreační krajiny je jedním z mnoha přístupů k řešení nového využití oblastí, kde se dříve povrchově těžilo uhlí. Bývalý hnědouhelný lom rekultivační firmy během několika let přemění v rekreační oblast zaměřenou především na provozování vodních sportů. Ta bude ostatně sloužit i rezidentům. V okolí Sokolova totiž zatím moc příležitostí ke koupání není. Prostorem bývalého lomu se tak už za pár let mají prohánět čluny a plachetnice.

Medard: Stvořeno člověkem

Podobných jezer jako je Medard vzniklo v oblasti pod Krušnými horami už několik. Například jezero Matylda u Mostu s rozlohou 38,7 ha dnes slouží k rekreaci, provozování vodních sportů, ale i rybářům. Vodní nádrž se ve zbytkové jámě stejnojmenného lomu začala stavět už v roce 1986. Na rekultivované haldě téhož lomu zase vznikl mostecký autodrom.

V roce 2011 má být dokončeno napouštění jezera Most, které vzniká v prostoru bývalého lomu Ležáky, kde byla těžba hnědého uhlí ukončena v roce 1999. Původně se jezero mělo napouštět vodou z řeky Bíliny, ale pro její vysoké znečištění byla nakonec dána přednost vodě z Ohře, která je do jezera dopravována prostřednictvím nechranického vodního přivaděče. Do jezera přitéká také důlní voda čerpaná z hlubinného dolu Koh-I-Noor.

Projekt jezera Medard na Sokolovsku představuje provedení vodní rekultivace v dosud ojedinělém rozsahu. V plánu je oživení a ekonomické zhodnocení území v okolí zbytkové jámy bývalých lomů Medard-Libík, Lítov-Boden a Gustav. Revi­talizace se dotkne krajiny o rozloze 44 km2 v prostoru mezi obcemi Bukovany, Svatava, Citice a městy Habartov a Sokolov. Po napuštění má mít jezero celkovou rozlohu téměř 500 hektarů a celková délka pobřežní linie má dosáhnout 12 kilometrů.

Urbanistická studie jezera Medard, námětový obrázek Chaty

Východní část území zahrnující prostor Medard-Libík, výsypky Čistecká, Gustav a Antonín bude věnována rekreaci ve vazbě na vodní plochu Medard a provozování vodních sportů. Vznikne zde sportovní centrum, rekreační ubytovací zařízení, či přístaviště lodí.

Hlavními tématy západní části území v prostoru Lítov-Boden by se měly stát kultura a umění ve vazbě na Chlum Sv. Maří (landart), školství, věda a výzkum. V prostoru vznikne golfové hřiště a rekreační plochy ve vazbě na vodní nádrž Boden.

Podle projektové dokumentace vzroste v okolí jezera v důsledku vytvoření umělé vodní plochy průměrná měsíční teplota od srpna do října o 0,1 až 0,2 °C, naopak v březnu a dubnu bude jezero chladnější než okolní povrch a proto se průměrné měsíční teploty očekávají nižší o 0,2 až 0,3 °C.

Nové využití území vytváří zajímavou příležitost také pro investory. V této oblasti se počítá s vybudováním celé řady podnikatelských objektů s vazbou na cestovní ruch, jako jsou hotely, vodácká tábořiště, relaxační zařízení a mnoho dalších. Vzniknout zde má třeba i lanovka či letiště pro ultralehká letadla.

Přirozeně nepřirozená krajina

V prostoru jezera Medard vznikne nová, umělá krajina. Jaká bude? Mnohé mohou napovědět zkušenosti z podobných, již dokončených projektů. Napouštění jezera Milada, které vzniklo ve zbytkové jámě lomu Chabařovice skončilo v roce 2010. Půda v okolí lomu však stále pracuje a místy dochází k sesuvům. Část cyklostezky kolem jezera po vydatnějších deštích ujela do jezera. V budoucnu by kolem jezera měly vyrůst hotely a sportoviště, ale kvůli problematické stabilitě okolních svahů není jisté, co vše se nakonec skutečně postaví.

Rozlehlé vodní plochy neslouží jen v létě. V zimě jezera díky minimálnímu průtoku vody snadno zamrzají a rozlehlé plochy lákají bruslaře. Jedinou vadou na kráse Milady jsou komíny blízké chemičky zrcadlící se na vodní hladině. Rekreační oblast tak do původně průmyslové krajiny jaksi obtížně zapadá. Ale to je možná jen dočasný stav.

To, že postindustriální krajina může dobře plnit rekreační funkci a mít vysokou estetickou hodnotu, není nic nového. Tak například v oblasti Českého krasu vznikla díky těžbě vápence romantická krajina plná starých lomů, skalních stěn a hlubokých kaňonů, která již desítky let láká k návštěvě nejednoho turistu. Částečně zatopené lomy Amerika daly vzniknout řadě pověstí. Území, které by naši předkové byli mohli označit za brownfield, začalo bez výraznějších lidských zásahů žít vlastním životem a stalo se dokonce domovem řady ohrožených druhů.

Urbanistická studie jezera Medard, námětový obrázek Restaurace na vodě

Zvláštní biotopy vzniklé těžební činností člověka najdete třeba i na Olomoucku. Tady, v krajině rovinaté Hané, se dodnes těží štěrk a písek. Po ukončení těžby samovolně vznikají v bývalých pískovnách jezera a přilehlé remízky zpestřují jinak monotónní zemědělskou krajinu. Nejsou-li pískovny rekultivovány do původního stavu, slouží jejich jezera k rekreaci, provozování vodních sportů, ale třeba i rybolovu. Vodní plochy se navíc často stávají útočištěm ohrožených druhů ptáků, jako je například břehule říční.

Příroda pánem člověka

Průmyslová činnost člověka bývá často prezentována jako narušování, či poškozování přírody. O krajině dotčené průmyslovou činností se často hovoří jako o krajině postižené, zasažené či zdevastované. Při podrobnějším pohledu na konkrétní případy však můžeme vidět, že člověk a jeho zásahy do krajiny hrají mnohdy tvořivou roli, a nelze je z ostatních evolučních vlivů vyjmout jako jednoznačně špatné.

„Téměř všechny klasické biotopy jako je les, říční niva nebo stepní formace jsou nějak ohroženy, ale naopak skoro všechny nové biotopy jako jsou lomy, haldy a vojenské prostory jsou přírodně bohaté, stávají se refugii a často obsahují víc chráněných druhů než okolní krajina,“ uvádí například známý geolog a popularizátor vědy RNDr. Václav Cílek, CSc. (1). Podle něj dnes metodicky sice umíme zacházet se starou přírodou, ale schází nám postupy a legislativa, jak chránit přírodu industriální.

Nezastupitelnou roli hraje podle Cílka čas: „Mnoho lidských zásahů působí prvních dvacet let jako ničení přírody, ale po čase splynou s okolím a dokonce se mohou stát ostrovy divočiny v kukuřičné poušti zemědělské krajiny anebo rozlézající se městské zástavby. Mám na mysli lomy, staré hřbitovy, opuštěné průmyslové areály anebo dokonce haldy a odkaliště. Tady vzniká něco, co čím dál víc současných přírodovědců označuje za ‚novou divočinu‘. Dominují zde rostlinní přistěhovalci jako pajasan nebo dálněvýchodní rdesno či křídlatka. Paradoxem současné situace je to, že většina tradičních středoevropských ekosystémů je nějak ohrožena, ale nové přírodě hald, lomů a brownfieldů se daří! Krajina je pohlcována domy, fragmentována silnicemi, z nebe padají dusičnany a kyseliny, které ničí lesní i ostatní půdy a způsobují kalamity i zarůstání krajiny smetištními druhy. Ale na popílkovém odkališti na Kladně se zahnízdil kulík a na vedlejší uhelné haldě nocuje orel. Zvířata a rostliny vytěsněná z krajiny se uchýlila do lomů.“ (1)

Postavte si novou destinaci

Co může tento vývoj krajiny znamenat pro cestovní ruch? Velmi mnoho. Optimálně obhospodařovaná postindustriální krajina může vést až ke vzniku nových přírodních památek a turisticky atraktivních lokalit. V nevzhledných brownfieldech dokáže příroda během několika let vytvořit vizuálně atraktivní i esteticky hodnotné scenérie, jejichž kontrast s původní krajinou může být klíčovým marketingovým nástrojem, který umožní nové destinaci vymezit se proti konkurenci. Přidejte vhodné marketingové využití podpory biodiverzity a ekologicky šetrného cestovního ruchu, pár adrenalinových zážitků v unikátním prostředí a máte vyhráno.

Text: Jan Otava
Ilustrace: Ing. arch. Lucie Míková

(1) CÍLEK, Václav. Industriální příroda a otázky jejího začlenění do „klasických“ biotopů. In ÚSES – zelená páteř krajiny (sborník). Praha, 2008.

Další iformační zdroje:
(1) Projektové dokumentace pro územní řízení „Zatopení zbytkové jámy lomu Medard-Libík“,
(2) http://www.medard-lake.eu  BOHEMIAPLAN, spol. s r. o., 11/2004)