Okénko Českého statistického úřadu: Hraniční statistika v lednu až srpnu 2006

Pracovníci Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie odhadli, že v srpnu překročilo hranice České republiky 9,7 milionu nerezidentů, což bylo o 713 tisíc (o 6,8 %) méně než ve stejném období loňského roku. Pokles přechodů hranic ČR se tak oproti červenci ještě prohloubil, nicméně za období od ledna do srpna zůstal počet osob cestujících do ČR ve srovnání s týmž obdobím roku 2005 stejný (viz tabulku).

Příjezdy zahraničních osob do ČR a výjezdy občanů ČR do zahraničí (v tis. / v %)

Zdroj: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

Vzhledem ke své váze (cca 73 % všech osob) byl zmíněný vývoj určován především počtem osob ze sousedních států. Přijelo jich o 437 tisíc, tj. o 5,8 % méně než v loňském srpnu, ale od počátku roku se jejich počet zvýšil o 141 tisíc (o 0,3 %). Ještě vyšší procento poklesu bylo zaznamenáno u osob z ostatních států bez vízové povinnosti (10,1 % v srpnu, 1,1 % od počátku roku), v absolutním vyjádření se jednalo o 279 tisíc osob v srpnu a 177 tisíc do srpna celkem. Tato skupina nerezidentů se na všech zahraničních osobách podílí cca 26 %, zbylé jedno procento představují cizinci ze států s vízovou povinností. Těch přijelo sice v srpnu o 3,9 % více, ale protože přírůstek představoval jen 3 tisíce osob, na celkový výsledek to významný vliv nemělo. Od ledna jich do ČR přijelo již více než půl milionu, což bylo o 6,2 % více než loni.

Zhruba polovina nerezidentů se do naší republiky dostává přes hraniční přechody s Německem. Konkrétně v srpnu jich bylo 4,8 milionu (pokles o 4,1 %), za osm měsíců letošního roku 34,1 milionu (o 1,7 % více než loni). Přechody s ostatními sousedy jsou vytíženy zhruba stejně, nicméně nejvíce přechodů přes ně se uskutečňuje z Polska (16 % z celku), dále ze Slovenska (15 %) a nejméně z Rakouska (13 %) (viz graf). Počty překročení hranic z Polska klesly o 19,6 % v srpnu a o 6,8 % od počátku roku, a rovněž z Rakouska přijelo v srpnu o dost méně cizinců (o 8,5 %, od ledna o 1,7 %). Zdá se, že chladné počasí ovlivnilo i cesty na dovolenou nejen u nás, ale i u většiny našich sousedů. Pouze ze Slovenska přijelo o 3,5 % osob více (od počátku roku o významných 7,6 %). Pravděpodobně jsou cesty Slováků (neboť přes hranice se Slovenskem přijíždějí většinou právě oni) do České republiky motivovány jinak než ostatních nerezidentů. Určitou roli zde hrají jistě i návštěvy příbuzných a známých, ale také přechody lidí, kteří jsou v České republice zaměstnáni, nebývají ovlivněny počasím (viz graf).

Trvale je nejběžnějším druhem dopravy do ČR doprava silniční (využívá ji přes 92 % osob), po železnici se k nám dostává okolo 3 % osob a letecky zhruba 4 %. Převaha silniční dopravy je drtivá, v delším časovém horizontu ztrácela v minulosti na oblibě železniční doprava a posilovala doprava letecká, ale v letošním roce bylo možné zaznamenat poněkud jiný vývoj. Od počátku roku se zvýšil ve srovnání s lednem až srpnem 2005 podíl silniční dopravy o 0,5 procentního bodu (na 92,5 %), podíl letecké dopravy klesl o 0,6 procentního bodu (na 4,3 %) a o jednu desetinu bodu si polepšila naopak železniční doprava. Ta zaznamenala ještě lepší výsledek v srpnu (0,3 p. b.), kdy jako jediný druh dopravy vykázala meziroční růst (využilo ji o 3,5 % osob více než loni). Prakticky veškerý nárůst připadl na příjezdy po železnici z Německa (od ledna jich bylo o 11,3 % více, v srpnu dokonce o 21,0 %). Přesto nejvíce využívají železniční dopravu přijíždějící ze Slovenska, jejich podíl na celkové železniční dopravě činí zhruba 47 %. Cestující z Německa se sice na tomto druhu dopravy podílejí ze čtvrtiny, nicméně v rámci osob přijíždějících přes hranice s Německem má železniční doprava nejnižší podíl, a to pouze 1,6 %. To pro cestující ze Slovenska je železnice mnohem významnější, využije ji téměř 10 % z nich. Letecky se v srpnu dopravilo do ČR o 10,3 % osob méně než loni, od počátku roku dokonce o 11,1 % méně. Výpadek příletů je možné dát do souvislosti s informacemi ze statistického šetření návštěvnosti, ze kterého vyplývá, že se snižuje počet turistů z Velké Británie, kteří většinou využívají leteckou dopravu.

Co se týče výjezdů rezidentů do zahraničí, byl vývoj v srpnu srovnatelný se situací v příjezdech. Letos vycestovalo méně lidí než loni (o 2,6 %, což bylo necelých 100 tisíc osob). Od ledna do srpna se ale do ciziny podívalo o 0,7 %, tj. o 165 tisíc osob více. Nejvyšší přírůstek výjezdů byl zaznamenán v květnu (o 5,7 %), nejvyšší pokles právě v srpnu. Obdoba s příjezdy se týká i alokace poklesu podle hraničních přechodů. Nejvyšší snížení přechodů bylo nahlášeno na hranicích s Polskem (v srpnu o 18,1 %, od počátku roku o 12,5 %) a dále s Rakouskem (o 10,9 %, resp. o 5,8 %). I zde pravděpodobně sehrálo svou roli srpnové počasí, které odradilo některé naše turisty od cesty automobilem na jih. Podobnost vývoje se ještě týká přechodů na Slovensko, které v srpnu vzrostly (stejně jako příjezdy) o více než 3 %. Zde ale již podobnost končí, protože na rozdíl od příjezdů vzrostl počet výjezdů na hranicích s Německem, a to v srpnu o 2,9 %, od počátku roku dokonce o 6,4 %.

Odlišný je i podíl počtu výjezdů přes přechody s jednotlivými sousedy. Hraniční přechody s Německem se na celkovém počtu výjezdů podílejí jen přibližně ze 30 %, více než čtvrtinou pak ale přechody se Slovenskem. Následují přechody s Rakouskem s téměř pětinovým podílem a Polskem se zhruba 16 %.

Rovněž vývoj výjezdů podle druhu použité dopravy byl odlišný. V srpnu klesl počet osob dopravujících se mimo republiku po železnici, a to o 5,8 %, přičemž nejvíce se na této situaci podíleli cestující přes přechody se Slovenskem (jejich počet se snížil téměř o 10 %). Sice o stejné procento klesl počet osob cestujících po železnici do Polska, ale vzhledem k tomu, že jich bylo letos i loni minimum, celkové výsledky tím ovlivněny příliš nebyly. Nárůst využití železniční dopravy se projevil pouze na hranicích s Německem (o 11,9 %), do Rakouska vyjelo o 8,3 % rezidentů méně. Od počátku roku se situace jeví příznivěji, železnici využilo o 1,4 % osob více než loni, a to na všech přechodech kromě do Polska. Naprosto jiná než u příjezdů byla situace v letecké dopravě, neboť obliba tohoto druhu dopravy pro cesty do zahraničí stále roste. V srpnu ji využilo téměř o pětinu lidí více než loni, za období od počátku roku dokonce téměř o čtvrtinu. Potvrzují se tak informace o tom, že s růstem reálných příjmů rostou i výdaje za luxusnější služby. Podíl letecké dopravy na cestách do zahraničí činil letos již téměř 9 % a zvýšil se o 1,7 procentního bodu. O stejný počet bodů klesl podíl silniční dopravy (významně se na tom podílel pokles výjezdů do Polska).

Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie mapuje i po vstupu do Evropské unie údaje o počtu příjezdů nerezidentů do ČR a počtu výjezdů rezidentů do zahraničí podle úseků státních hranic, druhu dopravy a vízové povinnosti. Počet osob, které překročily státní hranice, je zjišťován pracovníky cizinecké a pohraniční policie kvalifikovaným odhadem a jsou zde zahrnuty všechny osoby překračující statní hranici bez ohledu na účel cesty (tj. i mimo cestovní ruch). Tato data přebírá Český statistický úřad a zveřejňuje je na své webové stránce v časových řadách, a to i přesto, že vlastně nevypovídají o cestovním ruchu, ale o pohybu na hranicích. Významnou informací není celkový počet zjištěných rezidentů a nerezidentů, kteří překročili naše hranice, ale vývoj tohoto počtu, protože doposud předpokládáme, že silně koreluje s počtem návštěvníků České republiky i s počtem rezidentů cestujících do ciziny v rámci cestovního ruchu. Zajímavé informace poskytují tato data i o směrování cest rezidentů, resp. využití hraničních přechodů nerezidenty či o podílu jednotlivých druhů dopravy.

V současné době provádí Český statistický úřad statisticky spolehlivé šetření v domácnostech o výjezdovém cestovním ruchu, jehož výsledky jsou používány mimo jiné i pro sestavení Satelitního účtu ces-tovního ruchu (bude poprvé zveřejněn v listopadu letošního roku). Agentura CzechTourism a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zase začaly organizovat pravidelné dotazníkové šetření na hranicích, které již trvá více než rok a bylo pokusně využito i pro odhady v rámci Satelitního účtu CR. Pokud bude pokračovat, plně nahradí zjišťování Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v oblasti příjezdového cestovního ruchu, pro které ostatně po vstupu do Schengenského prostoru již nebudou ani vhodné podmínky.

Více statistických informací nejen o cestovním ruchu najdete nawww.czso.cz