Letošní ročník konference Hospitality & Tourism Summit byl zásadní nejen jubilejním 10. výročím své existence, ale především naléhavostí diskutovaných témat. Do hotelu Olympik Artemis v Praze přijelo jednat o osudu cestovního ruchu na 400 provozovatelů hotelů a restaurací, dodavatelů služeb, zástupců státní správy, novinářů a dalších odborníků v oblasti turismu z celé České republiky.
Startovní téma konference se neslo ve znamení komparace národních turistických centrál ČR, SR a Rakouska s akcentem na jejich spolupráci s podnikateli. Roli konferenciérky obstarala Nora Dolanská, specialistka na cestovní ruch Magistrátu hlavního města Prahy a exředitelka agentury CzechTourism ve Vídni. Hlavními řečníky byli Ingrid Sieder, ředitelka Österreich Werbung Praha, Klára Badinková, ředitelka Slovenské agentury pro cestovní ruch v ČR (SACR), a Pavel Klicpera, vedoucí oddělení marketingových produktů agentury CzechTourism. Mezi panelisty, kterým bylo bohužel dáno jen minimum názorového prostoru, zasedli Jitka Fatková, ředitelka odboru cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj, Pavel Hlinka, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR) a generální ředitel OREA Hotels, Veronika Váňová, tajemnice Celostátního kolegia cestovního ruchu České republiky, Radko Martínek, hejtman Pardubického kraje, Lidie Vajnerová, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje pro kulturu a cestovní ruch, Jiří Švaříček, ředitel hotelu Imperial Karlovy Vary, Milan Nemrava, předseda krajské sekce AHR ČR Ústeckého kraje, a Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní ČR.
Jak již bylo řečeno, podnětem do diskuse byly především příspěvky srovnávající činnost národních turistických centrál u nás, v Rakousku a na Slovensku. Zejména analýza efektivity práce rakouské centrály (z úst Ingrid Sieder) byla pro české účastníky poměrně frustrující. Díky podřízení cestovního ruchu ministerstvu hospodářství a povinnému členství podnikatelů v oboru v Rakouské hospodářské komoře disponuje sektor turismu našich jižních sousedů několikanásobně vyššími prostředky na rozvoj. Tím pádem v rakouském systému panuje vyšší zodpovědnost za zhodnocování vynaložených prostředků. Agentura CzechTourism a SACR jsou naopak organizace státní, což předurčuje jejich finanční a systémovou povahu a slabou míru propojení s komerčními subjekty. Podnikatelé zastoupení v diskusním panelu proto vyjadřovali připravenost přispívat více do společného rozpočtu, pokud budou mít garanci, že se peníze budou zpátky účelně investovat do marketingové podpory rozvoje cestovního ruchu v jejich regionu a oni budou moci spolurozhodovat o tom, na co se jejich finance vydají.
Jako již na desítkách podobných akcí i v sále hotelu Artemis zaznělo, že celému oboru cestovního ruchu v ČR výrazně chybí jednotný hierarchický systém řízení, v důsledku čehož jsou propagační záměry na celostátní, regionální i lokální úrovni velmi odtržené, roztříštěné a nesourodé. Všichni diskutující se shodli, že koordinaci řízení by mohlo výrazně pomoci jak prosazení zákona o cestovním ruchu, tak zřízení parlamentního podvýboru pro cestovní ruch nebo samostatného vládního resortu s rozhodovacími pravomocemi, který by vyhledával a shromažďoval podněty a poslanecké iniciativy s cestovním ruchem související a centrálně je zpracovával. Tyto razantní koncepční kroky a systémové změny by měly být prosazeny co nejdříve, už s přihlédnutím k tomu, že hospodaření krajů v oblasti cestovního ruchu je zatím zajišťováno s podporou fondů EU, která po roce 2013 skončí. Jen tak přestane být cestovní ruch popelkou mezi vládními prioritami. V této souvislosti si diskutující v rozpravě posteskli, že se po každých volbách znovu a znovu objevují diskuse, zda má vůbec existovat ministerstvo pro místní rozvoj, případně jaké ministerstvo bude mít turismus ve své gesci. Přitom v sousedním Rakousku, kde cestovní ruch vytváří 16 % HDP, se intenzivně pracuje na jeho dalším rozvoji na základě jasně definovaných strategií, které mimo jiné slaví úspěchy také u české klientely a vedou k trvalému nárůstu počtu Čechů vyjíždějících do Rakouska za rekreací. I Slovensko po letech snah dospělo v tomto roce k prosazení zákona o cestovním ruchu, definujícího tento obor jako důležité průmyslové odvětví s jasnou strukturou řízení a financování. Pravdou zůstává, že až do nástupu ekonomické krize přežíval sektor cestovního ruchu v naší zemi spíše díky turistickému boomu, jakousi setrvačností bez zásadnější podpory státu. V souvislosti s nově se tvořící vládní koalicí a zamýšlenými změnami rozvojových priorit by měl, podle řečníků, zaznít důrazný apel na to, aby potřeba dlouhodobé strategie rozvoje cestovního ruchu nebyla opomenuta.
Druhé plénum prvního dne nemohl vzhledem k tématu (Zákon o cestovním ruchu – praktické zkušenosti s tvorbou, implementací a fungováním) zahájit nikdo povolanější než Rostislav Vondruška. Ministr pro místní rozvoj představil chystanou novelu zákona 
o cestovním ruchu a zveřejnil předběžné výsledky průzkumu o příjmech ČR z turismu. Připravovaná novela zákona počítá se zavedením jasné struktury řízení a financování cestovního ruchu. Zároveň umožní rychlou reakci na trendy a případné nečekané události v oboru, pomůže také hospodárněji cílit peníze pro rozvoj a fungování projektů. „Cílem novely zákona je motivovat rozvoj podnikatelského prostředí a zvýšit konkurenceschopnost České republiky v oblasti cestovního ruchu,“ uvedl Vondruška. Z výsledků průzkumu o příjmech z cestovního ruchu vyplynulo, že v letech 2006 – 2008 byly celkové tržby v ČR 382 miliard korun, což je průměrně 127 miliard korun ročně. Rainer Jelinek, 
vedoucí oddělení rozvoje cestovního ruchu Oberösterreich Tourismus, plynule navázal s referátem o fungování legislativy v oblasti cestovního ruchu u hornorakouských sousedů. V prezentaci uvedl, že například u systému financování jednotlivých turistických obcí a měst je nastavena klasifikace ve čtyřech kategoriích A až D, zvláštní kategorii pak tvoří statutární město. „Do klasifikace jsou subjekty řazeny na dobu 10 let. Pro jednu klasifikovanou turistickou obec je zřízeno jedno turistické sdružení, je zde ovšem také možnost začlenit do jednoho sdružení více obcí. V současné době v Horním Rakousku těchto obcí funguje 207, 95 je v menších sdružených celcích, 15 existuje ve větších,“ dodal Jelinek.
Gabriel Kuliffay, generální ředitel sekce turismu z Ministerstva hospodářství Slovenské republiky, seznámil přítomné s novým zákonem o podpoře cestovního ruchu SR. V čem je zákon inovativní? Má za cíl výrazně zlepšit podnikatelské prostředí a rozvoj cestovního ruchu a je postaven na třech základních systémových prvcích. „Určuje kompetence, práva i povinnosti subjektů v cestovním ruchu. Rovněž určuje systém jejich financování, upravuje členění koncepčních dokumentací a řeší fungování integrovaného informačního systému,“ objasnil Kuliffay. Ze zákona dále vyplývá, že by výnos těchto organizací měl být spolufinancován z členských příspěvků obcí a samosprávných krajů v poměru 1:1. „Tento motivační systém byl vytvořen na předpokladu, že do zhruba pěti let se budou garantované výnosy z členských příspěvků krajských a oblastních organizací cestovního ruchu pohybovat na úrovni asi deseti milionů eur ročně. Stejnou sumou by ročně přispíval i stát,“ zhodnotil význam zákona zástupce slovenského ministerstva. Závěrem proběhla opět kratší panelová diskuse, které se kromě panelistů z prvního pléna zúčastnili ještě Jiří Gajdošík, ředitel Hotelu Le Palais Praha, a Petr Šalda, general manager Grandhotelu Zvon České Budějovice.
Jak zlepšit image cestovního ruchu? Na tuto otázku hledali odpověď následující odborníci – Pavel Hlinka, Andrej Malachovský
z Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici (katedra cestovního ruchu a společného stravování), Christian Műtschlechner 
, ředitel Congress bureau – Viena Tourist Board, a Karel Mayer ze společnosti INCOMA GfK. Skupinu diskutujících panelistů tvořili ministr Rostislav Vondruška, Karel Procházka, jednatel společnosti Guarant Int., Vladimír Dolejš z firmy DC Service – European Hotel Services, Luděk Niedermayer, ředitel společnosti Deloitte ČR, Josef Pavel, generální ředitel Spa Hotel Thermal, a Jan Kasl, bývalý primátor Prahy, dnes jednatel společnosti Best Development Prague. Celý „ansámbl“ bystře dirigoval konferenciér Martin Veselovský, moderátor ČT a ČRo.
Program druhého dne se tematicky překrýval s nastolenými otázkami dne prvního. Rozzlobený referát Pavla Hlinky měl sice veselou formu (kdo zná prezidenta AHR ČR, ví), ale velmi hořký obsah. Hlinka bez res-pektu pranýřoval činnost (či nečinnost) mnoha vládních i nevládních organizací a ministerstev. Nutno dodat, že se při výčtu nepravostí nebál střílet ani do vlastních řad. Jeho hněvu unikla snad jen agentura CzechTourism. Hlinka mimo jiné konstatoval smutnou pravdu, že stávající ministr pro místní rozvoj, jmenovaný na několik měsíců pro dočasnou překlenovací úřednickou vládu, má paradoxně delší průměrnou „životnost“ v úřadu a učinil více kroků ve prospěch cestovního ruchu než celá řada jeho předchůdců v dobách stabilních vlád ČR. Většina diskutujících proto logicky volala po depolitizaci cestovního ruchu v ČR. Výstižně to okomentoval ve svém vystoupení Christian Mutschlechner: „Turisté nevolí. Proto je nanejvýš důležité, aby stát zajistil kontinuitu strategie rozvoje cestovního ruchu, která by byla nezávislá na politické reprezentaci.“ Vídeň v současné době připravuje strategický koncept rozvoje turismu pro rok 2015, jehož plnění je závazné, ať v čele radnice bude sedět kdokoliv. Navazující debata pražských hoteliérů, zástupců firem a dalších odborníků jasně potvrdila, že absence obdobného materiálu v Praze je citelně znát.
Andrej Malachovský doplnil své kolegy, když ve svém příspěvku upozornil na společné chyby a problémy rozvoje turismu v ČR a SR. Podle něj jde především o dlouhodobou neexistenci reálně uplatňované politiky cestovního ruchu, dlouhodobé nedostatečné financování (výdaje na státní marketing jsou na úrovni marketingového rozpočtu velkého německého tour-operátora), nepřiměřeně vysoký podíl obou hlavních měst na počtu hostů, přenocování a příjmů a nízký podíl cestovního ruchu na rozvoji regionů, tvorbě pracovních míst, vzniku malých a středních podniků.
Druhou plenární část jednání s názvem Fakta, inspirace a best practices řídila Eva Frindtová, vydavatelka C.O.T. media. Jako prvního nechala promluvit Branislava Hunčíka, ředitele poradenství pro lidské zdroje ČR a SR ve společnosti PricewaterhouseCoopers. Ten naznačil tři možné cesty vývoje firem a velkou část prezentace věnoval faktoru spokojenosti zaměstnanců a jeho významného vlivu na výsledky firmy. Jak uvedl, řada firem ve službách dospívá k závěru, že na prvním místě jejich zájmu by již neměl stát zákazník, ale právě zaměstnanec. V ohnisku zájmu firem by pak měli být hlavně tzv. angažovaní zaměstnanci. V závěru Hunčík doporučil zaměřit se na problém fluktuace zaměstnanců v oblasti ubytování a gastronomie.
Nad tím, jak lze využít potenciál trvalé udržitelnosti v cestovním ruchu, se ve svém vstupu zamýšlel Christian Baumgartner , člen Evropské komise pro trvalou udržitelnost v turismu a Naturfreunde Internationale. Zajímavé byly zejména konkrétní zahraniční příklady ekologických, ekonomických, sociálních i kulturních aspektů udržitelného rozvoje, které zmínil. Podnikatele uvažující o projektech v oblasti udržitelného turismu Baumgartner nabádal, aby neprodávali udržitelnost, ale atraktivní zážitky směřující k tomuto cíli. V závěru se zabýval různými druhy tzv. LOHAS turistů a přípravou adekvátní nabídky pro ně. Vera Grasl, Account Manager společnosti GfK Austria, přispěla do programu přednáškou o tom, jak je možné specificky oslovovat a přilákat městské turisty. Na příkladu hotelu Arcotel ukázala, jak je důležité zpracovat průzkum trhu a na jeho základě přizpůsobit nabídku. Průzkum zpracovaný pro tento hotel zjišťoval, podle čeho si lidé vybírají hotel, co očekávají od městského hotelu, kde hledají informace apod. Na základě takových údajů je pak třeba šít nabídky na míru jednotlivým cílovým skupinám, přičemž zohledněn by měl být věk, regionální odlišnosti, používané komunikační kanály atp.
 Marie Zezůlková (vpravo) a Barbora Hrdinová |
City Centre Management jako nástroj rozvoje městského cestovního ruchu, to bylo téma pro Marii Zezůlkovou z Kanceláře Strategie města Brna a Barboru Hrdinovou, ředitelku Dring Consulting Brno. Dámy nejprve vysvětlily principy City Centre Managementu, který je reakcí na vylidňování městských center a jehož aktivity jsou rozvíjeny jak s ohledem na obyvatele těchto městských částí, tak s ohledem na potřeby subjektů tam působících i nároky návštěvníků. Svá slova doplnily příkladem aktivit city centre managementu z britského Leedsu a nastínily, jak v této oblasti postupuje a jaké plány má jihomoravská metropole, která je jedním z prvních tuzemských měst, která si potřebu City Centre Managementu uvědomila.
Určitým zpestřením konference bylo vystoupení studentek kurzu komerční komunikace Vysoké školy ekonomické Jany Karasové, Terezy Polákové a Hany Vincencové. Slečny prezentovaly svoji práci na téma Jak nově komunikovat Prahu – v jejich pojetí se metropole v souladu s aktuálním trendem rostoucí poptávky po zážitkové turistice představila jako město strašidel a duchů. Ředitel marketingu a prodeje OREA HOTELS Milan Pavelka pak účastníkům konference představil řetězec Family Inn, tedy řešení vycházející z know-how OREA HOTELS určené provozovatelům menších ubytovacích zařízení. Závěr plenárního jednání patřil krátké moderované diskusi o možnostech zahraniční spolupráce. Ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy Dana Daňová se s posluchači podělila o zkušenosti s přípravou a realizací projektu Moravské jantarové stezky a s prodejem tohoto produktu. Manažerka Asociace hotelů a restaurací ČR Klára Zachariášová hovořila o čtenářům COT business dobře známém projektu mezinárodní hotelové klasifikace a jeho přínosech pro hosty i provozovatele ubytovacích zařízení. Po skončení pléna následovaly panelové diskuse v pěti sekcích.
Jednání v sekci proběhlo pod taktovkou Jiřího Mikeše z Vysoké školy ekonomické v Praze. Marketingový manažer Stanislav Novotný ze společnosti Makro ČR účastníky seznámil s tím, jak je možné pro komunikační záměry firmy využít známou osobnost. Konkrétně na příkladu gastronomické značky Horeca Select, k jejíž propagaci Makro využívá kromě jiného synergie s pořadem S Italem v kuchyni a jeho protagonistou Emanuelem Ridim. Fenoménu sociálních sítí a možnosti jejich využití pro efektivní propagaci hotelů se věnovala Kateřina Rotterová, jednatelka agentury Destination Marketing. Na případových studiích ukázala, jak některé zahraniční hotely používají pro komunikaci s veřejností aplikace Facebook, Twitter, YouTube či Myspace. Facebooku a Twitteru se věnovala podrobněji a posluchačům přidala pár tipů, jak je možné komunikaci těmito kanály vylepšit, jak získávat nové fanoušky apod.
S konkrétní možností využití multimediální komunikace v gastronomii seznámil účastníky konference Michal Srb, majitel restaurace The PUB Praha 5. Tedy podniku, v kterém fungují samoobslužné pípy u stolů a kde mohou hosté na velkoplošných obrazovkách sledovat konzumaci jednotlivých stolů a soupeřit v počtu vypitých piv mezi jednotlivými stoly. Komunikace a soutěžení jsou možné i mezi podniky zapojenými do řetězce. Informační technologie v podnicích pak slouží nejen k objednávkám pokrmů, ale také ke komunikaci mezi stoly a podniky, k volbě písní v juke-boxu, přes internet je pak možné provádět rezervace konkrétních míst u stolů atp. Z podobného ranku bylo i vystoupení Matouše Petráně z COMO Mediterranean Restaurantu & Café, který vyzdvihl přínos Twitteru a méně známé aplikace FourSquare pracující na bázi GPS a umožňující efektivní a interaktivní práci s uživateli. Jan Binar z McCann Ericsson se zabýval současným složitým komunikačním mixem – o přízeň zákazníků soupeří více médií, lidé jsou stále ochotnější reagovat na nabídku v místě prodeje, jsou si více vědomi hodnoty toho, co koupili, a sami si aktivně vyhledávají informace. Podobně jako jeho předřečníci i on svůj příspěvek prošpikoval zajímavými zahraničními příklady využití sociálních sítí.
Současný stav a možnosti rozvoje kongresové a incentivní turistiky přijeli do Prahy představit zástupci některých regionů. Jednání v sekci poukázalo především na různorodost v koncepcích a statutech jednotlivých organizací podporujících kongresový cestovní ruch v ČR. Zájemci se tak mohli seznámit s činností Carlsbad Convention Bureau z úst Andrey Pfeffer-Ferklové nebo s realizacemi Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava (CCRJM), která pod marketingovou značkou Moravia Convention Bureau propaguje databázi kongresových prostor v Jihomoravském kraji. „Vzhledem k více než osmdesátileté tradici Veletrhů Brno se v jihomoravské metropoli postupně rozvinula kvalitní infrastruktura, která je hlavním předpokladem pro progresivní rozvoj kongresové turistiky,“ řekla Zuzana Vojtová, ředitelka CCRJM.
Historii, současnost, úkoly a vize kongresové turistiky v Libereckém kraji prezentoval Vlastimil Čadílek ze společnosti North Bohemia Convention Bureau. Jihočeský kraj zastupoval Petr Holub, který představil Kongresové centrum Bazilika v Českých Budějovicích, jeho vývoj, financování a podporu ze strany kraje. Stav kongresového a incentivního turismu v Pardubickém kraji popsala Alena Horáková, ředitelka Destinační společnosti Východní Čechy. Ta akcentovala geografickou a dopravní polohu kraje, existenci mezinárodního letiště a významného železničního dopravního uzlu v krajském městě. „Posledním otevřeným kongresovým centrem je hotel Jezerka na Seči se špičkovým servisem pro tento segment cestovního ruchu. Klient si tak již u nás může vybrat, zda chce akci pořádat v lůně přírody (Seč, Dolní Morava), nebo v ulicích historického města (Litomyšl, Pardubice),“ dodala Horáková. O posledních novinkách, aktuálních a chystaných turistických produktech Litoměřic a nejbližšího okolí poreferovali Kamil Soukup, vedoucí oddělení cestovního ruchu, a Karel Knetl ze společnosti AV Media Group.
V této sekci zazněla dvě vcelku rozdílná témata, která však spojuje skutečnost, že se jedná o rozvíjející se a potenciální směry domácího cestovního ruchu. Tím prvním byl u nás zatím méně známý pojem „Sociální cestovní ruch“ (SCR) nazývaný také „cestovní ruch pro všechny“. Zahrnuje čtyři cílové skupiny – mládež, znevýhodněné rodiny, seniory a zdravotně handicapované – a vytváří jim takové podmínky, aby mohly mít radost z cestování stejně jako „ostatní“. SCR je trend, kterému se věnuje Evropská unie a v návaznosti na ni vytváří v ČR podmínky pro zapojení podnikatelských subjektů ministerstvo pro místní rozvoj. O podpoře a rozvoji sociálního cestovního ruchu v členských státech EU, konkrétně o projektu CALYPSO, jeho cílech, aktivitách a zaměření, mluvila Zdeňka Petrů z Vysoké školy ekonomické v Praze. Na ni pak navázala Jitka Fatková (MMR), aby přiblížila účastníkům, jaká je podpora SCR v českých podmínkách. Hovořila zejména o Národním programu podpory cestovního ruchu, v němž bylo pro tento rok na projekty SCR vyčleněno 100 milionů korun. Informovala o tom, kdo mohl žádat, kolik projektů bylo podáno a v jaké výši a zda se dá předpokládat 2. výzva. Třetím příspěvkem s tématem SCR byl zcela konkrétní a fungující příklad z praxe pro pohybově handicapované. Petr Krč představil speciální nabídku CK ATIS „Dovolená s vozíkem – bezbariérové pobyty pro každého“. Demonstroval tak, jak lze umožnit cílové skupině imobilních rekreantů plnohodnotné prožití dovolené s rodinnými příslušníky a přáteli v zajímavých lokalitách ČR.
Druhá část sekce byla věnována zážitkovému cestovnímu ruchu, protože pasivní prohlídky turistických cílů dnes již mnoha turistům nestačí. Hledají prožitek. Zážitková turistika nabízí široké spektrum aktivit. Sekce se věnovala dvěma směrům – oba částečně souvisí s gastronomií. Pivní lázně jako alternativní wellness představil velmi poutavě Mojmír Prokeš, ředitel Pivních lázní Chodová Planá. Pivo jako tradiční český nápoj, nebo omlazující zdroj pro alternativní well-ness? Obojí dohromady vytváří netradiční zážitek – nejprve pravá pivní lázeň s harmonizujícími účinky na organismus, relaxační a ozdravná kúra, která prokazatelně zlepšuje také obranyschopnost těla. Následně gurmánský zážitek v pivovarské restauraci. Na počátku odvážný nápad, dnes vyhledávaný turistický produkt, který je skutečným zážitkem pro mnoho smyslů. Krajem vína, tedy za vinařskou turistikou a po vinařských stezkách, se auditorium vypravilo s Pavlem Krškou, ředitelem Národního vinařského centra (NVC). Díky vzájemné spolupráci NVC, Centrály cestovního ruchu jižní Moravy, Jihomoravského kraje (JMK), Nadace Partnerství, Cechu českých vinařů a finanční podpoře Vinařského fondu ČR a JMK vznikl velkolepý projekt podpory a propagace vinařské turistiky na Moravě a v Čechách se souhrnným názvem „Krajem vína“. Krška hovořil nejen o obsahu tohoto projektu, ale také o tom, jaké jsou možnosti a nástroje prezentace vinařské turistiky mimo vinařské oblasti, kde hrají roli akce typu „Svatomartinská vína“. Více podrobností o projektu NVC přinášíme v rozhovoru s Pavlem Krškou na straně 57.
„Pražská sekce“ byla závěrečným dotazníkovým šetřením vyhodnocena jako obsahově nejhodnotnější a získala vynikající průměrnou známku 1,18. Velkou zásluhu na tom měl Jan Adámek, prezident Prague Convention Bureau, který její program připravil a skvěle moderoval. Vzácným hostem byla Tracy Halliwell, ředitelka Business Tourism organizace Visit London, která představila některé inovativní kampaně, vzrušující mediální senzace a další prostředky provokativního marketingu pro rušný a stále proměnlivý Londýn. Za nejvýraznější problém Prahy označila Jana Hudcová (vedoucí oddělení cestovního ruchu hlavního města Prahy) nepoctivé taxikáře, nekvalitní restaurace, kapesní zloděje a šidící směnárny. O tom, jak náročné je mít hotel na exkluzivním místě v centru Prahy, ovšem obklopený kabarety a strip bary, pohovořil generální manažer K+K hotelu Fenix Otakar John.
A na druhou stranu, jak se žije hotelu na periferii, informoval Martin Marian z hotelu Regina. Uvedl, že cenová válka mezi hotely se týká centra města, tudíž se hotelová krize periferních ubytovacích zařízení nijak podstatně nedotkla. Až nástup ekonomické krize je prý nutí jít s cenami dolů. „A marketing Prahy? Většina turistů je v Praze kvůli historickému středu města, a tak jsou hotely mimo centrum závislé na své vlastní propagaci místního významu,“ dodal Marian. Jan Kasl sdělil několik návrhů, jak zlepšit image Prahy pro cestovní ruch. „Ztrácíme autenticitu Prahy a nic za ni nenabízíme. Bude-li se v Praze neustále něco dít – výstavy, divadla, festivaly, koncerty, budou-li samotní Pražané v Praze spokojeni, pak budou mít i turisté větší motivaci navštívit hlavní město,“ vysvětlil Kasl. Závěrečná prezentace Petra Suchého z firmy Deloitte Legal poukázala na fakt, že ne každý podnikatelský záměr se vydaří a někdy i to nejlepší úsilí nekončí úspěchem. Suchý v této souvislosti naznačil cesty, po kterých lze důstojně odejít z trhu.
Tato sekce si dala úkol povznést nejen tělo, ale i ducha. Kdo je z oboru, ten ví, že hoteliérskou špicí „trendového ledovce“ je – alespoň v Praze – Hotel Adria. Moderování se tedy ujal Karel Doubek a začal nezvyklou reflexí. „Zdraví nevnímám jen v úzkém slova smyslu, tak, jak ho známe, jen jako fyzický stav. Ale také jako směr, se kterým se identifikujeme, něco, co nám vyhovuje, co nám dělá dobře. Rád bych, aby se tento panel věnoval hledání toho, co za zdraví považujeme, kam za zdravím míříme.“ Pak k mikrofonu povolal Kateřinu Čadilovou, národní koordinátorku Asociace regionálních značek. „Jedním z cílů asociace je zastřešit regionální producenty a pomoci jim se prezentovat. Nabízíme jim značku, jež udělujeme produktům a službám, které pokládáme za nějakým způsobem typické, výjimečné či vhodné pro to, aby se prezentovaly daný regionu. Značky mají jednotný styl a v současné době je jich dvanáct. Reprezentují tak dvanáct českých a moravských regionů, s určitými přesahy příhraničními, konkrétně v případě Slovenska, Polska a Německa,“ uvedla Čadilová.
Martin Hrabec ze Slow Food Moravia přišel prezentovat čím dál populárnější mezinárodní ekogastronomickou organizaci, jejíž kolébkou je Itálie a pobočky existují již ve 145 zemích. „Můžeme se dnes setkat s tím, že termín slow food používá ve svých programech a jídelních lístcích mnoho restaurací, hotelů i vinařství. Původním smyslem slow foodu je však podpořit lokální producenty potravin, propojit je s odběrateli a ‚vychovat‘ spotřebitele, aby přestal kupovat produkty importované přes půl planety. Slow food znamená dobrý, čistý a fér. Jídlo má být dobré, bez unifikované chuti z dílny nadnárodního koncernu, čisté, tj. vypěstované pokud možno šetrným způsobem, a fér ve smyslu spravedlivé odměny pro jeho výrobce, tak aby mu bylo umožněno nejen přežít, ale také se i rozvíjet,“ vysvětlil Hrabec. V poslední části sekce zasáhli svými příspěvky do diskuse Stanislav Lancouch, majitel znojemského vinařství a hotelu Lahofer, Roman Paulus, F&B Manager Hotelu Radisson SAS, a Christian Baumgartner ze společnosti Naturfreunde International.
Text: Jan Pomykal, Petr M. Ulrych, Jan Holý, Eva Frindtová a Ivana Levčíková; Foto: Jan Pomykal, Petr M. Ulrych a Jan Holý (Zdroj: Blue Events)
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
