Okénko Českého statistického úřadu:

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve 3. čtvrtletí 2006 a hraniční statistika v září a říjnu 2006

Mimořádně teplé září přilákalo do hromadných ubytovacích zařízení více hostů než v předchozích letech. Ve 3. čtvrtletí 2006 se jejich počet meziročně zvýšil o 6,4 %. Počet zahraničních hostů vzrostl o 4,3 %, domácích o 8,3 % (viz Graf). Kromě počasí měly na návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení vliv i kulturní a sportovní akce (jako např. Všesokolský slet v Praze, Grand Prix motocyklů v Brně nebo pražské koncerty Madonny). Podle hraniční statistiky přijelo do ČR jak v září, tak v říjnu méně zahraničních osob (o 2,3 %, resp. 4,4 %). Opačným směrem, tedy z ČR do zahraničí, vycestovalo v září více (o 1,5 %) a říjnu méně (o 2,3 %) rezidentů (viz Tab.).

Graf – Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních

Návštěvnost ve 3. čtvrtletí 2006

Do hromadných ubytovacích zařízení přijelo ve 3. čtvrtletí 2006 celkem 4,7 milionů hostů, z toho jich bylo 2,2 milionů zahraničních (nerezidentů) a 2,5 milionů domácích (rezidentů). V letních měsících roste obliba ubytování v kempech, turistických ubytovnách a chatových osadách. Kempy, v nichž byla ubytována pětina hostů, se tak staly, hned po tříhvězdičkových hotelech, druhou nejčastěji navštěvovanou kategorií hromadných ubytovacích zařízení, nicméně u nich nebyl zaznamenán velký meziroční nárůst, pouze o 1,6 %. Kapacitu kempů využívali tradičně především domácí hosté (podíl na celkovém počtu 76,8 %). Mezi zahraničními turisty se kempům dostalo největší přízně u Nizozemců, kteří tvořili 38,7 % zahraniční klientely v této kategorii ubytovacích zařízení. Jejich počet však meziročně klesl o 0,9 %. Co se týče luxusních ubytovacích zařízení, lze od 2. čtvrtletí 2006 sledovat růst návštěvnosti jak v pěti, tak čtyřhvězdičkových hotelech, a to nejen u nerezidentů, ale také u rezidentů. V pětihvězdičkových hotelech byl vykázán u domácích hostů růst o 10,3 % a ve čtyřhvězdičkových dokonce o 32,5 %. Nadále ale jsou pro tyto kategorie rozhodující klientelou zahraniční hosté s podílem kolem 95 % v pěti a 85 % ve čtyřhvězdičkových hotelech. (viz Graf)

Třetí čtvrtletí je v cestovním ruchu nejvýznamnějším obdobím roku. Dlouhodobě se podílí na celkovém ročním počtu hostů zhruba 36 %. Díky příznivému počasí v červenci a zejména září přijel do hromadných ubytovacích zařízení nejvyšší počet hostů za posledních šest let. V červenci byl meziroční nárůst o 6,3 %, a v září dokonce o 13,7 %, a to z větší části zásluhou rezidentů, jejichž počet vzrostl výrazněji (o 8,9 %, resp. 21,4 %), než tomu bylo v případě nerezidentů (o 3,0 %, resp. 7,4 %). Naopak chladné počasí v srpnu, které s sebou přineslo i přívalové deště a hrozbu lokálních povodní v některých regionech, se projevilo nižším růstem počtu ubytovaných (o 1,3 %). U domácích turistů byl v srpnu dokonce zaznamenán mírný pokles o 0,2 %.

Od počátku roku se počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních meziročně zvýšil o 5,7 %, a to především díky rezidentům, kterých se ubytovalo téměř o 380 tisíc více než ve stejném období minulého roku (tj. nárůst o 7,7 %). Hostů ze zahraničí v tomto období přijelo více o 3,8 %, což v absolutní hodnotě znamenalo nárůst zhruba o 188 tisíc ubytovaných.

Počet přenocování hostů činil ve 3. čtvrtletí 16,7 milionů, což bylo o 6,6 % více než ve stejném období předchozího roku. U nerezidentů (s počtem 6,9 milionů přenocování) byl zaznamenán meziroční nárůst o 4,4 %. Průměrná doba přenocování byla 3,6, u zahraničních hostů 3,1 a u domácích 3,9 noci. Nejdelší průměrnou dobu přenocování 6,8 noci vykázala kategorie ostatní hromadná ubytovací zařízení, do které spadají také lázeňská zařízení. Naopak nejkratší pobyty s průměrnou délkou přenocování 2,7 noci se realizovaly v pětihvězdičkových hotelech. Co se týče územního členění, nejdelší dobu (průměrně 6,4 noci) hosté strávili v Karlovarském kraji, což má opět spojitost s lázeňstvím. Nejkratší průměrná délka přenocování 2,6 noci byla v Jihomoravském kraji. Počet přenocování se meziročně zvýšil ve všech kategoriích hromadných ubytovacích zřízení s výjimkou kempů, kde byl zaznamenán pokles o 0,1 %.

Nejvíce zahraničních hostů (podle státní příslušnosti hosta) přijelo ve 3. čtvrtletí z Německa, Velké Británie a Nizozemí. Následovali turisté z Itálie, USA, Španělska, Polska, Slovenska, Francie. Rusko se díky nejvyššímu meziročnímu nárůstů o 24,9 % posunulo na 10. místo žebříčku podle počtu zahraničních hostů. Naopak z první desítky vypadlo Rakousko.

Čisté využití pokojů u hotelů a penzionů dosáhlo ve 3. čtvrtletí 50,9 % (meziroční růst o 4,7 bodu). Nejvyšší využití vykázaly stejně jako v loňském 3. čtvrtletí pětihvězdičkové hotely (70,5 %), přičemž ale zaznamenaly meziroční pokles o 1,8 bodu. Využití pokojů u čtyřhvězdičkových hotelů bylo 65,7 %, což představovalo pokles o 2,3 bodu. Ostatní hotely a penziony měly čisté využití pokojů ve výši 45,5 %, proti loňskému 3. čtvrtletí to znamenalo růst o 1,9 bodu.

Hraniční statistika v září a říjnu 2006

V září 2006 dosáhl počet příjezdů zahraničních osob (nerezidentů) 8,9 milionů, což bylo ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 213 tisíc osob méně (tj. o 2,3 %). Pokles počtu přijíždějících osob byl zaznamenán přes přechody s Německem o 227 tisíc (o 4,9 %) a s Polskem o 193 tisíc (o 12,4 %). Z Rakouska k nám naopak přijelo o 11 tisíc (o 0,9 %) nerezidentů více a ze Slovenska o 164 tisíc (o 12,7 %). V letecké dopravě byl vykázán o 32 tisíc (o 7,7 %) vyšší počet osob, než tomu bylo v září 2005.

V říjnu letošního roku počet příjezdů zahraničních osob klesl o 4,4 % na 8,8 milionu. S výjimkou Slovenska klesly počty přijíždějících osob přes přechody všech sousedních států, a to na hranici s Německem o 5,4 %, s Rakouskem o 1,4 % a s Polskem o 10,6 %. Rovněž na letištích byl zaznamenán meziroční pokles o 6,1 %. Ze Slovenska přijelo o 4,4 % nerezidentů více.

Od počátku roku 2006 překročilo hranice ČR 84,3 milionů zahraničních osob, tj. o 0,7 % méně než ve stejném období roku 2005. Nerezidentů ze sousedních států přijelo o 0,8 % méně, ze států s vízovou povinností o 6,1 % více a počet osob ostatních států bez vízové povinnosti klesl o 0,9 %. Při pohledu na druh dopravy meziroční pokles o 0,4 % v lednu až říjnu 2006 byl vykázán u silniční dopravy a u letecké dopravy o 8,6 %. Železniční doprava si naopak polepšila o 2,4 %.

Osob s pobytem v ČR delším než 1 rok (rezidentů) vycestovalo v září 2006 do zahraničí celkem 3,3 milionů, oproti loňskému září to bylo o 1,5 % více. Přes hranice s Německem se do zahraničí podívalo o 7,7 % více osob, přes hranice se Slovenskem o 8,7 % více a letecky opustilo v říjnu 2006 ČR o 4,0 % víc rezidentů než loni. Na zbylých dvou úsecích státních hranic byl zaznamenán pokles. S Rakouskem se snížil počet výjezdů o 4,2 % a s Polskem o 11,9 %.

V říjnu 2006 zaznamenali pracovníci cizinecké a pohraniční policie 3,2 milionů výjezdů, tj. o 2,3 milionů méně než loni. Stejně jako v září více osob meziročně vycestovalo přes hraniční přechody s Německem a letecky (o 4,6 %, resp. 18,5 %). Naopak přes Rakousko, Polsko a Slovensko opustilo naši republiku méně rezidentů. Největší pokles byl na přechodech s Polskem o 12,6 %, dále pak s Rakouskem o 11,1 % a Slovenskem o 0,8 %.

Od počátku roku překročilo hranice ČR o 0,5 % rezidentů více a jejich celkový počet byl odhadnut na 30,7 milionů. Trvale roste význam letecké dopravy při cestách do zahraničí, od ledna 2006 ji využilo o 21,4 % více rezidentů než ve stejném období loni.

Tab. – Příjezdy zahraničních osob do ČR a výjezdy občanů České republiky do zahraničí (v tis. / v %)

Zdroj: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

Hraniční statistika sleduje údaje o počtu příjezdů nerezidentů do ČR a počtu výjezdů rezidentů do zahraničí podle úseků státních hranic, druhu dopravy a vízové povinnosti. Data jsou získávána od Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie. Počet osob, které překročily státní hranice, je zjišťován pracovníky cizinecké a pohraniční policie kvalifikovaným odhadem a jsou zde zahrnuty všechny osoby překračující statní hranici bez ohledu na účel cesty (tj. i mimo cestovní ruch).

Více statistických informací nejen o cestovním ruchu je na:
www.czso.cz