O budoucnosti lázeňství s vedením SLL ČR

Stává se pomalu pravidlem, že v červnovém COT business, tedy tradičním lázeňském speciálu, přinášíme interview s někým z představenstva Svazu léčebných lázní České republiky. Jelikož bylo nedávno do čela této organizace zvoleno staronové vedení, jmenovitě MUDr. Eduard Bláha a Ing. Martin Plachý, pojali jsme tentokrát text jako dvojrozhovor s oběma pány. Dozvíte se v něm, jaké mají prezident i viceprezident SLL ČR plány, co prorokují lázeňství v době hospodářské recese nebo jaké jsou nejpalčivější problémy, s kterými se musí potýkat.

Martin Plachý

Eduard Bláha

V tomto roce se agentura CzechTourism v rámci propagace českého medicínského lázeňství zaměřila na nové zdrojové země typu Saúdská Arábie, Čína, Japonsko, Francie nebo Ázerbájdžán. Je to podle vás krok správným směrem? Jak vůbec vnímáte svou spolupráci s agenturou?

EB: Začnu odzadu. Myslím, že agentura pro lázně dělá skutečně hodně a osobně si této spolupráce opravdu cením. Lázeňství je v jejích prioritách velmi vysoko a jmenování ředitele Vondrušky na post ministra pro místní rozvoj může pozici lázeňství v propagaci České republiky ještě posílit. Ázerbájdžán i Saúdská Arábie mají pro naše lázeňství jistě velký zdrojový potenciál. O Číně, Japonsku, ale i Francii si to však nemyslím. Nicméně odpověď na otázku, zda šlo o krok správným směrem, nám přinese až budoucnost.

Jak do oboru lázeňství zasáhla současná hospodářská recese? Změnila se výrazným způsobem struktura či návštěvnost klientů?

MP: Domnívám se, že ekonomická recese doposud nepostihla české lázeňství v plné míře a to nejhorší teprve přijde. Klesá počet zahraničních návštěvníků a lidé zůstávají v lázních kratší dobu než dříve. Ochota utrácet klesá, lidé jsou více zdrženliví a myslí na „zadní vrátka“.

Jakým způsobem přizpůsobujete svoji marketingovou činnost nastalé situaci?

MP: Svaz léčebných lázní by chtěl v letošním roce vyvinout více marketingových aktivit s cílem prezentovat léčebné lázeňství než v roce loňském. Není to ani o tom, že by tyto aktivity měly být jiné, ale mělo by jich být více. V tomto ohledu má svaz jako zájmové sdružení svých členů velmi omezené možnosti v tom smyslu, že jeho aktivity musí být přínosné pro všechny členy a ne jenom pro jejich část.

Mariánské Lázně

Jak se jako lékař díváte na problematiku tzv. „medical wellness“ – tedy spojení léčebné péče a využívání přírodních léčebných zdrojů spolu s wellness procedurami a dalšími doplňkovými aktivitami?

EB: Rozhodně jde o konkurenční výhodu léčebných lázní oproti běžnému hotelu. Důležité ale je, aby sestavení nabízených programů předcházela úvaha odborného lékaře o efektu zařazených procedur pro konkrétní skupinu potenciálních klientů a aby jim byl během pobytu lékař k dispozici. Osobně vidím největší výhodu v zázemí lázní, kde je možné během relaxačního pobytu stihnout řadu preventivních vyšetření, na která není v každodenní hektice čas.

S jakými nejaktuálnějšími problémy se v rámci předsednictva svazu potýkáte? Jaké jsou vaše priority pro druhou polovinu letošního roku?

MP: Priority jsou jasné. Upevnit pozici léčebného lázeňství v systému veřejné zdravotní péče a nastavit stejná pravidla fungování jak pro léčebné lázně, tak i pro jiné segmenty následné zdravotní péče. Doposud tomu tak nebylo a v tom je lázeňství velmi znevýhodněno. Dále chceme propagovat a prezentovat české léčebné lázeňství především na domácím trhu a zvýšit povědomí o významu lázeňství v oblasti prevence zdraví, péče o zdraví a přínosu v oblasti cestovního ruchu. A v neposlední řadě se budeme snažit plně zprovoznit nový portál Svazu www.lecebne-lazne.cz  se všemi funkcemi, který by měl potenciálním návštěvníkům pomáhat v orientaci v léčebném lázeňství a ve výběru vhodných lázní.

Kolonáda v Karlových Varech

V návaznosti na rostoucí význam klientů samoplátců jste na jednom nejmenovaném fóru cestovního ruchu vyslovil domněnku, že lázeňská pojištěnecká klientela nezanikne, ovšem v horizontu pěti deseti let ji čeká regulace po vzoru Německa. Co si pod touto vizí má laik představit?

EB: Nejde o vizi, spíš o tušení hrozby. I současná realita je, že i bez jakékoliv zjevné regulace rok co rok ubývá zhruba tři až pět procent objemu pojištěnců vyslaných do lázní. Důvodem jsou proměny společnosti a to samozřejmě musíme brát v úvahu. O regulaci a škrtech rozhodne v budoucnu to, zda si systém veřejného zdravotního pojištění zachová svou ekonomickou stabilitu. Jenže populace stárne a spotřeba zdravotnických služeb bude růst při klesající tvorbě zdrojů. Systémy okolních zemí jsou navíc našim zákonodárcům často vzorem a ve snaze se jim přiblížit často omezí i to, co nám Evropa závidí. V Německu je nárok na lázně jednou za čtyři roky, a pokud to srovnám se stávajícím indikačním seznamem a jeho omezeními v opakování pobytu, pak docházím k rozdílu zhruba 50 % objemu. Jako SLL budeme samozřejmě dělat maximum pro to, abychom tento model v České republice nepřejali, ale pokud k tomu přesto v horizontu sedmi až deseti let dojde, pak se zřejmě tento výpadek podaří mezitím nahradit samoplátci, jejichž počty stále rostou.

Nejdůležitější zdrojové země pro české lázeňství jsou Německo a Rusko. Jaký je vývoj jejich návštěvnosti řekněme za poslední tři roky?

MP: Přesné statistiky má k dispozici agentura CzechTourism, ale je zřejmé, že po loňském velmi úspěšném roce z pohledu počtu návštěvníků z Německa a Ruska dojde letos k významnému propadu. Zatím tomu vše nasvědčuje.

Často se mluví o třech základních nedostatcích, které brzdí zdravý rozvoj českého lázeňství: absenci kvalitního a vyškoleného personálu, chybějící vědecké podpoře a mizivé subvenci municipalit lázeňských míst. Jsou tyto „neduhy“ stále na pořadu dne, nebo jste zaznamenali obrat k lepšímu?

EB: Bohužel tyto tři klíčové faktory jsou brzdou i nadále a rozhodně nelze mluvit o nějakém zlepšení. Pozitivní ale je, že se o těchto tématech začíná seriózně jednat a například podpora výzkumu by se mohla posunout správným směrem poměrně brzy. Nedostatek personálu není žádné specifikum našeho oboru. Setkávají se s ním i jiné obory a i my se budeme muset s touto realitou podnikání naučit žít a naše služby jí přizpůsobit, tak jako to udělali v zahraničí. Jen nám v tom nesmí bránit státní autority nesmyslnými personálními požadavky. Asi nejvíc nás trápí nedostatečná podpora municipalit. Recept na ni vidíme v jasném určení využití lázeňské taxy pro potřeby rozvoje lázeňské infrastruktury. Šanci na tuto změnu nabízí novela lázeňského zákona.

Text: Jan Pomykal
Foto: Léčebné lázně Jáchymov, MMR
a archiv Karlovarského kraje

www.lecebne-lazne.cz